Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Který výraz je podmětem ve větě „Na skříni je uloženo několik krabic s hračkami“?
Klíčové slovo:
komplexní větný člen
Odpověď:
V případech typu „pět jablek“, „deset lidí“, „několik aut“ apod. se při určování řídícího a závislého členu setkáváme s různými pojetími. Jaké z nich je preferováno ve školské praxi, však nevíme (pro tuto informaci lze kontaktovat Asociaci češtinářů). V úvahu připadají tři řešení. Prvním je určit spojení „několik krabic“ jako tzv. komplexní podmět a dále ho nerozkládat. Druhým řešením je zohlednit formální hledisko; pak by bylo „několik“ podmětem a „krabic“ přívlastkem neshodným. Třetím řešením je naopak zohlednit hledisko sémantické; významově jsou podmětem „krabice“ a podmět je dále determinován výrazem „několik“. Všechna tato řešení lze z lingvistického hlediska obhájit.
Poslední užití:
27.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „ale“ v následující větě? „Akumulovaná elektřina je spotřebovávána v běžných spotřebičích, jako je lednice, televize, osvětlení(,) ale i pro vytápění.“?
Klíčové slovo:
ale i
Odpověď:
Mezi složkami několikanásobného větného členu spojenými souřadně v poměru stupňovacím píšeme čárku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
3.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 2 – Souřadné spojení několikanásobných větných členů v různém významovém poměru (mělo by stačit 50, a ne/nikoliv 60 bodů; obrovská, a proto nepřehlédnutelná budova)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 128
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady, jaký tvar přídavného jména zvolit v následující větě. „Společnost je zapsána v obchodním rejstříku, oddílu c, vedeného/vedeném u městského soudu.“
Klíčové slovo:
vedený
Odpověď:
Postponovaný přívlastek (tedy takový, který stojí až za řídícím jménem) v dané větě má povahu přívlastku shodného, proto se musí shodovat v pádě, čísle a rodě s řídícím jménem. V uvedeném případě je řídící jméno „rejstříku“ v 6. pádě, ve stejném pádě proto musí být i přídavné jméno „vedený“. Náležité znění věty je tedy „Společnost je zapsána v obchodním rejstříku, oddílu c, vedeném u městského soudu.“ Praktickou pomůckou pro kontrolu správného tvaru bývá dosazení přídavného jména do pozice před řídícím jménem, tj. např. „ve vedeném obchodním rejstříku“.
Poslední užití:
11.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Několikanásobný podmět a několikanásobný přívlastek (česká a německá strana)
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jaký je správný tvar přísudku v následující větě? „Základový a výběrový soubor je pravidelně aktualizován / jsou pravidelně aktualizovány.“
Klíčové slovo:
soubor; několikanásobný podmět; přívlastek
Odpověď:
Pokud jsou složkami několikanásobného podmětu dvě stejná podstatná jména a každé z nich je rozvito jiným shodným přívlastkem, první podstatné jméno se často vypouští: „základový [soubor] a výběrový soubor“. V takovém případě je pak v přísudku obvykle přijatelná dvojí shoda (tvar množného čísla chápeme jako základní), např. „Zahraniční i tuzemská firma se zúčastnily/zúčastnila jednání“. Z tohoto hlediska by tedy připadala v úvahu obě řešení: „Základový a výběrový soubor jsou pravidelně aktualizovány“ i „Základový a výběrový soubor je pravidelně aktualizován“. Z důvodu srozumitelnosti však v dané větě doporučujeme spíše shodu v množném čísle, neboť v případě, že přísudek bude mít tvar jednotného čísla, čtenář neznalý kontextu a problematiky by mohl pochopit obsah tak, že jde o jeden soubor, který je „základový“ a zároveň „výběrový“, nikoli o dva různé soubory.
Poslední užití:
25.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 4 – Několikanásobný podmět a několikanásobný přívlastek (česká a německá strana)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Syn byl ubodán v den jeho 14. narozenin“. Pisatel chtěl sdělit, že syn měl 14. narozeniny a v tento den byl (syn) ubodán. Nemělo by v takovém případě být místo zájmena „jeho“ užito zájmeno „svůj“?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Máte pravdu. Ve větách, v nichž přivlastňujeme podmětu (resp. původci děje), užíváme zvratné zájmeno. V uvedené větě je podmětem „syn“ a tomuto podmětu jsou „narozeniny“ přivlastňovány. Proto je namístě řešení se zvratným zájmenem, tj. „Syn byl ubodán v den svých 14. narozenin“. Pokud užijeme zájmeno nezvratné („v den jeho 14. narozenin“), dojde navíc k významové nejednoznačnosti, neboť věta může vyznít tak, že mluvíme o narozeninách někoho jiného, než je „syn“.
Poslední užití:
10.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Jednoduchý podmět – j. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Narazil jsem na větu „Bylo podáno dostatek informací“. Neměl by být správný tvar přísudku „byl podán“? Nebo mohu chápat „dostatek“ jako příslovce, a volit tak tvar přísudku s -o?
Klíčové slovo:
dostatek
Odpověď:
Výraz „dostatek“ (zde ve funkci podmětu) je jméno rodu mužského neživotného a tomuto tvaru musí odpovídat i přísudek, který se s podmětem shoduje. Proto je náležité pouze znění „Byl podán dostatek informací“. Pokud bychom chtěli zachovat tvar přísudku zakončený na -o, museli bychom podstatné jméno „dostatek“ nahradit příslovcem „dostatečně“ (Bylo podáno dostatečně informací) nebo do funkce podmětu dosadit podstatné jméno rodu středního (např. Bylo podáno dostatečné množství informací).
Poslední užití:
4.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 1.1 – Podmět je rodu mužského
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Jak je získáván glykogen a tuk“, nebo „Jak jsou získávány glykogen a tuk“?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Pokud přísudek předchází podmětu, máme zpravidla dvě možnosti. Buď můžeme shodu řídit všemi složkami několikanásobného podmětu, a tedy v tomto případě uplatnit pravidlo o nepřítomnosti jména rodu mužského životného: „Jak jsou získávány glykogen a tuk“. Druhou možností ale je shodovat přísudek pouze s nejbližší složkou několikanásobného podmětu: „Jak je získáván glykogen a tuk“. Obě řešení jsou tedy v pořádku.
Poslední užití:
16.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.2 – Složkou několikanásobného podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Kterým větným členem je výraz „do vody“ ve větě „Skákat do vody je zakázáno“? Je to příslovečné určení místa („kam?“), nebo spíše přívlastek, když závisí na podmětu?
Klíčové slovo:
příslovečné určení vs. přívlastek neshodný
Odpověď:
Při rozlišování mezi přívlastkem a příslovečným určením je rozhodující nikoli větněčlenská, nýbrž slovnědruhová platnost řídícího výrazu. Příslovečné určení je tvarově neřízeným doplněním slovesa nebo přídavného jména v jakékoli větněčlenské platnosti, zatímco přívlastek se vždy přímo vztahuje k (syntaktickému) podstatnému jménu. Podmět uvedené věty je vyjádřen infinitivem slovesa (skákat), proto je spojení „do vody“ příslovečným určením místa.
Poslední užití:
23.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 260; s. 281
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „a“ v následující větě? „Světová(,) a tím i česká ekonomika byly zasaženy.“
Klíčové slovo:
a tím
Odpověď:
Pokud jsou složky několikanásobného větného členu souřadně spojeny v poměru příčinném/důsledkovém, oddělujeme je čárkou (viz „konkrétní případ“). Čárky píšeme pouze mezi jednotlivými složkami větného členu, za druhou (poslední) složkou se čárka nepíše.
Poslední užití:
20.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 2 – Souřadné spojení několikanásobných větných členů v různém významovém poměru (mělo by stačit 50, a ne/nikoliv 60 bodů; obrovská, a proto nepřehlédnutelná budova)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 113
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami a, i, ani
Dotaz:
Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Kterým větným členem je spojení „šály a rukavice“ ve větě „Je doporučováno nosit šály a rukavice“?
Klíčové slovo:
nosit
Odpověď:
Spojení „šály a rukavice“ v uvedené větě je několikanásobným předmětem. Předmět může záviset na slovesu nebo přídavném jménu. Ve vašem případě závisí na podmětu „nosit“, tedy na podmětu vyjádřeném infinitivem slovesa. Na předmět „šály a rukavice“ se ptáme: koho/co je doporučováno nosit?
Poslední užití:
17.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 271
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „anebo“ ve větě „Řízení bude vypsáno v tomto(,) anebo příštím týdnu“?
Klíčové slovo:
anebo
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
16.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120, 124
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Nevíme si rady s tvarem přídavného jména ve větě „Úřad je zastoupen Mgr. Janem Novákem, pověřený/pověřeným zastupováním“. Můžete nám prosím pomoci?
Klíčové slovo:
pověřený
Odpověď:
Slovo „pověřeným“ zde plní funkci přívlastku shodného, a proto se musí nejen v rodě a čísle, ale také v pádě shodovat s řídícím jménem, v tomto případě s „Janem Novákem“. Náležité znění věty je tedy „Úřad je zastoupen Mgr. Janem Novákem, pověřeným zastupováním“. Pokud byste zvolili tvar „pověřený“, znamenalo by to, že přídavné jméno je závislé na podstatném jméně „úřad“. Z větného kontextu je však zřejmé, že ten, kdo je pověřen zastupováním, je „Jan Novák“, nikoli „úřad“.
Poslední užití:
3.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Podmět tvoří spojení zájmena a podstatného jména (např. my dívky jsme si hrály)
Konkrétní dotaz:
Potřebovali bychom prosím poradit se shodou přísudku s podmětem v následujícím souvětí. „My zvířata potřebujeme podmínky, kterým jsme přizpůsobeni/přizpůsobena.“ Měl by se v takovém případě tvar přísudku shodovat se zájmenem „my“, nebo s podstatným jménem „zvířata“?
Klíčové slovo:
my zvířata
Odpověď:
V uvedeném případě jde o specifický typ shody – ve větách, v nichž tvoří podmět spojení zájmena „my“ a libovolného podstatného jména, se shoda řídí podle podstatného jména. Správné znění věty je tedy „My zvířata potřebujeme podmínky, kterým jsme přizpůsobena“.
Poslední užití:
25.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 14 – Typ My děti jsme se bály
Dotaz:
Shoda před i po několikanásobném větném členu
Konkrétní dotaz:
Váhám, jak formulovat větu: „Při obléhání bylo město i klášter zničeno“, nebo „Při obléhání byly město i klášter zničeny“?
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět
Odpověď:
Ve větách s několikanásobným podmětem, v nichž přísudek předchází podmětu, máme dvojí možnost. Buď tvar přísudku řídíme oběma členy podmětu, nebo pouze bližším členem. V tomto případě tvoří několikanásobný podmět jméno rodu středního a mužského neživotného, takže pokud zvolíme první možnost, náležitý tvar přísudku zní „byly zbořeny“. Pokud zvolíme druhý způsob, řídíme přísudek slovem „město“, a náležitá podoba je pak „bylo zbořeno“. V této konkrétní větě je však poněkud problematická skutečnost, že přísudek je tvořen dvěma částmi, které jsou ve větě umístěny na různých místech. A přestože obě uvedená řešení jsou formálně v pořádku, u obou lze předpokládat jisté čtenářské nepohodlí: v prvním případě se čtenář může zarazit při spojení „byly město“ a v druhém při spojení „klášter zbořeno“. Nabízí se tedy ještě třetí možnost, a to větu přeformulovat a této situaci se úplně vyhnout, např. takto: „Město i klášter byly při obléhání zničeny.“
Poslední užití:
23.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Jak bude prosím vypadat tvar vztažného zájmena který (případně jenž) a následně i tvar přísudku ve větě „Nejednejte v rozporu se zákony a nařízeními, které/která jsou vám dány/dána“?
Klíčové slovo:
který; jenž
Odpověď:
Pokud vedlejší věta rozvíjí obě složky několikanásobného větného členu, je třeba, aby se i vztažné zájmeno shodovalo s oběma těmito složkami. Protože se několikanásobný větný člen v uvedené větě skládá ze jména rodu mužského neživotného (zákony) a jména rodu středního (nařízení), náležitá podoba vedlejší věty bude „které (jež) jsou vám dány“.
Poslední užití:
4.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Užití zvratného trpného rodu
Konkrétní dotaz:
Ráda bych znala váš názor na formulace typu „dnes se naočkovalo přes 60 000 lidí“, „od začátku roku se na silnicích zabilo 63 lidí“ apod. Zjistila jsem si, že se jedná o zvratné pasivum, ale zajímalo by mě, jestli je v těchto kontextech jeho užití gramaticky v pořádku.
Klíčové slovo:
naočkovalo se
Odpověď:
Ve větách, v nichž je dějem zasažen nějaký objekt, který sám nemůže být původcem děje, je užití zvratného pasiva zcela v pořádku (např. „od začátku roku se postavilo 63 domů“). Pozor si však musíme dávat právě ve větách, v nichž může dojít ke kolizi vlastního zvratného zájmena „se“ a zájmena „se“ užitého ve funkci zvratného pasiva. V uvedených větách skutečně připadají v úvahu méně pravděpodobné interpretace, že se 60 000 lidí samo naočkovalo, případně že se na silnicích samo (nebo navzájem) zabilo 63 lidí. Nelze říci, že jsou tyto formulace gramaticky chybné (utvořeny jsou systémově a náležitě), problém spočívá ve významové nejednoznačnosti. Je rovněž známo, že někteří uživatelé češtiny mohou být na tento typ formulace citlivější, a také proto v těchto případech doporučujeme raději užít tzv. opisné pasivum, jež jinou interpretaci neumožňuje: „dnes bylo naočkováno přes 60 000 lidí“, „od začátku roku bylo na silnicích zabito 63 lidí“.
Poslední užití:
16.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 150–151, odst. 475 cc (2. vyd. 1969)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, zda je ve větě „podmínky, za nichž jsou pacienti a léky studováni“ možné napsat ve slově „studováni“ i tvrdé y. Někde jsem četla, že je možné tvar přísudku řídit i podle jména, které přísudku stojí blíž.
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Řídit shodu (a tedy i tvar přísudku) podle jména, které stojí přísudku blíž, je možné pouze v případě, že přísudek několikanásobnému podmětu předchází. Pokud taková situace nastane, máte dvojí možnost: buď se řídíte univerzálním pravidlem o přednosti rodů, anebo shodu řídíte podle blíže stojícího jména. Tedy: „podmínky, za nichž jsou studováni léky a pacienti“ i „podmínky, za nichž jsou studovány léky a pacienti“. Ve vašem případě však přísudek podmětu nepředchází (přísudkem je celé spojení „jsou studováni“), takže druhá možnost není, je nutné se řídit pravidlem o přednosti rodů, které říká, že rod mužský životný („pacienti“) má přednost před rody ostatními. Náležité je tedy pouze řešení „podmínky, za nichž jsou pacienti a léky studováni“.
Poslední užití:
8.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.1 – Mezi složkami několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Užití zvratného trpného rodu
Konkrétní dotaz:
Slýchám v médiích věty typu „Policisté se při přestřelce zranili“. Je taková věta v pořádku? Nemělo by se spíš říkat „Policisté byli při přestřelce zraněni“?
Klíčové slovo:
zranit se
Odpověď:
Jde skutečně o nemístné užití tzv. zvratného pasiva (trpného rodu). Ve větách, v nichž je dějem zasažen nějaký objekt, který sám nemůže být původcem děje, je užití zvratného pasiva v pořádku (např. „Dům se staví“, případně „Při přestřelce se poškodilo několik aut“). Pozor si však musíme dávat právě ve větách, v nichž může dojít ke kolizi vlastního zvratného zájmena „se“ a zájmena „se“ užitého ve funkci zvratného pasiva: ve větě „Policisté se při přestřelce zranili“ není jasné, zda 1) policisté byli zraněni někým jiným, 2) policisté se zranili navzájem nebo 3) každý policista zranil sám sebe. Vladimír Šmilauer v Novočeské skladbě k této problematice uvádí příklad: „Můžeme říci, že se na honě zastřelilo tři sta zajíců, ale ne, že se nešťastnou náhodou zastřelil také jeden z lovců, protože by bylo nejisté, zda se zastřelil sám nebo byl zastřelen“. V takových případech tedy doporučujeme volit pasivum opisné („Policisté byli při přestřelce zraněni“).
Zvažované varianty:
policisté se zranili
policisté byli zraněni
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 150–151, odst. 475 cc (2. vyd. 1969)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. stř.
Konkrétní dotaz:
Rozčiluje mě, že v televizi nikdo neumí používat střední rod v množném čísle, všude slýchám jen věty typu „Města byly uklizeny“. Je to snad přijatelné?
Klíčové slovo:
nerespektování shody
Odpověď:
Ve spisovném projevu, jímž by např. televizní zpravodajství jistě mělo být, je skutečně přípustná pouze shoda „Města byla uklizena“. Odchylky od kodifikované podoby však nemusejí nutně znamenat, že dotyční neznají mluvnická pravidla. Potíž je totiž v tom, že v běžné komunikaci většina lidí spisovně nemluví, takže pro mnohé z nich je tento prostředek nepřirozený – a tím těžší je pro ně správné tvary v mluveném projevu uhlídat. V psaném spisovném projevu je samozřejmě tato skutečnost bezpředmětná.
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Jakým větným členem je slovo „odborníky“ ve větě „Tato publikace byla napsána odborníky z Masarykovy univerzity“?
Klíčové slovo:
příslovečné určení původce děje
Odpověď:
Slovo „odborníky“ je zde příslovečným určením původce děje.
Poslední užití:
28.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.