Odpovědi jsou vytvářeny na základě dotazů položených jazykové poradně Ústavu pro jazyk český AV ČR
Použitý filtr Detailní anotace: [Anotace věty] -> [Víceslovné struktury fungující jako 1 větný člen] -> [Typ víceslovné struktury fungující jako 1 větný člen] -> [Podmiňovací způsob přítomný].
Použité řazení Řadit: Sestupně.Dle: Datum vložení do systému.
Dotaz:
Podmět psaný přes lomítko (např. studenti/studentky)
Konkrétní dotaz:
V textu uvádíme názvy osob v mužském i ženském rodě, zapisujeme je pomocí lomítka, např. žadatel/žadatelka. Nejsme si ale jisti, jak máme řešit shodu přísudku s tímto podmětem. Bude se v přísudku psát měkké i, stejně jako např. v případě několikanásobného podmětu se souřadicí spojkou („žadatel nebo žadatelka by měli“; tudíž „žadatel/žadatelka by měli“)?
Klíčové slovo:
lomítko; genderová korektnost
Odpověď:
Jestliže v podmětu pomocí lomítka naznačujeme alternativu, tj. varianty, které jsou si rovny, je náležité danou formu dodržet i v přísudku. Proto by ve vaší větě měly být uvedeny dva slovesné tvary, odpovídající každému z výrazů užitých v podmětu: „žadatel/žadatelka by měl/měla“, „žadatel/ka by měl/a“ apod.
Poslední užití:
28.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 22 – Typ Studenti/studentky psali/psaly
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Na Číňany by na pláži čekal_ miny a ježci“. Jaké i/y v přísudku bude prosím správně?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Ve větách, kdy přísudek stojí před několikanásobným podmětem, máme dvě možnosti shody. Buď můžeme shodu řídit jménem, které stojí nejblíže přísudku, v tomto případě jménem rodu ženského („miny“): Na Číňany by na pláži čekaly miny a ježci“. Druhou možností je řídit tvar přísudku všemi složkami podmětu, a tedy v tomto případě uplatnit pravidlo o přednosti rodu jména mužského životného: „Na Číňany by na pláži čekali miny a ježci“. Obě řešení jsou v pořádku.
Poslední užití:
28.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.1 – Složkou několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Píšu větu „Mrzelo by mě, kdyby se k vám nedostaly mé řádky“. Nemělo by být ve slově „nedostaly“ měkké i, jestliže to píšu jako muž?
Klíčové slovo:
řádky
Odpověď:
Nikoli. Tvar přísudku se řídí podmětem. Podmětem vedlejší věty „kdyby se k vám nedostaly mé řádky“ jsou „řádky“, tedy jméno rodu mužského neživotného v množném čísle. V přísudku tudíž musí být ypsilon. To, jestli dané řádky napsal muž, na shodu přísudku s podmětem nemá žádný vliv.
Poslední užití:
30.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.2 – Podmět je rodu mužského neživotného
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Mám větu „aniž bych bezmyšlenkovitě jako ovce přejímal cizí názory“. Kterými větnými členy jsou výrazy „bezmyšlenkovitě“ a „jako ovce“?
Klíčové slovo:
příslovečné určení způsobu
Odpověď:
Výraz „bezmyšlenkovitě“ v uvedené větě je příslovečným určením vlastního způsobu (jakým způsobem bych přejímal názory?), případně jej lze hodnotit jako příslovečné určení průvodních okolností (za jakých okolností bych přejímal názory?). Spojení „jako ovce“ je pak příslovečným určením způsobu srovnáním (pomocí spojky „jako“) – toto spojení lze vnímat buď jako rozvíjející větný člen závislý na přísudku (jak bych přejímal názory? – jako ovce), nebo na prvním příslovečném určení (jak bezmyšlenkovitě? – jako ovce). Upozorňujeme však, že nejsme didaktické pracoviště, proto nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe.
Poslední užití:
2.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Můžete mi poradit, jaké i/y mám napsat v přísudku následující věty? „Aby se žalovaní (povinný subjekt a kraj) zdrželi/zdržely uzavření smlouvy.“
Klíčové slovo:
žalovaní
Odpověď:
Podmět uvedené věty (žalovaní) je rodu mužského životného, proto je třeba napsat v přísudku měkké i: „Aby se žalovaní (povinný subjekt a kraj) zdrželi uzavření smlouvy“. Výrazy v závorce zde nevstupují do predikačního vztahu.
Poslední užití:
7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1 – Podmět je rodu mužského životného
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ ve větě „Nařídil mu, aby mě přivedl živého nebo mrtvého“?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Pokud spojka „nebo“ souřadně spojuje složky několikanásobného větného členu v poměru slučovacím (resp. tzv. eventualitním), nepíšeme před ní čárku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
18.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120, 124
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
V první větě souvětí je podmětem věty výraz označující počet
Konkrétní dotaz:
Podle čeho mám řídit tvar přísudku ve vedlejší větě následujícího souvětí? „Poslední víkend se sjíždějí tisíce návštěvníků, aby si užily/užili atmosféry.“
Klíčové slovo:
tisíce
Odpověď:
Pokud je v první větě souvětí výraz označující počet (zde „tisíce návštěvníků“), je možné shodu v dalších větách souvětí (ať už hlavních, či vedlejších) řídit buď podle formy, tedy podle daného číselného výrazu („Poslední víkend se sjíždějí tisíce návštěvníků, aby si užily atmosféry“), nebo uplatnit shodu podle smyslu („Poslední víkend se sjíždějí tisíce návštěvníků, aby si užili atmosféry“). Obě řešení jsou tedy v pořádku. V rámci jednoho textu je dobré zachovat jednotnost a používat jen jednu z uvedených možností.
Poslední užití:
5.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 12 – Typ Pět mužů šlo, desítky lidí stály
Dotaz:
Nevyjádřený podmět
Konkrétní dotaz:
Na novoročním přání máme obrázek dětí a pod ním větu, která se k tomuto obrázku vztahuje. Věta zní „Jsme tu [my učitelé], aby byli/byly lepší než my“. Nevíme, jestli za nevyjádřený podmět vedlejší věty považovat „děti“ a volit v přísudku tvrdé y, nebo spíše „chlapce a dívky“, tudíž dát přednost měkkému i. Můžete nám poradit?
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět
Odpověď:
Protože nevyjádřený podmět vyplývá z věcného kontextu, ani jedna z navrhovaných variant není chybná. Záleží na tom, zda chce pisatel zdůraznit, že jde o „děti“, nebo zda upřednostní jakožto podmět „chlapce a dívky“. Z důvodu významové jednoznačnosti však doporučujeme spíše variantu s tvrdým y, opačný případ může vyznít také tak, že „chlapci a dívky“ či „děti“ jsou nevyjádřeným podmětem věty hlavní: „Jsme tu [my děti], aby byli [oni, tj. někdo jiný než děti na obrázku] lepší než my.“ Z varianty „Jsme tu, aby byly lepší než my“ je tak zřejmější, že děti na obrázku jsou kontextovým podmětem vedlejší věty.
Poslední užití:
21.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych prosím poradit, jaké i/y mám napsat v přísudku následující věty: „Nadřízený orgán a subjekt by se dopustili/dopustily...“
Klíčové slovo:
orgán a subjekt
Odpověď:
Součástí několikanásobného podmětu uvedené věty není jméno rodu mužského životného, obě složky tohoto podmětu („orgán“ i „subjekt“) jsou rodu mužského neživotného. Proto v příčestí napíšeme tvrdé y: dopustily.
Poslední užití:
1.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.1.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na větu: „Představte si, že by příjem organizace náhle vzrostl, dramaticky by vzrostl její vliv na své město“. Myslím si, že místo zájmena „své“ by mělo být užito „její“. Můžete mi to prosím potvrdit?
Klíčové slovo:
její
Odpověď:
Základní pravidlo nám říká, že přivlastňujeme-li podmětu, je namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno, a přivlastňujeme-li jinému větnému členu než podmětu, zvratné zájmeno neužíváme. Z tohoto pravidla existují výjimky, například pokud se ve větě vyskytne tzv. zanořená (skrytá) predikace – je otázkou, zda právě toto nevedlo pisatele k užití zvratného zájmena v dané větě (tj. mohli bychom napsat „vzrostlo to, že organizace ovlivnila své město“). Je však nutno poznamenat, že zvratné zájmeno v uvedeném souvětí vytváří jistou významovou nejednoznačnost, protože podmětem dané vedlejší věty je „vliv“, nikoli „organizace“, a na mnohé čtenáře může působit rušivě. Proto doporučujeme v souladu se základním pravidlem užít zájmeno „její“, tedy: „její vliv na její město“. Pokud by například z kontextu bylo zřejmé, o které město se jedná, ze stylistických důvodů bychom doporučovali druhé přivlastňovací zájmeno úplně vynechat.
Poslední užití:
19.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.