Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Na webu mateřské školy jsem našla následující větu: „S dětmi jsme si povídaly o tradicích, mnohé jsme si vyzkoušely, ochutnaly cukroví a potom došlo na rozbalování dárků.“ Pisatel chtěl evidentně dát najevo, že podmětem jsou učitelky, tedy ženy. Přesto se chci zeptat, zda by nebylo vhodnější napsat v přísudku měkké i, tj. uvažovat o podmětu „my všichni“.
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět; učitelky
Odpověď:
Pokud je z kontextu zřejmé, že nevyjádřeným podmětem jsou učitelky, tedy ženy, je náležité napsat v přísudku tvrdé y. Nic na tom nemění ani předpoklad, že by do podmětu byly zahrnuty i „děti“, zejména ve druhé a třetí větě souvětí: „děti“ v množném čísle jsou též rodu ženského.
Poslední užití:
21.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Právě čtu knihu od Margaret Cravenové „Slyšel jsem sovu zavolat své jméno“ (v originále „I Heard the Owl Call My Name“). Nějak mě v českém názvu tahá za uši spojení „své jméno“. Nemělo by tam být „mé jméno“, když má sova volat vlastně mě, a ne sebe samu?
Klíčové slovo:
svůj; můj
Odpověď:
Základní pravidlo pro volbu zvratné či nezvratné podoby zájmena zní, že zvratné zájmeno volíme tehdy, přivlastňujeme-li původci děje. Tento původce bývá typicky vyjádřen podmětem, jako např. ve větě „Eliška se věnovala jen svým zájmům“. Existují však problematičtější konstrukce, kdy jsou ve větě zachyceny dva děje s různými původci. V takovém případě hovoříme o tzv. sekundární či skryté predikaci. Tu lze odhalit rozvitím formulace, zmiňovaný název proto přetvoříme do souvětí o dvou větách: „Slyšel jsem sovu, jak zavolala mé jméno“. Z toho vyplývá, že v dané formulaci by opravdu mělo být užito nezvratné zájmeno: „Slyšel jsem sovu zavolat mé jméno“. Užití zájmena své v tomto případě pokládáme za nevhodné – ačkoliv ho podle výše uvedeného základního pravidla mohou někteří uživatelé vztáhnout k podmětu (já), a přiřknout tak sdělení zamýšlený význam, vzhledem ke skryté predikaci považujeme za primární nežádoucí interpretaci, že zvratné zájmeno odkazuje k „sově“.
Poslední užití:
3.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Shoda podle smyslu (několikanásobný podmět)
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Chytila jsem děti za ručičku a pádily jsme do sklepa.“ Bylo by ve druhé větě souvětí též možné užít tvar „pádili“, tedy uplatnit shodu podle smyslu (zvláště když děti jsou dívka a chlapec)?
Klíčové slovo:
shoda podle smyslu; já a děti
Odpověď:
Pravidla českého pravopisu (§ 15, písmeno C, bod 4 – Shoda podle smyslu) uvádějí, že dvojí řešení lze volit v příkladech následujícího typu: „Na sportovním soustředění se sešla samá děvčata. Brzo se navzájem poznala/poznaly a prožila/prožily krásné dva týdny.“ Doplňme, že tato dvojí možnost je přijatelná pouze v případě, že jsou jednotlivé celky od sebe odděleny: buď se jedná o dvě samostatné věty, nebo jsou sice součástí jednoho souvětí, ale jsou odděleny např. vedlejší větou. Řešit tímto způsobem souřadné souvětí sestávající ze dvou bezprostředně následujících vět ve slučovacím poměru, které mají stejný podmět, nedoporučujeme. Pokud by tedy věta zněla „Matka a děti se chytily za ručičku a pádily do sklepa“, bylo by namístě pouze řešení s tvrdým y. V uvedeném souvětí je však v první větě podmět „já (žena)“ a ve druhé může být nevyjádřený podmět „já a děti“, případně ale i (podle smyslu) „já, dcera a syn“ / „my (všichni tři)“. Vedle formální shody s tvrdým y (pádily jsme do sklepa) tedy ve druhé větě nelze vyloučit ani shodu „pádili jsme do sklepa“. Je ale třeba počítat s tím, že míra přijatelnosti řešení shody podle smyslu může být u různých uživatelů češtiny vnímána odlišně.
Poslední užití:
11.7.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
(§ 15, písmeno C, bod 4 – Shoda podle smyslu)
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Hovořím ke dvěma žákyním: „Proč jste si vybraly dané téma?“ Je namístě napsat v přísudku tvrdé y („vybraly“)?
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět
Odpověď:
Ano, pokud je z kontextu zřejmé, že jde o dvě ženy, je náležité napsat v přísudku tvrdé y.
Poslední užití:
22.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Šel jsem připravit oběd“ přísudkem celé spojení „šel jsem připravit“?
Klíčové slovo:
příslovečné určení účelu
Odpověď:
Nikoli. Sloveso „jít“ je plnovýznamové, přísudkem v dané větě je pouze výraz „šel jsem“. Výraz „připravit“ zde v souladu s mluvnicemi určíme jako příslovečné určení účelu („s jakým záměrem se činnost uskutečňuje“). Protože však nejsme didaktické pracoviště, nemůžeme s určitostí říci, zda školská praxe neuplatňuje jiné pojetí.
Poslední užití:
2.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 303
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady, jaké i/y napsat v přísudku ve větě „Posílám přílohu, o které jsme spolu mluvili/mluvily“. Jde o e-mail, který píše žena jiné ženě.
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět
Odpověď:
Shodu řídíme podle rodu osob v podmětu – ten je v dané větě nevyjádřený. Pokud komunikujete s konkrétní ženou, a nikoli například s institucí a sama se také podepisujete jako žena, je z kontextu zřejmé, že jde o dvě ženy, a proto je namístě napsat v přísudku tvrdé y, tedy „mluvily“.
Poslední užití:
21.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Potřeboval bych prosím poradit, jaké i/y napsat v přísudku ve větě „Připravoval_ jsme si oběd“. Z kontextu vyplývá, že oběd jsem připravoval já s přítelkyní, ale nevíme, jestli ve větě nehraje nějakou roli neživotnost slova „oběd“, a jestli by tudíž v přísudku nemělo být tvrdé y.
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět
Odpověď:
Tvar přísudku se musí shodovat s podmětem. „Oběd“ je v dané větě předmětem, proto v rozhodování, zda v přísudku napsat tvrdé y, nebo měkké i, nehraje roli. Podmět dané věty je nevyjádřený, a protože jde o ženu a muže, musí být v přísudku měkké i, tedy „připravovali“. Tvrdé y v přísudku by bylo náležité například tehdy, pokud by oběd vařily dvě ženy.
Poslední užití:
22.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Podmět několikanásobný podřadný
Konkrétní dotaz:
Je správně shoda „Já s Erikem jsem šla nakupovat“, nebo „Já s Erikem jsme šli nakupovat“?
Klíčové slovo:
já s Erikem
Odpověď:
Přijatelné jsou obě varianty. Jestliže se ve větě vyskytuje několikanásobný podmět s předložkou s, nastává zvláštní situace, kdy jsou složky tohoto podmětu významově rovnocenné, ale formálně nikoli. V takových případech lze shodu řídit dvojím způsobem – buď pouze podle jména v prvním pádě (Já s Erikem jsem šla nakupovat), nebo oběma jmény (Já s Erikem jsme šli nakupovat). Pokud následuje přísudek za podmětem, jsou obě uvedené varianty rovnocenné.
Poslední užití:
6.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 3.1 – Přísudek následuje za několikanásobným podmětem
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na větu „Dostáli jsme bezpečnostním opatřením“. Nejsem si jistá, zda je užitá vazba slovesa správná. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
dostát
Odpověď:
U slovesa „dostát“ uvádějí slovníky vazbu se 3. pádem, tedy „dostát komu/čemu“. Uvedené spojení je tudíž v pořádku.
Poslední užití:
20.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Kamarádka v dopise hovoří o nás dvou a napsala mi: „Když jsme se včera viděly...“. Je správné napsat v přísudku tvrdé y, jestliže jsme dvě ženy?
Klíčové slovo:
my ženy
Odpověď:
Ano, pokud je z kontextu zřejmé, že jde o dvě ženy, je namístě napsat tvrdé y.
Poslední užití:
19.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Podmět a doplněk (typ my jako děti)
Konkrétní dotaz:
Nejsme si jistí, jaké i/y se píše v přísudku ve větě „To vše na základě standardů, které jsme jako děti přijali/y za své“.
Klíčové slovo:
jako děti
Odpověď:
V uvedené shodě přísudku s podmětem napíšeme měkké i (přijali), protože shodu v tomto případě řídíme podmětem (nevyjádřený podmět typu „my všichni“), nikoli doplňkem (jako děti).
Poslední užití:
11.12.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.5 – Podmět a doplněk
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Mám text, v němž matka vypráví: „Když byla dcera malá, hrály jsme si na schovávanou.“ Je v takovém případě správné napsat tvrdé y ve slově „hrály“, jestliže jde o dvě ženy?
Klíčové slovo:
my ženy
Odpověď:
Ano, z kontextu je zřejmé, že jde o dvě ženy, proto je namístě napsat tvrdé y.
Poslední užití:
11.12.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Pozvánka na oslavu začíná větou: „Měly jsme narozeniny.“ Tím „my“ jsou myšleny tři ženy, ale to se čtenář dozví až z podpisu „Eva, Hana a Radka“. Je tvrdé y ve slově „měly“ v pořádku i v takovém případě?
Klíčové slovo:
my ženy
Odpověď:
Ano, důležité je, že podmět je z kontextu zřejmý. Jde-li o tři ženy, je namístě tvrdé y.
Poslední užití:
18.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Jednoduchý podmět – j. č. r. žen.
Konkrétní dotaz:
Nevím, podle čeho řídit shodu ve větě „Každá jsme měla/měly jiný pohled na věc“. Jde o dvě ženy, má být přísudek v jednotném, nebo v množném čísle?
Klíčové slovo:
každá
Odpověď:
Formálním podmětem věty je zájmeno „každá“ a shodu je třeba řídit jím. Náležitá podoba věty je tedy „Každá jsme měla jiný pohled na věc“. Množné číslo by bylo namístě pouze v případě, že bychom větu přeformulovali, např. „Obě jsme měly jiný pohled na věc“.
Poslední užití:
12.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 16 – Typ Každý jsme nějak nešťastný (část výkladu)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
upadaje
Odpověď:
Doplněk patří mezi rozvíjející větné členy, které lze do věty včlenit jako její významově těsnou nebo volnou součást. Podle toho lze volit psaní bez čárky i s čárkou. Volba interpunkčního řešení závisí na kontextu a také na preferenci pisatele. Psaní čárky závisí i na míře rozvití doplňkové konstrukce.
Poslední užití:
8.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 12 – Doplněk, volný doplněk
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Nevyjádřený podmět
Konkrétní dotaz:
Když jakožto žena píšu e-mail jiné ženě, musí být ve větě „Hovořily jsme spolu“ tvrdé y, přestože to, že píšu ženě, ve větě není explicitně uvedeno?
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět
Odpověď:
Jde o větu s nevyjádřeným podmětem. Pokud z kontextu (i mimo daný text) víme, že podmětem jsou dvě ženy, je opravdu namístě tvrdé y. To, že tato skutečnost ve větě není explicitně vyjádřena, není podstatné.
Poslední užití:
18.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před výrazem „asi“ ve větě „Dochází mi, že jsem narazil(,) asi hlavou na ten kov“?
Odpověď:
Příslovečné určení patří mezi rozvíjející větné členy, které lze do věty včlenit jako její významově těsnou nebo volnou součást. Podle toho lze volit psaní bez čárky i s čárkou. Volba interpunkčního řešení závisí na kontextu a také na preferenci pisatele (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
17.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 132
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Nevyjádřený podmět
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá tvarem přísudku ve větě s nevyjádřeným podmětem. Nevím totiž, co si mám vzít z předchozího kontextu. Přečtu vám úryvek: „V roce 1942 jsem šla do strojíren. Jedna moje kamarádka tam už pracovala, tak jsem tam šla také. Vyráběly/i jsme tam součástky.“ Jde mi o sloveso „vyráběly/i“ v poslední větě. Má tam být ypsilon, nebo měkké i?
Klíčové slovo:
my
Odpověď:
Teoreticky jsou možná obě řešení. Pokud zvolíte ypsilon, signalizujete tím, že dál hovoříte pouze o oněch dvou dívkách, které známe z předchozího kontextu. Větu však můžete nepochybně vztáhnout i na všechny zaměstatnce strojíren, tedy i na muže. Pak by bylo namístě měkké i. Záleží tedy vlastně na vás, co chcete vyjádřit, zda to, že součástky vyráběly dvě dívky, nebo obecně zaměstnanci.
Dotaz:
Podmět a doplněk (typ my jako děti)
Konkrétní dotaz:
Nikdy si nejsem jistá, jak je to se shodou přísudku s podmětem u spojení typu „Jako děti jsme si hráli“. Řídí se „dětmi“, nebo zájmenem „my“?
Klíčové slovo:
jako děti
Odpověď:
Spojení „jako děti“ je ve větě doplňkem, takže na shodu nemá vliv. Tvar přísudku se řídí podmětem, což je v tomto případě nevyjádřené zájmeno „my“. Záleží potom na kontextu: pokud jde o skupinu mužů nebo mužů a žen, píšeme v přísudku měkké i. Pokud je zřejmé, že jde výhradně o ženy, píšeme ypsilon.
Poslední užití:
23.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.5 – Podmět a doplněk
Dotaz:
Nevyjádřený podmět
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou takové nepřehledné souvětí a nejsem si jistý, jestli je pravopisně v pořádku. Souvětí zní takto: „S českým ani s evropským úřadem, které dohlížejí na naši práci, jsme nikdy neměly problém, že by zkoušku neuznaly nebo nesouhlasily s metodikou.“ Pisatel napsal v části „nikdy jsme neměly problém“ tvrdé y v přísudku, ale mně to připadá jako chyba. Kdo má pravdu?
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět
Odpověď:
Ve větě je nevyjádřený podmět („my“). Pokud není v předchozím kontextu explicitně řečeno, že jde o výhradně ženský kolektiv, je skutečně namístě měkké i. Měkké i lze univerzálně použít i v případech, kdy pisatel neví, zda jde o muže, ženy či muže i ženy dohromady.
Poslední užití:
14.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.