Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Který výraz je podmětem ve větě „Na skříni je uloženo několik krabic s hračkami“?
Klíčové slovo:
komplexní větný člen
Odpověď:
V případech typu „pět jablek“, „deset lidí“, „několik aut“ apod. se při určování řídícího a závislého členu setkáváme s různými pojetími. Jaké z nich je preferováno ve školské praxi, však nevíme (pro tuto informaci lze kontaktovat Asociaci češtinářů). V úvahu připadají tři řešení. Prvním je určit spojení „několik krabic“ jako tzv. komplexní podmět a dále ho nerozkládat. Druhým řešením je zohlednit formální hledisko; pak by bylo „několik“ podmětem a „krabic“ přívlastkem neshodným. Třetím řešením je naopak zohlednit hledisko sémantické; významově jsou podmětem „krabice“ a podmět je dále determinován výrazem „několik“. Všechna tato řešení lze z lingvistického hlediska obhájit.
Poslední užití:
27.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka v následující větě? „Ucítila jsem pod nohama pevnou zem. To(,) jak nás proud odnesl na mělčinu.“
Klíčové slovo:
jak; to jak
Odpověď:
Větu „To(,) jak nás proud odnesl na mělčinu“ je možno napsat s čárkou i bez čárky, ovšem pokaždé půjde o jinou syntaktickou strukturu. Pokud zvolíme variantu s čárkou, je výraz „to“ předmětem hlavní věty, v níž je elipsa: „(Ucítila jsem) to, jak nás proud odnesl na mělčinu.“ Jestliže čárku nenapíšeme, bude výraz „to“ částicí, a tudíž nemá větněčlenskou platnost, stejně jako ve větách typu: „Slyšeli jsme šramot v předsíni. To (jak) se tatínek vrátil z práce.“ „To prší.“ apod. Záleží tedy na tom, které interpretaci dá pisatel přednost.
Poslední užití:
8.1.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 5 - Podřadná spojení vět – příslovce (jak, kam apod.); sekce 9 - Věty závislé na výrazu s oslabenou větnou platností (samozřejmě, hlavně apod.)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Bude oddělen výraz „prcek“ v následující větě? „Protože břeh byl porostlý kopřivami, v nichž jsem já(,) prcek(,) nebyla vidět.“
Klíčové slovo:
já prcek
Odpověď:
Tento typ přístavku nemá pevná interpunkční pravidla, některé případy píšeme s čárkou, jiné nikoli (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
8.1.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 13 – Přístavek
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Na webu mateřské školy jsem našla následující větu: „S dětmi jsme si povídaly o tradicích, mnohé jsme si vyzkoušely, ochutnaly cukroví a potom došlo na rozbalování dárků.“ Pisatel chtěl evidentně dát najevo, že podmětem jsou učitelky, tedy ženy. Přesto se chci zeptat, zda by nebylo vhodnější napsat v přísudku měkké i, tj. uvažovat o podmětu „my všichni“.
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět; učitelky
Odpověď:
Pokud je z kontextu zřejmé, že nevyjádřeným podmětem jsou učitelky, tedy ženy, je náležité napsat v přísudku tvrdé y. Nic na tom nemění ani předpoklad, že by do podmětu byly zahrnuty i „děti“, zejména ve druhé a třetí větě souvětí: „děti“ v množném čísle jsou též rodu ženského.
Poslední užití:
21.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Shoda podle smyslu (několikanásobný podmět)
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Chytila jsem děti za ručičku a pádily jsme do sklepa.“ Bylo by ve druhé větě souvětí též možné užít tvar „pádili“, tedy uplatnit shodu podle smyslu (zvláště když děti jsou dívka a chlapec)?
Klíčové slovo:
shoda podle smyslu; já a děti
Odpověď:
Pravidla českého pravopisu (§ 15, písmeno C, bod 4 – Shoda podle smyslu) uvádějí, že dvojí řešení lze volit v příkladech následujícího typu: „Na sportovním soustředění se sešla samá děvčata. Brzo se navzájem poznala/poznaly a prožila/prožily krásné dva týdny.“ Doplňme, že tato dvojí možnost je přijatelná pouze v případě, že jsou jednotlivé celky od sebe odděleny: buď se jedná o dvě samostatné věty, nebo jsou sice součástí jednoho souvětí, ale jsou odděleny např. vedlejší větou. Řešit tímto způsobem souřadné souvětí sestávající ze dvou bezprostředně následujících vět ve slučovacím poměru, které mají stejný podmět, nedoporučujeme. Pokud by tedy věta zněla „Matka a děti se chytily za ručičku a pádily do sklepa“, bylo by namístě pouze řešení s tvrdým y. V uvedeném souvětí je však v první větě podmět „já (žena)“ a ve druhé může být nevyjádřený podmět „já a děti“, případně ale i (podle smyslu) „já, dcera a syn“ / „my (všichni tři)“. Vedle formální shody s tvrdým y (pádily jsme do sklepa) tedy ve druhé větě nelze vyloučit ani shodu „pádili jsme do sklepa“. Je ale třeba počítat s tím, že míra přijatelnosti řešení shody podle smyslu může být u různých uživatelů češtiny vnímána odlišně.
Poslední užití:
11.7.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
(§ 15, písmeno C, bod 4 – Shoda podle smyslu)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi prosím, jaké i/y mám napsat v přísudku následující věty? „Hnutí pro Prahu 11, Praha sobě a Piráti vyjednával_.“
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Součástí několikanásobného podmětu uvedené věty je jméno rodu mužského životného (Piráti). Proto je náležité napsat v přísudku měkké i: vyjednávali. Tvrdé y by bylo namístě v případě, že by ve spojení s „Piráty“ bylo užito pojmenování „strana“, např.: „Hnutí pro Prahu 11 a Česká pirátská strana / strana Pirátů vyjednávaly.“
Poslední užití:
6.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.1 – Mezi složkami několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jaké i/y bude v přísudku následující věty? „Na jaře 2019 útvary konstrukce [název] a obchodu vytvořil_ nový systém názvu produktu.“
Klíčové slovo:
útvary
Odpověď:
Podmětem uvedené věty je podstatné jméno rodu mužského neživotného v množném čísle („útvary“). Proto je náležitý tvar přísudku s tvrdým y: „útvary konstrukce [název] a obchodu vytvořily“.
Poslední užití:
15.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.2 – Podmět je rodu mužského neživotného
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Na Číňany by na pláži čekal_ miny a ježci“. Jaké i/y v přísudku bude prosím správně?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Ve větách, kdy přísudek stojí před několikanásobným podmětem, máme dvě možnosti shody. Buď můžeme shodu řídit jménem, které stojí nejblíže přísudku, v tomto případě jménem rodu ženského („miny“): Na Číňany by na pláži čekaly miny a ježci“. Druhou možností je řídit tvar přísudku všemi složkami podmětu, a tedy v tomto případě uplatnit pravidlo o přednosti rodu jména mužského životného: „Na Číňany by na pláži čekali miny a ježci“. Obě řešení jsou v pořádku.
Poslední užití:
28.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.1 – Složkou několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Odkazování k jinému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Ve Fučíkově Reportáži psané na oprátce jsem si přečetl: „Teď hodiny na Kremlu odbíjejí desátou a na Rudém náměstí začíná přehlídka. Otěcko, jdeme s sebou!“ Zarazilo mě spojení „jdeme s sebou“. Co mi o něm můžete říct?
Klíčové slovo:
s sebou
Odpověď:
Vazba „jít s sebou“ je zaznamenána již v Kottově Česko-německém slovníku z konce 19. století. V něm jsou zachyceny příklady jako „počkejte, já půjdu s sebou“ (tj. s vámi), „Karel pracoval a Bětuška s sebou“ (tj. s ním), „byli jsme s sebou“ (tj. s vámi/nimi/tebou). Zájmeno sebou může tedy zastupovat různá další zájmena. Spojení „jít s sebou“ se vyskytuje nejčastěji v textech publikovaných ve 20. a 30. letech 20. století nebo u autorů a překladatelů narozených v prvních desetiletích téhož století. Setkáme se s ním tedy například v Haškových Osudech dobrého vojáka Švejka za světové války („Pojďte s sebou na minutu,“ řekl plukovník. A tak šli a vedli velmi příjemný rozhovor…) nebo překladu Tolkienova Hobita („Tak sbohem! Jestli nechcete jít s sebou, uděláte líp, když se s námi rozloučíte bez dalších řečí!“). Podrobně na toto téma pojednal Markus Giger ve stati Jít s sebou a podobná spojení v ČNK a na internetu (Naše řeč, 2007, roč. 90, č. 4, s. 195–202). V současnosti se tato vazba již neužívá, a proto ji lze označit za archaickou.
Poslední užití:
5.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
2007, roč. 90, č. 4, s.195–202
Jazykový zdroj:
Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Napsal jsem větu „V čestných prohlášeních, které byly přílohou...“, ale kolega mi to opravil následovně: „V čestných prohlášeních, která byla přílohou...“. Čí verze je prosím správná?
Klíčové slovo:
který; prohlášení
Odpověď:
Zájmeno „který“ ve vedlejší větě se vztahuje k podstatnému jménu rodu středního v množném čísle („prohlášeních“). Proto je jeho náležitý tvar „která“ (ta prohlášení, která...). Od toho se pak odvíjí i tvar přísudku ve vedlejší větě: „V čestných prohlášeních, která byla přílohou...“.
Poslední užití:
1.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.4 – Podmět je rodu středního
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Mám spojení „práce se seniory žijící s demencí“. Neměl by správný tvar přídavného jména být „žijícími“?
Klíčové slovo:
žijící
Odpověď:
Máte pravdu. Postponovaný přívlastek (tedy takový, který stojí až za řídícím jménem) v dané větě má povahu přívlastku shodného, proto se musí shodovat v pádě, čísle a rodě s řídícím jménem. V uvedeném případě je řídící jméno „seniory“ v 7. pádě, ve stejném pádě proto musí být i přídavné jméno „žijící“. Náležité znění tohoto spojení je tedy „práce se seniory žijícími s demencí“. Praktickou pomůckou pro kontrolu správného tvaru bývá dosazení přídavného jména do pozice před řídícím jménem, tj. např. „práce s žijícími seniory“.
Poslední užití:
20.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Gramatická shoda (typ Rychlé šípy byly)
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Raabovi Lidé kolem stolu potěšili...“. Je prosím měkké i v přísudku správně, když „Lidé kolem stolu“ je kniha?
Klíčové slovo:
shoda přísudku s podmětem; gramatická shoda
Odpověď:
Ano, přísudek se řídí gramatickou formou podmětu. V uvedené větě je podmětem slovo „lidé“, které je rodu mužského životného, proto v přísudku napíšeme měkké i. Skutečnost, že jde o název knihy, zde nehraje roli. Pouze pokud by názvu knihy předcházelo obecné (opěrné) jméno, pak by toto jméno bylo podmětem, např. „Kniha Lidé kolem stolu potěšila...“, a spojení „Lidé kolem stolu“ by pak mělo funkci přívlastku neshodného ve tvaru tzv. nominativu jmenovacího. Ve vaší větě se ale přísudek skutečně musí shodovat s „lidmi“.
Poslední užití:
16.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 3 – Typ Rychlé šípy závodily, Tři sestry zahrály, Wanastowi Vjecy vydaly (gramatická shoda)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Životnost podstatných jmen
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „ale“ v následující větě? „Akumulovaná elektřina je spotřebovávána v běžných spotřebičích, jako je lednice, televize, osvětlení(,) ale i pro vytápění.“?
Klíčové slovo:
ale i
Odpověď:
Mezi složkami několikanásobného větného členu spojenými souřadně v poměru stupňovacím píšeme čárku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
3.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 2 – Souřadné spojení několikanásobných větných členů v různém významovém poměru (mělo by stačit 50, a ne/nikoliv 60 bodů; obrovská, a proto nepřehlédnutelná budova)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 128
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady, jaký tvar přídavného jména zvolit v následující větě. „Společnost je zapsána v obchodním rejstříku, oddílu c, vedeného/vedeném u městského soudu.“
Klíčové slovo:
vedený
Odpověď:
Postponovaný přívlastek (tedy takový, který stojí až za řídícím jménem) v dané větě má povahu přívlastku shodného, proto se musí shodovat v pádě, čísle a rodě s řídícím jménem. V uvedeném případě je řídící jméno „rejstříku“ v 6. pádě, ve stejném pádě proto musí být i přídavné jméno „vedený“. Náležité znění věty je tedy „Společnost je zapsána v obchodním rejstříku, oddílu c, vedeném u městského soudu.“ Praktickou pomůckou pro kontrolu správného tvaru bývá dosazení přídavného jména do pozice před řídícím jménem, tj. např. „ve vedeném obchodním rejstříku“.
Poslední užití:
11.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píší se čárky ve větě „Držák(,) opatřený těsněním(,) se zasune do komory“?
Klíčové slovo:
opatřený
Odpověď:
Jestliže lze u přívlastků připustit dvojí chápání a považovat je za volné i těsné, lze je buď oddělit čárkami, nebo ponechat bez čárek. Volba interpunkčního řešení závisí na kontextu a také na volbě pisatele (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
5.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 4 – Přívlastek volný a těsný
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se v následující větě čárka před výrazem „bez“? „Ústřednu lze propojit například s NVR, případně s [název programu], a využít tak možnosti systému naplno(,) bez dalších nákladů.“
Klíčové slovo:
bez
Odpověď:
Dodatkově připojené větné členy do věty vnášejí doplňující informace, proto je můžeme chápat jako volně připojené a oddělit je od zbytku věty čárkou. Rozhodnutí, zda daný člen bude chápán jako volně připojený a oddělen čárkou, nebo zda bude do věty připojen těsně, a tedy nebude oddělen čárkou, je často věcí subjektivní volby pisatele závislé na kontextu a věcných znalostech. Proto by v řadě případů zařazených do této kategorie bylo bezvýhradně přijatelné psaní s čárkou i bez čárky a interpunkčním řešením by se signalizoval pouze postoj tazatele k významové závažnosti daného větného členu (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
9.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 11 – Dodatkově připojený větný člen
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 134
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píší se čárky v následující větě? „Ústřednu lze propojit například s NVR(,) případně s [název programu](,) a využít tak možnosti systému naplno bez dalších nákladů.“
Klíčové slovo:
případně
Odpověď:
Výrazy „případně“, „eventuálně“ představují hypotaktické vyjádření slučovacího (resp. tzv. eventualitního) poměru. Čárku před těmito výrazy píšeme vždy. Takováto spojení lze vnímat dvojím způsobem: buď jako několikanásobný větný člen, nebo jako volně připojený větný člen, přinášející dodatečnou informaci. Proto pokud za spojením, které je uvozeno těmito výrazy, věta pokračuje, čárka za nimi být může, ale nemusí (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
9.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před výrazy eventuálně, respektive, případně, sekce 2 – Případně
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120, 124
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Po číslovce sto
Konkrétní dotaz:
Jak správně přečtu spojení „mezi 300–400 tisíci rakouskými šilinky“? A je v pořádku tvar počítaného předmětu v 7. pádě, tj. „rakouskými šilinky“?
Klíčové slovo:
300–400 tisíc
Odpověď:
Číslovku „sto“ skloňujeme podle vzoru „město“, ale ve spojení s počítaným předmětem někdy zůstává nesklonná, zejména u složitějších číselných výrazů. V uvedeném případě je možno říci „mezi třemi až čtyřmi sty tisíci“ nebo také „mezi tři sta až čtyři sta tisíci“. Pokud jde o tvar počítaného předmětu, ve spojeních číslovek „sto“, „tisíc“, „milion“, „miliarda“ s počítaným předmětem je možný jak druhý pád, tak shoda pádu počítaného předmětu s pádem číslovky. V pořádku je tedy jak varianta „mezi třemi až čtyřmi sty / tři sta až čtyři sta tisíci rakouských šilinků“, tak „mezi třemi až čtyřmi sty / tři sta až čtyři sta tisíci rakouskými šilinky“.
Poslední užití:
2.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píší se čárky ve větě „Na to hodně lidí(,) hlavně v Česku(,) řekne, že je to normální“?
Odpověď:
Výrazy „hlavně“ a „především“, „zejména“ často uvozují tzv. výčtový přístavek. Taková spojení zpravidla čárkou oddělujeme (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
19.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výčtový přístavek (uvozený výrazy například, zejména, mimo jiné, tedy, tj. apod.)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
V jednom textu mám větu „V písku se honil_ stepní běžci“. V následující větě je vysvětleno, že „stepní běžci“ jsou rostliny. Jaké i/y bude v přísudku?
Klíčové slovo:
stepní běžci
Odpověď:
Tvar přísudku je třeba řídit formální podobou podmětu. V uvedeném případě je podmět „běžci“ rodu mužského životného, proto je náležité napsat v přísudku měkké i, tj. „V písku se honili stepní běžci“.
Poslední užití:
21.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1 – Podmět je rodu mužského životného
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.