Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo bouchne?
Klíčové slovo:
bouchne
Odpověď:
Slovo bouchne se na konci řádku správně dělí takto: bouch-ne. Je-li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny), dělíme na švu. Ve tvaru bouchne je bouch- kořen a -ne- kmenotvorná přípona, odtud tedy uvedené dělení bouch-ne.
Poslední užití:
14.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod b)
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo vždycky?
Klíčové slovo:
vždycky
Odpověď:
Slovo vždycky se na konci řádku správně dělí takto: vždyc-ky. Není‑li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev (předponový nebo šev mezi dvěma složkami složeniny), pak dělíme pouze mezi dvěma souhláskami. Odtud tedy uvedené dělení: vždyc-ky.
Poslední užití:
14.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dělení podle slabik ve výslovnosti
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo bouchat? Dělí se správně bou-chat, nebo bouch-at?
Klíčové slovo:
bouchat
Odpověď:
Slovo bouchat se na konci řádku správně dělí takto: bou-chat. Uplatní se zde dělení podle evidentní a jednoznačné slabičné hranice: bou-chat.
Zvažované varianty:
bou-chat
bouch-at
Poslední užití:
14.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 1 Základní pravidla dělení slov, bod e)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo nejnavštěvovanější? Dělí se správně nejnav-štěvovanější, nebo nejna-vštěvovanější?
Klíčové slovo:
nejnavštěvovanější
Odpověď:
Slovo nejnavštěvovanější se na konci řádku správně dělí takto: nej-na-vště-vo-va-něj-ší. Na prvním řádku tedy bude nejna- a na druhém -vštěvovanější. Je‑li přítomen morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny), dělíme na švu: -na- je předpona, -vštěv- kořen.
Zvažované varianty:
nejnav-štěvovanější
nejna-vštěvovanější
Poslední užití:
10.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod b)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo navštěvovaný
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo otevřenou? Dělí se správně ote-vřenou, nebo otev-řenou?
Klíčové slovo:
otevřenou
Odpověď:
Slovo otevřenou se na konci řádku správně dělí takto: ote-vře-nou. Na prvním řádku tedy bude ote- a na druhém -vřenou. Je‑li přítomen morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny), dělíme na švu: ote- je předpona (vokalizovaná podoba předpony ot-, která je, historicky motivovanou, variantou předpony od-) a -vř- je kořen.
Zvažované varianty:
ote-vřenou
otev-řenou
Poslední užití:
10.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod b)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo otevřený
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
V současnosti se velká písmena dávají podle angličtiny i tam, kdy je čeština nemá. Je to pro mě jako rána mezi oči.
Odpověď:
Je pravda, že vliv angličtiny se promítá i do oblasti psaní velkých písmen, kdy někteří uživatelé přejímají cizí výrazy i se způsobem zápisu, jenž nemusí být v souladu s českými pravidly. Jelikož se pravidla angličtiny a češtiny v tomto směru liší, je třeba se v českých textech řídit pravidly českými.
Dotaz:
Stížnost týkající se výuky češtiny
Konkrétní dotaz:
Doufám, že se nedožiju toho, že se zruší měkké i a ypsilon. Studentům to dělá čím dál větší potíže.
Odpověď:
Rozlišování i/y je tradiční součástí českého jazyka a k jeho zrušení v dohledné době určitě nedojde. V každém jazyce existují pravidla, která se děti musejí naučit.
Dotaz:
Stížnost na určité jazykové pravidlo
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi doplňování zakončení -ová k ukrajinským jménům zakončeným na -ov.
Klíčové slovo:
přechylování cizích ženských příjmení
Odpověď:
Ženská příjmení se v češtině přechylují. V běžné komunikaci není přechylování příjmení povinné v tom smyslu, že by bylo nařízeno zákonem, vyhláškou či předpisem. Pro jazykový systém češtiny jako flektivního jazyka je však zcela přirozené, vychází z jeho strukturních vlastností – z toho, že různé gramatické významy slov vyjadřujeme pomocí koncovek. U jmen zakončených na -ov se přechylovací přípona -ov/á připojuje za plnou podobu příjmení, čímž vznikne podoba zakončená na -ovová.
Dotaz:
Stížnost na určité jazykové pravidlo
Konkrétní dotaz:
Proč se cizí jména przní přechylováním? Je na to nějaký zákon?
Klíčové slovo:
přechylování cizích ženských příjmení
Odpověď:
Ženská příjmení se v češtině přechylují. V běžné komunikaci není přechylování příjmení povinné v tom smyslu, že by bylo nařízeno zákonem, vyhláškou či předpisem. Pro jazykový systém češtiny jako flektivního jazyka je však zcela přirozené, vychází z jeho strukturních vlastností – z toho, že různé gramatické významy slov vyjadřujeme pomocí koncovek.
Dotaz:
Stížnost na určité jazykové pravidlo
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se nepřechýlená příjmení typu Jana Novák nemají skloňovat.
Klíčové slovo:
přechylování ženských příjmení
Odpověď:
Pokud si Češka zvolí příjmení v nepřechýlené podobě, které je zároveň zakončeno na souhlásku, např. Jana Novák, její příjmení by skutečně nemělo být skloňováno, tj. Šel jsem tam s Janou Novák. Je však nutno doplnit, že tato podoba není dosud ustálená, noremní a že na mnoho uživatelů češtiny působí rušivě.
Poslední užití:
16.2.2022
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.