Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo ochranné? Je správné dělit: ochran-né?
Klíčové slovo:
ochranné
Odpověď:
Slovo ochranné se na konci řádku správně dělí takto: ochran-né. Je-li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny), dělíme na švu, odtud tedy dělení ochran-né (-chran- je kořen, -n/é je přípona).
Zvažované varianty:
ochran-né
Poslední užití:
21.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod b)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo ochranný
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Je správný tvar vztažného zájmena v následující větě? „Jako předloha je zvolena obrázková knížka, jejímž odborným garantem je...“
Klíčové slovo:
jejíž
Odpověď:
Vedlejší věta je uvozena přivlastňovacím vztažným zájmenem „jejíž“, které odkazuje k podstatnému jménu „knížka“ (tedy ke jménu rodu ženského) a je zde v 7. pádě, protože je závislé na tvaru podstatného jména „garant“ (zde 7. p. – garantem). Náležitý tvar zájmena je tedy skutečně „jejímž“.
Poslední užití:
14.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je ve spojení vět „Fotíte rádi? Pak je váš pes ideálním subjektem“ slovo „subjekt“ užito dobře?
Klíčové slovo:
subjekt
Odpověď:
Z citovaného úseku je zřejmé, že onen pes má být ten, kdo je fotografován, nikoliv kdo fotografuje. To znamená, že není ‚nositel činnosti‘ (což je část výkladu významu slova „subjekt“ v Novém akademickém slovníku cizích slov), nýbrž ‚předmět činnosti, zájmu‘ (což je část výkladu významu slova „objekt“ tamtéž). Zřejmému komunikačnímu záměru by tedy odpovídal „objekt“, ne užitý „subjekt“.
Je možné, že formulace je ovlivněna angličtinou, v níž je význam podstatného jména „subject“ bohatší. Do češtiny se překládá mimo jiné jako téma, námět, předmět nebo jako motiv fotografie (i zmiňovaný Nový akademický slovník cizích slov uvádí pro „subjekt“ jako hudební termín význam ‚hlavní téma v polyfonní skladbě‘).
Zvažované varianty:
subjekt
objekt
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaká je geneze slova „spravedlnost“?
Klíčové slovo:
spravedlnost
Odpověď:
„Spravedlnost“ je podle etymologických slovníků zjednodušeně řečeno něco, co je „s pravdou“ – z tohoto slovního spojení vzniklo ve staré češtině přídavné jméno „spravedlný“ (původně „spravedný“) a od něj je pak příponově odvozeno podstatné jméno „spravedlnost“.
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Dotaz:
Zdvojené souhlásky
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo Buddhova? Musí dvě -dd- zůstat pohromadě, a pokud ano, pak mají stát na konci řádku, nebo na začátku řádku následujícího? Nebo se musí od sebe oddělit?
Klíčové slovo:
Buddhova
Odpověď:
Slovo Buddhova se na konci řádku správně dělí takto: Budd-ho-va. Pokud po zdvojených souhláskách následuje další souhláska (zde -dd- + -h-), dělíme až po zdvojené souhlásce – odtud tedy dělení Budd-ho-va.
Zvažované varianty:
Budd-ha
Bu-ddha
Bud-dha
Poslední užití:
23.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.10 Zdvojené souhlásky, bod c)
Dotaz:
Konkrétum vs. abstraktum
Konkrétní dotaz:
Je slovo vláda ve frázi „za vlády Lucemburků“ abstraktum? Mně přijde, že když jsou tam přímo zmíněni Lucemburkové, tak je to konkrétní.
Klíčové slovo:
vláda
Odpověď:
Slovo vláda má podle Slovníku spisovné češtiny několik významů, ale pro tuto otázku jsou podstatné první dva: 1. ‚nejvyšší výkonný orgán státní moci, sbor ministrů s předsedou‘ (s příklady jako „předseda vlády“; „sestavit, jmenovat vládu“; „jednalo se o tom ve vládě“) a 2. ‚řízení státu, země, moc‘ („vzít vládu do svých rukou“; „za vlády Karla IV.“).
V prvním významu lze vládu chápat jako konkrétum, protože obvykle označuje skupinu reálně existujících osob. To však není případ formulace „za vlády Lucemburků“. Tu bychom mohli parafrázovat jako „v období, kdy byli u moci Lucemburkové“ – jde tu tedy o druhý uvedený význam. V něm slovo vláda neoznačuje skupinu osob, je zřetelně abstraktum.
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo rozteklo? Dělí se správně roztek-lo, nebo rozte-klo?
Klíčové slovo:
rozteklo
Odpověď:
Slovo rozteklo se na konci řádku správně dělí takto: roz-tek-lo. Je-li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny), dělíme na švu. Jelikož -tek- je kořen a -l- přípona příčestí činného, dělíme správně roztek-lo.
Zvažované varianty:
roztek-lo
rozte-klo
Poslední užití:
30.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod b)
Dotaz:
Značky jednotek
Konkrétní dotaz:
Píše se tečka za značkami měrných jednotek? Budeme např. za jednotkami cm, m psát tečku?
Klíčové slovo:
měrné jednotky; cm, m
Odpověď:
Za značkami, které označují matematické, fyzikální, astronomické a další jednotky, se tečka nepíše, náležité je tedy psaní cm pro centimetr a m pro metr.
Zvažované varianty:
cm
cm.
m
m.
Poslední užití:
8.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Značky, čísla a číslice
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo setkání? Dělili jsme se-tkání, ale klient požaduje opravu na set-kání. Co je správně?
Klíčové slovo:
setkání
Odpověď:
Slovo setkání se na konci řádku dělí správně takto: se-tká-ní. Je-li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny), dělíme na švu. Ve slově setkání je předpona se- a kořen -tk-, odtud tedy uvedené dělení se-tkání.
Zvažované varianty:
se-tkání
set-kání
Poslední užití:
9.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod b)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo církví? Dělí se správně cír-kví, nebo círk-ví?
Klíčové slovo:
církví
Odpověď:
Slovo církví se na konci řádku správně dělí takto: cír-kví i círk-ví. V případě skupiny tří souhlásek (zde -rkv-) v blízkosti přípony nebo předpony respektujeme morfematický šev (a to i příponový). Pokud ovšem morfematický šev není zřetelný, tak jako v tomto případě, je možné dělit více způsoby, odtud tedy uvedené dělení cír-kví i círk-ví.
Zvažované varianty:
cír-kví
círk-ví
Poslední užití:
27.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod a)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.