Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak mám psát transmastné kyseliny? Je to se spojovníkem (trans-mastné), nebo je to jedno slovo?
Klíčové slovo:
transmastný
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že část trans- funguje jako první část mnohých složených slov (transamináza, transferáza, transgrese, transkrystalický, transplutoniový), doporučujeme psát jako jedno slovo i výraz transmastný (transmastné kyseliny). Tato podoba je hojně doložena v ČNK a je uvedena i v IJP, výkladové slovníky češtiny výraz neuvádějí.
Zvažované varianty:
transmastný
trans-mastný
Poslední užití:
12.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píšeme zvlášť při tom, nebo dohromady přitom? Jde o větu Není moc lidí, kteří by skutečně četli etikety, a přitom (při tom) z nich můžeme vyčíst, co je dobré pro naše tělo.
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
U dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení rozdílu jednoznačné, proto volba podoby často závisí na preferenci pisatele. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje a ve většině textů lze volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň, současně‘ (spřežka přitom), tak vztáhnutím k ději předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom).
V citované větě považujeme za vhodnější psaní dohromady: Není moc lidí, kteří by skutečně četli etikety, a přitom z nich můžeme vyčíst, co je dobré pro naše tělo.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
12.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textech se často setkávám se spojením dítě-cizinec (se spojovníkem). Teď potřebuji zapsat cizinec pedagogický pracovník a nevím, jak to vlastně psát. Je podoba cizinec-pedagoický pracovník v pořádku?
Klíčové slovo:
cizinec pedagogický pracovník
Odpověď:
Zápis se spojovníkem nedoporučujeme. Spojovník se užívá v těsném spojení dvou podstatných jmen označujících např. dvě povolání, obory, postavení apod., např. překladatel-tlumočník, kuchař-číšník (spojovník de facto nahrazuje spojku a). Máte pravdu, že psaní dítě-cizinec se v praxi objevuje, ale není vhodné ho považovat za modelový příklad zápisu. V obou případech, které uvádíte, druhá složka pojmenování blíže specifikuje složku první. Je-li druhý člen členem určujícím, pak spojovník neděláme a píšeme dvě samostatná slova. Stejně jako píšeme např. chemik analytik, učitel angličtinář, hřib satan, doporučujeme psát jako dvě samostatná slova i označení dítě cizinec a rovněž cizinec pedagogický pracovník (popř. v obráceném pořadí pedagogický pracovník cizinec).
Zvažované varianty:
cizinec-pedagogický pracovník
cizinec pedagogický pracovník
Poslední užití:
25.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Užíváme v textech slovní spojení dítě-cizinec (se spojovníkem). Je to tak v pořádku?
Klíčové slovo:
dítě cizinec
Odpověď:
Pokud užíváte pro zápis spojovník a píšete dítě-cizinec, pak signalizujete, že jde o těsné spojení dvou podstatných jmen označujících např. postavení, povolání, obor apod. (podobně jako např. překladatel-tlumočník, kuchař-číšník). Toto řešení je sice v praxi poměrně rozšířené, ale patrně neodpovídá popisované okolnosti. V uvedeném případě druhá složka (cizinec) blíže specifikuje první (dítě). Je-li druhý člen členem určujícím, pak spojovník neděláme a píšeme dvě samostatná slova. Analogicky podle zápisů jako učitel matematik, chemik analytik, borovice vejmutovka doporučujeme psát jako dvě samostatná slova i označení dítě cizinec.
Zvažované varianty:
dítě-cizinec
dítě cizinec
Poslední užití:
25.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Slovesa a slova od nich odvozená: funkce čistě zdokonavující (moknout – zmoknout)
Konkrétní dotaz:
Jakou předponu (s, nebo z) napíšeme ve slově „z/splodina“ ve spojení „ostatní části prostoru jsou silně zasažené z/splodinami z kahanu a svíček“?
Klíčové slovo:
zplodina; předpona z; předpona s
Odpověď:
U slov odvozených od sloves, která tvoří dokonavý protějšek k nedokonavým slovesům a která nemají význam ‚směřování dohromady‘, ‚zmenšení objemu, až zániku‘ či ‚shora dolů‘ nebo ‚z povrchu pryč‘, se píše předpona z(e)-. Protože slovo „zplodina“ je odvozeno od slovesa „zplodit“, které je dokonavým protějškem slovesa „plodit“, píše se „zplodina“ vždy s předponou z-.
Zvažované varianty:
zplodina
splodina
Poslední užití:
1.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – hláska, písmeno, ranice slov: Psaní předpon s(e)-, z(e)-: 2 Psaní předpon s(e)‑, z(e)‑ ve slovech domácích: 2.2 Slova s předponou z(e)‑; heslo zplodina
Dotaz:
Podoba titulu
Konkrétní dotaz:
Je nutné psát zkratku akademického titulu doktor všeobecného lékařství pouze v podobě „MUDr.“, nebo jsou možné i jiné zápisy?
Klíčové slovo:
MUDr.
Odpověď:
Podobu zkratek akademických titulů upravuje v České republice zákon o vysokých školách (zákon č. 111/1998 Sb. v platném znění). Zkratka akademického titulu doktor všeobecného lékařství (z latinského medicinae universae doctor) má dle tohoto zákona závaznou podobu „MUDr.“, píšeme ji tedy s velkými písmeny (kromě malého r, které je součástí zkratky Dr.), s tečkou a uvádíme ji před jménem. Žádná jiná podoba pro tento akademický titul přípustná není.
Poslední užití:
30.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Zkratky titulů a hodností – 1 Zkratky akademických, akademicko‑vědeckých a vědecko-pedagogických titulů – 1.1 Zkratky akademických titulů
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo ochranné? Je správné dělit: ochran-né?
Klíčové slovo:
ochranné
Odpověď:
Slovo ochranné se na konci řádku správně dělí takto: ochran-né. Je-li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny), dělíme na švu, odtud tedy dělení ochran-né (-chran- je kořen, -n/é je přípona).
Zvažované varianty:
ochran-né
Poslední užití:
21.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod b)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo ochranný
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Je správný tvar vztažného zájmena v následující větě? „Jako předloha je zvolena obrázková knížka, jejímž odborným garantem je...“
Klíčové slovo:
jejíž
Odpověď:
Vedlejší věta je uvozena přivlastňovacím vztažným zájmenem „jejíž“, které odkazuje k podstatnému jménu „knížka“ (tedy ke jménu rodu ženského) a je zde v 7. pádě, protože je závislé na tvaru podstatného jména „garant“ (zde 7. p. – garantem). Náležitý tvar zájmena je tedy skutečně „jejímž“.
Poslední užití:
14.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je ve spojení vět „Fotíte rádi? Pak je váš pes ideálním subjektem“ slovo „subjekt“ užito dobře?
Klíčové slovo:
subjekt
Odpověď:
Z citovaného úseku je zřejmé, že onen pes má být ten, kdo je fotografován, nikoliv kdo fotografuje. To znamená, že není ‚nositel činnosti‘ (což je část výkladu významu slova „subjekt“ v Novém akademickém slovníku cizích slov), nýbrž ‚předmět činnosti, zájmu‘ (což je část výkladu významu slova „objekt“ tamtéž). Zřejmému komunikačnímu záměru by tedy odpovídal „objekt“, ne užitý „subjekt“.
Je možné, že formulace je ovlivněna angličtinou, v níž je význam podstatného jména „subject“ bohatší. Do češtiny se překládá mimo jiné jako téma, námět, předmět nebo jako motiv fotografie (i zmiňovaný Nový akademický slovník cizích slov uvádí pro „subjekt“ jako hudební termín význam ‚hlavní téma v polyfonní skladbě‘).
Zvažované varianty:
subjekt
objekt
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaká je geneze slova „spravedlnost“?
Klíčové slovo:
spravedlnost
Odpověď:
„Spravedlnost“ je podle etymologických slovníků zjednodušeně řečeno něco, co je „s pravdou“ – z tohoto slovního spojení vzniklo ve staré češtině přídavné jméno „spravedlný“ (původně „spravedný“) a od něj je pak příponově odvozeno podstatné jméno „spravedlnost“.
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.