Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se dohodnout, zda máme psát, že výrobek obsahuje komplex vitaminů, nebo vitamínů.
Klíčové slovo:
vitamin; vitamín
Odpověď:
Obě varianty jsou v pořádku. V souladu s Dodatkem k PČP je možné psát jak krátce vitamin, tak dlouze vitamín.
Zvažované varianty:
vitamin
vitamín
Poslední užití:
15.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Zkratky grafické
Konkrétní dotaz:
Mají se psát zkratky slovních spojení „akciová společnost“ a „společnost s ručením omezeným“ s mezerami, nebo bez mezer?
Klíčové slovo:
akciová společnost; společnost s ručením omezeným
Odpověď:
Zkratky slovních spojení „akciová společnost“ a „společnost s ručením omezeným“ se tvoří tak, že se ponechávají začátky zkracovaných slov a to, co se vynechává, se nahrazuje tečkami. Jelikož se podle pravidel českého pravopisu po interpunkčním znaménku píše mezera (nebo jiné interpunkční znaménko), „akciová společnost“ se zkracuje jako „a. s.“ a „společnost s ručením omezeným“ jako „s. r. o.“ nebo „spol. s r. o.“. Zákon č. 90/2012 S., o obchodních korporacích, bohužel v rozporu s pravopisnými pravidly češtiny uvádí pro „akciovou společnost“ v § 243 mj. zkratku „a.s.“ (bez mezery po tečce) a pro „společnost s ručením omezeným“ v § 132 mj. zkratku „s.r.o.“. V textech, které nemají právní charakter, přesto doporučujeme psát tyto zkratky v souladu s českým pravopisem, tj. s mezerami po tečkách, a to i v případech, kdy jsou konkrétní společnosti v obchodním rejstříku zapsány jinak.
Zvažované varianty:
a. s.
a.s.
s. r. o.
s.r.o.
Poslední užití:
30.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky: Zkratky čistě grafické (p., mil., mld., s. r. o., tzn., fa)
Dotaz:
Slovesa a slova od nich odvozená: shora dolů
Konkrétní dotaz:
Sepisuji rozhovor se sportovkyní a mám v něm následující souvětí: „Takový malý úraz, jako byl třeba stržený mozol na ruce, se přehlížel.“ Měla bych napsat „stržený“, anebo „ztržený“?
Klíčové slovo:
stržený; předpona s; předpona z
Odpověď:
Přídavné jméno stržený je odvozeno od slovesa strhnout (respektive od jeho trpného příčestí stržen), které má dle Slovníku spisovného jazyka českého i Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost význam ‚trhnutím odstranit, prudce sundat‘. Uplatňuje se tu tedy obecný význam ‚shora dolů‘ nebo ‚z povrchu pryč‘, který je signalizací psaní předpony s(e)-. SSJČ sice uvádí i přídavné jméno ztržený, to je ale odvozeno od slovesa ztrhnout, které má význam ‚poškodit, zničit přílišným namáháním, přepětím‘, z kontextu uvedeného souvětí je však patrné, že o tento význam v daném případě nejde. Náležitý je proto zápis „stržený mozol“ s předponou s-.
Zvažované varianty:
stržený
ztržený
Poslední užití:
29.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 27
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předpon s(e)-, z(e)-: 2 Psaní předpon s(e)‑, z(e)‑ ve slovech domácích: sekce 2.1 – Slova s předponou s(e)-; hesla stržený, strhnout, ztrhnout
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla strhnouti, ztrhnouti, ztržený
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo strhnout
Dotaz:
Slovesa a slova od nich odvozená: směřování dohromady, zmenšení objemu, až zániku
Konkrétní dotaz:
Sepisuji rozhovor se sportovkyní a mám v něm následující větu: „Během svých aktivních let jsem musela mnohokrát skousnout zuby.“ Mám napsat „skousnout“, anebo „zkousnout“?
Klíčové slovo:
skousnout; předpona s; předpona z
Odpověď:
Slovesa (a slova od nich odvozená) s významem ‚směřování dohromady‘ či ‚zmenšení objemu, až zániku‘ se píší s předponou s(e). Protože uvedené sloveso v sobě zahrnuje právě onen první význam (při skousnutí se čelisti přibližují směrem k sobě), náležitý je zápis s předponou s(e), tedy „skousnout“.
Zvažované varianty:
skousnout
zkousnout
Poslední užití:
29.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 27
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předpon s(e)-, z(e)-; 2 Psaní předpon s(e)‑, z(e)‑ ve slovech domácích; 2.1 Slova s předponou s(e)-
Dotaz:
Předložka pojící se se jménem v 2. pádu
Konkrétní dotaz:
Ve filmu Markéta Lazarová jsem zahlédl titulek se spojením „o tom, jak dva bratři s Kozlíkova rodu lovili na říšské silnici“. Zarazilo mne, že v něm byla užita předložka s. Nemělo by se to psát spíše „bratři z Kozlíkova rodu“?
Klíčové slovo:
předložka s; předložka z
Odpověď:
S druhým pádem se pojí standardně a bezpříznakově předložka z(e). Jen v případech, kdy pisatel cítí potřebu zdůraznit význam ‚z povrchu pryč‘ nebo ‚po povrchu dolů‘, lze užít také předložku s(e), která je však vnímána jako zastaralá. Uvedené spojení ale ani jeden z těchto významů nevyjadřuje, proto je náležité psaní s předložkou z(e), tj. „bratři z Kozlíkova rodu“. Je tedy možné, že se do filmu dostala chyba, případně že bylo užití předložky s(e) uměleckým záměrem.
Zvažované varianty:
z Kozlíkova rodu
s Kozlíkova rodu
Poslední užití:
14.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 25
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předložek s, z (z postele, s knihou, s sebou × sebou)
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo zejména? Je správné dělení ze-jména? A lze případně slovo dělit i jinak?
Klíčové slovo:
zejména
Odpověď:
Slovo zejména se na konci řádku správně dělí takto: ze-jmé-na. Je-li ve spojení samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny), dělíme na švu. Odtud tedy dělení ze-jmé-na (ze- je předpona, hlásky/písmena -jmé jsou začátkem kořene).
Zvažované varianty:
ze-jména
Poslední užití:
15.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod b)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Má se v burzovním kontextu psát o „kotované“, nebo „kótované“ společnosti?
Klíčové slovo:
kotovaný
Odpověď:
Jazykové zdroje jsou v otázce pravopisného rozlišování významů slov „kotovaný“ a „kótovaný“ nejednotné. Kromě zmíněného ekonomického významu ‚opatřený cenou, kurzem‘ je ve hře ještě geografický či geodetický význam ‚opatřený kótami‘ (tedy čísly udávajícími svislou vzdálenost bodu od základní plochy/roviny srovnávací). Dosud nejnovější kompletní Slovník spisovné češtiny obsahuje jen sloveso „kótovat“, a to pouze v ekonomickém významu. Jeho předchůdce, Slovník spisovného jazyka českého, obsahuje totéž sloveso a také odvozené přídavné jméno „kótovaný“ naopak jen ve významu geografickém/geodetickém. Ještě starší Příruční slovník jazyka českého zase uvádí pro oba významy jen sloveso „kotovati“. Oba významy zaznamenává ještě Nový akademický slovník cizích slov, avšak u hesla „kótovat“ (a v obou významech zaznamenává i přídavné jméno „kótovaný“).
Jediné dva zdroje, které oba významy pravopisně odlišují, jsou školní Pravidla českého pravopisu a v návaznosti na ně Internetová jazyková příručka. S oporou o ně doporučujeme odlišovat slovo „kotovaný“ v ekonomickém významu od slova „kótovaný“ ve významu geografickém/geodetickém. Ani při opačném užití však v reálném kontextu nedorozumění patrně nehrozí.
Zvažované varianty:
kotovaný
kótovaný
Poslední užití:
3.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: jiné konkrétní případy/typy
Konkrétní dotaz:
Existuje přechýlená podoba mimka (k mim)? Lze ji používat?
Klíčové slovo:
mimka
Odpověď:
Ano, přechýlená podoba slova mim je mimka. Jde o jedinou možnost, jak v souladu se slovotvornými zásadami češtiny vytvořit přechýlenou podobu slova mim. Výkladové slovníky podobu mimka sice neuvádějí, je však zachycena v Internetové jazykové příručce a doklady v databázi Českého národního korpusu syn v8 svědčí o tom, že se reálně používá (podoba mimka je zde doložena 78×). Slovo mimka je tedy zcela v pořádku a je možné ho v případě potřeby kdykoliv bezpečně používat.
Zvažované varianty:
mimka
Poslední užití:
23.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo mimka
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka [lemma="mimka"] v syn v9
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Sestra Helena se podívala“. Je podmětem celé spojení „sestra Helena“, nebo pouze „sestra“?
Klíčové slovo:
sestra Helena
Odpověď:
Naprosto jednoznačné řešení vám bohužel nemůžeme poskytnout, protože české mluvnice se na něm neshodnou, a také nevíme, jak postupuje školská praxe. Spojení, v němž je jedna skutečnost (osoba) označena několika slovy s toutéž syntaktickou platností, se ale obvykle analyzují jako jeden, takzvaný komplexní větný člen. V některých mluvnicích bývají tato spojení chápána jako určitý typ přístavku, jiné je označují jako specifický případ tzv. determinační souřadnosti. Základní mluvnice českého jazyka (Styblík, Čechová, Hauser, Hošnová, 2005, SPN), která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, doporučuje určovat zmíněné spojení jako jeden větný člen. Přikláněli bychom se tedy k řešení určit celé spojení „sestra Helena“ jako podmět.
Poslední užití:
16.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ ve větě „Nařídil mu, aby mě přivedl živého nebo mrtvého“?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Pokud spojka „nebo“ souřadně spojuje složky několikanásobného větného členu v poměru slučovacím (resp. tzv. eventualitním), nepíšeme před ní čárku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
18.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120, 124
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.