Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Jaká koncovka bude v přísudku ve větě „Můj život a můj osud se naplnil_“?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
V uvedené větě je několikanásobný podmět, který je tvořen dvěma jmény rodu mužského neživotného („život“ a „osud“), proto je náležitý tvar s tvrdým y, tedy „naplnily“.
Poslední užití:
20.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.3.2 V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Peříčko a kladivo dopadla“, nebo „Peříčko a kladivo dopadly“?
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět; střední rod
Odpověď:
Několikanásobný podmět se skládá ze jmen středního rodu v čísle jednotném, proto je náležitý tvar „dopadly“. Tvar „dopadla“ bychom užili tehdy, pokud by obě jména rodu středního byla v množném čísle, např. „Peříčka a kladiva dopadla“.
Poslední užití:
20.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.3.3 – Podmětem jsou jména rodu středního, alespoň jedno v čísle jednotném
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „a“ ve větě „Vánoce přišly dříve a Ježíšek nám pod stromeček nadělil ten nejlepší dárek“?
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami. Jestliže jsou spojeny beze spojek, oddělují se čárkou (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
17.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „a“ ve větě „Ježíšek nás navštívil o něco dříve(,) a my bychom nemohli mít větší radost“?
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami. Jestliže jsou spojeny beze spojek, oddělují se čárkou (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
17.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před výrazem „a“ ve větě „... se rozšířilo ze současných 86 členů na minimálně 100 členů(,) a to vše v rámci roku 2022“?
Klíčové slovo:
a to
Odpověď:
Zpřesňující a vysvětlující konstrukce uvozené výrazy „a to“ se oddělují z obou stran čárkami.
Poslední užití:
16.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 11 – Dodatkově připojený větný člen
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 134
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Odděluje se tato ustálená vsuvka čárkou (čárkami)?
Klíčové slovo:
prosím
Odpověď:
Vsuvky tohoto typu jsou tvořeny ustáleným jednoslovným či víceslovným spojením. Nepřinášejí zpřesňující či dodatečně připojené informace o žádném větném členu věty, do níž jsou vsunuty, spíše jsou významově samostatným promluvovým pásmem a vyjadřují nejrůznější postoje či komentáře mluvčího k tomu, co je řečeno větou, do níž jsou vsunuty. Ustálené vsuvky mohou mít oslabenou větnou platnost, a proto je možné je do věty včlenit těsně a neoddělovat je čárkou (čárkami), nebo je čárkou (čárkami) naopak oddělit a signalizovat tak jejich větnou povahu. Interpunkční řešení u nich často záleží na kontextu i na preferenci pisatele.
Poslední užití:
17.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 15 – Výrazy s oslabenou větnou platností (prosím, mimochodem, bohužel, naštěstí, naneštěstí, samozřejmě, upřímně řečeno apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 134
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Jaký tvar bude mít zájmeno „který“, pokud se váže ke spojení „čas a úsilí“?
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Vztažné zájmeno v uvedeném případě bude odkazovat k několikanásobnému větnému členu, který se skládá ze jména rodu mužského neživotného („čas“) a jména rodu středního („úsilí“). Náležitým tvarem je proto „které“. Pokud by dané vztažné zájmeno bylo podmětem vedlejší věty a přísudek vedlejší věty by obsahoval příčestí, bylo by namístě napsat v něm -y, například „čas a úsilí, které byly“.
Poslední užití:
17.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jaký máte názor na užívání asterisku (*) v psané češtině, který se užívá s ohledem na různé genderové menšiny? Setkal jsem se s formulacemi jako „jste v rámci AMU napojení*é i na další fakulty“ nebo „najednou jsme nechápali*y, proč jsme tlačeni*y k tak stereotypnímu přemýšlení“. Počítá čeština s užíváním hvězdičky, nebo jde o nežádoucí deformování jazyka?
Klíčové slovo:
hvězdička; asterisk
Odpověď:
V češtině se běžně používá pro signalizaci alternativ lomítko, a to jak u výrazů jednoslovných, tak víceslovných, např.: „student/ka si musí zapsat dva volitelné předměty“; „všichni studenti / všechny studentky, kteří psali / které psaly vstupní test“. Stále častěji se však můžeme setkat s užitím asterisku neboli hvězdičky namísto lomítka, jak také dokazuje váš dotaz. Tento znak se objevuje především v textech spojených s LGBT+ problematikou, kde má sloužit jako jeden z prostředků inkluzivního, senzitivního jazyka. Užívání hvězdičky se k nám dostalo zřejmě vlivem němčiny, v níž hvězdička plní tutéž funkci jako v češtině lomítko (srov. „Student*in“ a „student/ka“). Dále vychází motivace pro užití hvězdičky z představy, že lomítko omezuje uvedené alternativy („student/studentka“ = buď student, nebo studentka), kdežto hvězdička jakožto zástupný znak bez nutnosti určení, co všechno nebo co přesně zastupuje, má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární). Tato interpretace však ještě není ve společnosti všeobecně známá, a proto lze předpokládat, že někomu může užití pro něj neobvyklé hvězdičky ztěžovat porozumění textu nebo ho aspoň překvapit, grafická podoba tak na sebe může strhávat nežádoucí pozornost.
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Existuje účelové přídavné jméno značicí? Je např. značicí technologie (pro označování obalů)? Uplatňuje se lišení účelového a dějového přídavného jména i v případě jmen utvořených od slovesa značit?
Klíčové slovo:
značicí
Odpověď:
Ano, i v případě přídavných jmen odvozených od slovesa značit existuje rozdíl mezi účelovým přídavným jménem značicí s krátkým -i- po -č- (právě např. značicí technologie) a dějovým přídavným jménem značící s dlouhým -í- po -č- (např. anděl s roztaženými křídly značícími dobro). V databázi Českého národního korpusu syn v9 se přídavné jméno značicí vyskytuje 65×, mj. i s podstatným jménem technologie. Přídavné jméno značicí a spojení značicí technologie je tedy zcela v pořádku, lze ho bez problémů používat.
Zvažované varianty:
značicí
Poslední užití:
18.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá tvarem přídavného jména ve větě „Vrátíme jej do stavu odpovídajícímu/odpovídajícího dvacátému století“. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
odpovídající
Odpověď:
Přídavné jméno „odpovídající“ zde plní funkci přívlastku shodného, proto se musí v pádě, čísle a rodě shodovat s řídícím jménem, v tomto případě se slovem „stavu“. Protože je řídící podstatné jméno ve 2. pádě, náležitý tvar je „odpovídajícího“. Praktickou pomůckou bývá dosadit si přídavné jméno do pozice před řídícím jménem: „do odpovídajícího stavu“.
Poslední užití:
17.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Vím, že můžu psát mamahotel dohromady i zvlášť, preferuju psaní dohromady. Je možné stejně postupovat i v případě označení [skobihotel]? Jde o překlad textu o fermentaci, ve kterém se pro uskladnění původní mateřské kultury v angličtině poměrně běžně užívá výraz SCOBY Hotel. SCOBY je zkratka. Je možné podle mamahotel psát SCOBYhotel? Nebo raději zvlášť SCOBY hotel?
Klíčové slovo:
SCOBY hotel; SCOBYhotel
Odpověď:
Iniciálová zkratka symbiotické kultury bakterií a kvasinek SCOBY (v angličtině symbiotic culture of bacteria and yeast) se v českém prostředí objevuje zatím relativně zřídka, a to převážně v souvislosti s kombuchou/kombučou. Vedle iniciálové zkratky se někdy jako synonymní označení kombuchové kultury užívá také pravopisná podoba scoby (např. scoby můžete zakoupit v obchodech se zdravou výživou).
Český národní korpus bohužel žádné doklady spojení se slovem hotel nezaznamenává, ale na internetu doloženy jsou, a to převážně psané zvlášť v podobě SCOBY hotel, popř. scoby hotel. Přestože zápis zvlášť zatím v praxi jednoznačně převažuje, nelze ani podobu SCOBYhotel považovat za nesprávnou.
Zvažované varianty:
SCOBY hotel
SCOBYhotel
Poslední užití:
24.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Poprvé popsáno zde: Ano.
Kde popsáno: internet , např. https://www.cajovebedynky.cz/kombucha/sekundarni-kvaseni-fermentace-kombuchy/ ; https://scoby.cz/e-shop/.
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Zajímá mě, jestli můžeme psát mamahotel dohromady.
Klíčové slovo:
mamahotel; mama hotel
Odpověď:
Jazykové slovníky zatím výraz nezaznamenávají (patrně i proto, že nejde o spisovný výraz). Doklady v ČNK ukazují, že podoby dohromady (mamahotel) a zvlášť (mama hotel) jsou v podstatě rovnoměrně zastoupené (zápis zvlášť mírně převažuje). Z jazykového hlediska lze varianty považovat za rovnocenné, lze volit kteroukoli z nich.
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
V testu měl syn určit slovní druh u „směrem k“. Měli to tam uvedené jako předložku. Je to možné?
Klíčové slovo:
směrem k
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny skutečně klasifikuje spojení „směrem k“ jako předložku. Podobně jako směrem proti, směrem na, směrem do, směrem od. Jde o předložky tzv. sekundární, nepůvodní, které mohou být i víceslovné. Patří mezi ně např. spojení vzhledem k, na základě apod.
Poslední užití:
5.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
směrem k
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Vadí mi užívání spojení „je to v poho“ a „to nedám“.
Klíčové slovo:
nespisovnost
Odpověď:
Spojení „je to v poho“ a „to nedám“ jsou v současné češtině užívána v neformální mluvené komunikaci, lze je hodnotit i jako tzv. módní (a v tomto případě nespisovné) jazykové prostředky. V oficiálním, formálním vyjadřování však nejsou patřičné a je pochopitelné, vzbudí-li následně u čtenářů nebo posluchačů negativní reakci.
Dotaz:
Stížnost na nedodržování určitého jazykového pravidla
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že se ve sdělovacích prostředcích, v oficiálních projevech říká „Škoda byla necelých pět milionů“.
Klíčové slovo:
necelý
Odpověď:
Máte pravdu, že v úzu bývá někdy výraz „necelý“ nevhodně zaměňován se „skoro, téměř“, doporučujeme proto formulaci „Škoda byla skoro/téměř pět milionů“.
Dotaz:
Stížnost na nedodržování určitého jazykového pravidla
Konkrétní dotaz:
Strašně mě rozčiluje, když někdo říká „jednak – druhak“.
Klíčové slovo:
jednak a jednak
Odpověď:
Jazykové příručky doporučují užívat výraz „jednak“, tj. součást tzv. dvojitého (či zdvojeného) spojovacího výrazu, jedině ve spojení s dalším „jednak“. Podoba „jednak – druhak“ se občas vyskytuje v mluvené, neformální komunikaci, pro oficiální, formální komunikáty není vhodná.
Poslední užití:
7.10.2021
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.