Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak by se mělo vyslovovat příjmení Arenberger? Proč všichni říkají dlouze [árnbergr], když k tomu není důvod, neboť se píše krátké „a“?
Klíčové slovo:
Arenberger
Odpověď:
Výslovnost cizích příjmení v češtině by měla vycházet ze zvukové podoby v jazyce původu s ohledem na rodinnou tradici daného nositele, pokud je známa. Dané příjmení je německého původu, vzniklo pravděpodobně z hebrejského jména Aron (psaného též např. Aaron, v češtině pak Áron) a německého výrazu pro horu, tj. Berg (srov. Dictionary of American Family Names, Oxford University Press, 2013). Podobu [árnbergr] lze tedy považovat za zcela náležitou, respektující německá výslovnostní pravidla, v českých médiích je navíc zřejmě převažující. Podobu [ar(e)nberg(e)r] budou volit spíše ti mluvčí, kteří si neuvědomují německý původ daného příjmení či nemají povědomí o výslovnosti němčiny. V praxi proto může docházet ke kolísání, což však v tomto případě zřejmě srozumitelnost a plynulost komunikace příliš nenaruší.
Zvažované varianty:
[arenbergr]
[arenberger]
[árnbergr]
[arnbergr]
Poslední užití:
25.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnost přejatých slov a vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině číst jméno renesančního umělce, které se píše Josquin Desprez?
Klíčové slovo:
Josquin Desprez
Odpověď:
Příručka Čteme je správně? doporučuje v tomto případě výslovnost [žosken depre]. Vzhledem k obecným tendencím zvukové adaptace francouzských jmen do češtiny však nelze vyloučit ani podobu [žoskén depré], kterou jsme zaznamenali např. ve vysílání Českého rozhlasu a pro posluchače pravděpodobně nebude nijak rušivá. Doplňme ještě, že i grafická podoba daného jména kolísá. Výše zmíněná příručka uvádí varianty: Josquin des Prés, Després či Desprez.
Poslední užití:
20.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Odchylka ve výslovnosti hlásek
Konkrétní dotaz:
Existuje nějaký specificky pražský nebo středočeský způsob výslovnosti samohlásek?
Klíčové slovo:
výslovnost samohlásek
Odpověď:
Takzvaná kvalita vokálů se na území Česka opravdu liší. Velmi zjednodušeně řečeno: např. v Praze, ve středních, ale zejména v severních Čechách je obecná tendence spíše k otevřenosti samohlásek, naopak na Moravě a ve Slezsku se vyskytují spíše zavřenější (úzké) samohlásky. V jednotlivých nářečně specifických regionech, a to i v rámci Čech, tj. např. na Plzeňsku či na Chodsku, je pak kvalita dlouhých i krátkých vokálů u mnohých mluvčích opravdu výrazně a nápadně odlišná.
Poslední užití:
22.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Česká výslovnostní norma. Hůrková. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak mám zapsat název balkánského pohoří: Rodopy, nebo Rodopi? Podobu s měkkým „i“ vídám spíše v zahraniční literatuře.
Klíčové slovo:
Rodopy
Odpověď:
V českých textech doporučujeme zápis Rodopy, což je standardizované exonymum, tj. domácí podoba cizího názvu. Tato varianta navíc v úzu silně převažuje.
Poslední užití:
12.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V obratu „vzít zavděk“ bych psala zavděk dohromady. Je to správně?
Klíčové slovo:
vzít zavděk
Odpověď:
Ano, zápis „vzít zavděk“ je zcela v pořádku a je v souladu s tím, co uvádějí slovníky i IJP. V SSJČ z 60. let minulého století najdeme zavděk jako spřežku, je zde i poznámka, že dříve se psalo zvlášť za vděk. Psaní dohromady zachycuje dokonce už i PSJČ. Doklady z ČNK syn v8 ukazují, že se i dnes psaní zvlášť občas užívá, spřežka zavděk však výrazně převažuje.
Poslední užití:
26.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji se poradit, jak správně psát fruktooligosacharidy. Nacházím zápis dohromady, ale i se spojovníkem: frukto-oligosacharidy.
Klíčové slovo:
fruktooligosacharidy
Odpověď:
Názvy sloučenin tradičně píšeme dohromady. Stejně jako např. chlorovodík, fluorkarbon, osinkocement doporučujeme psát i fruktooligosacharidy. Psaní dohromady potvrzují i doklady z Českého národního korpusu a internetu.
Varianta zápisu se spojovníkem či dohromady se obvykle týká zápisu složených přídavných jmen (v tomto případě tedy slova fruktooligosacharidový).
Spojovník se užívá při zápisu přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Pokud je první část zakončena na -o, popř. -ovo, pak bychom měli psát složené přídavné jméno dohromady. Příručky uvádějí příklady jako hluchoněmý, sladkokyselý, hlinitopísčitý, tvarohovomakový. Do této skupiny pojmenování patří i množství odborných výrazů, převážně chemického názvosloví (chlorovodíkový, osinkocementový, fluorokarbonový). Přídavné jméno fruktooligosacharidový by se rovněž mělo psát dohromady.
Zvažované varianty:
fruktooligosacharidy
frukto-oligosacharidy
Poslední užití:
24.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se zaprvé, zadruhé dohromady, nebo zvlášť (za prvé, za druhé)?
Klíčové slovo:
zaprvé; za prvé
Odpověď:
Příslovečné spřežky vzniklé spojením předložek s číslovkami můžeme psát dohromady i zvlášť: zaprvé i za prvé, zadruhé i za druhé. Obvykle platí, že čím delší je číslovka, tím spíše ji budeme psát zvlášť – např. za třicáté první apod. V praxi se obvykle slovně zapisují pouze nižší hodnoty, běžně se pro zápis užívá výčet s řadovou číslovkou.
Zvažované varianty:
zaprvé
za prvé
Poslední užití:
7.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Má se v učebnicích psát Mezopotámská, nebo Mezopotamská nížina? V jedné vydané učebnici je uvedeno Mezopotámská nížina.
Klíčové slovo:
Mezopotámská nížina
Odpověď:
Starší slovníky doporučovaly od názvu Mezopotámie tvořit přídavné jméno mezopotamský, avšak Internetová jazyková příručka uvádí dubletu mezopotamský/mezopotámský (v úzu si obě varianty silně konkurují). Vzhledem k tomu, že např. Geografický místopisný slovník světa obsahuje heslo Mezopotámská nížina a tutéž podobu jste nalezli v již vydané učebnici, volili bychom v daném případě shodný zápis s dlouhým „á“, praxe však není v tomto ohledu jednotná.
Zvažované varianty:
Mezopotamská nížina
Mezopotámská nížina
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Má se v českém překladu z chorvatštiny zapsat místní název Bijakovići v původní podobě s ć s čárkou, nebo jako Bijakoviči?
Klíčové slovo:
Bijakovići
Odpověď:
Doporučujeme v českém textu pokud možno zachovat původní podobu jména. Textové procesory i další programy obvykle umožňují zapsat i písmena, která v české abecedě nejsou. Pokud to nelze, nahrazují se písmeny s nejbližší zvukovou platností (Buñuel – Buňuel) nebo příslušnými písmeny bez rozlišovacího znaménka (François – Francois, Ernö – Erno). U jména Bijakovići by zápis ć neměl být problém.
Poslední užití:
26.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počešťování přejatých slov včetně vlastních jmen, sekce 2.2 – Zeměpisná jména
Dotaz:
Vedlejší věta přívlastková
Konkrétní dotaz:
Na gymnáziu jsme v gramatickém cvičení objevili větu „Někdy jde před startem až o půlhodinové čekání, než bude ranvej volná“ a nevíme, jestli vedlejší větu určit jako větu přívlastkovou, nebo příslovečnou časovou. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
než
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe. Přikláněli bychom se k tomu považovat danou vedlejší větu za větu přívlastkovou, protože rozvíjí podstatné jméno „čekání“ (ptáme se: „Jaké čekání?“). V gramatice často dochází k případům, kdy mají věta či větný člen příslovečnou či předmětnou povahu, avšak mají platnost přívlastku, protože rozvíjejí podstatné jméno (zpravidla utvořené právě od slovesa), nikoli sloveso. Tak je tomu při určování samotného přívlastku – slovesné podstatné jméno nezřídka přebírá vazbu od slovesa, od něhož bylo utvořeno, ovšem je-li řídícím členem právě podstatné jméno, skutečně jde o přívlastek (např. „čekat na něco“ versus „čekání na něco“ – v prvním případě je předložkový pád „na něco“ předmětem, ve druhém případě přívlastkem). Pokud jde o dotazované souvětí, pouze tehdy, pokud bychom mohli uvedenou vedlejší větu oddělit od podstatného jména a umístit na jinou pozici v souvětí, by to znamenalo, že je závislá na slovese, a tudíž je větou příslovečnou časovou, například: „Než bude ranvej volná, jde někdy před startem až o půlhodinové čekání.“ Toto řešení není v uvedeném případě příliš pravděpodobné, ale nelze jej zcela vyloučit.
Poslední užití:
25.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 458 (odst. 681)
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 294, s. 189
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Tvar přivlastňovacího přídavného jména v přívlastku shodném v antepozici (Novákovi kolegové)
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, jaký by měl být správný tvar přivlastňovacího přídavného jména ve větě „Jitčini/Jitčiny kamarádky a kamarádi byli spokojení“. Spíše bych zvolila tvar „Jitčiny“ podle „kamarádky“, ale přijde mi divná kombinace tvarů „Jitčiny“ a „byli spokojení“. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
Jitčini; Jitčiny; přívlastek shodný
Odpověď:
Předchází-li shodný přívlastek dvěma souřadně spojeným řídícím jménům a obě tato jména rozvíjí, máme dvě možnosti. Obvyklejší (a pro čtenáře opticky přirozenější) je shoda s bližším členem, např. „milá Evo a Petře“. U této varianty se však někdy mohou vyskytnout případy, kdy není jednoznačné, zda se přívlastek vztahuje skutečně k oběma jménům, nebo jen k prvnímu z nich (např. „český jazyk a literatura“). Druhou možností je řídit shodu oběma jmény, tj. např. „milí Evo a Petře“. Spojení „milí Evo...“ či „Jitčini kamarádky...“ však může čtenáře zarazit, ačkoli se přídavné jméno z formálního hlediska správně vztahuje k oběma jménům. Pokud naopak zvolíme shodu pouze se jménem rodu ženského („Jitčiny kamarádky a kamarádi byli spokojení“), vzniká zde nesoulad mezi tvarem přídavného jména a tvarem přísudku – tento nesoulad může recipient vnímat jako problematický, ale lze jej připustit. František Daneš v publikaci Malý průvodce po dnešní češtině (1964) dokonce hovoří ve prospěch asymetrických struktur typu „Jednoho rána byly všechny ženy a zbylí muži naloženi...“. V zásadě lze tedy akceptovat obě navrhovaná řešení, je však třeba mít na paměti, že každé z nich může na čtenáře působit v určitém ohledu rušivě. Za ideální, čtenářsky příznivé řešení považujeme přestylizovat danou větu tak, aby se pisatel tomuto jevu vyhnul, například „Jitčiny kamarádky a také její kamarádi byli spokojení“.
Poslední užití:
11.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Malý průvodce po dnešní češtině. F. Daneš. 1964.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 236
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným
Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: příjmení, podstatné jméno zakončené ve výslovnosti na samohlásku: příjmení zakončené ve výslovnosti na [a], [á]
Konkrétní dotaz:
Jak se správně přechýlí africké příjmení Okara? Je to Okarová, nebo Okaraová?
Klíčové slovo:
Okarová, Okaraová
Odpověď:
Cizí ženská příjmení zakončená ve výslovnosti i v písmu na [a] přechylujeme od základu s odtrženým ‑a, popř. i od základu plného. Správné jsou tedy obě možnosti, jak Okarová, tak Okaraová. Častější je přechylování od základu zkráceného.
Zvažované varianty:
Okarová
Okaraová
Poslední užití:
25.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování příjmení, která mají formu podstatného jména a ve výslovnosti jsou zakončena na samohlásku (typ Svoboda – Svobodová), bod 1 Příjmení zakončená ve výslovnosti na [a], [á], bod 1.1 Příjmení zakončená v písmu i ve výslovnosti na ‑a
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Proč se ve slově měkoučký píše jen jedno -k-, když je nejen měkký, ale i měkkost, měkkota, měkkýš s dvěma -kk-?
Klíčové slovo:
měkoučký
Odpověď:
Slovo měkký je tvořeno kořenem měk- a příponou -k/ý. Při odvození slov měkoučký a měkounký přípona -k/ý odpadá a přípony -oučk/ý a -ounk/ý se připojují přímo ke kořeni měk-, srov. obdobné případy jako heb-k/ý > heb-oučk/ý, hlad-k/ý > hlaď-oučk/ý, slad-k/ý > slaď-oučk/ý atp., kde se tento typ tvoření projeví výrazněji, neboť kořen končí na jinou souhlásku než -k-. (U slov měkkost, měkkota, měkkýš atp. se přípony -ost/0, -ot/a a -ýš/0 nepřipojují k holému kořeni, ale ke kořeni rozšířenému o příponu -k-, která je v měk-k/ý.)
Poslední užití:
6.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně bezdýmné nikotinové výrobky, nebo bezdýmé nikotinové výrobky?
Klíčové slovo:
bezdýmný, bezdýmý
Odpověď:
Správná je jak podoba bezdýmný, tak bezdýmý. V kontextu spojení nikotinové výrobky (tabák, produkt, výrobek, cigareta, kouření, technologie, zařízení atp.) však doporučujeme použít přídavné jméno bezdýmný, uvádí ho Slovník spisovného jazyka českého a ve spojení s podstatnými jmény vztahujícími se ke kouření je (podle databáze Českého národního korpusu syn v9) výrazně frekventovanější než podoba bezdýmý.
Zvažované varianty:
bezdýmný
bezdýmý
Poslední užití:
6.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo bezdýmný
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky [lemma="bezdýmý|bezdýmný"] + pravé kolokáty
Dotaz:
Najdu v dané příručce určitou informaci?
Konkrétní dotaz:
Kde v Internetové jazykové příručce najdu poučení o 5. pádu příjmení?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Informace o skloňování osobních jmen (a tedy i o tvarech 5. pádu osobních mužských jmen) naleznete ve výkladové části Internetové jazykové příručky (https://prirucka.ujc.cas.cz/) ve stejnojmenném oddílu.
Poslední užití:
8.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Proč daná příručka neobsahuje určitou informaci?
Konkrétní dotaz:
Našla jsem na skloňuj.cz jen jedno možné řešení jazykového problému, a vy říkáte, že mohou být dvě.
Klíčové slovo:
důvěryhodnost jazykového zdroje
Odpověď:
Ústav pro jazyk český není autorem internetové stránky sklonuj.cz a nezodpovídá za informace, které jsou na ní uvedeny. Chcete-li mít záruku, že jde o důvěryhodný jazykový zdroj, doporučujeme vám užívat jazykové zdroje, které naleznete na webových stránkách ujc.cas.cz (například Internetovou jazykovou příručku dostupnou též na adrese prirucka.cas.cz), stejně tak se lze spolehnout na zdroje, jejichž autory jsou pracovníci Ústavu pro jazyk český.
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Co je kořenem slova otvor?
Klíčové slovo:
otvor
Odpověď:
Z historického (diachronního) hlediska je kořenem slova otvor nepochybně -vor-. Segment ot- je původní varianta předpony od-, která se běžně vyskytovala ve staré češtině, ale dodnes se dochovala jen v izolovaných slovech, zatímco kořen -vor- pochází z praslovanské opětovací podoby slovesa *voriti (od *verti), která je dodnes dobře patrná např. ve slovenském ot-vor-iť (či polském ot-worz-yć). Kořenový morfém -VOR- se v dnešní češtině kvůli různým historickým hláskovým změnám vyskytuje v mnoha variantách; patří mezi ně nejen probírané -vor- (závora, závorka), ale např. též -vír- (zavírat, otevírat, uzavírka), -vří- (otevřít, zavřít) či -vře- (zavřeno). Z hlediska současné češtiny je však (zejména pro žáky a studenty) tato historická stavba slova otvor značně neprůhledná, historickým vývojem zastřená, a není proto vyloučené – z pohledu současného jazyka – jako kořen chápat též celé otvor-.
Poslední užití:
27.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla -vřít a od
Dotaz:
Nemateriálový, nepraktický dotaz
Konkrétní dotaz:
Jakým slovotvorným postupem vznikla slova hnědovlasý a rovnostranný? Metodická příručka uvádí, že slovo hnědovlasý vzniklo odvozováním a slovo rovnostranný skládáním, což se nám nezdá. Není v metodické příručce chyba?
Klíčové slovo:
hnědovlasý, rovnostranný
Odpověď:
Slova hnědovlasý a rovnostranný vznikla skládáním. Pokud by mělo jít o odvozování, museli bychom předpokládat podoby *hnědovlas (> hnědovlasý) a rovnostran (> rovnostranný), obdobně jako v případě zeměpis > zeměpisný. Jelikož podoba *hnědovlas neexistuje a podoba rovnostran je přinejlepším velmi řídký, asi profesní výraz, takže nelze předpokládat, že by byl pro slovo rovnostranný motivujícím výrazem, je třeba u slov hnědovlasý a rovnostranný předpokládat motivaci spojeními hnědý vlas nebo hnědé vlasy a rovná strana či rovné strany a obě slova pak chápat jako vzniklá tzv. afixální kompozicí neboli příponovým skládáním. (Metodická příručka se tak podle všeho skutečně mýlí.)
Poslední užití:
20.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Jsou slova X a Y příbuzná?
Konkrétní dotaz:
Jsou slova sluch a slyšet příbuzná?
Klíčové slovo:
sluch, slyšet
Odpověď:
Jakkoliv se to nemusí zdát, jde o velmi složitou otázku. Český etymologický slovník J. Rejzka pojednává oba výrazy v samostatných heslech. Oba výrazy podle těchto hesel sice pocházejí ze stejného indoevropského kořene, nicméně už v praslovanštině vedle sebe existovala dvě samostatná slovesa *slyšati (z něhož je dnešní slyšet) a *slušati/*sluchati s významem ‚poslouchat‘ (z něhož je dnešní sluch, poslouchat atp.). Odpověď na otázku, zda jsou slova sluch a slyšet příbuzná, pak závisí na tom, jak hluboko v historii budeme chtít tuto příbuznost vidět. Vzhledem k tomu, že se obě slova od sebe formálně (a trochu i významově: slyšet vs. poslouchat) vzdálila ještě předtím, než se čeština vydělila z praslovanštiny jako samostatný jazyk, chápali bychom je v souladu s etymologickým slovníkem spíš jako nepříbuzná. Vzhledem k jejich společnému indoevropskému kořeni však dává smysl i opačná odpověď. Jako školní úloha je tato otázka zcela nevhodná, vzhledem k významové blízkosti obou slov jednoznačně doporučujeme uznávat jako správné obě možné odpovědi.
Poslední užití:
19.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla sluch a slyšet
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.