Telefon: (+420) 257 531 793

Pondělí až pátek 10–12 hodin

Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 67/610, položky: 1321-1340/12192
Stav:
#12174
Užití:
1 1 0
Dotaz: Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz: Mám oddělit čárkou přívlastek ve větě „Cílem je údržba lokalit(,) vhodných pro dudka chocholatého“?
Klíčové slovo: vhodný
Odpověď: Těsný přívlastek se čárkou (čárkami) neodděluje (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití: 8.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 4 – Přívlastek volný a těsný
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 133
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 129

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12173
Užití:
1 1 0
Dotaz: Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz: Píše se čárka před spojkou „nebo“ ve větě „Zajímá nás, jaká témata čtete raději, jak se vám líbí nová rubrika nebo jaké reportáže vám chybějí“?
Klíčové slovo: nebo
Odpověď: Pokud spojka „nebo“ souřadně spojuje vedlejší věty v poměru slučovacím, nepíšeme před ní čárku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití: 1.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 112
Jazykový zdroj: Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12172
Užití:
1 1 0
Dotaz: Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz: Píše se čárka před spojkou „nebo“ ve větě „Navštivte čtrnáct vrcholů Koruny nebo jen sedm libovolných míst Korunky“?
Klíčové slovo: nebo
Odpověď: Pokud spojka „nebo“ souřadně spojuje složky několikanásobného větného členu v poměru slučovacím, nepíšeme před ní čárku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití: 4.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 126, 130, 131
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 120, 124
Jazykový zdroj: Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12171
Užití:
1 1 0
Dotaz: Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz: Syn dostal v rámci distanční výuky za úkol vytvořit přídavné jméno od slovesa červenat se. Jakou má takové přídavné jméno podobu?
Klíčové slovo: červenající se
Odpověď: Od slovesa červenat se lze vytvořit např. přídavné jméno červenající se.
Poslední užití: 21.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Přídavná jména zakončená na -icí, -ící

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12170
Užití:
1 1 0
Dotaz: Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz: Píše se ve spojení cvičicí nářadí ve slově cvičicí po -č- krátké -i-?
Klíčové slovo: cvičicí
Odpověď: Ano, jelikož jde o nářadí určené ke cvičení (které jednak necvičí samo, vždy ho musí někdo použít, a jednak je v mnoha okamžicích své existence nevyužíváno, po skončení cvičení např. leží nevyužito v nářaďovně), je ve spojení cvičicí nářadí namístě užití tzv. účelového přídavného jména cvičicí s krátkým -i- po -č-. Správně je tedy cvičicí nářadí.
Zvažované varianty:
cvičicí
Poslední užití: 1.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Přídavná jména zakončená na -icí, -ící

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#12169
Užití:
1 1 0
Dotaz: Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz: Má herec, když načítá text k dokumentu, užívat výslovnost [schoda]? Domnívám se spolu s ním, že je v uměleckém světě běžnější než podoba [zhoda].
Klíčové slovo: asimilace znělosti
Odpověď: Pokud jde o výslovnost skupiny zapisované jako „sh“, na území Česka se lze setkat se dvěma variantami: [sch] a [zh]. Za spisovné jsou považovány obě dvě: slova jako shoda, dále pak např. shnilý, shánět, shrbený, shromáždit se nebo na shledanou je náležité vyslovovat jako [schoda] i [zhoda], [schňilí] i [zhňilí], [scháňet] i [zháňet], [schrbený] i [zhrbený], [schromážďit se] i [zhromážďit se], [na schledanou] i [na zhledanou]. Zjednodušeně řečeno výslovnost [sch] převládá v Čechách, [zh] pak na Moravě a ve Slezsku; toto rozdělení však nemusí platit absolutně, záleží rovněž na konkrétních výrazech obsahujících skupinu „sh“, nechovají se totiž vždy zcela jednotně (srov. např. Český jazykový atlas). Ústav pro jazyk český se mluvou v uměleckém prostředí, respektive např. jevištní řečí a jejími specifiky hlouběji nezabývá, avšak nedomníváme se, že by se zde asimilace znělosti typu [zhoda] obecně nepřipouštěla (zcela jiná otázka ovšem je, zda je vhodné užívat např. typicky moravský/slezský jazykový prostředek v mluvě postavy, která pochází evidentně z Čech). Jako spisovné a rovnocenné jsou obě možnosti explicitně popsány např. i v příručce Česká výslovnostní norma, která je stále při výuce herců využívaná a jejíž autorkou je Jiřina Hůrková, mj. dlouholetá pedagožka jevištní mluvy na pražské DAMU. Výslovnost typu [schoda] bude v uměleckém prostředí převažovat mimo jiné proto, že z hlediska počtu jejích uživatelů celkově v české populaci převládá. Pokud jde o načítání textu k dokumentu, neplatí jistě pro tento typ projevů žádná speciální pravidla a je na každém jednotlivém mluvčím, kterou z obou spisovných podob zvolí.
Zvažované varianty:
[schoda] [zhoda]
Poslední užití: 20.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=908; https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=909
Jazykový zdroj: Česká výslovnostní norma. Hůrková. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj: Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Český jazykový atlas 5, s. 412–414, mapy č. 292 a 293 (https://cja.ujc.cas.cz/CJA5/)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#12168
Užití:
1 1 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Jaká se v češtině vyslovuje slovo shoda?
Klíčové slovo: shoda
Odpověď: Na území Česka se lze setkat se dvěma variantami výslovnosti skupiny zapisované jako sh: [sch] a [zh]. Za spisovné jsou považovány obě dvě, slova jako shoda, shořet, shánět, shrbený, shromáždit se nebo na shledanou je ortoepické vyslovovat jako [schoda] i [zhoda], [schořet] i [zhořet], [scháňet] i [zháňet], [schrbený] i [zhrbený], [schromážďit se] i [zhromážďit se], [na schledanou] i [na zhledanou]. V této souhláskové skupině tedy může probíhat jak spodoba znělosti zpětná, tak postupná. Zjednodušeně řečeno výslovnost [sch] převládá v Čechách, [zh] pak na Moravě a ve Slezsku; toto rozdělení však nemusí platit absolutně, záleží rovněž na konkrétních výrazech obsahujících skupinu sh, nechovají se totiž vždy zcela jednotně (srov. např. Český jazykový atlas). Pokud mluvčí užívá podoby typu shody [schody], sházet [scházet], neliší se zvukově nijak od výrazů schody, scházet. Nebezpečí nedorozumění však ve větné souvislosti nehrozí. Ne u všech slov, v nichž se píše skupina sh, se však dvojí výslovnostní podoba vyskytuje. Pouze [zh] je spisovné např. ve spřežkách shora, shůry, ve slovesech shladit, shluknout se, shoblovat a v podstatném jméně shluk. Připomeňme rovněž, že uvedená pravidla platí výhradně pro skupinu sh, nikoli např. zh. Zatímco sloveso shlédnout tak může mít dvě ortoepické výslovnostní podoby: [schlédnout] i [zhlédnout], sloveso zhlédnout pouze jednu: [zhlédnout].
Zvažované varianty:
[schoda] [zhoda]
Poslední užití: 20.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 9.3 Skupina sh
Jazykový zdroj: Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 50 a 54
Jazykový zdroj: Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Český jazykový atlas 5, s. 412–414, mapy č. 292 a 293 (https://cja.ujc.cas.cz/CJA5/)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12167
Užití:
1 1 0
Dotaz: Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz: Jak se do češtiny přepisuje ženské rodné jméno Тетяна? Teťana, Tetjana, nebo ještě jinak?
Klíčové slovo: Teťana
Odpověď: V češtině doporučujeme přepsat jméno Тетяна z ukrajinštiny jako Teťana (tato podoba je uvedena mj. rovněž v příručce M. Knappové Jak se bude vaše dítě jmenovat?). V transkripčních tabulkách v akademickém vydání Pravidel českého pravopisu ani v aktuálně platném nařízení vlády ze dne 25. dubna 2007, kterým se mění nařízení vlády č. 594/2006 Sb., o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy, bohužel není kombinace znaků тя v ukrajinské cyrilici explicitně zmíněna, nicméně z analogického příkladu přepisu jiného jména (Потебня = Potebňa), které je zde uvedeno, vyplývá, že v takových případech znak я neoznačuje „ja“ (nevznikne tedy zápis Potebnja ani Tetjana), ale že dochází k měkčení předchozí souhlásky „t“, „d“ a „n“ na „ť“, „ď“ a „ň“ (Potebňa, Teťana).
Zvažované varianty:
Teťana Tetjana
Poslední užití: 28.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12166
Užití:
1 1 0
Dotaz: Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz: Jak se do češtiny přepisuje jméno režiséra a občanského aktivisty Sencova: má to být Oleh, nebo Oleg?
Klíčové slovo: Oleh; Oleg
Odpověď: Na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď. Jde totiž podle našich informací o ukrajinského režiséra, který má ovšem ruskou národnost. Záleží tedy na tom, z jakého jazyka budeme při přepisu jména zapisovaného cyrilskou abecedou jako Олег vycházet. Pokud z ukrajinštiny, pak je náležitá podoba Oleh (celé jméno: Олег Геннадійович Сенцов = Oleh Hennadijovyč Sencov), jestliže z ruštiny, tak Oleg (Олег Геннадьевич Сенцов = Oleg Gennaďjevič Sencov). Doplňme, že v ukrajinštině došlo podobně jako v češtině v historickém vývoji jazyka na rozdíl od ruštiny ke změně hlásky „g“ na „h“. Hláska/písmeno „g“ se tedy v ukrajinské domácí slovní zásobě nevyskytuje, objevuje se pouze v přejímkách (kde se zapisuje jako ґ), avšak i v těch je často nahrazeno pomocí „h“.
Zvažované varianty:
Oleh Oleg
Poslední užití: 11.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12165
Užití:
1 1 0
Dotaz: Školní výuka
Konkrétní dotaz: Chápu, že ve slovech cizího původu se píše po písmenu „k“ měkké „i“ (např. kino, Kišiněv). Jak mám ovšem vysvětlit žákům základní školy, že to neplatí všude? Nevím si v tomto ohledu rady např. s názvem Kyjev. Nebylo by tedy lepší používat nepočeštěná pojmenování?
Klíčové slovo: Kyjev; Kišiněv
Odpověď: Pravopis cizích slov včetně vlastních jmen zjednodušeně řečeno vyplývá obvykle z jazyka jejich původu. Zatímco počeštěný název Kišiněv vychází z rumunského Chișinău, takže k zápisu s ypsilon zde není důvod, znaku „и“, který se vyskytuje v ukrajinském pojmenování Kyjeva (Київ), naopak odpovídá právě písmeno ypsilon (na rozdíl od ruštiny, kde se přepisuje znak „и“ jako „i“). Nahrazování vžitých českých exonym, tj. počeštěných pojmenování, takzvanými endonymy, tedy podobami zeměpisných jmen v jazyce původu, doporučit nelze (zejména ve školní výuce), neboť je jistě jednodušší zapamatovat si náležitý pravopis u jednotlivých jmen než po žácích vyžadovat např. znalost písmen, která se v českém grafickém systému vůbec nevyskytují (srov. právě třeba Chișinău). Jednotlivá exonyma lze navíc obvykle neproblematicky přečíst, což o endonymech často neplatí. Vzhledem k tomu, že nejsme didaktické pracoviště, nemůžeme vám však pomoci s konkrétními didaktickými postupy.
Poslední užití: 20.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12164
Užití:
1 1 0
Dotaz: Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz: Píše se správně v češtině název hlavního města Moldavska Kišiněv opravdu s měkkým „i“ po písmenu „k“?
Klíčové slovo: Kišiněv
Odpověď: Ano, pro toto město, jehož název je v rumunštině Chișinău, v češtině užíváme vžité (a navíc oficiálně standardizované) exonymum, tj. počeštěné pojmenování Kišiněv. Protože jde o jméno cizího původu, nelze zde uplatňovat zásady týkající se domácí slovní zásoby, např. tedy že po písmenu „k“ píšeme ypsilon.
Poslední užití: 20.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#12163
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz: Je vhodnější vazba „dělat něco jednodušším“, nebo „dělat něco jednodušší“?
Klíčové slovo: dělat
Odpověď: Valenční slovníky uvádějí u slovesa „dělat“ ve významu „působit změnu“ pouze vazbu se 7. pádem: dělat někoho/něco nějakým. Stejně tomu je i u slovesa „činit“. Náležité je tedy pouze spojení „dělat něco jednodušším“.
Poslední užití: 31.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Shoda dvou jmen
Stav:
#12162
Užití:
1 1 0
Dotaz: Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz: Objevila jsem spojení „k věcem příslušejících do jeho kompetence“. Zarazil mě tvar přídavného jména – neměl by být správný tvar „příslušejícím“?
Klíčové slovo: příslušející
Odpověď: Máte pravdu. Dané přídavné jméno je zde ve funkci přívlastku shodného, a proto se musí v pádě, čísle i rodě shodovat s řídícím jménem. Protože řídícím jménem je v tomto případě výraz „věcem“, který je ve 3. pádě, musí být v tomto pádě také přídavné jméno. Správné znění uvedeného spojení je tedy „k věcem příslušejícím do jeho kompetence“. Praktickou pomůckou pro kontrolu správného tvaru bývá dosazení postponovaného přívlastku do pozice před řídícím jménem, tj. „k příslušejícím věcem“.
Poslední užití: 1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12161
Užití:
1 1 0
Dotaz: Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz: Nemohu se rozhodnout, jaké zájmeno volit v následující větě. „Pomáháme lidem dojít svého/jejich poslání“. Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo: svůj; jejich
Odpověď: Uvedená věta je zhuštěna pomocí infinitivní konstrukce („dojít svého/jejich poslání“). Zhuštěním však často vznikají věty, které mohou být nepřehledné, nejednoznačné. Konkrétně ve vašem případě si konkuruje podmět věty („my“) a předmět („lidé“). Formální pravidlo pro užití zvratného či nezvratného přivlastňovacího zájmena říká, že přivlastňuje-li se podmětu (původci děje), je namístě zvolit zvratné zájmeno. Je zřejmé, že „poslání“ v této větě patří „lidem“, nikoli „nám“. Podle uvedeného pravidla by tedy bylo namístě nezvratné přivlastňovací zájmeno „jejich“. Jiné pojetí však pracuje s tzv. zanořenou (skrytou) predikací, která se projeví, když větu rozvedeme: „Pomáháme lidem, aby došli svého poslání“. Vyjdeme-li z tohoto pojetí, je ve zhuštěné konstrukci přijatelné i užití zvratného zájmena „svého“. V obou případech je však možné, že čtenáře volba toho či onoho zájmena zarazí. Užití zvratného zájmena navíc může zapříčinit významovou nejednoznačnost („Pomáháme lidem dojít svého poslání.“ – Jde o „naše“ poslání, nebo poslání „lidí“?). Pro lepší porozumění by bylo ideální větu rozvít již zmiňovaným způsobem (vedlejší větou): „Pomáháme lidem, aby došli svého poslání“. Ve vedlejší větě je pak volba (zvratného) zájmena jednoznačná, protože „poslání“ je přivlastňováno nevyjádřenému podmětu, kterým jsou „lidé“.
Poslední užití: 18.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Konkurence přivlastňovacích zájmen

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12160
Užití:
1 1 0
Dotaz: Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz: Měl bych správně napsat „Sepisuji moji závěť“ a „Toto odkazuji mojí manželce“, nebo „Sepisuji svoji závěť“ a „Toto odkazuji svojí manželce“?
Klíčové slovo: svůj
Odpověď: Ve větách, v nichž přivlastňujeme podmětu (resp. původci děje), užíváme zvratné zájmeno. V obou uvedených větách je podmětem zájmeno „já“ a tomuto podmětu je „závěť“ i „manželka“ přivlastňována. V obou případech je tedy namístě užít zájmeno „svůj“: „Sepisuji svoji závěť“ a „Toto odkazuji svojí manželce“.
Poslední užití: 18.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Konkurence přivlastňovacích zájmen

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12159
Užití:
1 1 0
Dotaz: Slovotvorná přípona
Konkrétní dotaz: Jaký druh morfému je -ě ve slově viditelně?
Klíčové slovo: viditelně
Odpověď: Segment -ě ve slově viditelně je slovotvorná přípona. Nevyjadřuje, o jaký tvar slova jde, jaké gramatické významy slovo vyjadřuje (jako např. pádové koncovky: žen-A, žen-Y, nebo osobní koncovky:, děl-á-M, děl-á-Š), ale slouží k vytvoření nového slova, příslovce, z přídavného jména viditelný.
Poslední užití: 23.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Morfematika, 2.4.2 Slovotvorné přípony

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12158
Užití:
1 1 0
Dotaz: Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz: Marně si lámeme hlavu nad rozborem věty „Žáci chtěli uspět v prvním kole“. Nemůžeme se rozhodnout, zda výraz „v prvním kole“ určit jako předmět, nebo příslovečné určení místa. Poradíte nám?
Klíčové slovo: předmět vs. příslovečné určení
Odpověď: Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, proto nemůžeme s určitostí říci, jak k tomuto problému přistupuje školská praxe. Z našeho pohledu však v uvedené větě jde o hraniční jev, neboť na daný větný člen se lze zeptat jak „Uspět v kom/čem?“ (slovníky vazeb uvádějí u slovesa „uspět“ přímo vazbu „v kom/čem“), tak „Uspět kde?“. Dokonce nelze vyloučit ani pojetí, že daný výraz je odpovědí na otázku „Kdy?“, tudíž by mohlo jít i o přísloveční určení času. Ani jedno řešení bychom proto nehodnotili jako chybné.
Poslední užití: 18.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Předmět, s. 271; Příslovečné určení, s. 281.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12157
Užití:
1 1 0
Dotaz: Tvarotvorná finální přípona – pádová koncovka
Konkrétní dotaz: Pomáhám synovi při distanční výuce. Měl za úkol označit koncovku ve slovním tvaru krásného, označil -ého, ale paní učitelka takovou odpověď označila za nesprávnou a napsala k ní „označil jsi příponu“. Co je tedy přípona a koncovka v tvaru krásného?
Klíčové slovo: krásného
Odpověď: Slovní tvar krásného se člení na kořen krás- (je krása, krasohled atp.), slovotvornou příponu -n- a tzv. finální tvarotvornou příponu – pádovou koncovku -ého. Problém může být v rozdílech mezi tím, jak se slovo podrobně člení podle zásad vědeckého popisu morfematické stavby slov, a jak se tento popis zjednodušuje pro školské účely. Z hlediska vědeckého popisu je např. koncovka druhem přípony (přípony se dělí mj. na tvarotvorné nefinální a tvarotvorné finální, kterých je několik druhů a označují se jako koncovky: pádové, rodové, infinitivní, osobní). Bez ohledu na to je však odpověď vašeho syna správná – -ého je ve tvaru krásného primárně pádová koncovka, teprve sekundárně i přípona (mezi příponou, resp. tvarotvornou finální příponou, a koncovkou, resp. pádovou koncovkou, je stejný vztah jako mezi slovy ryba a kapr).
Poslední užití: 27.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo krása
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Morfematika, 2.4.2 Tvarotvorné přípony, 2. Finální tvarotvorné přípony –⁠ koncovky, d) Tvarotvorné přípony finální –⁠ pádové koncovky

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Shoda dvou jmen
Stav:
#12156
Užití:
1 1 0
Dotaz: Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz: Narazila jsem na větu „Kultura je zpět a pro všechny i navzdory komplikacím způsobenými covidem-19“. Je tvar „způsobenými“ správně?
Klíčové slovo: způsobený
Odpověď: Nikoli. Postponovaný přívlastek (tedy takový, který stojí až za řídícím jménem) v dané větě má povahu přívlastku shodného, proto se musí shodovat v pádě, čísle a rodě s řídícím jménem. V uvedeném případě je řídící jméno „komplikacím“ ve 3. pádě, ve stejném pádě proto musí být i přídavné jméno „způsobený“. Správná vazba tudíž zní „navzdory komplikacím způsobeným covidem-19“. Praktickou pomůckou pro kontrolu správného tvaru bývá dosazení přídavného jména do pozice před řídícím jménem, tj. „navzdory způsobeným komplikacím“.
Poslední užití: 2.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Morfematika
Kategorie: Terminologie
Stav:
#12155
Užití:
1 1 0
Dotaz: Terminologický dotaz
Konkrétní dotaz: Co je v infinitivních tvarech přípona a co koncovka? Když mám například tvary pracovat, pracovati a péct, péci, jsou -t/-ti a -ct/-ci přípony, nebo koncovky? Co je koncovka ve tvarech příčestí činného? Je např. ve tvaru pracovala koncovka -la, nebo -a?
Klíčové slovo: infinitiv, příčestí činné
Odpověď: V podrobném, vědeckém popisu morfematické stavby slov se liší několik druhů přípon (sufixů, tj. morfémů, které ve slovním tvaru stojí za kořenem). Kromě kmenotvorných přípon (prac-OVA-t, děk-UJ-u atp.) jsou v kontextu vašeho dotazu zásadní zejm. dva následující druhy přípon: tvarotvorné přípony nefinální, které stojí za kořenem, ale před koncem slova, a tvarotvorné přípony finální, které stojí na konci slova. Obou těchto přípon je několik druhů. Zásadní je, že různé druhy finálních tvarotvorných přípon se označují jako koncovky; existují totiž (celým názvem) tvarotvorné finální přípony – pádové koncovky (žen-U), tvarotvorné finální přípony – osobní koncovky (děl-á-Š), tvarotvorné finální přípony – rodové koncovky (prac-ova-l-A) a také tvarotvorné finální přípony – infinitivní koncovky (prac-ova-T). U infinitivů zakončených na -t/-ti, např. u uvedeného pracovat, je tedy -t/-ti infinitivní koncovka (celým názvem tvarotvorná finální přípona – infinitivní koncovka). U infinitivů zakončených na -ci/-ct (péci, péct) je situace složitější, neboť tyto tvary vznikly z původního *pek-ti, kde se z -kt- vyvinulo -c-. Z historického hlediska je tedy toto -c- morfematickým švem, protože se v něm nachází zároveň kus původního kořene (peK-ti) i kus původní infinitivní koncovky (pek-Ti). Z hlediska současné češtiny se za infinitivní koncovku tvarů typu péci, péct považuje jen -i, resp. -t a -c- se hodnotí jako součást kořene, tj. člení se péc-0-i, péc-0-t. Ve tvaru příčestí činného, např. pracovala, se nachází rodová koncovka -a (celým názvem finální tvarotvorná přípona – rodová koncovka) a tzv. nefinální tvarotvorná přípona – přípona příčestí činného -l-; člení se tedy prac-ova-l-a.
Poslední užití: 1.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Morfematika, 2.4.3 Tvarotvorné přípony: 1. Nefinální tvarotvorné přípony a 2. Finální tvarotvorné přípony –⁠ koncovky

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.