Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Má se správně v češtině vyslovit název státu Thajsko jako [tʰajsko], nebo je možná i podoba [tajsko]?
Klíčové slovo:
Thajsko
Odpověď:
U českého názvu tohoto státu uvádějí jazykové i zeměpisné příručky shodně pouze podobu Thajsko bez konkrétního výslovnostního doporučení. Pokud jsou správná naše zjištění (která by bylo možné ověřit u orientalistů), v originální výslovnosti se vyskytuje tzv. aspirovaná souhláska [tʰ], která se v češtině v tomto případě náležitě transformuje do zvukově nejpodobnější souhláskové skupiny [tch].
V českém úzu se vyskytuje jak podoba [tchajsko], tak i [tajsko] či [tʰajsko]. Tyto drobné fonetické rozdíly evidentně nezpůsobují komplikace v porozumění a mnozí posluchači je pravděpodobně ani nevnímají, respektive nedokážou odlišit. Za základní variantu lze považovat (zjevně i nejčastější) výslovnost [tchajsko].
Zvažované varianty:
[tchajsko]
[tajsko]
[tʰajsko]
Poslední užití:
8.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Jména států a jejich územních částí. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Potřebuji si ověřit, že termín vidimace se vyslovuje jako [vidymace], a nikoli jako [viďimace].
Klíčové slovo:
vidimace
Odpověď:
Ano, v souladu se všemi slovníky doporučujeme u tohoto výrazu pocházejícího z latiny výslovnost [vidymace]. Zaznamenali jsme, že v úzu se občas vyskytne i varianta [viďimace], avšak vzhledem k tomu, že jde o slovo cizího původu, a navíc o značně specializovaný termín, u něhož není tato z etymologického hlediska vyloženě nesprávná podoba nijak pevně vžitá a v populaci rozšířená, měli bychom se jí vyhnout.
Zvažované varianty:
[vidymace]
[viďimace]
Poslední užití:
6.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ ve větě „Pokud navštívíte Vy nebo dítě lékaře...“?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Pokud spojka „nebo“ souřadně spojuje složky několikanásobného větného členu v poměru slučovacím, nepíšeme před ní čárku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
20.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120, 124
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se před výrazem „jak“ v následující větě čárka? „Exotické plodiny Vietnamu(,) jak je známe i neznáme.“
Klíčové slovo:
jak
Odpověď:
Vedlejší větu, uvozenou podřadicí spojkou nebo podřadicím spojovacím výrazem, je potřeba oddělit od řídící věty (popř. řídícího výrazu) čárkou (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
28.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 5 – Podřadná spojení vět – příslovce (jak, kam apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině vyslovovat výraz fotovoltaika?
Klíčové slovo:
fotovoltaika
Odpověď:
V souladu s Internetovou jazykovou příručkou i současným územ, který jsme prověřili, doporučujeme výslovnost [fotovoltajika].
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych prosím poradit, jaký je správný tvar přídavného jména ve větě „Svaz zpracovává stanoviska k různým návrhům související/souvisejícím s předpisy“.
Klíčové slovo:
související
Odpověď:
Postponovaný přívlastek (tedy takový, který stojí až za řídícím jménem) v dané větě má povahu přívlastku shodného. Proto se musí shodovat v pádě, čísle a rodě s řídícím jménem. V uvedeném případě máte dvě možnosti, záleží na tom, které podstatné jméno je přívlastkem rozvito. Pokud přívlastek rozvíjí „stanoviska“, náležitý tvar je „související“. Jestliže se ale toto přídavné jméno vztahuje k výrazu „návrhům“, je namístě napsat „souvisejícím“. Praktickou pomůckou pro kontrolu správného tvaru bývá dosazení přídavného jména do pozice před řídícím jménem, tj. „související stanoviska“ či „k souvisejícím návrhům“.
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Objevila jsem větu „Soutěž je určena podnikatelům zabývajících se prodejem masa“. Podle mého názoru by správný tvar přídavného jména měl být „zabývajícím“. Je to tak?
Klíčové slovo:
zabývající se
Odpověď:
Máte pravdu. Dané přídavné jméno zde plní funkci přívlastku shodného, proto se musí shodovat v pádě, čísle a rodě s řídícím jménem, v tomto případě se slovem „podnikatelům“. Protože je řídící jméno ve 3. pádě, náležitý tvar přívlastku je „zabývajícím (se)“. Praktickou pomůckou pro kontrolu správného tvaru bývá dosazení přídavného jména do pozice před řídícím jménem: „zabývajícím se podnikatelům“.
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „plýtvat potravinami“, nebo „plýtvat s potravinami“?
Klíčové slovo:
plýtvat
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u slovesa „plýtvat“ pouze vazbu bezpředložkového 7. pádu: „plýtvat něčím“. V současném úzu pozorujeme u vazeb se 7. pádem tendenci užívat předložku „s“, a to i ve spojeních, kde je náležitá pouze vazba bezpředložková („kochat se s něčím, zametat s koštětem“ apod.).
Zvažované varianty:
plýtvat potravinami
plýtvat s potravinami
Poslední užití:
31.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s volbou přivlastňovacího zájmena ve větě „Je vysoká pravděpodobnost, že tento zámeček, venkovské sídlo svého/jejího otce, Sisi navštívila“. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Ve vedlejší větě je podmětem jméno „Sisi“ a tomuto podmětu je v přístavkové konstrukci přivlastňováno. Jestliže přivlastňujeme podmětu (resp. činiteli děje), je namístě užít zvratné zájmeno. Pokud bychom v daném případě užili zájmeno „její“ („jejího otce“), mohlo by to znamenat, že mluvíme o otci ještě nějaké jiné ženské osoby, než je „Sisi“. Náležité znění věty je tedy „Je vysoká pravděpodobnost, že tento zámeček, venkovské sídlo svého otce, Sisi navštívila“.
Poslední užití:
11.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Věta bezpodmětná
Konkrétní dotaz:
V učebnici češtiny jsou věty typu „Je mu nevolno“ považovány za věty jednočlenné. Bylo by přesto chybou, kdyby žáci určili např. „nevolno“ jako podmět?
Klíčové slovo:
jednočlenná věta
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, proto nemůžeme s určitostí říci, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe. V mluvnicích jsou ale věty tohoto typu hodnoceny jako věty jednočlenné (některé mluvnice preferují označení „věta bezpodmětná“). Výraz „nevolno“ v uvedené větě je totiž tzv. predikativum (stavové příslovce) a je součástí přísudku jmenného se sponou.
Poslední užití:
8.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Bezpodměté větné struktury, s. 113.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.