Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Píše se správně v češtině název hlavního města Moldavska Kišiněv opravdu s měkkým „i“ po písmenu „k“?
Klíčové slovo:
Kišiněv
Odpověď:
Ano, pro toto město, jehož název je v rumunštině Chișinău, v češtině užíváme vžité (a navíc oficiálně standardizované) exonymum, tj. počeštěné pojmenování Kišiněv. Protože jde o jméno cizího původu, nelze zde uplatňovat zásady týkající se domácí slovní zásoby, např. tedy že po písmenu „k“ píšeme ypsilon.
Poslední užití:
20.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je vhodnější vazba „dělat něco jednodušším“, nebo „dělat něco jednodušší“?
Klíčové slovo:
dělat
Odpověď:
Valenční slovníky uvádějí u slovesa „dělat“ ve významu „působit změnu“ pouze vazbu se 7. pádem: dělat někoho/něco nějakým. Stejně tomu je i u slovesa „činit“. Náležité je tedy pouze spojení „dělat něco jednodušším“.
Poslední užití:
31.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Objevila jsem spojení „k věcem příslušejících do jeho kompetence“. Zarazil mě tvar přídavného jména – neměl by být správný tvar „příslušejícím“?
Klíčové slovo:
příslušející
Odpověď:
Máte pravdu. Dané přídavné jméno je zde ve funkci přívlastku shodného, a proto se musí v pádě, čísle i rodě shodovat s řídícím jménem. Protože řídícím jménem je v tomto případě výraz „věcem“, který je ve 3. pádě, musí být v tomto pádě také přídavné jméno. Správné znění uvedeného spojení je tedy „k věcem příslušejícím do jeho kompetence“. Praktickou pomůckou pro kontrolu správného tvaru bývá dosazení postponovaného přívlastku do pozice před řídícím jménem, tj. „k příslušejícím věcem“.
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Nemohu se rozhodnout, jaké zájmeno volit v následující větě. „Pomáháme lidem dojít svého/jejich poslání“. Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
svůj; jejich
Odpověď:
Uvedená věta je zhuštěna pomocí infinitivní konstrukce („dojít svého/jejich poslání“). Zhuštěním však často vznikají věty, které mohou být nepřehledné, nejednoznačné. Konkrétně ve vašem případě si konkuruje podmět věty („my“) a předmět („lidé“). Formální pravidlo pro užití zvratného či nezvratného přivlastňovacího zájmena říká, že přivlastňuje-li se podmětu (původci děje), je namístě zvolit zvratné zájmeno. Je zřejmé, že „poslání“ v této větě patří „lidem“, nikoli „nám“. Podle uvedeného pravidla by tedy bylo namístě nezvratné přivlastňovací zájmeno „jejich“. Jiné pojetí však pracuje s tzv. zanořenou (skrytou) predikací, která se projeví, když větu rozvedeme: „Pomáháme lidem, aby došli svého poslání“. Vyjdeme-li z tohoto pojetí, je ve zhuštěné konstrukci přijatelné i užití zvratného zájmena „svého“. V obou případech je však možné, že čtenáře volba toho či onoho zájmena zarazí. Užití zvratného zájmena navíc může zapříčinit významovou nejednoznačnost („Pomáháme lidem dojít svého poslání.“ – Jde o „naše“ poslání, nebo poslání „lidí“?). Pro lepší porozumění by bylo ideální větu rozvít již zmiňovaným způsobem (vedlejší větou): „Pomáháme lidem, aby došli svého poslání“. Ve vedlejší větě je pak volba (zvratného) zájmena jednoznačná, protože „poslání“ je přivlastňováno nevyjádřenému podmětu, kterým jsou „lidé“.
Poslední užití:
18.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Měl bych správně napsat „Sepisuji moji závěť“ a „Toto odkazuji mojí manželce“, nebo „Sepisuji svoji závěť“ a „Toto odkazuji svojí manželce“?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Ve větách, v nichž přivlastňujeme podmětu (resp. původci děje), užíváme zvratné zájmeno. V obou uvedených větách je podmětem zájmeno „já“ a tomuto podmětu je „závěť“ i „manželka“ přivlastňována. V obou případech je tedy namístě užít zájmeno „svůj“: „Sepisuji svoji závěť“ a „Toto odkazuji svojí manželce“.
Poslední užití:
18.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Slovotvorná přípona
Konkrétní dotaz:
Jaký druh morfému je -ě ve slově viditelně?
Klíčové slovo:
viditelně
Odpověď:
Segment -ě ve slově viditelně je slovotvorná přípona. Nevyjadřuje, o jaký tvar slova jde, jaké gramatické významy slovo vyjadřuje (jako např. pádové koncovky: žen-A, žen-Y, nebo osobní koncovky:, děl-á-M, děl-á-Š), ale slouží k vytvoření nového slova, příslovce, z přídavného jména viditelný.
Poslední užití:
23.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika, 2.4.2 Slovotvorné přípony
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Marně si lámeme hlavu nad rozborem věty „Žáci chtěli uspět v prvním kole“. Nemůžeme se rozhodnout, zda výraz „v prvním kole“ určit jako předmět, nebo příslovečné určení místa. Poradíte nám?
Klíčové slovo:
předmět vs. příslovečné určení
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, proto nemůžeme s určitostí říci, jak k tomuto problému přistupuje školská praxe. Z našeho pohledu však v uvedené větě jde o hraniční jev, neboť na daný větný člen se lze zeptat jak „Uspět v kom/čem?“ (slovníky vazeb uvádějí u slovesa „uspět“ přímo vazbu „v kom/čem“), tak „Uspět kde?“. Dokonce nelze vyloučit ani pojetí, že daný výraz je odpovědí na otázku „Kdy?“, tudíž by mohlo jít i o přísloveční určení času. Ani jedno řešení bychom proto nehodnotili jako chybné.
Poslední užití:
18.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Předmět, s. 271; Příslovečné určení, s. 281.
Dotaz:
Tvarotvorná finální přípona – pádová koncovka
Konkrétní dotaz:
Pomáhám synovi při distanční výuce. Měl za úkol označit koncovku ve slovním tvaru krásného, označil -ého, ale paní učitelka takovou odpověď označila za nesprávnou a napsala k ní „označil jsi příponu“. Co je tedy přípona a koncovka v tvaru krásného?
Klíčové slovo:
krásného
Odpověď:
Slovní tvar krásného se člení na kořen krás- (je krása, krasohled atp.), slovotvornou příponu -n- a tzv. finální tvarotvornou příponu – pádovou koncovku -ého. Problém může být v rozdílech mezi tím, jak se slovo podrobně člení podle zásad vědeckého popisu morfematické stavby slov, a jak se tento popis zjednodušuje pro školské účely. Z hlediska vědeckého popisu je např. koncovka druhem přípony (přípony se dělí mj. na tvarotvorné nefinální a tvarotvorné finální, kterých je několik druhů a označují se jako koncovky: pádové, rodové, infinitivní, osobní). Bez ohledu na to je však odpověď vašeho syna správná – -ého je ve tvaru krásného primárně pádová koncovka, teprve sekundárně i přípona (mezi příponou, resp. tvarotvornou finální příponou, a koncovkou, resp. pádovou koncovkou, je stejný vztah jako mezi slovy ryba a kapr).
Poslední užití:
27.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo krása
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na větu „Kultura je zpět a pro všechny i navzdory komplikacím způsobenými covidem-19“. Je tvar „způsobenými“ správně?
Klíčové slovo:
způsobený
Odpověď:
Nikoli. Postponovaný přívlastek (tedy takový, který stojí až za řídícím jménem) v dané větě má povahu přívlastku shodného, proto se musí shodovat v pádě, čísle a rodě s řídícím jménem. V uvedeném případě je řídící jméno „komplikacím“ ve 3. pádě, ve stejném pádě proto musí být i přídavné jméno „způsobený“. Správná vazba tudíž zní „navzdory komplikacím způsobeným covidem-19“. Praktickou pomůckou pro kontrolu správného tvaru bývá dosazení přídavného jména do pozice před řídícím jménem, tj. „navzdory způsobeným komplikacím“.
Poslední užití:
2.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda postponovaného přívlastku (týkající se, vztahující se)
Dotaz:
Terminologický dotaz
Konkrétní dotaz:
Co je v infinitivních tvarech přípona a co koncovka? Když mám například tvary pracovat, pracovati a péct, péci, jsou -t/-ti a -ct/-ci přípony, nebo koncovky? Co je koncovka ve tvarech příčestí činného? Je např. ve tvaru pracovala koncovka -la, nebo -a?
Klíčové slovo:
infinitiv, příčestí činné
Odpověď:
V podrobném, vědeckém popisu morfematické stavby slov se liší několik druhů přípon (sufixů, tj. morfémů, které ve slovním tvaru stojí za kořenem). Kromě kmenotvorných přípon (prac-OVA-t, děk-UJ-u atp.) jsou v kontextu vašeho dotazu zásadní zejm. dva následující druhy přípon: tvarotvorné přípony nefinální, které stojí za kořenem, ale před koncem slova, a tvarotvorné přípony finální, které stojí na konci slova. Obou těchto přípon je několik druhů. Zásadní je, že různé druhy finálních tvarotvorných přípon se označují jako koncovky; existují totiž (celým názvem) tvarotvorné finální přípony – pádové koncovky (žen-U), tvarotvorné finální přípony – osobní koncovky (děl-á-Š), tvarotvorné finální přípony – rodové koncovky (prac-ova-l-A) a také tvarotvorné finální přípony – infinitivní koncovky (prac-ova-T). U infinitivů zakončených na -t/-ti, např. u uvedeného pracovat, je tedy -t/-ti infinitivní koncovka (celým názvem tvarotvorná finální přípona – infinitivní koncovka). U infinitivů zakončených na -ci/-ct (péci, péct) je situace složitější, neboť tyto tvary vznikly z původního *pek-ti, kde se z -kt- vyvinulo -c-. Z historického hlediska je tedy toto -c- morfematickým švem, protože se v něm nachází zároveň kus původního kořene (peK-ti) i kus původní infinitivní koncovky (pek-Ti). Z hlediska současné češtiny se za infinitivní koncovku tvarů typu péci, péct považuje jen -i, resp. -t a -c- se hodnotí jako součást kořene, tj. člení se péc-0-i, péc-0-t. Ve tvaru příčestí činného, např. pracovala, se nachází rodová koncovka -a (celým názvem finální tvarotvorná přípona – rodová koncovka) a tzv. nefinální tvarotvorná přípona – přípona příčestí činného -l-; člení se tedy prac-ova-l-a.
Poslední užití:
1.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika, 2.4.3 Tvarotvorné přípony: 1. Nefinální tvarotvorné přípony a 2. Finální tvarotvorné přípony – koncovky
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.