Dotaz:
Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, zda je v případech, kdy je ve větě třeba užít dva různé tvary, ale tyto tvary jsou homonymní, možno užít jen jeden výraz, např. „ve i u stavení“, nebo zda je to také považováno za zeugma. Je tato problematika někde popsána?
Klíčové slovo:
zanedbání dvojí vazby; stavení
Odpověď:
Tento specifický případ zeugmatu není v odborné literatuře dostatečně uveden. Vzhledem k tomu, že dvě předložky vyžadují dvě různé vazby, považujeme za nutné v dané větě užít dva tvary, byť jde ve vašem případě o tvary homonymní. Nelze oba tvary vyjádřit jedním výrazem, protože kdybychom do věty dosadili jiné substantivum, vzniklo by defektní spojení (např. „ve i u školy“). Navíc Vladimír Šmilauer v Novočeské skladbě (1966) hodnotí užití dvou předložek u téhož podstatného jména (např. „do a z Holandska“ – zde jde dokonce o tentýž pád) jako nevhodné. Náležitá formulace je tedy „ve stavení i u něj“.
Dotaz:
Kontaminace
Konkrétní dotaz:
Kolegové napsali větu „Zapojte se ke kampani“. Věta mi zní divně. Je možno takovou vazbu použít?
Klíčové slovo:
zapojit se; připojit se
Odpověď:
V dané větě došlo k tzv. kontaminaci (smíšení, resp. křížení vazeb), což je považováno za syntaktický nedostatek. Náležité je užít buď vazbu „zapojit se do“ (Zapojte se do kampaně), nebo „připojit se k“ (Připojte se ke kampani).
Poslední užití:
7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych se zeptat, jestli je v pořádku souvětí „Nemusel prodávat, rozdávat anebo se jinak zbavovat věcí“. Za mých školních let to bylo považováno za chybu, pád slova „věcí“ totiž nesedí k slovesům „prodávat“ a „rozdávat“. Je větu nutné přeformulovat, nebo je to dnes v pořádku?
Klíčové slovo:
zanedbání dvojí vazby
Odpověď:
V tomto směru se nic nezměnilo, stále se jedná skladebnou chybu, tzv. zeugma (zanedbání dvojí vazby). Přísudky „prodávat“ a „rozdávat“ vyžadují předmět ve čtvrtém pádě, zatímco „zbavovat se“ vyžaduje doplnění v pádě druhém. Větu je tedy skutečně nutné přeformulovat, např. takto: „Nemusel věci prodávat, rozdávat ani se jich jinak zbavovat.“
Poslední užití:
9.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou větu a zdá se mi nějaká podivná, mohli byste mi s ní prosím poradit? Věta zní takto: „Na odpočinek máme v každém případě právo a možná i povinnost ke svému tělu a zdraví si ho dopřát.“
Klíčové slovo:
zanedbání dvojí vazby
Odpověď:
Věta vám připadá podivná právem, pisatel zde totiž zanedbal dvojí vazbu (latinsky se této skladebné chybě říká zeugma). Slovo „právo“ se skutečně pojí s vazbou „na něco“ (zde „na odpočinek“), slovo „povinnost“ však nikoli; nemůžeme říci „*povinnost na něco“. Větu je proto nutné přeformulovat, například takto: „Na odpočinek máme v každém případě právo a možná je i naší povinností k tělu a ke zdraví si ho dopřát.“
Poslední užití:
4.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz:
Ráda bych si ověřila, zda je v pořádku tato věta: „Usilujeme o porozumění a využití nejlepších řešení v oblasti Business Intelligence, digitalizace a automatizace.“ Přijde mi totiž, že tam nesedí vazby: „porozumění nejlepším řešením“ vs. „využítí nejlepších řešení“. Je ta věta v pořádku? Lze ta dvě slovesa v tomto kontextu spojit? Nebo by se věta měla přeformulovat, popř. jak?
Klíčové slovo:
zanedbání dvojí vazby
Odpověď:
Nad formulací jste se pozastavila zcela správně. Jedná se o zanedbání dvojí vazby, tzv. zeugma. Dochází k ní mechanickým spojením dvou vazeb, z nichž každá vyžaduje jiný pád – jak jste si ostatně sama všimla. Takovéto formulace jsou považovány za syntaktickou chybu, čili je bohužel nutné je přestavět. Ve vašem případě bychom doporučili se zcela vyhnout formulaci „usilujeme o + slovesné podstatné jméno“ (vznikla by kostrbatá věta „Usilujeme o porozumění nejlepším řešením a o jejich využití“); elegantnější by se nám zdálo přepracovat větu např. takto: „Snažíme se porozumět nejlepším řešením a využít je.“ (popř. „Snažíme se porozumět nejlepším řešením a ta využít.“)
Poslední užití:
29.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Kontaminace
Konkrétní dotaz:
V jedné učebnici bylo za úkol opravit věty a najít chyby ve větné stavbě. Jedna z vět zní takto: „Vyvodíme proti některým pracovníkům odpovědnost.“ Co je zde prosím za chybu?
Klíčové slovo:
smíšení vazeb
Odpověď:
Ve větě došlo k tzv. kontaminaci vazeb (smíšení vazeb). Sloveso vyvodit běžně vytváří vazby jako vyvodit důsledky, vyvodit závěr, nikoli však vyvodit odpovědnost. Přicházely by tedy v úvahu např. věty „U některých pracovníků z toho vyvodíme důsledky“ nebo „Některé pracovníky poženeme k odpovědnosti“. Uvedená věta je však ze skladebného hlediska chybná.
Poslední užití:
27.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Kontaminace
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych se poradit, který tvar věty je správný: „Před nikým a ničím se nezalekli“, nebo „Nezalekli se nikoho a ničeho“?
Klíčové slovo:
smíšení vazeb
Odpověď:
Správně je věta „Nezalekli se nikoho a ničeho“. V první větě zřejmě došlo k tzv. kontaminaci (smíšení vazeb), což je považováno za syntaktickou chybu. Zamýšlená konstrukce patrně měla znít „Nezastavili se před nikým a před ničím“.
Poslední užití:
13.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, jak se díváte na kumulaci předložek v tomto typu vět: „Čeští letečtí dopravci Smartwings a ČSA zastaví všechny své linky z a do České republiky.“ Je to gramaticky naprosto v pořádku, a tudíž ve zpravodajství vhodné? Nebo je to gramaticky sice v pořádku, ale stylisticky ne zcela vhodné? Jaká varianta by byla vhodnější? Nebo věta není v pořádku vůbec?
Klíčové slovo:
zanedbání dvojí vazby
Odpověď:
Tato formulace vhodná není. Souřadným spojením dvou předložek ve snaze ušetřit místo v praxi často vzniká tzv. zeugma (zanedbání dvojí vazby). Tato konkrétní formulace má tu výhodu, že předložky z i do se pojí s 2. pádem, a tvar „České republiky“ je tedy náležitý v obou případech (na rozdíl např. od spojení „cesta na a ze stadionu“). Stylisticky však uvedená věta pokulhává, vhodnější by se nám zdálo ji přeformulovat například takto: „Čeští letečtí dopravci Smartwings a ČSA zastaví všechny své linky z České republiky a do ní.“
Poslední užití:
6.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz:
Je věta „Příslušník je identifikovaný nebo podezřívaný z příslušnosti k této skupině“ z hlediska větné stavby správně?
Klíčové slovo:
zanedbání dvojí vazby
Odpověď:
V této větě se pisatel dopustil syntaktické chyby, takzvaného zeugmatu (zanedbání dvojí vazby). Přídavné jméno identifikovaný by se mělo pojit např. s výrazem jako (identifikovaný jako příslušník nějaké skupiny), zatímco přídavné jméno podezřívaný se pojí s předložkou z.
Poslední užití:
23.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je přípustná vazba směňovat koruny na eura, nebo je možné jen směňovat koruny za eura?
Klíčové slovo:
směňovat
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí pouze směňovat něco s někým za něco, vazbu s předložkou na neuvádí. Je možné, že ke slovesu směňovat pronikla analogií s jiným slovesem, např. se slovesem převádět (tedy převádět koruny na eura).
Poslední užití:
22.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)