Dotaz:
Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, zda je v případech, kdy je ve větě třeba užít dva různé tvary, ale tyto tvary jsou homonymní, možno užít jen jeden výraz, např. „ve i u stavení“, nebo zda je to také považováno za zeugma. Je tato problematika někde popsána?
Klíčové slovo:
zanedbání dvojí vazby; stavení
Odpověď:
Tento specifický případ zeugmatu není v odborné literatuře dostatečně uveden. Vzhledem k tomu, že dvě předložky vyžadují dvě různé vazby, považujeme za nutné v dané větě užít dva tvary, byť jde ve vašem případě o tvary homonymní. Nelze oba tvary vyjádřit jedním výrazem, protože kdybychom do věty dosadili jiné substantivum, vzniklo by defektní spojení (např. „ve i u školy“). Navíc Vladimír Šmilauer v Novočeské skladbě (1966) hodnotí užití dvou předložek u téhož podstatného jména (např. „do a z Holandska“ – zde jde dokonce o tentýž pád) jako nevhodné. Náležitá formulace je tedy „ve stavení i u něj“.
Dotaz:
Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych se zeptat, jestli je v pořádku souvětí „Nemusel prodávat, rozdávat anebo se jinak zbavovat věcí“. Za mých školních let to bylo považováno za chybu, pád slova „věcí“ totiž nesedí k slovesům „prodávat“ a „rozdávat“. Je větu nutné přeformulovat, nebo je to dnes v pořádku?
Klíčové slovo:
zanedbání dvojí vazby
Odpověď:
V tomto směru se nic nezměnilo, stále se jedná skladebnou chybu, tzv. zeugma (zanedbání dvojí vazby). Přísudky „prodávat“ a „rozdávat“ vyžadují předmět ve čtvrtém pádě, zatímco „zbavovat se“ vyžaduje doplnění v pádě druhém. Větu je tedy skutečně nutné přeformulovat, např. takto: „Nemusel věci prodávat, rozdávat ani se jich jinak zbavovat.“
Poslední užití:
9.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou větu a zdá se mi nějaká podivná, mohli byste mi s ní prosím poradit? Věta zní takto: „Na odpočinek máme v každém případě právo a možná i povinnost ke svému tělu a zdraví si ho dopřát.“
Klíčové slovo:
zanedbání dvojí vazby
Odpověď:
Věta vám připadá podivná právem, pisatel zde totiž zanedbal dvojí vazbu (latinsky se této skladebné chybě říká zeugma). Slovo „právo“ se skutečně pojí s vazbou „na něco“ (zde „na odpočinek“), slovo „povinnost“ však nikoli; nemůžeme říci „*povinnost na něco“. Větu je proto nutné přeformulovat, například takto: „Na odpočinek máme v každém případě právo a možná je i naší povinností k tělu a ke zdraví si ho dopřát.“
Poslední užití:
4.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz:
Ráda bych si ověřila, zda je v pořádku tato věta: „Usilujeme o porozumění a využití nejlepších řešení v oblasti Business Intelligence, digitalizace a automatizace.“ Přijde mi totiž, že tam nesedí vazby: „porozumění nejlepším řešením“ vs. „využítí nejlepších řešení“. Je ta věta v pořádku? Lze ta dvě slovesa v tomto kontextu spojit? Nebo by se věta měla přeformulovat, popř. jak?
Klíčové slovo:
zanedbání dvojí vazby
Odpověď:
Nad formulací jste se pozastavila zcela správně. Jedná se o zanedbání dvojí vazby, tzv. zeugma. Dochází k ní mechanickým spojením dvou vazeb, z nichž každá vyžaduje jiný pád – jak jste si ostatně sama všimla. Takovéto formulace jsou považovány za syntaktickou chybu, čili je bohužel nutné je přestavět. Ve vašem případě bychom doporučili se zcela vyhnout formulaci „usilujeme o + slovesné podstatné jméno“ (vznikla by kostrbatá věta „Usilujeme o porozumění nejlepším řešením a o jejich využití“); elegantnější by se nám zdálo přepracovat větu např. takto: „Snažíme se porozumět nejlepším řešením a využít je.“ (popř. „Snažíme se porozumět nejlepším řešením a ta využít.“)
Poslední užití:
29.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, jak se díváte na kumulaci předložek v tomto typu vět: „Čeští letečtí dopravci Smartwings a ČSA zastaví všechny své linky z a do České republiky.“ Je to gramaticky naprosto v pořádku, a tudíž ve zpravodajství vhodné? Nebo je to gramaticky sice v pořádku, ale stylisticky ne zcela vhodné? Jaká varianta by byla vhodnější? Nebo věta není v pořádku vůbec?
Klíčové slovo:
zanedbání dvojí vazby
Odpověď:
Tato formulace vhodná není. Souřadným spojením dvou předložek ve snaze ušetřit místo v praxi často vzniká tzv. zeugma (zanedbání dvojí vazby). Tato konkrétní formulace má tu výhodu, že předložky z i do se pojí s 2. pádem, a tvar „České republiky“ je tedy náležitý v obou případech (na rozdíl např. od spojení „cesta na a ze stadionu“). Stylisticky však uvedená věta pokulhává, vhodnější by se nám zdálo ji přeformulovat například takto: „Čeští letečtí dopravci Smartwings a ČSA zastaví všechny své linky z České republiky a do ní.“
Poslední užití:
6.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz:
Je věta „Příslušník je identifikovaný nebo podezřívaný z příslušnosti k této skupině“ z hlediska větné stavby správně?
Klíčové slovo:
zanedbání dvojí vazby
Odpověď:
V této větě se pisatel dopustil syntaktické chyby, takzvaného zeugmatu (zanedbání dvojí vazby). Přídavné jméno identifikovaný by se mělo pojit např. s výrazem jako (identifikovaný jako příslušník nějaké skupiny), zatímco přídavné jméno podezřívaný se pojí s předložkou z.
Poslední užití:
23.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)