Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Co si myslíte o slovosledu „do asi 5 kilometrů vzdálené vesnice“?
Odpověď:
Slovosled, v němž je měrová (kvantifikační) částice umístěna po předložce (např. „pozemek za téměř půl miliardy“, „město s asi třiceti tisíci obyvatel“ či „snížení daně na maximálně tři procenta“), se objevuje v češtině čím dál tím častěji. Umístění předložky před částicí může být výhodné, neboť je tak signalizována formální a významová celistvost výrazu. Slovosled „do asi 5 kilometrů vzdálené vesnice“ tedy považujeme za přijatelný. Jako zcela neutrální hodnotíme slovosled „do vesnice vzdálené asi 5 kilometrů“.
Zvažované varianty:
do asi 5 kilometrů vzdálené vesnice
do vesnice vzdálené asi 5 kilometrů
Poslední užití:
6.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Kapitoly z české gramatiky. František Štícha (ed.). 2011.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Ludmila Uhlířová: Slovosled jmenné skupiny: Předložka jako prostředek delimitace jmenné skupiny zleva. 9. Prep "upevňuje" svou levou hraniční polohu: pozemek za téměř půl miliardy (s. 803–805)
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Vytvořil jsem větu a nejsem si jist, zda vyznívá tak, jak bych si přál. Chci vyjádřit, že hrdinové filmu touží po změnách podobně jako zpěvák Viktor Coj ve své písničce. Věta zní: „Mezi nimi vynikl film, jehož hrdinové o nic méně netoužili po změnách jako Viktor Coj ve své legendární písni.“
Odpověď:
Uvedená formulace je ze stylistického hlediska poněkud neobratná, doporučujeme následující úpravu: „Mezi nimi vynikl film, jehož hrdinové netoužili po změnách o nic méně než Viktor Coj ve své legendární písni.“
Zvažované varianty:
Mezi nimi vynikl film, jehož hrdinové o nic méně netoužili po změnách jako Viktor Coj ve své legendární písni.
Mezi nimi vynikl film, jehož hrdinové netoužili po změnách o nic méně než Viktor Coj ve své legendární písni.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Aplikace na výuku češtiny jako cizího jazyka tvrdí, že je správně věta: „Kateřinu já můžu poslouchat celý den.“ Mně se však nelíbí slovosled této věty, domnívám se, že by mělo být: „Já můžu poslouchat Kateřinu celý den.“ Co si o ní myslíte?
Odpověď:
Čeština má volný slovosled, obě varianty jsou tedy přijatelné (ovšem ve větě „Kateřinu já můžu poslouchat celý den." dochází ke zdůraznění vlastního jména). Poněkud neobvyklé je užití zájmena já. V češtině osobní zájmeno běžně vypouštíme, na nevyjádřený podmět odkazují koncovky sloves. Užití zájmena může být motivováno např. potřebou zdůraznit informaci (já, nikoliv někdo jiný). Vzhledem k tomu, že se věta objevila ve výukové aplikaci, nemůžeme vyloučit ani možnost, že za užitím zájmena stojí didaktické důvody.
Zvažované varianty:
Kateřinu já můžu poslouchat celý den.
Já můžu poslouchat Kateřinu celý den.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám větu, která začíná zkratkou: „ŘSD i Ministerstvo dopravy...“ Nebylo by lepší uvést zkratku až na druhém místě, tedy „Ministerstvo dopravy i ŘSD...“?
Klíčové slovo:
zkratka
Odpověď:
Ze stylistického hlediska není příliš vhodné začínat větu zkratkou, a proto s navrhovaným řešením souhlasíme.
Zvažované varianty:
ŘSD i Ministerstvo dopravy...
Ministerstvo dopravy i ŘSD...
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Připravujeme diplom a nevíme, kam umístit spojení „in memoriam“. Před jméno toho, komu diplom udělujeme, nebo až za něj?
Klíčové slovo:
in memoriam
Odpověď:
Umístění slovního spojení „in memoriam“ nestanovuje žádná příručka. V praxi se toto spojení vyskytuje jak před jménem, tak za ním, můžete si tedy vybrat.
Zvažované varianty:
in memoriam [jméno a příjmení]
[jméno a příjmení] in memoriam
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Ve výkladu stojí: „V minulosti byla Perská říše mnohem silnější než rozdrobené řecké městské státy, které neustále bojovaly mezi sebou. Proto když se roku 492 př. n. l. rozhodl perský král Dareios I. rozšířit své území, padl jeho zrak právě na Řecko.“ Nejsem si jist, zda může druhá věta začínat „proto když“. Nebylo by lepší změnit slovosled – „Když se proto roku...“? Nebo použít jiné slovo – „Když se tedy roku...“? Jak jinak bych to mohl ještě zformulovat?
Odpověď:
Všechny tři možnosti, které uvádíte, jsou přijatelné. Mezi další možné úpravy patří přesun spojky „proto“ do druhé věty souvětí (Když se roku 492 př. n. l. rozhodl perský král Dareios I. rozšířit své území, padl proto jeho zrak právě na Řecko.) nebo užití výrazu „takže“ namísto „proto“ (Takže když se roku 492 př. n. l. rozhodl perský král Dareios I. rozšířit své území, padl jeho zrak právě na Řecko.) – touto úpravou by se text více přiblížil mluveným komunikátům. Zda je tento stylový posun žádoucí, musíte s ohledem na zamýšlené čtenáře posoudit sám.
Zvažované varianty:
Proto když se roku 492 př. n. l. rozhodl perský král Dareios I. rozšířit své území, padl jeho zrak právě na Řecko.
Když se proto roku 492 př. n. l. rozhodl perský král Dareios I. rozšířit své území, padl jeho zrak právě na Řecko.
Když se roku 492 př. n. l. rozhodl perský král Dareios I. rozšířit své území, padl proto jeho zrak právě na Řecko.
Když se tedy roku 492 př. n. l. rozhodl perský král Dareios I. rozšířit své území, padl jeho zrak právě na Řecko.
Takže když se roku 492 př. n. l. rozhodl perský král Dareios I. rozšířit své území, padl jeho zrak právě na Řecko.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mohu u věty „Obývají s větší pravděpodobností stanoviště s hustou vegetací nebo tunely či nory spíše než otevřenou krajinu.“ změnit slovosled? Napsal bych: „Spíše než otevřenou krajinu obývají s větší pravděpodobností stanoviště s hustou vegetací nebo tunely či nory.“
Odpověď:
Ano, navrhovaná úprava je možná (nikoliv však nutná).
Zvažované varianty:
Obývají s větší pravděpodobností stanoviště s hustou vegetací nebo tunely či nory spíše než otevřenou krajinu.
Spíše než otevřenou krajinu obývají s větší pravděpodobností stanoviště s hustou vegetací nebo tunely či nory.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Opravuji text, v němž stojí: „Akceptace dokonce pomohla snížit navíc také srdeční frekvenci. Celkově se však kognitivní přehodnocení podle autorů této studie také ukázalo být o něco efektivnější strategií.“ Nelíbí se mi jednak užití výrazů „dokonce“ a „navíc“, které nesou podobný význam, jednak opakování slova „také“. Kdybych upravil první větu, druhá by mohla zůstat tak, jak je: „Akceptace navíc pomohla snížit srdeční frekvenci. Celkově se však kognitivní přehodnocení podle autorů této studie také ukázalo být o něco efektivnější strategií.“ Co si o těchto změnách myslíte?
Odpověď:
S navrhovanými úpravami souhlasíme. V první větě lze slovo „dokonce“ (nebo případně „navíc“) považovat za nadbytečné, v případě jeho odstranění je pak vhodné slovo „navíc“ přesunout na jeho místo. Opakování výrazu „také“ v těsně navazujících větách je ze stylistického hlediska nevhodné, jeho odstranění je tedy zcela v pořádku.
Zvažované varianty:
Akceptace navíc pomohla snížit srdeční frekvenci. Celkově se však kognitivní přehodnocení podle autorů této studie také ukázalo být o něco efektivnější strategií.
Akceptace dokonce pomohla snížit navíc také srdeční frekvenci. Celkově se však kognitivní přehodnocení podle autorů této studie také ukázalo být o něco efektivnější strategií.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Překládám z němčiny brožuru, která se věnuje rozpoznávání matematického nadání u dětí. V němčině se používá pro označení dětí ve škole spojení typu „žákyně a žáci“. Mám tuto formu zachovat? Neměl by být slovosled opačný – „žáci a žákyně“? A nestačilo by psát jen samotné „žáci“?
Klíčové slovo:
žáci; žákyně
Odpověď:
Z jazykového hlediska jsou všechny uvedené varianty v pořádku. V češtině lze užít tzv. generické maskulinum, v tomto případě zastoupené výrazem „žáci“, který zahrnuje jak chlapce, tak dívky. Pokud chceme zdůraznit, že skupina osob zahrnuje obě pohlaví, můžeme užít nejen pojmenování v mužském rodě, ale i jeho přechýlený protějšek: „žákyně a žáci“ či „žáci a žákyně“. Čeština má volný slovosled, pořadí těchto slov je tedy zaměnitelné. V některých situacích je preferované řešení uvést na prvním místě jméno v ženském rodě (např. při oslovování: „vážené dámy, vážení pánové“), v běžných textech bývá na prvním místě uváděno jméno v mužském rodě. I zde však může být jako první uvedena přechýlená podoba – obzvlášť je-li toto pořadí zvoleno s ohledem na sdělení textu nebo jeho adresáty.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Na etiketě produktu stálo: „bezová zahuštěná šťáva s citronem“. Dostali jsme návrh na úpravu: „bezová zahuštěná šťáva a s citronem“. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Vložení spojky „a“ do původní formulace nepovažujeme za vhodné. Pokud není cílem zdůraznit, že se jedná o bezovou šťávu, zvažte změnu pořadí shodných přívlastků: „zahuštěná bezová šťáva s citronem“.
Zvažované varianty:
bezová zahuštěná šťáva s citronem
bezová zahuštěná šťáva a s citronem
zahuštěná bezová šťáva s citronem
Poslední užití:
12.2.2020
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související: