Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ názvu kopce Perčulák u Sedlice na Strakonicku?
Klíčové slovo:
Perčulák
Odpověď:
Tento dotaz lze zodpovědět díky konzultaci s onomastiky. V soupisu pomístních jmen pro obec Sedlice (z roku 1966), který je uložen v Ústavu pro jazyk český, je uvedeno pomístní jméno Na Perčuláku. Ze soupisu není patrné, k jakému geografickému objektu se tento název vztahuje. Z řady různých obcí v Čechách máme doložena zeměpisná jména jako Perčula, Perčule, Percule apod. Tato jména vznikla nepochybně z německého Pferdschule ‚jízdárna‘. V některých obcích zpracovatelé soupisů uvádějí, že v místě byla „jízdárna“, ohrazený prostor, kde byli prováděni hřebci. V případě Sedlice takový výklad soupis neuvádí, ale pravděpodobně i tam se jízdárna kdysi nacházela. Je tedy možné, že jméno Perčulák označovalo kopec nad jízdárnou. Souvislost s přítomností koní dokládá i následující citace diplomové práce A. Ježkové: „Jelikož je okolí Blatenska poměrně kopcovité, nebyla přeprava většího nákladu, jako bylo třeba dřevo, vůbec jednoduchá. Docházelo tedy k tzv. přípřežím. Ty se prováděly vždy u vršků, kde k zapřaženým koním byli přivedeni koně další, kteří byli taktéž zapřaženi a pomohli náklad vyvézt nahoru. Jeden z takových vršků byl hned nedaleko obce Sedlice a jednalo se o vršek zvaný Perčulák.“ (Ježková, Anna: Ferdinand Hildprant a kulturní a ekonomický rozvoj Blatné. Praha, 2020. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin, s. 51).
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaká je v češtině správná podoba příjmení rodu Ditrichštejnů? Setkávám se s mnoha variantami.
Klíčové slovo:
Ditrichštejn
Odpověď:
U podobných (nejen) šlechtických jmen není kolísání neobvyklé a není možné stanovit jedinou „správnou“ podobu jména, jak jsme zvyklí z dnešní doby. Volba konkrétní podoby také záleží např. na tom, o kom z příslušníků tohoto starého rodu píšeme; v dávné minulosti došlo totiž k rozdělení na rakouskou a českomoravskou větev. Zápis pochopitelně kolísá i v odborné literatuře. Např. Bibliografie dějin Českých zemí Historického ústavu AV ČR uvádí varianty: Dietrichsteinové, Dietrichštejnové, Ditrichštejnové. Všechny tři podoby jsou taktéž hojně zastoupeny v dokladech Českého národního korpusu. Doporučujeme tedy zvolit s ohledem na kontext jednu z těchto možností a užívat ji v celém textu jednotně, případně čtenáře na možnost setkat se s odlišnými zápisy upozornit.
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Zajímám se o výklad názvu obce Věštín. Domnívám se, že slovník Místní jména v Čechách Antonína Profouse uvádí nesmysly. Nezdá se mi zejména to, že by název vycházel ze jména vlastníka Vieška a že by v češtině nastala změna kmenové souhlásky -k- na -t-.
Klíčové slovo:
Věštín
Odpověď:
Domníváme se, že Profousův výklad názvu Věštín je z jazykového hlediska zcela v pořádku a nic nesmyslného na něm nespatřujeme. Přivlastňovací příponou -ín vznikaly názvy obcí z osobních jmen zcela běžně. Profous uvádí, že majitelem mohla být osoba jména Vieška či Věsta (a upozorňuje na paralely s názvy obcí Věšín či Věstín). Změnu -k- na -ť- (nikoli -t-) lze vysvětlit zcela jednoduše pravidelným hláskoslovným vývojem: při odvozování příponou -ín se -k- měkčilo na -č- (tj. Věščín). Následně se souhlásková skupina -šč- změnila na -šť- (srov. obdobný proces např. ve slově ščestie = štěstí).
Poslední užití:
10.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jak vznikl název příbramské lokality Hatě?
Klíčové slovo:
Hatě
Odpověď:
Tento název zcela jistě souvisí s obecným jménem hať, tj. svazek proutí k zpevňování břehů, cest atp. či stezka v močálu apod. upravená z klestí.
Poslední užití:
11.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je výklad názvu pražské lokality Šmukýřka, respektive jména ulice Na Šmukýřce?
Klíčové slovo:
Šmukýřka
Odpověď:
Tato ulice byla pojmenována podle bývalé usedlosti Šmukýřka. Jak uvádí Pražský uličník: „Název usedlosti je odvozen z řemesla některého z majitelů.“ Šmukýři byli výrobci ozdobných věcí, zejména zdobených klobouků, a to v barokní době. Dodejme, že v 1. díle Pražského uličníku je kvůli tiskové chybě mylně napsáno slovo „mušketýři“ místo „šmukýři“, což je v opravách ve 2. díle uvedeno na pravou míru.
Poslední užití:
11.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pražský uličník. Lašťovka a kol.. 1997. (platí od 1997)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.