Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „a“ ve větě „Většina z nich byli umírnění socialisté(,) a ne fanatičtí marxisté“?
Klíčové slovo:
a ne
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadně v odporovacím poměru oddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“). Za poslední složkou se pak čárka nepíše.
Poslední užití:
9.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 2 – Souřadné spojení několikanásobných větných členů v různém významovém poměru (mělo by stačit 50, a ne/nikoliv 60 bodů; obrovská, a proto nepřehlédnutelná budova)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 128
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Odděluje se vložená věta čárkou (čárkami)?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před „a“ ve větě „Ukážeme vám třídu, kterou otevřeme v srpnu(,) a další prostory“?
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Vedlejší větu vloženou do řídící věty oddělujeme čárkami z obou stran (viz „konkrétní případ“). V tom případě se čárka může dostat i před souřadicí spojky, které vyjadřují poměr slučovací.
Poslední užití:
21.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 6 – Vložené vedlejší věty
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Infinitiv ve funkci podmětu
Konkrétní dotaz:
Syn dostal ve škole za úkol vybrat si reklamní slogan a určit v něm skladební dvojice; vybral si slogan „Albert – stojí za to jíst lépe“. Ukázalo se však, že určení skladebních dvojic není tak jednoduché, rady si nevěděl ani pan učitel. Jakým větným členem je zde například infinitiv „jíst“?
Klíčové slovo:
jíst
Odpověď:
Předně musíme upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, a proto nejsme obeznámeni s tím, jak k problematice přistupuje současná školská praxe. Pokud bychom však měli větu „Stojí za to jíst lépe“ přesto rozebrat, určili bychom infinitiv „jíst“ jako podmět, „stojí za to“ jako souslovný přísudek vyjádřený frazeologickým spojením a „lépe“ jako příslovečné určení způsobu. Jméno obchodního řetězce do věty větněčlensky nevstupuje.
Poslední užití:
30.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -an
Konkrétní dotaz:
Jak se utvoří obyvatelské jméno od zeměpisného jména Bukovinka (obec v okrese Blansko)? Je to Bukovan, nebo Bukoviňan?
Klíčové slovo:
Bukovinčan, Bukovinečtí
Odpověď:
Systémová podoba obyvatelského jména utvořeného od zeměpisného jména Bukovinka by měla být Bukovinčan – IJP uvádí např. u analogické Karolinky podobu Karolinčan. (Podoba Bukovan by odpovídala (mj.) zeměpisnému jménu Bukov, podoba Bukoviňan by odpovídala (mj.) zeměpisnému jménu Bukovina.) Při potenciálním užití podoby Bukovinčan však doporučujeme opatrnost. Obyvatelská jména (tvořená běžnými příponami -an/0, -ec/0 atp.) se od názvů všech obcí reálně netvoří, což je podle dokladů z databáze ČNK syn v8 i případ podoby Bukovinčan – databáze neobsahuje jediný výskyt této podoby. Existuje tedy riziko, že by podoba Bukovinčan – jakkoli je systémově utvořena správně – mohla uživatele češtiny překvapovat, zarážet či rušit. Doporučovali bychom se jí tedy spíš vyhnout. Místo ní lze použít (v mn. č.) podobu Bukovinečtí (utvořenou z odpovídajícího přídavného jména bukovinecký), příp. opis obyvatel/é Bukovinky (v j. i v mn. č.).
Zvažované varianty:
Bukovan
Bukoviňan
Poslední užití:
10.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Bukovinka
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka Bukovinčan
Dotaz:
Grafická úprava textu dopisu
Konkrétní dotaz:
Jak je to s psaním mezer na konci dopisu? Měly by závěrečný pozdrav a následně podpis stát na samostatných řádcích a být odděleny od ostatního textu mezerou? Měla by mít tato mezera velikost jednoho řádku, nebo dvou?
Klíčové slovo:
pozdrav; podpis; svislá mezera
Odpověď:
Závěrečný pozdrav tvoří samostatný odstavec, proto ho od samotného textu dopisu oddělujeme mezerou o výšce jednoho řádku. Stejně tak na dalším samostatném řádku stojí podpis, který je v e-mailu od pozdravu obvykle oddělen také mezerou o výšce jednoho řádku, v případě vlastnoručního podpisu u tištěné korespondence se vynechává počet řádků podle potřeby.
Poslední užití:
26.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.9 Pozdrav (s. 49); 15.11 Podpis (s. 49)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.