Dotaz:
Úprava odstavců
Konkrétní dotaz:
Bývá přímá řeč vždy odsazena na nový řádek?
Klíčové slovo:
odstavec; přímá řeč
Odpověď:
Žádné explicitní doporučení ohledně členění přímé řeči do jednotlivých odstavců nám není známo. Je však pravda, že se v mnohých textech, zvláště v beletrii, setkáváme s tím, že je přímá řeč odsazena na nový řádek. Toto řešení činí text přehlednějším. Jedná se však jen o úzus, který lze porušit, pokud by pro konkrétní text nebyl vhodný.
Dotaz:
Úprava odstavců
Konkrétní dotaz:
V textu, který koriguji, se vyskytla přímá řeč, která začíná na novém řádku novým odstavcem (uvozovací věta: John přistoupil ke stolu a zeptal se:; nový odstavec; přímá řeč: „Na čem jste to tak usilovně pracoval?“). Jedná se o jednotlivou větu a na jiných místech v textu jsem se s tímto řešením zatím nesetkala. Je nějaký důvod k tomu, aby byla přímá řeč odsazena na nový řádek?
Klíčové slovo:
odstavec; přímá řeč
Odpověď:
Žádné doporučení ohledně členění přímé řeči do jednotlivých odstavců nám není známo. Je pravda, že se v mnohých textech setkáváme s tím, že je přímá řeč uvedena na novém řádku, nejedná se však o pravidlo a lze snadno dohledat i texty, které řeší členění odstavců odlišným způsobem. Neznáme celý text, ale na základě toho, co popisujete (tzn. na ostatních místech v textu není přímá řeč odsazena na nový řádek), se domníváme, že se v tomto případě jedná spíše o sazečskou chybu a uvozovací věta i přímá řeč by měly stát na jednom řádku.
Poslední užití:
20.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.3 Odstavce (s. 31)
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
Píšu beletrii. Mohu ve vyprávění střídat minulý a přítomný čas, např. „Byli jsme tam. Najednou cítím, že...“?
Odpověď:
Ano, např. ve vyprávění, které je psáno především v minulé čase, může přítomný čas sloves sloužit jako prostředek pro zpřítomnění okamžiku, může zesilovat čtenářský prožitek.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V následujícím souvětí z beletristického textu se mi nelíbí užití spojky proto: „Proč se mi ráno po tváři kutálela slza lítosti, proto že si nebude mít s čím hrát.“ Mohla bych ji tuto spojku vypustit? Nebo ji nahradit spojením „kvůli tomu“ – „Proč se mi ráno po tváři kutálela slza lítosti, kvůli tomu, že si nebude mít s čím hrát.“?
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že se jedná o beletrii, považujeme za přijatelné obě navrhované úpravy. Která z nich bude s ohledem na zbytek textu lepší, musíte posoudit sama.
Zvažované varianty:
Proč se mi ráno po tváři kutálela slza lítosti, proto že si nebude mít s čím hrát.
Proč se mi ráno po tváři kutálela slza lítosti, že si nebude mít s čím hrát.
Proč se mi ráno po tváři kutálela slza lítosti, kvůli tomu, že si nebude mít s čím hrát.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Zarazil mě název knihy do Josefa Škoreckého „Všichni ti bystří mladí muži a ženy“. Nemělo by se dílo jmenovat „Všichni ti bystří mladí muži a všechny ty bystré mladé ženy“?
Klíčové slovo:
opakování přívlastku
Odpověď:
Nejprve je třeba poznamenat, že autor si může svůj text pojmenovat, jak chce – a obzvlášť umělecká literatura snese mnohé. Lze předpokládat, že uvedené vlastnosti se týkají jak mužů, tak žen, opakování přívlastků by bylo ze stylistického hlediska neobratné. Zároveň však není vyloučena ani interpretace, že mladí a bystří jsou pouze muži a to, že v názvu nejsou uvedeny žádné vlastnosti žen, odkazuje např. na jejich potenciální bezcharakternost. Podobné interpretace jsou však již záležitostí literární vědy.
Zvažované varianty:
Všichni ti bystří mladí muži a ženy
Všichni ti bystří mladí muži a všechny ty bystré mladé ženy
Poslední užití:
21.1.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.