Dotaz:
Úprava odstavců
Konkrétní dotaz:
Bývá přímá řeč vždy odsazena na nový řádek?
Klíčové slovo:
odstavec; přímá řeč
Odpověď:
Žádné explicitní doporučení ohledně členění přímé řeči do jednotlivých odstavců nám není známo. Je však pravda, že se v mnohých textech, zvláště v beletrii, setkáváme s tím, že je přímá řeč odsazena na nový řádek. Toto řešení činí text přehlednějším. Jedná se však jen o úzus, který lze porušit, pokud by pro konkrétní text nebyl vhodný.
Dotaz:
Úprava odstavců
Konkrétní dotaz:
V textu, který koriguji, se vyskytla přímá řeč, která začíná na novém řádku novým odstavcem (uvozovací věta: John přistoupil ke stolu a zeptal se:; nový odstavec; přímá řeč: „Na čem jste to tak usilovně pracoval?“). Jedná se o jednotlivou větu a na jiných místech v textu jsem se s tímto řešením zatím nesetkala. Je nějaký důvod k tomu, aby byla přímá řeč odsazena na nový řádek?
Klíčové slovo:
odstavec; přímá řeč
Odpověď:
Žádné doporučení ohledně členění přímé řeči do jednotlivých odstavců nám není známo. Je pravda, že se v mnohých textech setkáváme s tím, že je přímá řeč uvedena na novém řádku, nejedná se však o pravidlo a lze snadno dohledat i texty, které řeší členění odstavců odlišným způsobem. Neznáme celý text, ale na základě toho, co popisujete (tzn. na ostatních místech v textu není přímá řeč odsazena na nový řádek), se domníváme, že se v tomto případě jedná spíše o sazečskou chybu a uvozovací věta i přímá řeč by měly stát na jednom řádku.
Poslední užití:
20.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.3 Odstavce (s. 31)
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
Píšu beletrii. Mohu ve vyprávění střídat minulý a přítomný čas, např. „Byli jsme tam. Najednou cítím, že...“?
Odpověď:
Ano, např. ve vyprávění, které je psáno především v minulé čase, může přítomný čas sloves sloužit jako prostředek pro zpřítomnění okamžiku, může zesilovat čtenářský prožitek.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V následujícím souvětí z beletristického textu se mi nelíbí užití spojky proto: „Proč se mi ráno po tváři kutálela slza lítosti, proto že si nebude mít s čím hrát.“ Mohla bych ji tuto spojku vypustit? Nebo ji nahradit spojením „kvůli tomu“ – „Proč se mi ráno po tváři kutálela slza lítosti, kvůli tomu, že si nebude mít s čím hrát.“?
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že se jedná o beletrii, považujeme za přijatelné obě navrhované úpravy. Která z nich bude s ohledem na zbytek textu lepší, musíte posoudit sama.
Zvažované varianty:
Proč se mi ráno po tváři kutálela slza lítosti, proto že si nebude mít s čím hrát.
Proč se mi ráno po tváři kutálela slza lítosti, že si nebude mít s čím hrát.
Proč se mi ráno po tváři kutálela slza lítosti, kvůli tomu, že si nebude mít s čím hrát.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Zarazil mě název knihy do Josefa Škoreckého „Všichni ti bystří mladí muži a ženy“. Nemělo by se dílo jmenovat „Všichni ti bystří mladí muži a všechny ty bystré mladé ženy“?
Klíčové slovo:
opakování přívlastku
Odpověď:
Nejprve je třeba poznamenat, že autor si může svůj text pojmenovat, jak chce – a obzvlášť umělecká literatura snese mnohé. Lze předpokládat, že uvedené vlastnosti se týkají jak mužů, tak žen, opakování přívlastků by bylo ze stylistického hlediska neobratné. Zároveň však není vyloučena ani interpretace, že mladí a bystří jsou pouze muži a to, že v názvu nejsou uvedeny žádné vlastnosti žen, odkazuje např. na jejich potenciální bezcharakternost. Podobné interpretace jsou však již záležitostí literární vědy.
Zvažované varianty:
Všichni ti bystří mladí muži a ženy
Všichni ti bystří mladí muži a všechny ty bystré mladé ženy
Dotaz:
Jiné stylistické kategorie
Konkrétní dotaz:
Jak byste provedli slohový rozbor následující věty? „Není kůň a není v maštali, je v chrámu Páně.“
Klíčové slovo:
slohový rozbor
Odpověď:
Pro interpretaci věty a pro stylové hodnocení je často třeba širší kontext. Našla jsem si, že se dané souvětí vyskytuje v Haškově Švejkovi. Jde o promluvu polního kuráta, který káže opilý, cituji: „Já bych si vyprosil, aby si tam vzadu někdo odfrkával. Není kůň a není v maštali, je v chrámu Páně. Na to vás upozorňuji, miláčkové moji. (...) Pamatujte si, vy dobytku jeden, že jste lidi a že se musíte dívat i skrze temný mrak v daleký prostor a vědět, že zde trvá všechno jen do času, však bůh že je navěky.“ Jde o součást beletristického textu a v jeho rámci o přímou řeč, která nese rysy mluvenosti. V promluvě kuráta se mísí různé jazykové prostředky s různou stylovou charakteristikou. Vedle jazykových prostředků spisovných, formálních (chrám Páně, v daleký prostor) se objevují jazykové prostředky nespisovné, expresivní až hrubé (maštal, holomek, vy dobytku jeden), což na jednu stranu ukazuje na postavení mluvčího (kněz), na druhou stranu na jeho opilost. Toto záměrné míšení stylů se pak promítá i do uvedené věty.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Překládám beletristický text. Příběh je zasazen do nemocničního prostředí, v původním textu se užívá zkratka pro titul lékaře Dr. Mohu tuto zkratku ponechat i v českém textu?
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že se jedná o beletristický text a že je ze zasazení příběhu do lékařského prostředí zřejmé, k jakému titulu zkratka odkazuje, souhlasíme s jejím zachováním. V české verzi textu je však třeba použít ve zkratce malé písmeno: dr.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych poradit s úpravou beletristického textu, je to thriller ze současnosti. Text je psán spisovnou češtinou. Překladatel v něm však podle mého názoru používá příliš formální výrazy, např. potřebuji, děkuji, píši, zájmeno mne ve 2. a 4. pádu. Možná je to tím, že překladatel je starší člověk. Co si o užití těchto výrazů myslíte?
Odpověď:
Tvary sloves „potřebuji“, „děkuji“ jsou stále hodnoceny jako neutrální. Tvary „potřebuju“, „děkuju“ jsou hodnoceny jako hovorové. Tvar „píši“ je zastarávající a knižní, neutrální je tvar „píšu“. U konkurenčních tvarů zájmene já hodnotíme „mne“ jako knižní a „mě“ jako neutrální. Jestliže je text beletristický, je v něm možné využívat jazyk v celé jeho stylové pestrosti, žádnou z těchto variant tedy nelze primárně hodnotit jako nevhodnou. Pokud se děj odehrává v současnosti a původní text byl napsán v současné době, očekávali bychom zde však spíše varianty neutrální a hovorové než knižní. Zvažte tedy ještě úpravu textu v souladu s jeho stylem a vyzněním, doporučujeme též konzultovat volbu jazykových prostředků s překladatelem textu (případně i s autorem), možná měl pro užití uvedených variant opodstatněné důvody.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Překládala jsem dětskou knihu z němčiny a bylo tam odpočítávání, které jsem v češtině formulovala takto: „Tři, dva, jedna, teď.“ Když byla kniha vydána, zjistila jsem, že mi tu formulaci změnili na: „Tři, dva, jeden, teď.“ A to se mi nelíbí. Jak to má být správně?
Odpověď:
První z formulací hodnotíme jako vhodnější, jelikož je v českém jazyce uzuální, jak dokazují data Českého národního korpusu. Tvar slova „jeden“ sice v českém jazyce existuje a je spisovný, ale v případě této formulace je jeho užití v českém textu nezvyklé, a tedy nevhodné.