Dotaz:
Nevyjádřený podmět
Konkrétní dotaz:
Poradíte nám prosím s přísudkem v následující větě? „Například jako dělnické pozice s hodinovou mzdou byly/byli definovány/definováni dělník, elektrikář, zámečník.“ Které řešení je správně?
Klíčové slovo:
shoda; elipsa
Odpověď:
Pokud zvolíte tvar přísudku „byli definováni“, bude věta působit nepřirozeně. Jde totiž o to, že nebyli definováni dělník, elektrikář a zámečník jako osoby, ale byly definovány pozice, jejichž názvy jsou vyjmenovány. V uvedené větě je elipsa (výpustka) opakujícího se jména „pozice“: „Například jako dělnické pozice s hodinovou mzdou byly definovány (pozice) dělník, elektrikář, zámečník.“ Je proto náležité volit tvary zakončené na tvrdé -y.
Poslední užití:
4.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem – sekce 1 Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
V materiálech o zdravotnickém produktu, který je určen pro ženy, je věta: „Děkujeme, že jste si vybrali tento produkt.“ Neměl by správný tvar být „vybraly“, když jde o produkt pro ženy?
Odpověď:
Jestliže není z předchozího kontextu zřetelné, že nevyjádřený podmět počítá pouze se samými ženami, doporučujeme napsat v přísudku měkké -i. Ačkoli jde o produkt pro ženy, nemůžeme vyloučit, že produkt ženě například pořídil muž apod. Pokud se zamýšlíte obracet vysloveně k ženám, doporučujeme to v kontextu specifikovat, např. „Milé ženy/klientky/zákaznice, děkujeme, že jste si vybraly tento produkt“. Pak by bylo zakončení na tvrdé -y namístě.
Poslední užití:
26.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.1 – Mezi složkami několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Slovosled ostatní
Konkrétní dotaz:
Ve které z následujících vět je správně slovosled? „Rádi bychom vás pozvali k návštěvě těchto 20 projektů.“ „Rádi bychom vás pozvali k návštěvě 20 těchto projektů.“
Klíčové slovo:
tento; přívlastek
Odpověď:
Podle základního pravidla slovosledu u postupně rozvíjejícího přívlastku stojí na prvním místě vymezovací zájmena „každý“, „všechen“ a přídavné jméno „celý“. Hned na druhém místě jsou ukazovací zájmena „ten“, „tento“, „takový“. Po nich následují přívlastňovací zájmena a číslovky. Dle tohoto pravidla by tedy věta měla znít: „Rádi bychom vás pozvali k návštěvě těchto 20 projektů.“ Mohou ovšem nastat případy, kdy se ukazovací zájmeno bude vztahovat pouze k řídícímu podstatnému jménu, a nikoli k číslovce, která ho rozvíjí, pak je náležité jej umístit až za číslovku, např. „Vypracovali jsme 50 projektů na dané téma. Rádi bychom vás pozvali k návštěvě 20 těchto projektů.“ Pro volbu náležitého řešení je tedy třeba posoudit kontext a záměr pisatele.
Poslední užití:
7.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku použít spojení „satira na něco“?
Klíčové slovo:
satira
Odpověď:
Valenční slovníky bohužel heslo „satira“ neobsahují. Podíváme-li se do korpusu SYN v13, zjistíme, že spojení „satira na někoho/něco“ se zde vyskytuje v podobě 1455 dokladů. To je dokonce více než spojení „satira někoho/něčeho“ – u ní se nám ukazuje 1195 výskytů. Můžeme tedy konstatovat, že vazba s předložkovým 4. pádem (satira na) je velmi obvyklá a jazykově v pořádku.
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s tvarem přísudku v následující větě: „Izolační rozhraní a SPD musí být vybráno/vybrány a instalováno/instalovány podle požadavků...“. Pro vysvětlení bych chtěl dodat, že SPD je zkratka anglického spojení „surge protection device“ a znamená to ochranu před napětím.
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět; zkratka; rod střední
Odpověď:
Ve větě je několikanásobný podmět „rozhraní a SPD“. Tvar přísudku se musí shodovat s oběma složkami tohoto podmětu, proto bude v čísle množném. Pokud jde o výraz „SPD“, platí, že jestliže původ zkratky není všeobecně znám, zejména jde-li o zkratku cizojazyčného spojení, zacházíme s ní většinou jako se jménem rodu středního. Složkami několikanásobného podmětu v dané větě jsou tedy dvě jména rodu středního v jednotném čísle, náležité zakončení příčestí tak bude na -y: „Izolační rozhraní a SPD musí být vybrány a instalovány podle požadavků...“.
Poslední užití:
19.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.1.2: V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 7: Typ ČT opakovala, HBO odvysílal‑
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Napsala jsem manželovi vzkaz „Byly jsme nakrmit kočky“. Myslela jsem to tak, že jsme šly pouze já a moje dcera. Manžel mi ale tvrdí, že když není jasně dáno, kdo akci provedl, měl by ve větě být tvar „byli“. Jak to tedy je správně?
Klíčové slovo:
my ženy
Odpověď:
Důležité je, zda je podmět z kontextu zřejmý. Jde-li o dvě ženy, je skutečně namístě napsat tvrdé y.
Poslední užití:
14.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Shoda jmenné části přísudku s podmětem
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y mám napsat ve tvaru zájmena „sám“ ve větě „Děti byly sam_“?
Klíčové slovo:
sám; samy
Odpověď:
Dotazovaný výraz v dané větě je jmennou částí přísudku. Jestliže je tato část vyjádřena přídavným jménem (respektive v tomto případě jde o zájmeno, které má adjektivní skloňování), shoduje se zpravidla v rodě, čísle a pádě s řídícím jménem. Tím jsou zde „děti“, tedy (v množném čísle) jméno rodu ženského. Proto je náležitý tvar „samy“. Pokud by podmět byl rodu mužského životného, psali bychom naopak měkké i, stejně jako ve sponové části přísudku, např. „Chlapci byli sami“.
Poslední užití:
24.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve větě „Studenti se také aktivně zapojují do praktických projektů, laboratorních prací i odborné výuky(,) a to i díky spolupráci s vysokými školami“?
Klíčové slovo:
a to
Odpověď:
Jestliže výrazy „a to“ nejsou vyjádřením slučovacího poměru, nýbrž dodatečně připojují zpřesňující či vysvětlující konstrukci, oddělují se čárkami (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
24.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 11. 1 – Konstrukce s "a to"
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je možné slovo „dispenze“ užít ve spojení s předložkou „od“, jako je tomu například v následující větě? „Snoubenci byli oddáni s církevní dispenzí od manželských překážek.“
Odpověď:
Slovníky vazeb bohužel vazbu podstatného jména „dispenze“ nepopisují. V korpusu SYN v13 však můžeme najít 39 relevantních dokladů spojení „dispens/dispenze od + 2. pád“ ve smyslu „úleva od nějaké povinnosti“. Je tedy zřejmé, že vazba se praxi vyskytuje, a také vzhledem k tomu, že je vazba užívána analogicky dle slova „úleva“ či „osvobození“, považujeme ji za přijatelnou.
Dotaz:
Větněčlenský rozbor
Konkrétní dotaz:
Kterým větným členem je výraz „k večeři“ ve větě „Mám k večeři toasty“?
Klíčové slovo:
mít; přísudek jmenný se sponou; předmět
Odpověď:
Nejprve bychom chtěli upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, proto nemůžeme posoudit, jak je daný problém nahlížen ve školské praxi. Z akademického pohledu však můžeme nabídnout dvě interpretace. První možností je provést rozbor čistě podle formy jednotlivých výrazů. V tom případě bychom sloveso „mám“ určili jako přísudek, „toasty“ ve 4. pádě jako předmět a předložkové spojení „k večeři“ jako příslovečné určení účelu. Je třeba si uvědomit, že sloveso „mít“ v uvedené větě však nezachovává svůj původní, plný význam. Jak popisují M. Grepl a P. Karlík (1986), existuje mnoho typů vět, kde sloveso „mít“ může suplovat funkci sponového slovesa, případně spolu se jmennou částí zastupovat plnovýznamové sloveso (přísudek slovesný). Je tomu tak například ve větách „Ivánka máme nemocného“ (= Ivánek je nemocný) či „Máme hlad“ (= Hladovíme). V. Šmilauer pak v příručce Novočeská skladba (1966) uvádí jako příklad přísudku jmenného se sponou mimo jiné větu „Má všecky kosti na maděru“. V dotazované větě tak můžeme spojení „mám k večeři“ určit jako přísudek jmenný se sponou. Šlo by o ekvivalent věty „Toasty jsou k večeři“, případně o ekvivalent slovesného přísudku ve větě „Večeřím toasty“. Výraz „mám“ bychom pak vyčlenili jako sponu, předložkové spojení „k večeři“ jako jmennou část přísudku. Ať vyberete jakékoli z těchto řešení, bude to z jazykového hlediska v pořádku.
Poslední užití:
4.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 244–245
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 158
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.