Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
V textu o Vánocích se psalo o stromcích jako o „vánočních poslech“. Pokud poslové označují lidi, pak je v přísudku samozřejmě měkké i. Ale platí to i v případě, kdy se těmi posly myslí stromky, tedy neživé předměty? Má se tedy psát „vánoční poslové ovládli“?
Klíčové slovo:
vánoční poslové ovládli
Odpověď:
Ano, poslové jsou substantivum rodu mužského životného. V přísudku je tedy namístě měkké i – nehledě na významový obsah.
Poslední užití:
7.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. kolísající v životnosti
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych si ujasnit pravidla shody přísudku s podmětem, když jde o neživé věci, například figurky, jako ve větě „Na vánočním stromečku nechyběli papíroví ptáci“. Ptáci jsou zde něco neživotného, ale zároveň se vztahují k živým ptákům. Jaké i/y bude v přísudku?
Klíčové slovo:
papíroví ptáci nechyběli
Odpověď:
V tomto případě je nutné upřednostnit gramatický rod před rodem přirozeným. Ptáci jsou formálně podstatné jméno životné a shodu řídíme podle toho. Namístě je tedy měkké i. Podobně plyšoví medvídci nebo sněhuláci jsou sice neživé objekty, ale skloňujeme je jako jména životná; proto „medvídci byli“ i „sněhuláci byli“.
Poslední užití:
7.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Životnost podstatných jmen
Dotaz:
Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Samci mají velmi řídkou nebo žádnou hřívu“? Jedná se o zeugma?
Klíčové slovo:
zanedbání dvojí vazby
Odpověď:
Věta je v pořádku, o zanedbání dvojí vazby nejde. Vyjádření tohoto typu formulace tímto způsobem je zažité a přípustné.
Poslední užití:
7.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně vazba „preferoval osoby ze stejného etnika“, nebo „preferoval osoby stejného etnika“?
Klíčové slovo:
konkurence předložkové a bezpředložkové vazby
Odpověď:
Možné jsou obě varianty.
Zvažované varianty:
preferoval osoby ze stejného etnika
preferoval osoby stejného etnika
Dotaz:
Gramatická shoda (typ Rychlé šípy byly)
Konkrétní dotaz:
Když se v textu objevuje „hnutí Déšť“, řídím shodu podle „hnutí“. Jak mám ale postupovat v případě, že ve větě figuruje pouze „Déšť“? „Déšť usiloval“, nebo „Déšť usilovalo“?
Klíčové slovo:
opěrné substantivum + proprium, shoda s přísudkem
Odpověď:
Shodu řídíme podle dominantní složky podmětu, což je v tomhle případě „hnutí“. Základní varianta je tedy „hnutí Déšť usilovalo“. Pokud však ve větě máte pouze „Déšť“ nebo naopak „hnutí“, bude se shoda řídit podle příslušného rodu, tedy „Déšť usiloval“, nebo „hnutí usilovalo“.
Poslední užití:
6.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 3 – Typ Rychlé šípy závodily
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y se píše ve větě „STAN a ODS odmítly podporu“?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Pro Starosty a nezávislé se používá zkratka STAN a čte se stejně jako podstatné jméno stan. Zkratka je tedy, stejně jako toto podstatné jméno, v jednotném čísle a je rodu mužského neživotného, a tudíž v přísudku ve větě „STAN a ODS odmítly“ napíšeme tvrdé y.
Poslední užití:
13.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nemělo by ve větě „Získejte dárek za vaši věrnost“ stát zájmeno svou, tedy „Získejte dárek za svou věrnost“?
Klíčové slovo:
váš versus svůj
Odpověď:
Na užití zvratného přivlastňovacího zájmena svůj existuje několik pravidel. Pokud je předmět, k němuž se váže dané zájmeno, přivlastňován podmětu nebo původci děje, užívá se zájmeno přivlastňovací zvratné. Pokud ne, užívá se zájmeno přivlastňovací. V reklamních textech je však situace trochu jiná. Pro zdůraznění vlastnictví se v takových případech užívá daleko více zájmeno váš. Ve větě „Získejte dárek za vaši věrnost“ je tedy možné užít jak zvratné přivlastňovací zájmeno svůj (ve tvaru svou), tak i přivlastňovací zájmeno váš (v této větě tedy ve tvaru vaši). Z mluvnického hlediska je užití přivlastňovacího zájmena hodnoceno jako nesprávné, z hlediska funkčního má však jistá žánrová uplatnění (např. záměrem pisatele může být adresnější vyjádření nabídky, ujištění, přesvědčení apod.). Přivlastňovací zájmeno může být také příjemcem hodnoceno negativně, vhodnější je proto užít zájmeno zvratné.
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správná vazba ve větě „Andělé tuší náročné období svých svěřenců“?
Klíčové slovo:
tušit
Odpověď:
Sloveso tušit se podle slovníků pojí jednak se čtvrtým pádem (např. Slovník spisovné češtiny uvádí příklady jako „tušit nebezpečí“ nebo „tušit zradu“), jednak s vedlejší větou uvozenou spojkou že (např. Slovník spisovného jazyka českého uvádí příklady jako „ani ve snách netušil, že k tomu dojde“). Vazba „tušit náročné období“ je tedy v pořádku, větu je také možné přeformulovat na „Andělé tuší, že jejich svěřence čeká náročné období“.
Poslední užití:
30.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Mám ve větě „Co ale ovlivníte, je zabezpečení svého/vašeho majetku při povodni nebo záplavě“ užít zájmeno vašeho, nebo zájmeno svého?
Klíčové slovo:
váš versus svůj
Odpověď:
Na užití zvratného přivlastňovacího zájmena svůj existuje několik pravidel. Pokud je předmět, k němž se váže dané zájmeno, přivlastňován podmětu nebo původci děje, užívá se zájmeno přivlastňovací zvratné. Pokud ne, užívá se zájmeno přivlastňovací. V reklamních textech je však situace trochu jiná. Pro zdůraznění vlastnictví se v takových případech užívá daleko více zájmeno váš. Ve větě „Co ale ovlivníte, je zabezpečení vašeho majetku při povodni nebo záplavě“ je tedy možné užít jak zvratné zájmeno svůj (ve tvaru svého), tak přivlastňovací zájmeno váš (v této větě tedy ve tvaru vašeho). Z mluvnického hlediska je užití přivlastňovacího zájmena hodnoceno jako nesprávné, z hlediska funkčního má však jistá žánrová uplatnění (např. záměrem pisatele může být adresnější vyjádření nabídky, ujištění, přesvědčení apod.). Přivlastňovací zájmeno může být také příjemcem hodnoceno negativně, vhodnější je proto užít zájmeno zvratné.
Poslední užití:
27.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Jednoduchý podmět – j. č. r. žen.
Konkrétní dotaz:
Začíná-li věta „Objednávka online a v PDF...“, bude následovat „je“, nebo „jsou“?
Klíčové slovo:
shoda se jménem ž. r. v j. č.
Odpověď:
Jedná se o dvě varianty jedné objednávky. A protože je objednávka v jednotném čísle, musí tomu odpovídat i přísudek. Tedy „Objednávka online a v PDF je“.
Poslední užití:
24.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y se píše ve větě „Měšťanstvo a inteligence promluvily“? Píše se zde tvrdé y, protože ani jeden ze členů není rodu mužského životného, nebo se zde může psát i měkké i, protože promluvili měšťané a městská elita?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Ve větě „Měšťanstvo a inteligence promluvily“ píšeme tvrdé y, shodu přísudku s podmětem řídíme podle formálního rodu podmětu. V několikanásobném podmětu „měšťanstvo a inteligence“ není ani jeden člen rodu mužského životného, v přísudku tudíž píšeme ypsilon.
Poslední užití:
20.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před výrazem „tzn.“ ve větě „Budeme to muset udělat jinak(,) tzn. lépe“?
Klíčové slovo:
tzn.
Odpověď:
Volné přístavkové spojení přístavku vysvětlujícího oddělujeme z obou stran čárkami (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
23.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 13. 4 – Vysvětlující přístavek (uvozený výrazy tj., tzv., totiž, tedy, a to apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz:
Je správně shoda přísudku s podmětem ve větě „Přišlo se podívat mnoho zvědavců, kteří vodáky ještě neviděli, příležitostní jezdci a samozřejmě i další lidé“?
Odpověď:
Ano. Přísudek v této větě stojí před několikanásobným podmětem, shodu tedy můžeme řídit buď podle nejbližšího podmětu (zde „mnoho zvědavců“), nebo podle rodu všech částí podmětu. Pokud je pak součástí několikanásobného podmětu člen rodu mužského životného, jako je tomu i v případě této věty, píšeme v přísudku měkké i.
Poslední užití:
30.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.1 – Složkou několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz:
Je věta „Příslušník je identifikovaný nebo podezřívaný z příslušnosti k této skupině“ z hlediska větné stavby správně?
Klíčové slovo:
zanedbání dvojí vazby
Odpověď:
V této větě se pisatel dopustil syntaktické chyby, takzvaného zeugmatu (zanedbání dvojí vazby). Přídavné jméno identifikovaný by se mělo pojit např. s výrazem jako (identifikovaný jako příslušník nějaké skupiny), zatímco přídavné jméno podezřívaný se pojí s předložkou z.
Poslední užití:
23.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Výběr ze dvou variant
Konkrétní dotaz:
Často se setkávám s tím, že lidé používají předložku díky ve spojení s něčím negativním. Neměla by v takových případech stát spíše předložka kvůli? Myslím, že by se předložka díky neměla pojit s něčím negativním.
Klíčové slovo:
díky; kvůli
Odpověď:
Tento jev zaznamenáváme velmi často a je také tématem mnoha popularizačních příspěvků. Máte pravdu, že v takových případech je s ohledem na původní význam předložky díky přesnější užít předložku kvůli. Je sice zřejmé, že někteří uživatelé češtiny již původní význam předložky díky nevnímají a považují ji za zcela neutrální, stále je však třeba mít na paměti, že pro mnoho uživatelů je užití předložky díky ve spojení s něčím negativním nepřijatelné nebo přinejmenším rušivé.
Poslední užití:
2.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Slovesné a jmenné vazby, sekce 1 – Díky něčemu
Dotaz:
Podmět rodiče, lidičky, koně
Konkrétní dotaz:
Bude v přísudku měkké i, nebo tvrdé y, pokud jsou podmětem houpací či šachové koně?
Klíčové slovo:
houpací/šachové koně
Odpověď:
Pokud výraz kůň označuje neživé předměty (např. šachový kůň či houpací kůň), píšeme v množném čísle v příčestí v přísudku tvrdé y, protože je v tomto případě výraz rodu mužského neživotného.
Poslední užití:
29.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1.3 – Rodiče, lidičky, koně
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Mám tady větu „V Japonsku se o senzaci postarala mladičká zpěvačka, která s jejím debutovým albem zaválela.“ Nemělo by tu spíš stát „se svým debutovým albem“?
Klíčové slovo:
její versus svůj
Odpověď:
Ano, v tomto případě by ve větě mělo stát zvratné přivlastňovací zájmeno svůj, protože spojení „debutové album“ je přivlastňováno podmětu („zpěvačka“) z předchozí věty.
Poslední užití:
19.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Nevyjádřený podmět
Konkrétní dotaz:
Mám tady před sebou článek, který pojednává o nějakých holkách, které se sešly a dělaly nějaký sport, hledaly pak jinou alternativu. A v následujícím řádku je pak přímá řeč: „Na mistrovství jsme zjistily, že to snad nějak půjde.“ Když je z kontextu jasné, že jde o dívky, má být v přísudku tvrdé y, že ano?
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět
Odpověď:
U nevyjádřeného podmětu vždy záleží na kontextu. Pokud je z něj patrné, že se jedná o ženy, napíšeme v příčestí v přísudku tvrdé y.
Poslední užití:
10.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Jaký větný člen je spojení „k narozeninám“ ve větě „Přinesli dárek k narozeninám“?
Klíčové slovo:
přívlastek versus příslovečné určení
Odpověď:
V tomto případě se jedná o sporný větný člen. Spojení „k narozeninám“ je možné hodnotit buď jako přívlastek neshodný k předmětu dárek (jaký dárek – dárek k narozeninám), nebo jako příslovečné určení účelu závislé na přísudku přinesli. Pro první možnost hovoří především slovosled věty a skutečnost, že spojení můžeme přeformulovat do spojení shodného přívlastku a výrazu dárek (tj. dárek k narozeninám – narozeninový dárek). Druhá možnost se však vyloučit nedá (můžeme se zeptat, za jakým účelem přinesli dárek – k narozeninám). Obojí řešení tedy považujeme za možné.
Poslední užití:
27.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Infinitiv ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Jaký větný člen je infinitiv začít ve větě „Rozhodli se začít“?
Klíčové slovo:
infinitiv jako předmět
Odpověď:
Infinitiv začít je v této větě předmět závislý na přísudku rozhodli se.
Poslední užití:
27.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.