Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jaký bude správný tvar přísudku ve spojení „analýza a studium nemůže/nemohou být...“?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Přísudek v uvedené větě následuje až za několikanásobným podmětem a jednotlivá jména tohoto podmětu jsou v různém rodě, proto se přísudek musí shodovat s oběma složkami podmětu. Bude mít tedy tvar množného čísla: „analýza a studium nemohou být“. Pokud by tvar přísudku obsahoval příčestí, napsali bychom tvrdé y, protože součástí několikanásobného podmětu zde není jméno rodu mužského životného, např. „analýza a studium nemohly být“.
Poslední užití:
7.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.3.2 V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Jednoduchý podmět – j. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Narazil jsem na větu „Bylo podáno dostatek informací“. Neměl by být správný tvar přísudku „byl podán“? Nebo mohu chápat „dostatek“ jako příslovce, a volit tak tvar přísudku s -o?
Klíčové slovo:
dostatek
Odpověď:
Výraz „dostatek“ (zde ve funkci podmětu) je jméno rodu mužského neživotného a tomuto tvaru musí odpovídat i přísudek, který se s podmětem shoduje. Proto je náležité pouze znění „Byl podán dostatek informací“. Pokud bychom chtěli zachovat tvar přísudku zakončený na -o, museli bychom podstatné jméno „dostatek“ nahradit příslovcem „dostatečně“ (Bylo podáno dostatečně informací) nebo do funkce podmětu dosadit podstatné jméno rodu středního (např. Bylo podáno dostatečné množství informací).
Poslední užití:
4.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 1.1 – Podmět je rodu mužského
Dotaz:
Přísudek slovesný s fázovým slovesem
Konkrétní dotaz:
Jaký druh přísudku se vyskytuje ve větě „Voda už začíná být horká“? Jde o přísudek slovesný složený, nebo jmenný se sponou?
Klíčové slovo:
fázové sloveso; přísudek slovesný složený; přísudek jmenný se sponou
Odpověď:
Nejprve musíme upozornit, že Ústav pro jazyk český není didaktické pracoviště, a proto nemůžeme s určitostí říci, jak k tomuto gramatickému jevu přistupuje současná školská praxe. V souladu se Základní mluvnicí českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, bychom však přísudek v uvedené větě („začíná být horká“) vyhodnotili jako kombinaci přísudku slovesného složeného (fázové sloveso v určitém tvaru a plnovýznamové sloveso v infinitivu, např. „Začíná chodit“) a přísudku jmenného se sponou (resp. tzv. slovesně-jmenného; např. „Voda je horká“).
Poslední užití:
3.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 246; s. 248
Dotaz:
Píše se před spojovacím výrazem první složky čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před výrazem „jak“ v následující větě? „Veškeré duševní vlastnictví zůstane v českých rukou jako zdravý základ pro příští generace(,) jak z hlediska intelektuálních principů, tak z hlediska zdrojů financování.“
Klíčové slovo:
jak – tak
Odpověď:
Psaní čárky před první složkou dvojitého spojovacího výrazu se řídí povahou zapojení konstrukce do větného kontextu (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
18.8.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 11 – Dodatkově připojený větný člen
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y mám napsat v přísudku ve spojení „kolektivy pracoval_“?
Klíčové slovo:
kolektivy
Odpověď:
Protože „kolektiv“ je jméno rodu mužského neživotného, je náležité napsat v přísudku tvrdé y, správně tedy „kolektivy pracovaly“.
Poslední užití:
18.8.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.2 – Podmět je rodu mužského neživotného
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ v následující větě? „Smlouvu je možné vypovědět bez udání důvodu, a to písemnou(,) nebo ústní formou.“
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Pokud spojka „nebo“ souřadně spojuje složky několikanásobného větného členu v poměru slučovacím, nepíšeme před ní čárku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
16.8.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120, 124
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi prosím, jaké zájmeno mám zvolit v následující větě? „František mi na cestě z jeho / ze své farmy nabídl svůj pohled na celou problematiku.“
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Ve větách, v nichž přivlastňujeme podmětu (resp. původci děje), užíváme zvratné zájmeno. V uvedené větě je podmětem „František“ a tomuto podmětu je „farma“ přivlastňována. Proto je namístě řešení se zvratným zájmenem: „František mi na cestě ze své farmy nabídl svůj pohled na celou problematiku“. Pokud bychom užili zájmeno nezvratné („z jeho farmy“), mohlo by zde navíc dojít k významové nejednoznačnosti – věta by mohla vyznít tak, že mluvíme o farmě náležející někomu jinému, než je „František“.
Poslední užití:
15.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
V rámci reklamního spotu jsme použili větu „Zachraňujeme svět od studené vody“. Klientka nás upozornila, že vazba „zachránit/zachraňovat od“ není vhodná a že bychom měli užít vazbu s předložkou „před“ (Zachraňujeme svět před studenou vodou). Je to pravda?
Klíčové slovo:
zachraňovat
Odpověď:
Vazba „zachránit/zachraňovat něco/někoho od někoho/něčeho“ se v současném úzu vyskytuje, a to nikterak mizivě – v Českém národním korpusu nalezneme vazbu „zachránit od někoho/něčeho“ 2 794x; naproti tomu výskytů s předložkou „před“ je 10 778. Ovšem Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí jako náležitou pouze vazbu „zachránit/zachraňovat něco/někoho před někým/něčím“. Proto bychom skutečně doporučili volit řešení s předložkou „před“: „Zachraňujeme svět před studenou vodou“.
Poslední užití:
11.8.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ v následující větě? „Ta nám umožní zmenšit kyfotické zakřivení v bederní páteři(,) nebo v lepším případě dosáhnout požadovaného fyziologického lordotického zakřivení.“
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Pokud spojka „nebo“ souřadně spojuje složky několikanásobného větného členu v poměru slučovacím, nepíšeme před ní čárku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
7.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120, 124
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. ž.
Konkrétní dotaz:
Platí stále pravidlo, že ve shodě přísudku s podmětem „děti“ se píše tvrdé y, např. „děti si hrály“?
Klíčové slovo:
děti
Odpověď:
Ano, podstatné jméno „děti“ je v množném čísle rodu ženského (skloňujeme jej podle vzoru „kost“), proto je v přísudku náležitý tvar s tvrdým y: „děti si hrály“.
Poslední užití:
23.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.3 – Podmět je rodu ženského
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.