Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Jaké zájmeno mám užít v následující větě? „Nezávislost umožňuje bance bezpečně plnit svou/její funkci.“
Klíčové slovo:
svůj; její
Odpověď:
Základní pravidlo pro užití zvratného či nezvratného přivlastňovacího zájmena říká, že přivlastňuje-li se podmětu (resp. původci děje), je namístě zvolit zvratné zájmeno. V této větě je podmětem „nezávislost“ a je zřejmé, že „funkce“ nenáleží „nezávislosti“, nýbrž „bance“. Z tohoto hlediska je tedy namístě napsat „Nezávislost umožňuje bance bezpečně plnit její funkci“. Ze základního pravidla však existuje řada výjimek – problematické je, pokud se ve větě vyskytne tzv. zanořená (skrytá) predikace. Jelikož je uvedená věta zhuštěna pomocí infinitivní konstrukce (plnit svou/její funkci), obsahuje tuto zanořenou predikaci, neboť ji můžeme rozvést formou vedlejší věty: „Nezávislost umožňuje bance, aby bezpečně plnila svou funkci.“ Zde už je namístě užít zájmeno zvratné, protože nevyjádřeným podmětem vedlejší věty je „banka“ a tomuto podmětu je přivlastňováno. Zvratné zájmeno je tudíž možno ve větě ponechat i po převedení do infinitivní konstrukce: „Nezávislost umožňuje bance bezpečně plnit svou funkci“. V uvedené větě se tedy můžeme přiklonit k jednomu či druhému pojetí a volit buď variantu se zvratným, nebo s nezvratným zájmenem. Obě řešení jsou v pořádku.
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y bude v přísudku ve větě „Černí jestřábi stál_ v uzavřeném areálu“? „Černý jestřáb“ je zde označení vrtulníku.
Klíčové slovo:
jestřáb
Odpověď:
Tvar přísudku je třeba řídit formální podobou podmětu. V uvedeném případě je podmět „jestřábi“ rodu mužského životného, s ním se shoduje i tvar přívlastku (tedy „černí“, nikoli „černé“), proto je náležité napsat v přísudku měkké i, tj. „stáli“. To, že pojmenování odkazuje k neživé věci, nemá na shodu přísudku s podmětem vliv.
Poslední užití:
15.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1 – Podmět je rodu mužského životného
Dotaz:
Několikanásobný podmět se nachází mezi jednotlivými částmi přísudku
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi prosím s tvarem přísudku v následující větě? „Z dlouhodobého hlediska je/jsou těžba a spalování fosilních paliv většinou považována/považovány za mnohem škodlivější životnímu prostředí.“
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět; antepozice; postpozice
Odpověď:
Jestliže přísudek následuje až po několikanásobném podmětu, je třeba při shodě brát v potaz všechny složky tohoto podmětu, jestliže přísudek ale několikanásobnému podmětu předchází, lze jeho tvar řídit (vedle shody se všemi složkami) i pouze podle jména, které mu stojí blíže. Ve vaší větě ale dochází k situaci, kdy jedna část přísudku stojí před několikanásobným podmětem, druhá za ním. Pokud bychom první část řídili podle jména, které stojí blíže (tedy „je těžba“) a druhou část podle obou jmen („považovány“), vznikne ve větě rozpor, asymetrie. František Daneš v publikaci Malý průvodce po dnešní češtině (1964) dokonce některé takto asymetrické struktury obhajuje – uvádí například větu „Jednoho rána byly všechny ženy a zbylí muži naloženi...“. Ovšem ve větě „Z dlouhodobého hlediska je těžba a spalování fosilních paliv většinou považovány za mnohem škodlivější životnímu prostředí“ je rozpor mezi jednotným a množným číslem v jednotlivých částech přísudku natolik rušivý, že v tomto případě doporučujeme držet se shody s oběma složkami podmětu. Náležité znění věty tedy bude „Z dlouhodobého hlediska jsou těžba a spalování fosilních paliv většinou považovány za mnohem škodlivější životnímu prostředí“.
Poslední užití:
19.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným
Jazykový zdroj:
Malý průvodce po dnešní češtině. F. Daneš. 1964.
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz:
Jaký je prosím správný tvar přísudku v následující větě? „Na statku žila/žili koťata, psi, hříbata, ovce i králíci.“
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět; rod mužský životný; rod střední; rod ženský
Odpověď:
Jestliže přísudek předchází několikanásobnému podmětu, máme dvě možnosti shody. Buď můžeme shodu řídit jménem, které stojí nejblíže přísudku (v tomto případě „koťaty“), anebo uplatnit obecné pravidlo o přednosti rodů (v tomto případě jde o přednost mužského životného rodu, který zde reprezentují „psi“ a „králíci“). V pořádku je tedy jak věta „Na statku žila koťata, psi, hříbata, ovce i králíci“, tak „Na statku žili koťata, psi, hříbata, ovce i králíci“.
Poslední užití:
2.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.1 – Složkou několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ ve větě „V případě vzetí návrhu uchazečem(,) nebo zastavení habilitačního řízení se doklady nevracejí“?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“). Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
4.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120, 124
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Tvar jména ve větě
Konkrétní dotaz:
Mám větu: „Slavíme patnáct let a při této příležitosti jsme vytvořili kávu v limitované edici [název] – směs sběrových [podstatné jméno – nesrozumitelné] z Brazílie, Hondurasu a Tanzánie“. Nemám napsat místo „směs“ raději „směsi“ (6. p. j. č.), aby tvar odpovídal pádu podstatného jména „edice“ („v limitované edici“ = „směsi“)?
Klíčové slovo:
podstatné jméno; pomlčka
Odpověď:
Nejprve je třeba si ujasnit, k čemu se vztahuje slovo „směs“, které je řídícím členem apoziční struktury uvedené za pomlčkou; tj. zda je ekvivalentem ke slovu „káva“, nebo „edice“. Na základě kontextu v dané větě je však logičtější výklad, že „směs sběrových...“ je apozičním vyjádřením k celému spojení „káva v limitované edici“, tedy nikoli „směs = limitovaná edice“. Pak je náležité ponechat ve větě tvar „směs“. Pokud zde užijete tvar „směsi“, mohl by být interpretován jako 4. pád. mn. č. – to by znamenalo, že směsí bylo více.
Poslední užití:
4.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Apozice, s. 220.
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka v následující větě? „Okinawa je ostrov v jihozápadním Japonsku (anektován byl v roce 1879)(,) obklopený Východočínským mořem a Tichým oceánem.“
Odpověď:
Jestliže lze u přívlastků připustit dvojí chápání a považovat je za volné i těsné, lze je buď oddělit čárkami, nebo ponechat bez čárek. Volba interpunkčního řešení závisí na kontextu a také na volbě pisatele (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
24.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 4 – Přívlastek volný a těsný
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y bude prosím v přísudku následující věty? „Já (= žena) a vesmír jsme si neporozuměl_.“
Odpověď:
Jestliže zájmeno „já“ jednoznačně odkazuje k ženě, znamená to, že součástí několikanásobného podmětu dané věty není jméno rodu mužského životného (podstatné jméno „vesmír“ je rodu mužského neživotného). Proto je náležitý tvar přísudku s tvrdým y, tedy: „Já a vesmír jsme si neporozuměly“.
Poslední užití:
29.8.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.1.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Který výraz je podmětem ve větě „Na skříni je uloženo několik krabic s hračkami“?
Klíčové slovo:
komplexní větný člen
Odpověď:
V případech typu „pět jablek“, „deset lidí“, „několik aut“ apod. se při určování řídícího a závislého členu setkáváme s různými pojetími. Jaké z nich je preferováno ve školské praxi, však nevíme (pro tuto informaci lze kontaktovat Asociaci češtinářů). V úvahu připadají tři řešení. Prvním je určit spojení „několik krabic“ jako tzv. komplexní podmět a dále ho nerozkládat. Druhým řešením je zohlednit formální hledisko; pak by bylo „několik“ podmětem a „krabic“ přívlastkem neshodným. Třetím řešením je naopak zohlednit hledisko sémantické; významově jsou podmětem „krabice“ a podmět je dále determinován výrazem „několik“. Všechna tato řešení lze z lingvistického hlediska obhájit.
Poslední užití:
27.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Přísudek jmenný se sponou
Konkrétní dotaz:
Můžete mi poradit, co je přísudkem ve větě „Je to jeho živobytí“?
Klíčové slovo:
přísudek jmenný se sponou
Odpověď:
Ve větě „Je to jeho živobytí“ je základní skladební dvojice „to je živobytí“ a samotný přísudek pak „je živobytí“. Jde o přísudek jmenný se sponou, který se skládá z určitého tvaru sponového slovesa „být“ a podstatného jména.
Poslední užití:
24.1.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.