Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je možné slovo „dispenze“ užít ve spojení s předložkou „od“, jako je tomu například v následující větě? „Snoubenci byli oddáni s církevní dispenzí od manželských překážek.“
Odpověď:
Slovníky vazeb bohužel vazbu podstatného jména „dispenze“ nepopisují. V korpusu SYN v13 však můžeme najít 39 relevantních dokladů spojení „dispens/dispenze od + 2. pád“ ve smyslu „úleva od nějaké povinnosti“. Je tedy zřejmé, že vazba se praxi vyskytuje, a také vzhledem k tomu, že je vazba užívána analogicky dle slova „úleva“ či „osvobození“, považujeme ji za přijatelnou.
Dotaz:
Větněčlenský rozbor
Konkrétní dotaz:
Kterým větným členem je výraz „k večeři“ ve větě „Mám k večeři toasty“?
Klíčové slovo:
mít; přísudek jmenný se sponou; předmět
Odpověď:
Nejprve bychom chtěli upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, proto nemůžeme posoudit, jak je daný problém nahlížen ve školské praxi. Z akademického pohledu však můžeme nabídnout dvě interpretace. První možností je provést rozbor čistě podle formy jednotlivých výrazů. V tom případě bychom sloveso „mám“ určili jako přísudek, „toasty“ ve 4. pádě jako předmět a předložkové spojení „k večeři“ jako příslovečné určení účelu. Je třeba si uvědomit, že sloveso „mít“ v uvedené větě však nezachovává svůj původní, plný význam. Jak popisují M. Grepl a P. Karlík (1986), existuje mnoho typů vět, kde sloveso „mít“ může suplovat funkci sponového slovesa, případně spolu se jmennou částí zastupovat plnovýznamové sloveso (přísudek slovesný). Je tomu tak například ve větách „Ivánka máme nemocného“ (= Ivánek je nemocný) či „Máme hlad“ (= Hladovíme). V. Šmilauer pak v příručce Novočeská skladba (1966) uvádí jako příklad přísudku jmenného se sponou mimo jiné větu „Má všecky kosti na maděru“. V dotazované větě tak můžeme spojení „mám k večeři“ určit jako přísudek jmenný se sponou. Šlo by o ekvivalent věty „Toasty jsou k večeři“, případně o ekvivalent slovesného přísudku ve větě „Večeřím toasty“. Výraz „mám“ bychom pak vyčlenili jako sponu, předložkové spojení „k večeři“ jako jmennou část přísudku. Ať vyberete jakékoli z těchto řešení, bude to z jazykového hlediska v pořádku.
Poslední užití:
4.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 244–245
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Kterým větným členem je výraz „od babičky“ v následující větě? „Od babičky mi chutná švestkový koláč nejvíc.“
Klíčové slovo:
od babičky
Odpověď:
Výraz „od babičky“ v uvedené větě je příslovečným určením původu. Tento druh příslovečného určení popisuje, jakého původu je substance, která je (zpravidla) v roli podmětu či předmětu. Může jít jak o původ v podobě osoby, tak věci (např. To mám od maminky. / Upekla perník z prášku.). Na rozdíl od přívlastku neshodného (např. ve větě „Koláč od babičky mi chutná nejvíc“ jde o přívlastek) toto spojení není přímým rozvitím podstatného jména, nýbrž je závislé na slovese. Příslovečné určení původu nesmíme zaměňovat s určením původce děje, které se vyskytuje v tzv. deagentních (pasivních) větných struktrách (např. Byl zabit nepřítelem).
Poslední užití:
7.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi prosím s volbou přivlastňovacího zájmena v následující větě? „Nikdy nebyla členkou strany, ale pro její/své profesní kvality vykonávala vedoucí funkce.“
Klíčové slovo:
svůj; její
Odpověď:
V uvedené větě jsou „profesní kvality“ přivlastňovány podmětu, kterým je „ona“. Jestliže přívlastňujeme podmětu, resp. původci děje, je namístě užít zvratné zájmeno. Náležité znění věty tudíž bude: „Nikdy nebyla členkou strany, ale pro své profesní kvality vykonávala vedoucí funkce.“
Poslední užití:
8.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Přívlastek shodný jednoduchý
Konkrétní dotaz:
Ve slovním spojení „top svetr“ je přídavné jméno „top“ nesklonné. Zajímalo by mě, jestli je to přívlastek shodný, nebo neshodný.
Klíčové slovo:
top; přívlastek; nesklonnost
Odpověď:
Slovo „top“ stojí před řídícím jménem „svetr“, a pokud bychom místo něj dosadili jiné přídavné jméno, například „nový svetr“, snadno uvidíme, že se toto jméno shoduje v rodě, čísle a pádě se jménem řídícím. Jde tedy o přívlastek shodný.
Poslední užití:
1.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. kolísající v životnosti
Konkrétní dotaz:
Přemýšlím nad tím, jestli je v textu pohádky O dvanácti měsíčkách v pořádku věta „Měsíčci seděli u ohně“. Nebo by to snad mělo být „Měsíčky seděly u ohně“? Životná podoba se mi zdá vhodná, vzhledem k tomu, že jde o živé postavy, ale přijde mi, že tvar „měsíčkách“ v názvu signalizuje spíše neživotnost. Jak to prosím vidíte?
Odpověď:
Užijeme-li v daném kontextu neživotnou podobu „měsíčky“, je pak samozřejmě náležité reflektovat ji i tvarem přísudku, tedy „seděly“, bez ohledu na to, zda je pojmenovávaná skutečnost živá, nebo neživá. V uměleckých textech, zejména v okruhu pohádek, však nebývají neobvyklé různé jazykové aktualizace, které jsou v souladu s výjimečností pojmenovávané skutečnosti (zvířata, věci či abstraktní entity mají lidské vlastnosti apod.). Dochází tak k různým podobám personifikace, vytváření nových významů a u mužských jmen se můžeme setkat právě i s posunem v životnosti. Korpus SYN v13 nám nabízí 10 dokladů tvaru „měsíčci“ (přímo v 1. pádě množného čísla) v souvislosti s uvedenou pohádkou. Není to mnoho, ale toto užití je v daném kontextu opodstatněné a věta „Měsíčci seděli u ohně“ je tak vzhledem k označení názvu postavy naprosto akceptovatelným řešením. Tvar „o měsíčkách“ v názvu pohádky nám o životnosti příliš neřekne, protože u mužských životných i neživotných jmen zakončených na -k, -g, -h, -ch bývá v 6. pádě množného čísla přijatelné dvojí zakončení, jestliže jsou tato slova citově zabarvená (v uvedeném případě jde o zdrobnělinu, tedy o měsíčcích i měsíčkách; též o miláčcích i miláčkách). Pokud jde o toto konkrétní pojmenování pohádky, vžitý je tvar končící na -ách. V korpusu SYN v13 lze najít 851 dokladů názvu „O dvanácti měsíčkách“, ale pouze 50 dokladů spojení „O dvanácti měsíčcích“. Obvyklejší podoba odpovídá názvu původního příspěvku Boženy Němcové v almanachu Lada Nióla z roku 1855, v němž pohádku samostatně publikovala. Ať už v uvedené větě užijete tvar „měsíčci“, nebo „měsíčky“, chyby se nedopustíte. Je však důležité, aby se s životností jména zacházelo v celém textu jednotně a aby se tvar přísudku vždy formálně shodoval s podmětem.
Dotaz:
Sloveso být jako plnovýznamový přísudek
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, co je přísudkem ve větě „Šel spát“ a jaký je druh tohoto přísudku?
Klíčové slovo:
jít; infinitiv; účel
Odpověď:
V uvedené větě je přísudkem tvar „šel“ (přísudek slovesný jednoduchý), infinitiv „spát“ vyjadřuje účel. Jde o příslovečné určení účelu po slovesech pohybu a přemístění, stejně jako ve spojeních „byl se léčit“, „běžel nakoupit“, „šel na nákup“.
Poslední užití:
11.2.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Který výraz je podmětem v následující větě? „Každý druhý si vystoupí z řady.“
Klíčové slovo:
každý druhý
Odpověď:
V případě, že je podstatné jméno ve funkci podmětu elidováno, přebírá jeho funkci přívlastek. V této větě jde o výrazy „každý“ a „druhý“. Vzhledem k tomu, že řídící jméno je kontextově vypuštěno, tj. „každý druhý [člověk/žák/účastník/...] si vystoupí z řady“, doporučujeme závislé výrazy určit jako tzv. komplexní větný člen, tj. spojení „každý druhý“ bude podmětem. Upozorňujeme však, že nejsme didaktické pracoviště, proto nemůžeme posoudit, jak se k danému problému staví školská praxe.
Poslední užití:
18.12.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Podmět substantivní, s. 236.
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Budou se psát čárky v následující větě? „My(,) tři králové(,) jdeme k vám...“
Klíčové slovo:
my tři králové
Odpověď:
U tohoto typu přístavku lze volit psaní s čárkou i bez čárky (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
17.12.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 13 – Přístavek
Dotaz:
Přísudek jednoduchý vs. složený
Konkrétní dotaz:
Pomůžete mi prosím určit přísudek v následující větě? „Snažil se pochopit jeho postoj.“ Je zde přísudek jednoduchý, nebo složený?
Odpověď:
V uvedené větě je přísudkem pouze výraz „snažil se“. Vzhledem k tomu, že sloveso „snažit se“ není slovesem modálním ani fázovým, jde o přísudek slovesný jednoduchý. Výraz „pochopit“ je předmětem závislým na přísudku, výraz „postoj“ je pak předmětem závislým na slovese „pochopit“.
Poslední užití:
18.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 243: Přísudek slovesný
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.