Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
V textu z roku 1521 zapsaném spřežkovým pravopisem se vyskytuje název Czernicze. Jde o dnešní Černice?
Klíčové slovo:
Černčice
Odpověď:
Nikoli, nejedná se v tomto případě o Černice, ale o Černčice. Antonín Profous ve svém díle Místní jména v Čechách v hesle Černčice (1), vztahující se k obci v dnešním okrese Louny, doklad Czernicze z roku 1521 uvádí s poznámkou, že jde o chybný zápis názvu Černčice.
Poslední užití:
31.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=I&heslo=0322&useregexp=no
Dotaz:
Přepis konkrétního jevu/slova atp.
Konkrétní dotaz:
Potřebuji nechat strojově přečíst text z roku 1521 zapsaný spřežkovým pravopisem, ale nevím, zda zde chápu vztah mezi písmeny a hláskami vždy správně. Můžete mi pomoci se správným výslovnostním přepisem? Jde o tyto úryvky: Czernicze ves celú – lesu kus, kterýž leží v žlabích po Milessowsku horu – les w Milessowske horze – s rybníčkem, kterýž leží pod Milessowsku horu.
Klíčové slovo:
čtení staršího českého textu
Odpověď:
Domníváme se, že náležitý (zjednodušený) fonetický přepis by byl: [čerňice ves celú – lesu kus, kteríš leží v žlabích po milešovskú horú – les v milešovské hoře – s ribňíčkem, kteríš leží pod milešovskú horú]. Celou problematiku by však bylo dobré konzultovat ještě i s odborníky na vývoj jazyka. Upozorňujeme také, že v citovaném dokladu z roku 1521 je chyba, podle Antonína Profouse nemá jít o Černice, ale o Černčice, srov. heslo Černčice (1), vztahující se k obci v dnešním okrese Louny, v jeho díle Místní jména v Čechách.
Poslední užití:
31.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Nevím, jak mám přečíst latinský název Balbínova díla Miscellanea historica regni Bohemiae. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
Miscellanea historica regni Bohemiae
Odpověď:
Doporučujeme tento název číst takto: [miscelánea historika regný bohémijé]. Je však třeba dodat, že výslovnost latiny se časem různě proměňovala a v jednotlivých jazycích se postupně ustálily odlišné zvyklosti. Jazyková poradna ÚJČ se navíc této problematice nevěnuje, v podobných případech je proto lepší obracet se na klasické filology než na bohemisty.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak by se mělo vyslovovat příjmení Arenberger? Proč všichni říkají dlouze [árnbergr], když k tomu není důvod, neboť se píše krátké „a“?
Klíčové slovo:
Arenberger
Odpověď:
Výslovnost cizích příjmení v češtině by měla vycházet ze zvukové podoby v jazyce původu s ohledem na rodinnou tradici daného nositele, pokud je známa. Dané příjmení je německého původu, vzniklo pravděpodobně z hebrejského jména Aron (psaného též např. Aaron, v češtině pak Áron) a německého výrazu pro horu, tj. Berg (srov. Dictionary of American Family Names, Oxford University Press, 2013). Podobu [árnbergr] lze tedy považovat za zcela náležitou, respektující německá výslovnostní pravidla, v českých médiích je navíc zřejmě převažující. Podobu [ar(e)nberg(e)r] budou volit spíše ti mluvčí, kteří si neuvědomují německý původ daného příjmení či nemají povědomí o výslovnosti němčiny. V praxi proto může docházet ke kolísání, což však v tomto případě zřejmě srozumitelnost a plynulost komunikace příliš nenaruší.
Zvažované varianty:
[arenbergr]
[arenberger]
[árnbergr]
[arnbergr]
Poslední užití:
25.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnost přejatých slov a vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině číst jméno renesančního umělce, které se píše Josquin Desprez?
Klíčové slovo:
Josquin Desprez
Odpověď:
Příručka Čteme je správně? doporučuje v tomto případě výslovnost [žosken depre]. Vzhledem k obecným tendencím zvukové adaptace francouzských jmen do češtiny však nelze vyloučit ani podobu [žoskén depré], kterou jsme zaznamenali např. ve vysílání Českého rozhlasu a pro posluchače pravděpodobně nebude nijak rušivá. Doplňme ještě, že i grafická podoba daného jména kolísá. Výše zmíněná příručka uvádí varianty: Josquin des Prés, Després či Desprez.
Poslední užití:
20.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Odchylka ve výslovnosti hlásek
Konkrétní dotaz:
Existuje nějaký specificky pražský nebo středočeský způsob výslovnosti samohlásek?
Klíčové slovo:
výslovnost samohlásek
Odpověď:
Takzvaná kvalita vokálů se na území Česka opravdu liší. Velmi zjednodušeně řečeno: např. v Praze, ve středních, ale zejména v severních Čechách je obecná tendence spíše k otevřenosti samohlásek, naopak na Moravě a ve Slezsku se vyskytují spíše zavřenější (úzké) samohlásky. V jednotlivých nářečně specifických regionech, a to i v rámci Čech, tj. např. na Plzeňsku či na Chodsku, je pak kvalita dlouhých i krátkých vokálů u mnohých mluvčích opravdu výrazně a nápadně odlišná.
Poslední užití:
22.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Česká výslovnostní norma. Hůrková. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak mám zapsat název balkánského pohoří: Rodopy, nebo Rodopi? Podobu s měkkým „i“ vídám spíše v zahraniční literatuře.
Klíčové slovo:
Rodopy
Odpověď:
V českých textech doporučujeme zápis Rodopy, což je standardizované exonymum, tj. domácí podoba cizího názvu. Tato varianta navíc v úzu silně převažuje.
Poslední užití:
12.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V obratu „vzít zavděk“ bych psala zavděk dohromady. Je to správně?
Klíčové slovo:
vzít zavděk
Odpověď:
Ano, zápis „vzít zavděk“ je zcela v pořádku a je v souladu s tím, co uvádějí slovníky i IJP. V SSJČ z 60. let minulého století najdeme zavděk jako spřežku, je zde i poznámka, že dříve se psalo zvlášť za vděk. Psaní dohromady zachycuje dokonce už i PSJČ. Doklady z ČNK syn v8 ukazují, že se i dnes psaní zvlášť občas užívá, spřežka zavděk však výrazně převažuje.
Poslední užití:
26.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji se poradit, jak správně psát fruktooligosacharidy. Nacházím zápis dohromady, ale i se spojovníkem: frukto-oligosacharidy.
Klíčové slovo:
fruktooligosacharidy
Odpověď:
Názvy sloučenin tradičně píšeme dohromady. Stejně jako např. chlorovodík, fluorkarbon, osinkocement doporučujeme psát i fruktooligosacharidy. Psaní dohromady potvrzují i doklady z Českého národního korpusu a internetu.
Varianta zápisu se spojovníkem či dohromady se obvykle týká zápisu složených přídavných jmen (v tomto případě tedy slova fruktooligosacharidový).
Spojovník se užívá při zápisu přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Pokud je první část zakončena na -o, popř. -ovo, pak bychom měli psát složené přídavné jméno dohromady. Příručky uvádějí příklady jako hluchoněmý, sladkokyselý, hlinitopísčitý, tvarohovomakový. Do této skupiny pojmenování patří i množství odborných výrazů, převážně chemického názvosloví (chlorovodíkový, osinkocementový, fluorokarbonový). Přídavné jméno fruktooligosacharidový by se rovněž mělo psát dohromady.
Zvažované varianty:
fruktooligosacharidy
frukto-oligosacharidy
Poslední užití:
24.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Poprvé popsáno zde: Ano.
Kde popsáno: internet.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.