Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Lze v oficiálním textu požít slovo šalina? Našel jsem toto slovo v brožuře města Brna o městské dopravě.
Klíčové slovo:
šalina
Odpověď:
Slovem šalina se označuje tramvaj v Brně či jiných středomoravských, příp. jihomoravských městech. V povědomí většiny uživatelů jazyka je to však stále výraz typický pro Brno (to se propsalo i do výkladu významu slova šalina v Novém akademickém slovníku cizích slov: ‚(brněnská) tramvaj‘. Výraz šalina, který bude s velkou pravděpodobností známý i uživatelům jazyka z Čech, se může objevovat i v některých oficiálních textech – zde může plnit reklamní funkci. Nicméně stále platí, že se jedná o výraz oblastně moravský, nespisovný, s nímž se nebudeme setkávat v textech formálních: např. odborných, právních apod.
Poslední užití:
27.6.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo šalina
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Lze ve formálním psaném textu, např. při přípravě slohového cvičení do školy, užít slovo žufánek?
Klíčové slovo:
žufánek; šufánek; naběračka; sběračka
Odpověď:
Slovo žufan, šufan (zdrobněle žufánek, šufánek) označuje Slovník spisovného jazyka českého jako oblastně moravské označení naběračky či sběračky. Podle Českého jazykového atlasu je výraz žufánek/šufánek rozšířen na většině moravského území, jde tedy o interdialektický výraz. Nelze ho však považovat ani na území Moravy za neutrální, ve formálním psaném textu bychom doporučovali užít variantu naběračka, příp. sběračka, které v nadnářečním úzu zřetelně převládají.
Poslední užití:
27.6.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo šufan, žufan
Jazykový zdroj:
Český jazykový atlas. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo sběračka
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
syn v13
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Utěšený, S (1976): Sběračka, naběračka, odlívka, velká lžíce, šufan, žufánek, fornefla, šeblefla, šepkela
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jak je prosím možné oslovovat muže, jehož příjmení zní Hajkr? Je správně pane Hajkře nebo pane Hajkre?
Klíčové slovo:
Hajkr
Odpověď:
U jmen zakončených na ‑r, jemuž předchází souhláska, jsou v 5. p. přípustné obě varianty – vedle původního tvaru zahrnujícího měkčení – pane Hajkře – je možné oslovit nositele příjmení i pane Hajkre.
Zvažované varianty:
Hajkře
Hajkre
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování osobních jmen → Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku → 1.1. Jména, která mají před koncovou souhláskou pohybné ‑e‑, ‑o‑ či ‑a‑ (typ Štěpánek, Machek, Vepřek, Pavel, Chmel, Karol, Dubak, Winter, Wolker)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Při psaní jedné práce jsem chtěl použít slovo strouhátko, když jsem si ho ale hledal, tak jsem zjistil, že je to nepisovný výraz. Zarazilo mě to, protože na Beskydsku, odkud pocházím, se výraz ořezávátko vůbec neužívá, proto jsem si myslel, že strouhátko je spisovné synonymum.
Klíčové slovo:
strouhátko; ořezávátko
Odpověď:
Výraz strouhátko zachycují jen starší slovníky (SSJČ a PSJČ) jako variantu zdrobněliny struhátko (od struhadlo). Oba slovníky tuto variantu označují jako příznakovou, SSJČ jako řidčeji užívanou, PSJČ jako lidovou. V současnosti se ovšem zřídka užívají obě zdrobněliny. Výraz struhátko (strouhátko) přitom může nést jak význam ‚malé struhadlo‘, tak význam ‚nástroj k ořezávání tužek‘. V tomto druhém významu se přitom uplatňuje na Moravě, zejména ve Slezsku, ovšem jen v neformální komunikaci. Ve spisovném úzu se na celém území (včetně například regionálních deníků) užívá podoba ořezávátko (v SYN v13 má 2623 výskytů, zatímco podoba strouhátko – navíc v různých významech – má jen 78 výskytů).
Zvažované varianty:
ořezávátko
strouhátko
Poslední užití:
27.6.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo struhátko
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo struhátko
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Jak se bude prosím skloňovat příjmení Švaňa, bude se tvar ve 2. pádě zapisovat jako Švaňi s háčkem či Švani bez háčku?
Klíčové slovo:
Švaňa
Odpověď:
Správný tvar 2. pádu od mužského příjmení Švaňa se zapíše jako Švani, háček nad ň se neopakuje, měkčení je signalizováno písmenem i.
Zvažované varianty:
Švani
Švaňi
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – hláska a písmeno, hranice slov → Psaní i, í – y, ý → 2 Psaní i, í a y, ý po písmenech d, t, n
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.