Dotaz:
Zápor
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, zda je nutné použít dvojí zápor v případech jako „nedokázal se vyhnout tomu, aby ho odvlekli pryč“. Mělo by být sloveso „odvléct“ také v záporu? Domnívám se, že ne, ale nedokážu to zdůvodnit – byla bych vám vděčná za vysvětlení i případný odkaz na odbornou literaturu.
Klíčové slovo:
dvojitý zápor; vedlejší věta
Odpověď:
Problematika záporu ve vedlejších větách je v české syntaxi dosti zajímavá a poměrně komplikovaná. Ne vždy jde při jejím uplatnění aplikovat zásady formální logiky. V jazyce často bez problémů funguje i struktura, která je z přísně formálního hlediska v podstatě nelogická, a přesto ji nehodnotíme z hlediska jazykového jako chybnou (právě proto, že je v praktickém jazyce funkční). Mluvnice se v této souvislosti zmiňují o slovesech bránění a obav, po nichž by ve vedlejší větě mělo následovat kladné sloveso (např. „Bránila mu, aby odešel“). Příruční mluvnice češtiny doporučuje ve větách s výrazem bránění ověřit správnost formulace náhradou věty výrazem nevětným: Bránila mu, aby odešel = bránila mu odejít. Logická je tedy formulace kladná. Přesto se můžeme setkat i s formulací zápornou („Bránila mu, aby neodešel“). Zápor se sem patrně dostal analogií s rozkazem „Nechoď tam“ (mluvčí si přeje, aby adresát něco nevykonal, proto užije zápor) a ani tuto formulaci nehodnotíme jako chybnou. V těchto případech není nutné postupovat přísně logicky a doplňovat pouze kladné sloveso, přestože logicky do věty patří. Srozumitelnost a funkčnost věty i při takovéto elipse ohrožena nebývá. Odborně tomuto procesu říkáme neutralizace záporu (nebo psychologický zápor), tj. ve vedlejší větě po těchto slovesech může následovat jak sloveso kladné, tak negované prefixem ne-, aniž by se větný význam změnil.
Váš příklad bychom do této kategorie mohli zařadit také, je ovšem specifický tím, že v hlavní větě není sloveso s významem bránění či obav, ale s významem pouze podobným (mohli bychom nahradit sloveso vyhnout se slovesem ubránit se (Nedokázal se ubránit, aby ho (ne)odvlekli). Přestože kodifikační příručky se o neutralizaci negace v souvislosti s jinými slovesy než s významem bránění a obav nezmiňují, domníváme se, že bychom sem Váš příklad mohli rovněž zařadit, protože charakteristice tohoto jevu zde může být uplatněna. Z přísně logického hlediska bychom měli použít ve vedlejší větě kladné sloveso (pomoci si můžeme náhradou větným členem: „Nedokázal se vyhnout tomu, aby ho odvlekli“ = „nedokázal se vyhnout odvlečení“). Ale z výše uvedených důvodů nelze jako nesprávné hodnotit ani sloveso v záporném tvaru, protože z hlediska adresáta je věta funkční a srozumitelná i se slovesem v záporném tvaru („Nedokázal se vyhnout tomu, aby ho neodvlekli“).
Pokud si přejete poučit se o českém záporu více, doporučujeme některou z dostupných mluvnic a syntaktických příruček (Příruční mluvnice češtiny, akademická Mluvnice češtiny 3, Skladba češtiny autorů Grepla a Karlíka) nebo odbornější publikace jako např. Negace a presupozice ve významové stavbě věty od Evy Hajičové (Praha: Academia 1975).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku použít spojení „satira na něco“?
Klíčové slovo:
satira
Odpověď:
Valenční slovníky bohužel heslo „satira“ neobsahují. Podíváme-li se do korpusu SYN v13, zjistíme, že spojení „satira na někoho/něco“ se zde vyskytuje v podobě 1455 dokladů. To je dokonce více než spojení „satira někoho/něčeho“ – u ní se nám ukazuje 1195 výskytů. Můžeme tedy konstatovat, že vazba s předložkovým 4. pádem (satira na) je velmi obvyklá a jazykově v pořádku.
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý, kterou podobu zájmena bych měl užít v následující větě. „Potřebujete půjčit na rozvoj svojí/vaší živnosti?“ Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
váš; svůj
Odpověď:
Přivlastňujeme-li podmětu, je obvykle namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“. Základní řešení by tedy znělo: „Potřebujete půjčit na rozvoj svojí živnosti?“. Jak ale popisuje S. Čmejrková (2003) v časopise Naše řeč, v některých typech textů se můžeme setkat s užitím osobního zájmena „Váš/váš“ tam, kde by běžně bylo zájmeno „svůj“. Je tomu tak například v pokynech a instrukcích určených masovému čtenáři (resp. posluchači, divákovi), zejména pak v textech reklamního typu, v nichž se autoři snaží navodit osobní dojem individuálního čtenáře. Pokud je tedy vaše věta součástí takového typu textu, je pak přijatelné i znění „Potřebujete půjčit na rozvoj vaší živnosti?“.
Poslední užití:
10.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Čmejrková, S. Osudy zvratného posesivního zájmena svůj. 2003, č. 4, s. 181–205.
Dotaz:
Jiné
Konkrétní dotaz:
Narazil jsem na následující větu: „Vy zjevně kromě mužů, které neznáte, nevěříte i PČP“. Zajímalo by mě, zda by zde místo spojky „i“ neměla být spojka „ani“. Užití spojky „i“ mi v této větě jaksi vadí. Poradíte mi prosím?
Klíčové slovo:
i; ani
Odpověď:
V uvedené větě se nachází souřadné spojení několikanásobného větného členu („nevěříte mužům i/ani PČP“), které je ale formálně vyjádřeno hypotakticky pomocí předložky „kromě“ („kromě mužů nevěříte i/ani PČP“). Vzhledem k tomu, že řídící sloveso tohoto několikanásobného výrazu má zápornou podobu, doporučujeme užití spojky „ani“. Tuto spojku gramatické příručky i slovníky popisují jakožto protějšek spojky „i“, který spojuje větné členy v záporném významu, případně záporné věty. Znění „Vy zjevně kromě mužů, které neznáte, nevěříte ani PČP“ tak považujeme za neutrální spisovné. Variantu se spojkou „i“ nelze zcela vyloučit, ovšem hodnotíme ji jako příznakovou, stylově nižší a pro formální projev ji nedoporučujeme.
Poslední užití:
15.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 456
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Opravdu máme pro ženu použít pojmenování vrchní ministerská radová? Nebylo by v tomto případě lepší zvolit podobu vrchní ministerský rada?
Klíčové slovo:
rada; radová
Odpověď:
V českém jazyce se názvy profesí, funkcí apod. běžně přechylují, a proto doporučujeme zvolit pro pojmenování ženy odpovídající podobu, tj. vrchní ministerská radová.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Vím, že přechýlená podoba od slova rada je radová. Byla by však chyba, kdybychom pro ženu použili výraz rada?
Klíčové slovo:
rada; radová
Odpověď:
V českém jazyce se názvy profesí, funkcí apod. běžně přechylují, a proto doporučujeme zvolit pro pojmenování ženy podobu radová. Výskyty v Českém národním korpusu dokládají, že se tato přechýlená podoba v praxi užívá. Z těchto důvodů nepovažujeme užití slova rodu mužského rada pro označení ženy za vhodné. (Danému tématu se podrobně věnovala Anna Černá v článku Radová, který vyšel v časopise Naše řeč v roce 2001 a je dostupný online: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7608.)
Poslední užití:
17.6.2019
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V našem divadle jsme zvyklí přechylovat názvy profesí, když je zastávají ženy. Píšeme tedy např. Jana Nováková – herečka. Jedna ze zaměstnankyň si však nepřeje, abychom uváděli, že je asistentka režie, upřednostňuje označení asistent režie. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Obecně se doporučuje názvy profesí, funkcí apod. přechylovat, vykonává-li je žena. Běžně tak píšeme a mluvíme např. o lékařce, ředitelce či inženýrce, za obzvlášť vhodné bývá považováno přechýlit název profese apod. tehdy, když je uvedeno i ženino jméno: ministryně Jana Nováková, paní učitelka Nováková. Některé ženy však přechýlené podoby odmítají, na vizitkách volí raději výraz ředitel než ředitelka, používají vyjádření typu „jsem lékař“ apod. Mohou je k tomu vést různé důvody – odmítnutím přechýlené podoby mohou naznačovat, že v rámci profese nepovažují rozdělení dle pohlaví či genderu za relevantní, důležité, přechýlená podoba na ně může působit příliš neobvykle aj. Pokud žena preferuje být označována nepřechýlenou podobou názvu profese apod., lze jejímu přání vyhovět (pakliže tomu nebrání např. jednotné zpracování seznamu zaměstnanců a zaměstnankyň ve firmě či jiné rozumné důvody). Je však třeba počítat s tím, že míra přijatelnosti takového řešení se může u různých uživatelů češtiny lišit.
Poslední užití:
15.5.2023
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Myslela jsem, že se v češtině přechyluje název pracovní funkce, pokud ji vykonává žena. Setkala jsem se však s dokumentem, kde bylo u podpisu ženy uvedeno „ředitel“, nikoliv „ředitelka“. Jak to tedy je?
Odpověď:
Pokud určitou pracovní funkci zastává žena, je vhodnější použít přechýlené pojmenování, v tomto případě „ředitelka“. O tom, proč tomu tak ve zmíněném dokumentu není, se můžeme jen dohadovat.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jsem zvyklá na pojmenování „jediný společník“, přechýlená podoba „jediná společnice“ se mi zdá taková podivná. Mohu používat spojení „jediný společník“ i pro označení ženy?
Klíčové slovo:
společnice
Odpověď:
Hodnocení obvyklosti či neobvyklosti přechýlené podoby může být velmi subjektivní. Pokud se však název povolání, profese apod. vztahuje ke konkrétní ženě, je namístě užít přechýlenou podobu, doporučili bychom vám tedy zvolit pojmenování „jediná společnice“.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Můžeme ve smlouvě používat přechýlenou podobu „investorka“ pro označení ženy? Nebo tam musí být vždy „investor“?
Odpověď:
„Investorka“ je náležitě utvořená přechýlená podoba slova „investor“. Z jazykového hlediska jejímu užití ve smlouvě nic nebrání.
Poslední užití:
6.12.2023
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.