Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Ve formuláři jsou uvedeny různé skupiny zaměstnanců, např: vrchní sestra, vrchní laborantka, lékaři, farmaceuti. Vadí mi tu střídání ženského a mužského rodu, když daná povolání vykonávají jak muži, tak ženy. Jak to mám sjednotit?
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
Nejprve si dovolíme upozornit, že kromě ženského a mužského rodu se u uvedených názvů pracovních pozic střídá též jednotné a množné číslo. I to by bylo vhodné sjednotit. Co se gramatické kategorie jmenného rodu týče, nabízejí se dvě řešení: 1. užívat generické maskulinum (vrchní laborant, lékař, farmaceut; vrchní laboranti, lékaři, farmaceuti), respektive v případě vrchní sestry uvádět název pracovní pozice v ženském rodě – tento název lze pak považovat za generické femininum (vrchní sestra; vrchní sestry), 2. s ohledem na genderově vyvážené vyjadřování uvádět názvy pracovních pozic jak v mužském, tak v ženském rodě (např. v podobě vrchní laborant/ka, lékař/ka, farmaceut/ka; vrchní laboranti/laborantky, lékaři/lékařky, farmaceuti/farmaceutky) – v případě vrchní sestry pak bude uvedena jediná varianta (vrchní sestra; vrchní sestry), neboť název této pracovní pozice nemá oficiální rodový protějšek. Z jazykového hlediska jsou obě řešení v pořádku, záleží tedy na vaší preferenci.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V angličtině se ve formálních dopisech užívá ustálené oslovení „Dear Sir or Madam“, nejprve se tedy oslovuje muž a poté žena. Jak je to v češtině – oslovuje se také „Vážený pane, vážená paní“, nebo naopak „Vážená paní, vážený pane“?
Klíčové slovo:
pořadí rodových variant
Odpověď:
V češtině je běžné oslovovat na prvním místě ženy a na druhém místě muže, a to nejen v dopisech (např. „Vážená paní, vážený pane“, „Vážené kolegyně, vážení kolegové“), ale i v mluvených komunikátech. Vzhledem k tomu by opačné pořadí jmen v oslovení působilo přinejmenším neobvykle.
Dotaz:
Odkazování k jinému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Ve Fučíkově Reportáži psané na oprátce jsem si přečetl: „Teď hodiny na Kremlu odbíjejí desátou a na Rudém náměstí začíná přehlídka. Otěcko, jdeme s sebou!“ Zarazilo mě spojení „jdeme s sebou“. Co mi o něm můžete říct?
Klíčové slovo:
s sebou
Odpověď:
Vazba „jít s sebou“ je zaznamenána již v Kottově Česko-německém slovníku z konce 19. století. V něm jsou zachyceny příklady jako „počkejte, já půjdu s sebou“ (tj. s vámi), „Karel pracoval a Bětuška s sebou“ (tj. s ním), „byli jsme s sebou“ (tj. s vámi/nimi/tebou). Zájmeno sebou může tedy zastupovat různá další zájmena. Spojení „jít s sebou“ se vyskytuje nejčastěji v textech publikovaných ve 20. a 30. letech 20. století nebo u autorů a překladatelů narozených v prvních desetiletích téhož století. Setkáme se s ním tedy například v Haškových Osudech dobrého vojáka Švejka za světové války („Pojďte s sebou na minutu,“ řekl plukovník. A tak šli a vedli velmi příjemný rozhovor…) nebo překladu Tolkienova Hobita („Tak sbohem! Jestli nechcete jít s sebou, uděláte líp, když se s námi rozloučíte bez dalších řečí!“). Podrobně na toto téma pojednal Markus Giger ve stati Jít s sebou a podobná spojení v ČNK a na internetu (Naše řeč, 2007, roč. 90, č. 4, s. 195–202). V současnosti se tato vazba již neužívá, a proto ji lze označit za archaickou.
Poslední užití:
5.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
2007, roč. 90, č. 4, s.195–202
Jazykový zdroj:
Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.
Dotaz:
Úprava odstavců
Konkrétní dotaz:
Bývá přímá řeč vždy odsazena na nový řádek?
Klíčové slovo:
odstavec; přímá řeč
Odpověď:
Žádné explicitní doporučení ohledně členění přímé řeči do jednotlivých odstavců nám není známo. Je však pravda, že se v mnohých textech, zvláště v beletrii, setkáváme s tím, že je přímá řeč odsazena na nový řádek. Toto řešení činí text přehlednějším. Jedná se však jen o úzus, který lze porušit, pokud by pro konkrétní text nebyl vhodný.
Dotaz:
Úprava odstavců
Konkrétní dotaz:
V textu, který koriguji, se vyskytla přímá řeč, která začíná na novém řádku novým odstavcem (uvozovací věta: John přistoupil ke stolu a zeptal se:; nový odstavec; přímá řeč: „Na čem jste to tak usilovně pracoval?“). Jedná se o jednotlivou větu a na jiných místech v textu jsem se s tímto řešením zatím nesetkala. Je nějaký důvod k tomu, aby byla přímá řeč odsazena na nový řádek?
Klíčové slovo:
odstavec; přímá řeč
Odpověď:
Žádné doporučení ohledně členění přímé řeči do jednotlivých odstavců nám není známo. Je pravda, že se v mnohých textech setkáváme s tím, že je přímá řeč uvedena na novém řádku, nejedná se však o pravidlo a lze snadno dohledat i texty, které řeší členění odstavců odlišným způsobem. Neznáme celý text, ale na základě toho, co popisujete (tzn. na ostatních místech v textu není přímá řeč odsazena na nový řádek), se domníváme, že se v tomto případě jedná spíše o sazečskou chybu a uvozovací věta i přímá řeč by měly stát na jednom řádku.
Poslední užití:
20.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.3 Odstavce (s. 31)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.