Dotaz:
Pomlka v řeči
Konkrétní dotaz:
Pracuji s textem, kde se objevuje nedokončená řeč, přičemž tato nedokončenost není značena trojtečkou, ale pomlčkou, v některých případech dokonce spojovníkem. Někdy není dokončena věta, tzn. je vynecháno nějaké slovo (příp. více slov), jindy ale není dokončeno ani celé slovo. Je vhodné používat pro tyto případy pomlčku, spojovník, nebo tři tečky? A má být mezi posledním výrazem a interpunkcí mezera?
Klíčové slovo:
nedokončená řeč; přestávka v řeči; pomlčka; spojovník; tři tečky
Odpověď:
Internetová jazyková příručka (IJP) uvádí, že tři tečky obecně označují vynechání určité části textu. Ačkoliv ani IJP, ani Česká státní norma 01 6910 neobsahují příklad, v němž by nebylo dokončeno slovo, domníváme se, že nejvhodnější způsob řešení vámi popsané situace je oba případy (kdy není dokončena věta nebo slovo) sjednotit a uvádět na konci výpovědi tři tečky natěsno bez mezery. Další teoretickou možností by zřejmě mohlo být uvádět za nedokončenou větu mezeru a pomlčku (podle IJP totiž pro přestávku v řeči lze užít pomlčku oddělenou mezerou) a za nedokončeným slovem bez mezery spojovník (podle IJP po nedokončeném slovu následuje spojovník v případech jako dvou- až třílůžkový, případ nedokončené výpovědi nicméně není zmíněn). Toto řešení však spíše nedoporučujeme, protože by grafická nejednotnost mohla být pro čtenáře matoucí a domníváme se, že obecně jsou tato znaménka pro naznačení nedokončené výpovědi v úzu užívána zřídka.
Poslední užití:
8.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
6.3 Spojovník a pomlčka; 6.6 Tři tečky
Dotaz:
Tečka ukončující větu
Konkrétní dotaz:
Pokud máme na reklamních předmětech apod. citát, který je v uvozovkách, je nutné psát za něj ještě tečku? Tečka nám v tomto případě připadá rušivá.
Klíčové slovo:
tečka; citace
Odpověď:
Pokud je citát větné povahy a začíná velký písmenem, je třeba tečku psát. Grafické osamostatnění v tomto případě nehraje roli (tak jako například u nadpisu). V případě, že je citát graficky samostatnou jednotkou, tzn. není začleněn do žádné větné souvislosti, píše se koncová tečka před uvozovkami.
Poslední užití:
15.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce → Tečka
Dotaz:
Několikanásobný podmět se nachází mezi jednotlivými částmi přísudku
Konkrétní dotaz:
Poradíte mi prosím s tvarem přísudku v následující větě? „Z dlouhodobého hlediska je/jsou těžba a spalování fosilních paliv většinou považována/považovány za mnohem škodlivější životnímu prostředí.“
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět; antepozice; postpozice
Odpověď:
Jestliže přísudek následuje až po několikanásobném podmětu, je třeba při shodě brát v potaz všechny složky tohoto podmětu, jestliže přísudek ale několikanásobnému podmětu předchází, lze jeho tvar řídit (vedle shody se všemi složkami) i pouze podle jména, které mu stojí blíže. Ve vaší větě ale dochází k situaci, kdy jedna část přísudku stojí před několikanásobným podmětem, druhá za ním. Pokud bychom první část řídili podle jména, které stojí blíže (tedy „je těžba“) a druhou část podle obou jmen („považovány“), vznikne ve větě rozpor, asymetrie. František Daneš v publikaci Malý průvodce po dnešní češtině (1964) dokonce některé takto asymetrické struktury obhajuje – uvádí například větu „Jednoho rána byly všechny ženy a zbylí muži naloženi...“. Ovšem ve větě „Z dlouhodobého hlediska je těžba a spalování fosilních paliv většinou považovány za mnohem škodlivější životnímu prostředí“ je rozpor mezi jednotným a množným číslem v jednotlivých částech přísudku natolik rušivý, že v tomto případě doporučujeme držet se shody s oběma složkami podmětu. Náležité znění věty tedy bude „Z dlouhodobého hlediska jsou těžba a spalování fosilních paliv většinou považovány za mnohem škodlivější životnímu prostředí“.
Poslední užití:
19.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným
Jazykový zdroj:
Malý průvodce po dnešní češtině. F. Daneš. 1964.
Dotaz:
Píše se daná konstrukce s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka v následující větě? „Chápal, že život je o tom(,) jít a dělat to, čemu člověk věří.“
Klíčové slovo:
jít; dělat
Odpověď:
Jestliže na infinitivní konstrukci odkazuje ukazovací zájmeno a toto zájmeno stojí bezprostředně před infinitivem, chápeme konstrukci zpravidla tak, že zastupuje vedlejší větu, a oddělujeme ji čárkou (viz „konkrétní případ“). Je-li však infinitivní konstrukce málo rozvita, je přípustné i psaní bez čárky.
Poslední užití:
3.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky v infinitivních konstrukcích, sekce 1.1.2 – Zájmeno odkazující na infinitivní konstrukci v platnosti vedlejší věty
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz:
Jaký je prosím správný tvar přísudku v následující větě? „Na statku žila/žili koťata, psi, hříbata, ovce i králíci.“
Klíčové slovo:
několikanásobný podmět; rod mužský životný; rod střední; rod ženský
Odpověď:
Jestliže přísudek předchází několikanásobnému podmětu, máme dvě možnosti shody. Buď můžeme shodu řídit jménem, které stojí nejblíže přísudku (v tomto případě „koťaty“), anebo uplatnit obecné pravidlo o přednosti rodů (v tomto případě jde o přednost mužského životného rodu, který zde reprezentují „psi“ a „králíci“). V pořádku je tedy jak věta „Na statku žila koťata, psi, hříbata, ovce i králíci“, tak „Na statku žili koťata, psi, hříbata, ovce i králíci“.
Poslední užití:
2.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.1 – Složkou několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Používám slovo re_ortní. Mám psát resortní, nebo rezortní?
Klíčové slovo:
resortní
Odpověď:
V souladu s dvojí spisovnou výslovností [resortní; rezortní] je možné psát jak resort – resortní, tak rezort – rezortní. Za základní, stylově neutrální podobu, kterou lze užít v oficiálních textech, je však v souladu s Dodatkem k PČP (v některých vydáních nese označení Pravopisná poznámka) považována podoba resort – resortní. Někteří uživatelé však mohou vnímat podobu resortní jako archaičtější. Záleží na komunikační situaci, v níž slovo užíváte.
Zvažované varianty:
resortní
rezortní
Poslední užití:
10.6.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z, sekce 1.3 – Základní pravopisná podoba je se s (typ diskuse – diskuze)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dodatek
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopisná poznámka
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je vhodnější užít spojení „barva na renovaci radiátorů“, nebo „barva pro renovaci radiátorů“?
Klíčové slovo:
barva
Odpověď:
Pro vyjádření účelu je významově vhodná jak předložka „pro“, tak předložka „na“. V současnosti je předložka „na“ značně expanzivní a lze ji pozorovat i v kontextech, kde se dříve užívaly výhradně předložky jiné. Na základě dat korpusu SYN v12 můžeme vyhodnotit, že slovo barva se hojně užívá s oběma předložkami, ovšem s předložkou „na“ je mnohem častější („barva na + 4. pád“: 9397 dokladů, naproti tomu „barva pro + 4. pád“: 2319 dokladů). Zadáme-li konkrétní spojení „barva na renovaci“, nalezneme 4 výskyty, zatímco totéž spojení s předložkou pro („barva pro renovaci“) se v korpusu vyskytuje pouze jedenkrát. Ve vašem spojení ale považujeme za přijatelné obě varianty.
Poslední užití:
4.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla „na“, „pro“
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ ve větě „V případě vzetí návrhu uchazečem(,) nebo zastavení habilitačního řízení se doklady nevracejí“?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“). Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
4.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120, 124
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Psaní c/k
Konkrétní dotaz:
Postava v knize si objednala nápoj, který se v originálu jmenuje Fresca. Můžu dále v textu napsat, že si nalil sklenici fresky?
Klíčové slovo:
fresca; freska
Odpověď:
Pokud jde o krásnou literaturu, je možné přizpůsobit pravopis výslovnosti a psát sklenice fresky (tedy s k). Je rovněž možné ponechat podobu frescy.
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Píše se doktorandské, nebo doktorantské studium? Je tam d, nebo t?
Klíčové slovo:
doktorandský
Odpověď:
Náležitá podoba je doktorandský (doktorandské studium). Přídavné jméno doktorandský je odvozeno z podstatného jména doktorand. Slovo je možné ověřit např. v IJP nebo v novém ASSČ.
Zvažované varianty:
doktorandský
doktorantský
Poslední užití:
4.3.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Slovo [onlajn] se píše s pomlčkou, že ano?
Klíčové slovo:
online; on-line
Odpověď:
Upřesňujeme, že nejde o pomlčku, ale o spojovník (kratší vodorovná čárka). Je možné psát jak on-line, tak dohromady online. Podoby jsou z jazykového hlediska rovnocenné.
Zvažované varianty:
online
on-line
Poslední užití:
1.8.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Slovo [ímejl] se píše s pomlčkou: e-mail, že ano?
Klíčové slovo:
e-mail
Odpověď:
Upřesňujeme, že nejde o pomlčku, ale o spojovník (tedy kratší vodorovnou čárku), jinak máte pravdu. Elektronickou poštu [ímejl] bychom měli psát podle příruček jen se spojovníkem, tedy e-mail; email (s výslovnotí [emajl]) je krycí nátěrová hmota. Přestože s ohledem na kontext asi nemůže ani při nedoporučovaném zápisu dojít k nepochopení náležitého významu, doporučujeme rozdílný zápis obou slov zachovávat.
Zvažované varianty:
e-mail
email
Poslední užití:
1.8.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Píše se espreso, nebo espresso?
Klíčové slovo:
espreso; espresso
Odpověď:
Původní italské označení je caffè espresso. V češtině je slovo natolik zdomácnělé, že se jeho pravopisná podoba zjednodušila. Starší výkladové slovníky dokonce doporučují pouze zjednodušenou variantu espreso. Nový elektronický Akademický slovník současné češtiny a Internetová jazyková příručka připouštějí obě možnosti zápisu: espreso i espresso.
Zvažované varianty:
espreso
espresso
Poslední užití:
1.8.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Tvar jména ve větě
Konkrétní dotaz:
Mám větu: „Slavíme patnáct let a při této příležitosti jsme vytvořili kávu v limitované edici [název] – směs sběrových [podstatné jméno – nesrozumitelné] z Brazílie, Hondurasu a Tanzánie“. Nemám napsat místo „směs“ raději „směsi“ (6. p. j. č.), aby tvar odpovídal pádu podstatného jména „edice“ („v limitované edici“ = „směsi“)?
Klíčové slovo:
podstatné jméno; pomlčka
Odpověď:
Nejprve je třeba si ujasnit, k čemu se vztahuje slovo „směs“, které je řídícím členem apoziční struktury uvedené za pomlčkou; tj. zda je ekvivalentem ke slovu „káva“, nebo „edice“. Na základě kontextu v dané větě je však logičtější výklad, že „směs sběrových...“ je apozičním vyjádřením k celému spojení „káva v limitované edici“, tedy nikoli „směs = limitovaná edice“. Pak je náležité ponechat ve větě tvar „směs“. Pokud zde užijete tvar „směsi“, mohl by být interpretován jako 4. pád. mn. č. – to by znamenalo, že směsí bylo více.
Poslední užití:
4.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Apozice, s. 220.
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka v následující větě? „Okinawa je ostrov v jihozápadním Japonsku (anektován byl v roce 1879)(,) obklopený Východočínským mořem a Tichým oceánem.“
Odpověď:
Jestliže lze u přívlastků připustit dvojí chápání a považovat je za volné i těsné, lze je buď oddělit čárkami, nebo ponechat bez čárek. Volba interpunkčního řešení závisí na kontextu a také na volbě pisatele (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
24.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 4 – Přívlastek volný a těsný
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná podmínková
Konkrétní dotaz:
Je větný celek „Nebýt tvojí pomoci, nezvládli by to“ větou jednoduchou, nebo souvětím? Resp. je spojení „nebýt tvojí pomoci“ větou vedlejší, či nikoli?
Odpověď:
Infinitivní konstrukce vyjadřující podmínku a možnost mají platnost vedlejší věty, tuto větu zastupují. Platnost vedlejší věty není signalizována spojovacím výrazem ani odkazovacím zájmenem, je dána významovým vztahem řídící věty a infinitivní konstrukce. V uvedeném případě lze nahradit infinitivní konstrukci vedlejší větou takto: „Kdyby nebylo tvojí pomoci, nezvládli by to.“ Daný větný celek tedy vyhodnotíme jako tzv. souvětí podřadné.
Poslední užití:
1.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v infinitivních konstrukcích – 1.2.1 Konstrukce vyjadřující podmínku a možnost
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Kolega se mě snaží přesvědčit, že se může psát čarovějník. Znám jen podobu čarověník. V osmidílném slovníku češtiny a v jednom zahradnickém slovníku jsem našel také jen čarověník. Ale nevím, jestli se třeba ta varianta čarovějník už také neprosadila.
Klíčové slovo:
čarověník
Odpověď:
Je pravda, že se v textech věnovaných tomuto zvláštnímu útvaru v korunách stromů tvořenému hustěji nahloučenými větvičkami s podobou čarovějník občas setkáváme. V souladu s výkladovými slovníky češtiny je však jen podoba čarověník. Zachycuje ji nejenom zmiňovaný Slovník spisovného jazyka českého a rozsáhlý Příruční slovník jazyka českého (z 30. až 50. let minulého století), ale rovněž nejnovější elektronický Akademický slovník současné češtiny. Protože jde o odborný výraz, museli by případnou změnu názvu (či přijetí dubletní varianty) iniciovat přírodovědci. Náležitá podoba čarověník jednoznačně převažuje i dokladech z korpusu SYN v 12. Je zde 989x zachycena varianta čarověník a jen 3x čarovějník. Z dokladů je zřejmé, že prosazení varianty čarovějník není příliš pravděpodobné.
Zvažované varianty:
čarověník
čarovějník
Poslední užití:
29.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Slovo forenzněpsychologický bych psala dohromady, protože jde o forenzní psychologii. Autor to má zvlášť.
Klíčové slovo:
forenzněpsychologický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a -sko, -cko, -ově) bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení platí už od roku 1993, s psaním zvlášť se v některých oblastech setkáváme stále. Souhlasíme s vaším řešením. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. Od ustáleného slovního spojení forenzní psychologie odvozujeme složené přídavné jméno forenzněpsychologický. Jde o podřadné spojení, kdy jedna složka (forenzní) rozvíjí druhou (psychologie). Podobně např. občanské právo – občanskoprávní. Psaní se spojovníkem (forenzně-psychologický) by znamenalo, že jde o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (forenzní a psychologický). Jak však sama říkáte, neodpovídá to skutečnosti.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Nemůžu nikde dohledat, jak správně napsat kognitivně-behaviorální terapie. Nacházím psaní zvlášť i se spojovníkem.
Klíčové slovo:
kognitivně-behaviorální
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a -sko, -cko, -ově) bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení platí už od roku 1993 (kdy vyšla poslední verze PČP), s psaním zvlášť se setkáváme stále, platí to i pro tento případ.
Při psaní složených přídavných jmen vycházíme z věcné znalosti. Zde jde nepochybně o složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -ně, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a, tedy souřadně (kognitivní a behaviorální terapie). Pro oddělení obou složek takového složeného přídavného jména používáme spojovník: kognitivně-behaviorální terapie.
Nepovažujeme za pravděpodobné, že východiskem by bylo slovní spojení kognitivní behaviorismus, z něhož by se odvodilo přídavné jméno psané dohromady kognitivněbehaviorální.
Zvažované varianty:
kognitivně-behaviorální
kognitivně behaviorální
Poslední užití:
11.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.