Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Z kterých příruček čerpáte informace o psaní velkých písmen?
Klíčové slovo:
velká písmena
Odpověď:
Základní informace o psaní velkých písmen vám doporučujeme hledat v Internetové jazykové příručce. Podrobnější poučení pak přináší kniha Psaní velkých písmen v češtině, která však svou koncepcí není příručkou kodifikační. V neposlední řadě můžete – podle klíčových slov nebo jednotlivých témat – vyhledávat informace o psaní velkých písmen v Databázi jazykových dotazů (dotazy.ujc.cas.cz), která materiálově vychází z dotazů kladených jazykové poradně.
Poslední užití:
22.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Psaní velkých písmen v češtině. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Je možné do určité příručky doplnit danou informaci?
Konkrétní dotaz:
Můžete doplnit do Internetové jazykové příručky, že některé úřady vyžadují zápis adresy, který neodpovídá doporučení v Pravidlech českého pravopisu? Konkrétně, trvají na tom, že jména ulic, která vznikla před rokem 1993, musejí být po předložce zapisována s malým písmenem.
Klíčové slovo:
velká písmena
Odpověď:
To, že některé úřady nechtějí respektovat doporučení uvedená v Pravidlech českého pravopisu (PČP), je nám známo. Vymáhání či vyžadování dodržování PČP není v pravomocích ani v náplni práce jazykové poradny, respektive Ústavu pro jazyk český. Stejně tak neodpovídá koncepčním zásadám Internetové jazykové příručky, aby uváděla informace o tom, že ne všichni uživatelé češtiny doporučené pravopisné zásady respektují.
Poslední užití:
12.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Existuje příručka pro dělení anglických slov a jmen?
Klíčové slovo:
dělení slov
Odpověď:
Obecné poučení k dělení slov na konci řádku přináší Internetová jazyková příručka (IJP), která v dané kapitole (viz https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=135) přináší dílčí doporučení k dělení slov, která se vyslovují jinak, než píšou, a uvádí několik příkladů z angličtiny (např. dělení slov grizzly, Bridgetown aj.). Není nám však známo, že by existovala příručka, která by byla koncepčně zaměřena na dělení anglických slov jako takové a která by měla tímto způsobem sestavený heslář.
Poslední užití:
31.8.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Kde najdu informace o užívání tří teček?
Klíčové slovo:
tři tečky
Odpověď:
Doporučujeme vám Internetovou jazykovou příručku. Výklad věnující se užívání tří teček najdete v kapitole o interpunkci, konkrétní oddíl je zde: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=166.
Poslední užití:
9.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
S jakým i/í (ve smyslu krátké, nebo dlouhé) se píše slovo vys_latel, myšleno např. Česká televize?
Klíčové slovo:
vysílatel; vysilatel
Odpověď:
Správné jsou obě možnosti. Podle SSJČ je možné užít jak zápis vysílatel, tak vysilatel (obdobně např. vyzývatel i vyzyvatel). Slovník slovo označuje jako řidší, doklady z ČNK však ukazují, že se stále užívá, a to obvykle ve spojení se slovy televizní, veřejný, komerční, rozhlasový. V praxi je výrazně častější podoba s í: vysílatel. V korpusu SYN v10 je poměr 64x vysilatel a 1277x vysílatel. Podoba vysílatel je uvedena mj. v autorském zákoně (zákon 121/2000 Sb., autorský zákon).
Zvažované varianty:
vysílatel
vysilatel
Poslední užití:
31.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Redaktorka mně neustále upravuje psaní slova vagón na vagon. Argumentuje tím, že je to tak ve slovníku a v Pravidlech z roku 1993. Ale já vím, že platí Dodatek, který připouští i zápis s délkou. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
vagon, vagón
Odpověď:
Ano, správné jsou obě podoby: vagon i vagón, jde o rovnocenné varianty. Přestože např. SSČ, NASCS zachycují jen podobu vagon, je možné v souladu s Dodatkem k PČP psát slovo jak s krátkým o (vagon), tak dlouhým ó (vagón). Způsob psaní je možné ověřit v IJP ve slovníkové části, obecnější poučení najdete ve výkladové části v kapitole Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov. Pokud byste se v redakci chtěli řídit frekvencí, pak doklady z ČNK ukazují, že podoba vagon je výrazně častější než vagón.
Poslední užití:
22.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov.
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Zápis měkčení
Konkrétní dotaz:
Potřebuju vědět, jak mám zapsat 2. pád příjmení Líňa. Skloňovala bych ho podle vzoru žena a pak napíšu Líňy, ale je to zvláštní. Nejspíš se to původní ň měkčí tím měkkým i, ale když napíšu Líni, tak to jméno ztrácí úplně svou podobu a je to někdo jiný.
Klíčové slovo:
Líňa
Odpověď:
Pokud jde o mužské příjmení Líňa, pak upřesňujeme, že se neskloňuje podle vzoru žena, ale předseda, tvar 2. pádu je však stejný, a to Líni (nikoli Líňy). Přestože se vám zápis nelíbí, je správně. Háček nad ň ze základní podoby jména Líňa se neopakuje, měkčení n je ve 2. pádě signalizováno písmenem i. Obdobně se zachází např. se jmény Váňa – Váni, Baťa – Bati, popř. Naďa – Nadi, Nadě.
Zvažované varianty:
Líni
Líňy
Poslední užití:
30.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní i, í – y, ý v domácích nebo zdomácnělých slovech
Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Jaký vztah má Internetová jazyková příručka ke kodifikaci?
Klíčové slovo:
kodifikace
Odpověď:
Otázka hodnocení příruček jako kodifikačních je poněkud problematická. Do roku 1989 byly jako kodifikační hodnoceny následující příručky: Pravidla českého pravopisu, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost a Česká mluvnice od B. Havránka a A. Jedličky. Po roce 1989 se situace komplikuje: pro jazykovou výchovu jsou stále závazná Pravidla českého pravopisu, avšak některé publikace výslovně uvádějí, že nechtějí být vnímány jako kodifikační, např. Slovník spisovné češtiny uvádí, že je příručkou normativní, nikoli kodifikační (tj. v něm uvedené podoby nejsou závazné). Je však třeba doplnit, že vyjádření autorů je jedna věc, druhá věc je, jak dané příručky laická veřejnost vnímá. Roli rovněž hraje příslušnost autorů k určité instituci, konkrétně například k Ústavu pro jazyk český, příručky, které vznikají na půdě respektovaných institucí, veřejnost zpravidla vnímá jako závazné. Co je nám známo, nemalá část veřejnosti Internetovou jazykovou příručku (IJP) jako kodifikační vnímá a užívá, byť zatím tento status není potvrzen úředně, doložkou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (tuto doložku však již má výkladová část IJP – Akademická příručka českého jazyka). Sama IJP obsahuje pojednání k problematice úzu, normy a kodifikace, vizte zde: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=892.
Poslední užití:
21.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Ve školní úloze je úkol podtrhnout tvrdé slabiky. Co to je tvrdá slabika?
Klíčové slovo:
slabika
Odpověď:
Pojem tvrdá/měkká slabika se vyskytuje v didaktické literatuře, lingvistické texty s ním nepracují. Ve školní výuce jsou jako tvrdé označovány slabiky hy, chy, ky, ry, dy, ty, ny, měkké slabiky ži, ši, či, ři, ci, ji, di, ti, ni. Vzhledem k tomu, že jazyková poradna není didaktické pracoviště, pro více informací vám doporučujeme obrátit se na didaktiky, např. na Asociaci češtinářů.
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Může být slovo zároveň plnovýznamové i gramatické?
Klíčové slovo:
význam
Odpověď:
Z hlediska terminologie nikoli. Plnovýznamové slovo je slovo, které má samo o sobě nějaký (věcný) význam, gramatická, neplnovýznamová, slova sama o sobě (věcný) význam nemají a svůj význam získávají až ve spojení se slovem plnovýznamovým. Existují však například slova, která se shodují v tvaru, nikoli však ve své funkci a původu. Např. slovo „jen“ může označovat ‚jednotku japonské měny‘ a pak jde o slovo plnovýznamové, nebo částici (např. ve větě Jak to jen mohl udělat!), které bývá řazeno mezi slova gramatická. Tvarová shoda je v daném případě způsobena odlišným původem slov.
Poslední užití:
7.1.2022
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.