Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná přípustková
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se s kolegy shodnout na syntaktickém rozboru části jedné básně z učebnice. Úryvek zní takto: „Zatím vábím a chytám na vějičky slov pěknost toho všeho tam u nás, ať se chytí, co se chytí.“ Jde nám o to „ať se chytí, co se chytí“. Nevíme vlastně, co je zač to slovo „ať“, jestli je to částice, nebo spojka, a tudíž jestli je to celé možné považovat za nějakou vsuvku, nebo je to normálně vedlejší věta.
Klíčové slovo:
ať – co
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého u hesla „ať“ uvádí analogický příklad „ať dělám, co dělám, nikdy to neudělám dobře“ – výraz „ať“ v tomto případě SSJČ hodnotí jako spojku uvozující věty s významem připouštěcím. Že jde o vedlejší větu přípustkovou, potvrzuje i Vladimír Šmilauer v Novočeské skladbě; respektive vymezuje zde ještě konkrétnější typ, větu podmínkově přípustkovou. Uvádí, že v takovýchto případech „imperativní částice ať, nech, nechť, nechať klesají ve spojky podřadicí“. Lze tedy konstatovat, že celé spojení „ať se chytí, co se chytí“, má význam (podmínkově) přípustkový. Formálně se však samozřejmě jedná o dvě věty: „co se chytí“ je věta podmětná („ať se chytí cokoli“).
Poslední užití:
13.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 326–328 (odst. 7753–7755), vydání 1969
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná místní
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit, která z vět souvětí je hlavní a která vedlejší. Souvětí zní: „Kde se vzal, tu se vzal.“
Klíčové slovo:
kde
Odpověď:
Když si nejsme jisti, která věta souvětí je hlavní a která vedlejší, pomůže blíže se podívat na výrazy, které jednotlivé věty uvozují. Vedlejší věty bývají jednak uvozeny podřadicími spojkami (např. protože, ačkoli, když), jednak vztažnými zájmeny (např. kdo, co, jaký) nebo vztažnými zájmennými příslovci (např. kde, odkdy, kolik, proč). Těmto výrazům v hlavních větách často odpovídají odkazovací (ukazovací) zájmena, resp. příslovce, a vznikají tak tyto dvojice: ten–kdo, to–co, takový–jaký, tam–kde, tolik–kolik. S použitím této pomůcky tedy můžeme snadno rozhodnout, že vedlejší věta je ve vašem případě ta, která je uvozena výrazem „kde“ („kde se vzal“), a věta uvozená výrazem „tu“ („tu se vzal“) že je věta hlavní.
Poslední užití:
7.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
odst. 545 a 660 (vydání 2008)
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 267 (odst. 726)
Dotaz:
Vztah slučovací
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jist poměrem mezi větami v souvětí, a tím pádem ani správností čárky. Souvětí v tuto chvíli vypadá takto: „Když jsem se díval na běžící psy, vnímal jsem téměř bolestně krásu jejich pohybů, a při pohledu na cválajícího koně jsem se chvěl pocitem, který jsem sám dobře nechápal.“ Lze chápat vztah mezi větami „vnímal jsem téměř bolestně krásu jejich pohybů“ a „při pohledu na cválajícího koně jsem se chvěl pocitem“ jako odporovací? Jak by vypadal větný rozbor celého souvětí?
Klíčové slovo:
rozbor souvětí
Odpověď:
Vztah mezi těmito větami chápeme jako slučovací, a pro čárku zde proto není důvod. Větný rozbor souvětí by vypadal takto: Když jsem se díval na běžící psy (vedlejší věta příslovečná časová), vnímal jsem téměř bolestně krásu jejich pohybů (první věta hlavní) a při pohledu na cválajícího koně jsem se chvěl pocitem (druhá věta hlavní), který jsem sám dobře nechápal (vedlejší věta přívlastková).
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
pokaždé než
Odpověď:
Jestliže spojovacímu výrazu u vedlejší věty předchází příslovečný výraz s časovým významem („pokaždé když“, „teď když“ apod.), čárka mezi nimi není nutná, a to zejména stojí-li toto spojení na samém začátku větného celku. Jestliže však spojení časového příslovečného výrazu a spojovacího výrazu stojí uvnitř složitějšího větného či souvětného celku, může být interpunkční řešení různé. Volba interpunkčního řešení pak může sledovat rozličné zřetele, např. přehlednost, odraz zvukového členění celku při hlasitém čtení či prostě jen preferenci pisatele.
Poslední užití:
4.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky v souvětí, sekce 11 – Vedlejší věty časové – typ předtím než, pokaždé když
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 122
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 115
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky v souvětí, sekce 10 – Teprve, jen, zvláště apod. + spojovací výraz, časové příslovce + spojovací výraz
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Dělám korekturu textu a zarazila jsem se u souvětí „Vliv může mít i pravidelné zkracování jícnu či trvalé zkrácení jícnu, které pak vede k...“ Neměl by mít přísudek ve vedlejší větě podobu „vedou“? Podotýkám, že vedlejší věta se vztahuje jak k „pravidelnému zkracování“, tak k „trvalému zkrácení“.
Klíčové slovo:
shoda ve vedlejší větě
Odpověď:
Pokud se vedlejší věta vztahuje k oběma složkám několikanásobného podmětu v hlavní větě, je skutečně nutné užít množného čísla, tedy „... které pak vedou“. Stávající podoba věty signalizuje, že je řeč pouze o „trvalém zkrácení jícnu“.
Poslední užití:
8.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
odst. 255 (shoda tvarů adjektivních)
Dotaz:
Vedlejší věta podmětná
Konkrétní dotaz:
Jaký druh vedlejší věty je v souvětí „V Praze není nikoho, kdo by byl lepší“? Je to věta předmětná, nebo podmětná?
Klíčové slovo:
podmět v genitivu
Odpověď:
Jedná se o vedlejší větu podmětnou. Matoucí může být skutečnost, že podmět „nikoho“, který vedlejší věta rozvíjí, je zde v nestandardním tvaru druhého pádu.
Poslední užití:
25.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Vedlejší věta přívlastková
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se s kolegyní shodnout, zda je v souvětí „Strhl se takový křik, že lidem tuhla krev v žilách“ vedlejší věta přívlastková, nebo měrová. Rozsoudíte nás?
Klíčové slovo:
takový, že
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe. Mluvnice takový typ vět obvykle považují za tzv. věty účinkové, které uvedením následku děje vyjadřují míru (intenzitu) či obecně způsob, případně i příčinu. Jednoznačná shoda mezi příručkami není. Těmto větám obvykle předchází výrazy jako „tak“, „tolik“, „takový“ apod. V. Šmilauer v Novočeské skladbě kromě tohoto výkladu uvádí též významově blízký větný typ „Chlapec, že se na něho srdce třese“, který klasifikuje jako vedlejší větu přívlastkovou s významem účinkovým.
Poslední užití:
25.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 458 (odst. 681)
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 294 (odst. 757 c); s. 189 (odst. 563 1c)
Dotaz:
Vztah stupňovací
Konkrétní dotaz:
Jaký poměr je mezi větami v souvětí „Po válce byl nařčen z kolaborace, a byl i ve vězení“?
Klíčové slovo:
stupňování
Odpověď:
Ústav pro jazyk český není didaktické pracoviště, takže nemůžeme zaručit, že školská praxe neupřednostňuje jiné řešení, nicméně poměr v uvedeném souvětí bychom vzhledem k užité spojce „i“ určili jako slabý poměr stupňovací.
Poslední užití:
25.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Dotaz:
Vztah odporovací
Konkrétní dotaz:
Jaký poměr je mezi větami v souvětí „Po skončení války se k učení vrátil, ale věnoval se i divadlu“?
Klíčové slovo:
ale i
Odpověď:
Ústav pro jazyk český není didaktické pracoviště, takže nemůžeme zaručit, že školská praxe neupřednostňuje jiné řešení, nicméně poměr v uvedeném souvětí bychom určili jako odporovací. Tento typ uvádí mezi příklady odporovacích souvětí např. Vladimír Šmilauer v Novočeské skladbě: „Miloval jsem slunce, polední žár – ale i vlažnost večerních cest."
Poslední užití:
25.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z oslovení
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, jak řešit shodu přísudku s podmětem v případech, kdy podmět známe z oslovení, např. „Milé děti, přejeme vám, abyste se měly/i dobře“. Jaké i/y je zde správně?
Klíčové slovo:
milé děti
Odpověď:
O této problematice se vedou spory. Jeden názorový tábor tvrdí, že jelikož jsou „děti“ v oslovení v 5. pádě, logicky nemůžou být podmětem věty; podmětem je podle tohoto pojetí bezrodé zájmeno „vy“, a shoda se řídí přirozeným rodem podmětu (pak záleží na kontextu, zda jsou „dětmi“ míněni chlapci i dívky, pouze chlapci, nebo pouze dívky). Druhý tábor zastává myšlenku, že jde o specifický případ a podmětem jsou i přes 5. pád „děti“; podle tohoto pojetí je v přísudku náležité ypsilon. Závěrem: volbu koncovky v přísudku je možné řídit jak přirozeným rodem podmětu, tak rodem podstatného jména v 5. p.
Poslední užití:
3.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1.2 – Typ Děvčata, snad jste se na nás nezlobily/nezlobila?
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná způsobová
Konkrétní dotaz:
Určujeme s žáky druhy vedlejších vět a zarazili jsme se u souvětí „Udělej to tak, abys ji stihl na letišti“. Většina žáků vedlejší větu určila jako účelovou, ale někteří usoudili, že jde o větu způsobovou. Jsou oba způsoby možné?
Klíčové slovo:
druh vedlejší věty
Odpověď:
V první řadě musíme upozornit, že nejme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe. Větu bychom nicméně primárně určili jako příslovečnou způsobovou. K větě účelové svádí pouze skutečnost, že je zde užita spojka „aby“, která je pro věty účelové typická, avšak významově je toto zařazení nefunkční: věta nevyjadřuje „proč to má XY udělat“, ale „jak to má udělat“.
Poslední užití:
8.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Podmět v 1. p. – zájmeno
Konkrétní dotaz:
Děláme se synem úkol, v němž má určovat větné členy, a pohořeli jsme na zájmenu „která“ v souvětí „Na okně seděla kočka, která se vyhřívala na sluníčku“. O jaký větný člen se jedná?
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
V první řadě musíme upozornit, že nejme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe. Formálně je však zájmeno „která“ podmětem vedlejší věty, v níž zastupuje jméno „kočka“ z věty hlavní. Toto řešení uvádí i poradna Asociace češtinářů (https://www.ascestinaru.cz/poradna-asc-podmet-ve-vedlejsich-vetach/), na niž tazatele se školskými dotazy často odkazujeme. Nelze však vyloučit, že někteří učitelé větněčlenské určování vztažných zájmen v této pozici nevyžadují. V případě nejasností doporučujeme možná řešení primárně konzultovat s konkrétním učitelem.
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se s kolegy shodnout na i/y v přísudku v následujícím souvětí: „Vlastivědný spolek Českolipska spojil své síly s městem, s jeho regionálním informačním centrem a přes nesnáze doby dokázaly připravit projekt.“ Já tam intuitivně cítím měkké i, protože za tím projektem stojí živí lidé, ale kolegové prosazují ypsilon.
Klíčové slovo:
několikanásobný nevyjádřený podmět
Odpověď:
Pravdu mají kolegové. V druhé větě souvětí („přes nesnáze doby dokázaly připravit projekt“) je nevyjádřený podmět, který však můžeme rekonstruovat z první věty: jde o několikanásobný podmět tvořený výrazy „spolek“, „město“ a „centrum“. Protože mezi nimi není jméno rodu mužského životného, je třeba v přísudku napsat tvrdé y. To, že za projektem ve skutečnosti stojí živí lidé, na tvar přísudku nemá vliv, řídíme se zde čistě gramatickým rodem jmen. Pro úplnost dodáváme, že kromě tohoto řešení přichází v úvahu řídit shodu pouze jménem „spolek“ („Vlastivědný spolek Českolipska spojil své síly s městem, s jeho regionálním informačním centrem a přes nesnáze doby dokázal připravit projekt“). Dvojí řešení plyne z dvojího možného pohledu na věc: buď uplatníme hledisko významové („spolek“, „město“ a „centrum“ jsou významově rovnocenné a tvoří několikanásobný podmět), nebo formální (podmětem je striktně vzato pouze jméno v 1. pádě, tedy „spolek“).
Poslední užití:
10.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.1.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 3.1 – Přísudek následuje za několikanásobným podmětem