Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se vnucují české výrazy a moravismy se opomíjejí (např. české truhlář a moravské stolař).
Klíčové slovo:
truhlář
Odpověď:
České výkladové slovníky uvádějí výraz stolař jako oblastní moravskou variantu pro podstatné jméno truhlář. Co je nám známo, doporučení, aby mluvčí slovo stolař neužívali, nikde v jazykových příručkách nenajdeme a rovněž nemáme pocit, že by tomu tak bylo u dalších oblastních variant.
Poslední užití:
10.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se tvrdí, že Moravané jsou Češi. Ukrajinci také nejsou Rusi. Ze strany Čechů jde o stejnou šikanu.
Klíčové slovo:
Čech
Odpověď:
Podle Akademického slovníku současné češtiny má výraz Čech pět základních významů: 1. význam je ‚obyvatel Česka‘, 2. ‚člověk pocházející z Česka‘, 3. ‚člověk hlásící se k české národnosti, příslušník českého národa‘, 4. obyvatel Čech 1 (historické země českého státu) a 5. mn. Češi ‚(sportovní) reprezentanti Česka‘, přičemž zeměpisné jméno Česko je jednoslovný název pro Českou republiku, kterou tvoří historická území Čechy, Morava a Slezsko. Označení Čech lze (kromě 4. významu) bezpříznakově užít i pro obyvatele Moravy a Slezska. Je tedy mylné se domnívat, že je dané lexikum užíváno k útisku části obyvatel České republiky.
Poslední užití:
10.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ příjmení Niewiadoma?
Klíčové slovo:
Niewiadoma
Odpověď:
Toto příjmení je evidentně polského původu. Jde o přechýlenou formu od mužské podoby Niewiadomy. Jak uvádí Internetowy słownik nazwisk w Polsce provozovaný Ústavem polského jazyka Polské akademie věd (https://nazwiska.ijp.pan.pl/), vzniklo toto příjmení z adjektiva s významem ‚neznámý‘.
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak v češtině zapsat ukrajinský název Ivano-frankivská oblast? Má tam být spojovník, nebo se to má psát dohromady?
Klíčové slovo:
Ivano-Frankivská oblast
Odpověď:
Toto pojmenování související s endonymem (tj. podobou v jazyce původu, v tomto případě transkribovanou do latinky) Ivano-Frankivsk doporučujeme v českých textech zapisovat se spojovníkem, tj. Ivano-frankivská oblast (analogicky např. podle frýdecko-místecký od Frýdek-Místek).
Vzhledem k tomu, že pro dané ukrajinské město je více vžité české exonymum (tj. domácí podoba cizího názvu) Ivano-Frankovsk (rovněž se spojovníkem), které uvádí i Geografický místopisný slovník světa, je samozřejmě možné užít rovněž počeštěnou podobu Ivano-frankovská oblast.
Zvažované varianty:
Ivanofrankivská oblast
Ivano-frankivská oblast
Poslední užití:
22.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak v češtině zapsat název ukrajinského města Ivano-Frankivsk? Má tam být spojovník, nebo pomlčka?
Klíčové slovo:
Ivano-Frankivsk
Odpověď:
Toto endonymum (tj. podoba v jazyce původu, v tomto případě transkribovaná do latinky) doporučujeme v českých textech zapisovat v souladu s praxí se spojovníkem, tj. Ivano-Frankivsk. Jak však dokládají mj. data z Českého národního korpusu, pro dané ukrajinské město je více vžité české exonymum (tj. domácí podoba cizího názvu) Ivano-Frankovsk (rovněž se spojovníkem), které uvádí i Geografický místopisný slovník světa.
Zvažované varianty:
Ivano-Frankivsk
Ivano–Frankivsk
Poslední užití:
22.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jestli už je dnes přijatelná předložka „na“ ve spojení se slovem „ústav“, například „pracuje na fyzikálním ústavu“.
Klíčové slovo:
v ústavu; na ústavu
Odpověď:
Předložka „na“ v současném jazyce skutečně expanduje na úkor předložky „v“. Ve spojení se slovem „ústav“ však považujeme za základní a neutrální spojení s předložkou „v“, tedy například „pracuje ve fyzikálním ústavu“. Předložku „na“ bychom zde stále vnímali jako příznakovou (tj. stylově nižší); oproti variantě s předložkou „v“ je také v praxi mnohem méně častá.
Poslední užití:
9.2.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 1 – Předložka + obecné jméno
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz:
Máme větu „V jejich práci jim pomáhali koně i krávy.“ V práci se dohadujeme, jestli by ve slově „pomáhali“ nemělo být spíše tvrdé y. Můžete nám poradit?
Klíčové slovo:
koně i krávy
Odpověď:
Jestliže je součástí několikanásobného podmětu jméno rodu mužského životného, píšeme v přísudku měkké i. V uvedené větě je jménem rodu mužského životného slovo „koně“, proto je tvar „pomáhali“ v pořádku. Ve větách, v nichž přísudek předchází několikanásobnému podmětu, můžeme vedle základního pravidla uplatnit také shodu podle členu, který stojí nejblíže přísudku. Ovšem vzhledem k tomu, že je zde slovo „koně“ na prvním místě, nic se v tomto ohledu nemění a i v takovém případě by bylo namístě pouze řešení s měkkým i: „V jejich práci jim pomáhali koně i krávy.“ Pouze pokud by v této větě na prvním místě stály „krávy“, byl by vedle tvaru s měkkým i („V jejich práci jim pomáhali krávy i koně“) v pořádku také tvar s tvrdým y („V jejich práci jim pomáhaly krávy i koně“).
Poslední užití:
13.2.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.1 – Složkou několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaká je správná podoba názvu: dohromady Dyjskosvratecký úval, nebo se spojovníkem Dyjsko-svratecký úval?
Klíčové slovo:
Dyjsko-svratecký úval
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že se v názvu tohoto geomorfologického celku objevuje složené přídavné jméno souřadné, nikoli podřadné, píšeme Dyjsko-svratecký úval se spojovníkem (jde zde o souřadné spojení jmen řek Dyje a Svratky). V této podobě je pojmenování rovněž geograficky standardizováno, viz Geoportál ČÚZK. Nejde zde tedy o tradiční způsob psaní některých jmen typu Českomoravská vrchovina, Moravskoslezský kraj, který odporuje jinak obecně platným základním pravidlům o psaní složených přídavných jmen.
Zvažované varianty:
Dyjsko-svratecký úval
Dyjskosvratecký úval
Poslední užití:
6.2.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Uvnitř slova
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych se zeptat, jak se správně píše slovo pěšo, ve smyslu ‚jít někam pěšky‘ (tedy jít někam pěšo). Zápis pěšo se mi zdá nedostatečný, protože nevyjadřuje obvykle vyslovovanou délku nad ě. Fonetický přepis pjéšo, který vystihuje to, jak slovo vyslovujeme, mi ale nepřijde správný. Bohužel písmeno e, které by nad sebou mělo zároveň háček i čárku, neexistuje, i když by bylo přesně to, co by v této situaci bylo potřeba.
Klíčové slovo:
pěšo, pjéšo; psaní ě
Odpověď:
Vámi popsaný problém nemá žádné jednoznačně správné řešení. Háček je v tom, že v nestandardní vrstvě jazyka se občas mohou objevit jevy, které není možné standardním způsobem zapsat. Pokud přichází v úvahu několik nestandardních způsobů zápisu, neexistují kritéria, podle nichž by se rozhodlo, který z těchto zápisů je vhodnější. Slovník nespisovné češtiny zachycuje pouze fonetickou podobu pjéšo, úzus však takto jednoznačný není. Pokud se podíváme do internetového vyhledávače Google, převažuje zápis pěšo. Je to jistě i z toho důvodu, že vedle dlouhé výslovnosti [pjéšo] se objevuje i výslovnost krátká [pješo]. Nemalý počet výskytů má i fonetický zápis pjéšo (stovky dokladů) a vyskytuje se též podoba se znásobenou samohláskou pěěšo, příp. pěěěšo, ta je ovšem nejméně častá (jednotky dokladů). Ani jednu z variant nelze označit za vhodnější či méně vhodnou, ve všech případech bude zápis nestandardní a je na pisateli, kterou variantu zvolí.
Zvažované varianty:
pěšo
pjéšo
pěěšo
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Ostatní značky a znaky
Konkrétní dotaz:
Jak mám postupovat, když uvádím za jménem dosud žijícího člověka v závorce rok jeho narození? Je možné uvést u roku znak pro narození (*), nebo mám postupovat jinak?
Klíčové slovo:
narození, *
Odpověď:
Pro označení data narození lze používat hvězdičku (*), ta je umístěna v horní linii řádku a od následujícího údaje (např. právě roku) se odděluje mezerou. Znak a datum narození musejí být na stejném řádku. Při zaznamenávání informací o datu narození však lze postupovat i jinak, možností je třeba užití grafické zkratky a roku (např. v podobě „nar. 1980“, kterou můžeme nalézt přibližně ve 300 výskytech i v korpusu SYN2020). Nedoporučovali bychom ale zápis v podobě samotného roku v závorce, neboť taková varianta by pro čtenáře nemusela být dostatečně srozumitelná.
Poslední užití:
25.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
8.17 Znaky pro narození a úmrtí (s. 24)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Značky, čísla a číslice – 1 Obecné poučení
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
korpus SYN2020
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.