Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Existuje příručka pro dělení anglických slov a jmen?
Klíčové slovo:
dělení slov
Odpověď:
Obecné poučení k dělení slov na konci řádku přináší Internetová jazyková příručka (IJP), která v dané kapitole (viz https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=135) přináší dílčí doporučení k dělení slov, která se vyslovují jinak, než píšou, a uvádí několik příkladů z angličtiny (např. dělení slov grizzly, Bridgetown aj.). Není nám však známo, že by existovala příručka, která by byla koncepčně zaměřena na dělení anglických slov jako takové a která by měla tímto způsobem sestavený heslář.
Poslední užití:
31.8.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Kde najdu informace o užívání tří teček?
Klíčové slovo:
tři tečky
Odpověď:
Doporučujeme vám Internetovou jazykovou příručku. Výklad věnující se užívání tří teček najdete v kapitole o interpunkci, konkrétní oddíl je zde: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=166.
Poslední užití:
9.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
S jakým i/í (ve smyslu krátké, nebo dlouhé) se píše slovo vys_latel, myšleno např. Česká televize?
Klíčové slovo:
vysílatel; vysilatel
Odpověď:
Správné jsou obě možnosti. Podle SSJČ je možné užít jak zápis vysílatel, tak vysilatel (obdobně např. vyzývatel i vyzyvatel). Slovník slovo označuje jako řidší, doklady z ČNK však ukazují, že se stále užívá, a to obvykle ve spojení se slovy televizní, veřejný, komerční, rozhlasový. V praxi je výrazně častější podoba s í: vysílatel. V korpusu SYN v10 je poměr 64x vysilatel a 1277x vysílatel. Podoba vysílatel je uvedena mj. v autorském zákoně (zákon 121/2000 Sb., autorský zákon).
Zvažované varianty:
vysílatel
vysilatel
Poslední užití:
31.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Redaktorka mně neustále upravuje psaní slova vagón na vagon. Argumentuje tím, že je to tak ve slovníku a v Pravidlech z roku 1993. Ale já vím, že platí Dodatek, který připouští i zápis s délkou. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
vagon, vagón
Odpověď:
Ano, správné jsou obě podoby: vagon i vagón, jde o rovnocenné varianty. Přestože např. SSČ, NASCS zachycují jen podobu vagon, je možné v souladu s Dodatkem k PČP psát slovo jak s krátkým o (vagon), tak dlouhým ó (vagón). Způsob psaní je možné ověřit v IJP ve slovníkové části, obecnější poučení najdete ve výkladové části v kapitole Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov. Pokud byste se v redakci chtěli řídit frekvencí, pak doklady z ČNK ukazují, že podoba vagon je výrazně častější než vagón.
Poslední užití:
22.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov.
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Zápis měkčení
Konkrétní dotaz:
Potřebuju vědět, jak mám zapsat 2. pád příjmení Líňa. Skloňovala bych ho podle vzoru žena a pak napíšu Líňy, ale je to zvláštní. Nejspíš se to původní ň měkčí tím měkkým i, ale když napíšu Líni, tak to jméno ztrácí úplně svou podobu a je to někdo jiný.
Klíčové slovo:
Líňa
Odpověď:
Pokud jde o mužské příjmení Líňa, pak upřesňujeme, že se neskloňuje podle vzoru žena, ale předseda, tvar 2. pádu je však stejný, a to Líni (nikoli Líňy). Přestože se vám zápis nelíbí, je správně. Háček nad ň ze základní podoby jména Líňa se neopakuje, měkčení n je ve 2. pádě signalizováno písmenem i. Obdobně se zachází např. se jmény Váňa – Váni, Baťa – Bati, popř. Naďa – Nadi, Nadě.
Zvažované varianty:
Líni
Líňy
Poslední užití:
30.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní i, í – y, ý v domácích nebo zdomácnělých slovech
Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Jaký vztah má Internetová jazyková příručka ke kodifikaci?
Klíčové slovo:
kodifikace
Odpověď:
Otázka hodnocení příruček jako kodifikačních je poněkud problematická. Do roku 1989 byly jako kodifikační hodnoceny následující příručky: Pravidla českého pravopisu, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost a Česká mluvnice od B. Havránka a A. Jedličky. Po roce 1989 se situace komplikuje: pro jazykovou výchovu jsou stále závazná Pravidla českého pravopisu, avšak některé publikace výslovně uvádějí, že nechtějí být vnímány jako kodifikační, např. Slovník spisovné češtiny uvádí, že je příručkou normativní, nikoli kodifikační (tj. v něm uvedené podoby nejsou závazné). Je však třeba doplnit, že vyjádření autorů je jedna věc, druhá věc je, jak dané příručky laická veřejnost vnímá. Roli rovněž hraje příslušnost autorů k určité instituci, konkrétně například k Ústavu pro jazyk český, příručky, které vznikají na půdě respektovaných institucí, veřejnost zpravidla vnímá jako závazné. Co je nám známo, nemalá část veřejnosti Internetovou jazykovou příručku (IJP) jako kodifikační vnímá a užívá, byť zatím tento status není potvrzen úředně, doložkou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (tuto doložku však již má výkladová část IJP – Akademická příručka českého jazyka). Sama IJP obsahuje pojednání k problematice úzu, normy a kodifikace, vizte zde: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=892.
Poslední užití:
21.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Ve školní úloze je úkol podtrhnout tvrdé slabiky. Co to je tvrdá slabika?
Klíčové slovo:
slabika
Odpověď:
Pojem tvrdá/měkká slabika se vyskytuje v didaktické literatuře, lingvistické texty s ním nepracují. Ve školní výuce jsou jako tvrdé označovány slabiky hy, chy, ky, ry, dy, ty, ny, měkké slabiky ži, ši, či, ři, ci, ji, di, ti, ni. Vzhledem k tomu, že jazyková poradna není didaktické pracoviště, pro více informací vám doporučujeme obrátit se na didaktiky, např. na Asociaci češtinářů.
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Může být slovo zároveň plnovýznamové i gramatické?
Klíčové slovo:
význam
Odpověď:
Z hlediska terminologie nikoli. Plnovýznamové slovo je slovo, které má samo o sobě nějaký (věcný) význam, gramatická, neplnovýznamová, slova sama o sobě (věcný) význam nemají a svůj význam získávají až ve spojení se slovem plnovýznamovým. Existují však například slova, která se shodují v tvaru, nikoli však ve své funkci a původu. Např. slovo „jen“ může označovat ‚jednotku japonské měny‘ a pak jde o slovo plnovýznamové, nebo částici (např. ve větě Jak to jen mohl udělat!), které bývá řazeno mezi slova gramatická. Tvarová shoda je v daném případě způsobena odlišným původem slov.
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Píše se [departmán] normálně foneticky departmán?
Klíčové slovo:
departement
Odpověď:
Nepíše, podle IJP i nového elektronického ASSČ se pojmenování územní a správní jednotky ve Francii a v některých dalších zemích píše v češtině původním pravopisem: departement. Počeštěná podoba departmán se v praxi objevuje jen výjimečně, např. v korpusu SYN v11 jsou pouhé 3 doklady, zatímco varianta departement je doložena 2743x.
Zvažované varianty:
departement
departmán
Poslední užití:
4.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Existuje nějaká online příručka pro lingvistickou terminologii?
Klíčové slovo:
terminologie
Odpověď:
Podrobný výklad k jednotlivým lingvistickým termínům lze online vyhledávat v Novém encyklopedickém slovníku češtiny (https://www.czechency.org/slovnik). Je však třeba doplnit, že uvedené dílo svou koncepcí cílí především na odbornou lingvistickou veřejnost, školní terminologii je proto nutné vyhledávat v mluvnicích a učebnicích češtiny.
Poslední užití:
7.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Co je to gramatické slovo?
Klíčové slovo:
význam
Odpověď:
Jako gramatická, neplnovýznamová, se označují slova, která sama o sobě nemají (věcný) význam a která svůj význam získávají až ve spojení se slovem plnovýznamovým. Obvykle jsou do této kategorie řazeny předložky, spojky, většinou i částice a někdy též zájmena.
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Máme v odborném textu psát erose, nebo eroze?
Klíčové slovo:
eroze
Odpověď:
Doporučujeme volit podobu eroze. Slovo patří k zdomácnělým výrazům, v nichž se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z], zápis eroze je základní, stylově neutrální, je ho možno použít ve všech spisovných textech. Podoba erose je vnímána jako příznaková, zastaralá.
Zvažované varianty:
eroze
erose
Poslední užití:
4.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Co to je plnovýznamové slovo?
Klíčové slovo:
význam
Odpověď:
Plnovýznamové slovo je slovo, které má samo o sobě nějaký (věcný) význam. Taková slova pojmenovávají např. osoby, děje, vlastnosti apod. Mezi plnovýznamová slova se obvykle řadí podstatná jména, přídavná jména, slovesa a příslovce.
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Co to je gramatický význam slova?
Klíčové slovo:
význam
Odpověď:
Mluvnický (gramatický) význam slova zahrnuje mluvnické kategorie, které dané slovo vyjadřuje, např. u podstatných jmen jde o rod, číslo a pád.
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Co to je věcný význam slova?
Klíčové slovo:
význam
Odpověď:
Věcný (lexikální) význam slova označuje, co dané slovo (samo o sobě, bez dalšího kontextu) znamená. (Některá slova mají i více významů.) Např. věcný význam slova „voda“ je ‚bezbarvá, čirá tekutina‘.
Dotaz:
Dotazy pro jiné subjekty
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi výběr hudby v rozhlasovém vysílání.
Klíčové slovo:
rádio
Odpověď:
Bohužel, obsahová náplň rozhlasového vysílání nespadá do činnosti jazykové poradny. Doporučujeme vám obrátit se na provozovatele konkrétní stanice.
Dotaz:
Pravomoci Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Někdo by měl upozornit politiky na špatnou úroveň jejich mluveného projevu, například na nedodržování shody přísudku s podmětem středního rodu.
Klíčové slovo:
stížnost
Odpověď:
Proti danému problému nelze dělat nic jiného než se snažit působit ve prospěch kultivovaného projevu. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček. Členové oddělení stylistiky rovněž dlouhodobě spolupracují s veřejnoprávní televizí a vytvářejí pro ni pravidelné analýzy.
Dotaz:
Stížnost na nedodržování určitého jazykového pravidla
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že politici říkají „ty města“, a ne „ta města“. Byla snad změněna pravidla?
Klíčové slovo:
shoda přísudku s podmětem
Odpověď:
Nesprávné koncovky ve shodě se jmény středního rodu jsou jednou z častých chyb a odklon od kodifikace bývá běžnější především v nepřipravených projevech, např. v rozhovorech, v diskusních pořadech, reportážích. Pokud však mluvíme na veřejnosti, měli bychom užívat vhodné jazykové prostředky.
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz na slovo [emodži]. Píšu odbornou práci a zajímá mě, jestli psát emoji, nebo emodži. Podobu emodži jsem našla ve Wikipedii, jinak marně slovo hledám ve slovnících. A dále mě zajímá i rod.
Klíčové slovo:
emoji; emodži
Odpověď:
Slovníky, včetně nového elektronického ASSČ, slovo nemají, ale najdete ho v IJP. Můžete užít obě varianty. Počeštěná podoba emodži, která odpovídá výslovnosti, je v pořádku, prosazuje se ale zatím poměrně málo, původní anglický přepis emoji je v současnosti výrazně frekventovanější. Proto je tato podoba jako základní uvedena v IJP.
Slovo je nesklonné, převládá užití v rodě středním, nelze však odmítat ani rod mužský (v něm kolísá mezi neživotností a životností), který je v úzu rovněž doložen.
Další informace najdete v drobnosti A. Černé Emoji neboli emodži v časopise Naše řeč: ročník 104 (2021), číslo 4.
Zvažované varianty:
emoji
emodži
Poslední užití:
6.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Anna Černá: Emoji neboli emodži Naše řeč, ročník 104 (2021), číslo 4.
Dotaz:
Najdu v dané příručce určitou informaci?
Konkrétní dotaz:
Jak v Internetové jazykové příručce vyhledám výklad k užití tří teček?
Klíčové slovo:
příručka
Odpověď:
Informace o užití tří teček naleznete ve stejnojmenné kapitole IJP, v oddíle Pravopis – interpunkce. Přímý odkaz je zde: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=166.
Poslední užití:
10.1.2022
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.