Dotaz:
Ostatní značky a znaky
Konkrétní dotaz:
Píše se mezi znakem pro narození (*) a úmrtí (†) a následujícím datem mezera? A pokud uvádím oba tyto údaje, je mezi nimi čárka, nebo pomlčka?
Klíčové slovo:
narození; úmrtí
Odpověď:
Značka pro narození (*) a úmrtí (†) se od následujícího data mezerou odděluje. Údaje o narození a úmrtí se od sebe běžně oddělují čárkou (např. Ferdinand Peroutka * 6. 2. 1895, † 20. 4. 1978).
Poslední užití:
17.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
8.17 Znaky pro narození a úmrtí (s. 24)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Značky, čísla a číslice
Dotaz:
Podoba titulu
Konkrétní dotaz:
Na obálku knihy potřebuji napsat spojení jména a zkratky titulu inženýr. V původním návrhu je uvedeno nejprve jméno a příjmení, poté následuje čárka a za ní je zkratka titulu inženýr. Bude se v takovém případě psát zkratka titulu s velkým, nebo s malým počátečním písmenem? Psalo by se velké písmeno jen v případě, že bude titul před jménem? A je vůbec zápis ve formě „jméno, zkratka titulu“ vhodný?
Klíčové slovo:
Ing.
Odpověď:
Akademický titul inženýr se podle českého vysokoškolského zákona zkracuje jako „Ing.“, v minulosti se však psal i s malým počátečním písmenem („ing.“). Na zápis velkého počátečního písmena nemá vliv pořadí zkratky a jména, dle současných pravidel tedy velké písmeno volíme vždy. Běžně se zkratka „Ing.“ uvádí před jménem a neodděluje se od něj čárkou, proto doporučujeme pro účely obálky knihy volit raději formu „Ing. jméno příjmení“. Zápis zkratky za jménem doporučujeme užívat pouze v rámci abecedního řazení jmen např. v rejstříku, kde je možné volit zápis typu „Novák, Karel, Ing.“.
Zvažované varianty:
Ing.
ing.
Poslední užití:
13.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Zkratky titulů a hodností – Zkratky akademických, akademicko‑vědeckých a vědecko-pedagogických titulů – 1.1 Zkratky akademických titulů
Jazykový zdroj:
ČSN 97 6030 Abecední řazení.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
2.3.5 Doplněk (s. 3)
Dotaz:
Spojení X je Y (např. změna byl/byla šok)
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Maximální výška palet je tři metry“, nebo „Maximální výška palet jsou tři metry“?
Klíčové slovo:
podmět a jmenná část přísudku
Odpověď:
Ve větách se jmenným přísudkem obecně platí, že se shoda řídí podstatným jménem v podmětu. Ovšem je-li jmenná část přísudku v množném čísle a podmět v jednotném, což je i tento případ, řídíme obvykle shodu naopak podle jména v přísudku: tedy „Maximální výška palet jsou tři metry“. Nutno však poznamenat, že syntax číslovek je specifická a málo probádaná oblast. Data z Českého národního korpusu dokládají, že stojí-li v roli přísudkového jména číslovkové spojení „dva/tři/čtyři metry“, je užití spony v jednotném čísle zcela běžné; neodmítáme tedy ani podobu „Maximální výška palet je tři metry“. Nad rámec dotazu ještě podotýkáme, že na tvar přísudku ve větách, v nichž je podmět i přísudkové jméno v prvním pádě, může mít vliv i slovosled. Průzkumy ukazují, že pokud stojí na prvním místě jméno v jednotném čísle (je přitom lhostejno, zda je řeč o podmětu, nebo o jmenné části přísudku), je častá obojí shoda (zde „Maximální výška palet je tři metry“ i „Maximální výška palet jsou tři metry“), zatímco pokud stojí na prvním místě jméno v čísle množném, výrazně převažuje shoda s množným číslem (tedy „Tři metry jsou maximální výška palet“).
Poslední užití:
14.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 18 – Typ Čas jsou peníze
Dotaz:
Zkratky grafické
Konkrétní dotaz:
Píší se ve zkratce slovního spojení „číslo jednací“ po tečkách mezery, nebo ne?
Klíčové slovo:
číslo jednací
Odpověď:
Slovní spojení „číslo jednací“ má dvě ustálené zkratky. První z nich je čistě grafická zkratka v podobě „č. j.“, druhá z nich je sloučená zkratka „čj.“. Obě jsou z pravopisného hlediska v pořádku. Každopádně za tečkou vždy následuje mezera nebo (na konci zkratky) jiné interpunkční znaménko, např. dvojtečka.
Zvažované varianty:
č. j.
č.j.
Poslední užití:
13.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky: Zkratky čistě grafické (p., mil., mld., s. r. o., tzn., fa)
Jazykový zdroj:
Slovník zkratek. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Jaký je náležitý spisovný tvar zájmena v následující větě? „Muži, který/kteří přišli.“
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Zájmeno „který“ ve vedlejší větě se vztahuje ke jménu rodu mužského životného v množném čísle (muži), proto je namístě tvar „kteří“.
Poslední užití:
15.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
2.1 Podmět je rodu mužského životného
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka v následující větě? „Vnímá ji jako obyčejnou holku, která jako nejstarší ze čtyř sourozenců(,) prožila své dětství a mládí ve zdravé spokojené rodině v Brně a u dědečka a babičky na Vysočině.“
Klíčové slovo:
doplněk
Odpověď:
Doplněk patří mezi rozvíjející větné členy, které lze do věty včlenit jako její významově těsnou nebo volnou součást. V případě, že jde o doplněk těsný, čárkou (čárkami) se neodděluje. Pokud je vložen do věty volně, je třeba jej oddělit čárkami z obou stran. Jestliže doplněk stojí uprostřed věty, není tedy možné jej oddělit čárkou pouze z jedné strany (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
15.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 12 – Doplněk, volný doplněk
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně vazba „utrhat/utrhovat na cti jinému“, nebo „utrhat/utrhovat na cti jiného“?
Klíčové slovo:
utrhat; utrhovat
Odpověď:
Valenční slovník českých sloves (též VALLEX 3.0) uvádí u slovesa „utrhávat/utrhovat“ a „utrhat“ ve významu „pomlouvat“ vazbu se 3. pádem: jinému na cti utrhá, jiným na cti utrhávají/utrhají svým jedovatým jazykem. Slovník spisovného jazyka českého uvádí v příkladech u hesla „utrhati“ taktéž vazbu se 3. pádem. Za náležité spojení tudíž považujeme „utrhat/utrhovat na cti jinému“.
Poslední užití:
12.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve větě „Pokud byste nám chtěl napsat, tak nám můžete zaslat zprávu na jeden z kontaktů(,) uvedených na našich stránkách“?
Klíčové slovo:
přívlastek těsný; uvedený
Odpověď:
Těsný přívlastek se čárkou (čárkami) neodděluje, viz „konkrétní případ“.
Poslední užití:
9.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 4 – Přívlastek volný a těsný
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Slovesa a slova od nich odvozená: shora dolů
Konkrétní dotaz:
Jaká předpona (s, nebo z) se píše ve slově s/zkolil (např. ve spojení „s/zkolil kance“)? Je správný zápis s předponou s-?
Klíčové slovo:
skolit; předpona s; předpona z
Odpověď:
Sloveso skolit má dle Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost i Slovníku spisovného jazyka českého význam ‚(ranou) srazit (k zemi), zabít‘, uplatňuje se zde tedy obecný význam ‚shora dolů‘, který je signalizací pro psaní předpony s(e)-. Náležitý je tedy zápis „skolil kance“.
Poslední užití:
20.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 27
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – hláska a písmeno, hranice slov: Psaní předpon s(e)-, z(e)-: sekce 2.1 – Slova s předponou s(e)-; heslo „skolit“
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Slovesa a slova od nich odvozená: shora dolů
Konkrétní dotaz:
Jaká předpona (s, nebo z) se píše ve slově s/zkoulet (např. ve spojení „s/zkoulel to s někým“)?
Klíčové slovo:
skoulet; předpona s; předpona z
Odpověď:
Sloveso skoulet ve svém základním významu ‚koulením se dostat níže, dolů‘ se píše s předponou s-, uplatňuje se u něj totiž obecný význam ‚shora dolů‘ nebo ‚z povrchu pryč‘, který je signalizací psaní předpony s(e)-. Ve vámi uvedeném přeneseném významu ‚hladce, obratně, až prohnaně (s někým) něco vyjednat, něco zařídit‘ píšeme sloveso skoulet rovněž s předponou s-, vychází se zde od podoby slovesa v jeho základním významu, náležitý zápis je tedy „skoulel to s někým“.
Zvažované varianty:
skoulet
zkoulet
Poslední užití:
20.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 27
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – hláska a písmeno, hranice slov: Psaní předpon s(e)-, z(e)-: sekce 2.1 – Slova s předponou s(e)-; heslo „skoulet“
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.