Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Informovali jsme o „úmrtí kardinála Miloslava Vlka“ a několik našich diváků se ozvalo, že slovo kardinál nepatří před jméno a příjmení, nýbrž mezi ně, že jsme měli mluvit o „úmrtí Miloslava kardinála Vlka“. Na webových stránkách arcibiskupství jsem zjistila, že se podoba „Miloslav kardinál Vlk“ opravdu užívá, ale nevím, je-li závazná i pro nás.
Klíčové slovo:
kardinál; Miloslav kardinál Vlk; kardinál Miloslav Vlk
Odpověď:
Umístění církevní hodnosti kardinál mezi jméno a příjmení (Miloslav kardinál Vlk) je tradiční, užívá se v církevním prostředí, ovšem pro mediální komunikaci není tato podoba nijak závazná. Uvedení hodnosti na prvním místě (kardinál Miloslav Vlk) převažuje např. v publicistických textech a je zcela v pořádku.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V internetových zprávách se objevil titulek „Lékaři v Podolí operovali dítěti v děloze obří nádor“. Co si o něm myslíte? Čtenářům se asi nelíbil, a tak byl později změněn na „Lékaři v Podolí operovali nenarozenému dítěti obří nádor“.
Odpověď:
Původní titulek je neobratně formulovaný, úprava mu jistě prospěla.
Zvažované varianty:
Lékaři v Podolí operovali nenarozenému dítěti obří nádor
Lékaři v Podolí operovali dítěti v děloze obří nádor
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Ve vystoupeních profesionálních mluvčích v TV mě rozčiluje nadměrné a zbytečné používání spojení „došlo k...“ namísto trpného rodu, např. „došlo k vyšetření trestného činu“ namísto „byl vyšetřen trestný čin“. Někdy je to až absurdní: „došlo ke spadnutí“ apod. Líbí se vám toto slovní spojení?
Klíčové slovo:
dojít k
Odpověď:
V dnešní době je to častá floskule, která se objevuje zejména v publicistických textech. Ačkoli proti vazbě samotné nelze formálně nic namítat (ostatně ji uvádějí i slovníky spisovné češtiny), je nesporné, že se dnes značně nadužívá; jde tedy o problém stylistický. Vámi uvedené spojení „došlo ke spadnutí“ už je skutečně na hraně únosnosti. Motivací pro nadužívání může být i skutečnost, že vazba je neosobní, a tedy není nutné explicitně označit původce děje, což může být např. v politice i jiných oblastech velmi žádoucí.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Narazil jsem na novinový titulek: „Arabové hodili Palestince přes palubu, ukázaly důvěrné nahrávky z Káhiry“. Nechybí v něm spojka? Větší smysl by mi dávaly formulace „Arabové hodili Palestince přes palubu, jak ukázaly důvěrné nahrávky z Káhiry“ nebo „Arabové hodili Palestince přes palubu, což ukázaly důvěrné nahrávky z Káhiry“.
Odpověď:
V psaném titulku zabraňuje nejednoznačnosti shoda (Arabové hodili vs. nahrávky ukázaly), reformulace tedy není nutná. Pokud byste si přesto přál titulek upravit, obě navrhované úpravy by byly v pořádku.
Zvažované varianty:
Arabové hodili Palestince přes palubu, ukázaly důvěrné nahrávky z Káhiry
Arabové hodili Palestince přes palubu, jak ukázaly důvěrné nahrávky z Káhiry
Arabové hodili Palestince přes palubu, což ukázaly důvěrné nahrávky z Káhiry
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Ve zprávách v České televizi používají v 1. pádě množného čísla u podstatných jmen rodu mužského životného koncovku -i namísto koncovky -é, např. policisti místo policisté. Psala jsem jim a odpověděli mi, že tato koncovka nevybočuje ze spisovné normy, a proto považují její užívání za vhodné. Je to pravda? Myslím si, že ve zprávách veřejnoprávní televize by měli říkat spíše policisté.
Klíčové slovo:
policista
Odpověď:
Touto odpovědí měli zřejmě na mysli, že tvar policisti je hovorový, a tedy spisovný. Hovorové jazykové prostředky jsou však vhodné spíše pro mluvené a méně oficiální komunikáty. Souhlasíme s tím, že ve formálním a veřejném projevu moderátora zpráv veřejnoprávní televize by bylo vhodnější používat koncovku -é, tedy říkat spíše policisté než policisti.
Zvažované varianty:
policisté
policisti
Poslední užití:
26.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování mužských životných jmen – 1. p. mn. č.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Dostali jsme výtku od posluchače, že v rozhlasové předpovědi počasí používáme pouze stupně, nikoliv stupně Celsia, tedy např. „zítra bude 26 stupňů“. Jaký na to máte názor?
Klíčové slovo:
stupně Celsia
Odpověď:
Na našem území se teplota běžně udává ve stupních Celsia, a proto se informace o druhu stupňů v komunikátech o počasí často vypouští. Užití samotných stupňů bez dalšího upřesnění v předpovědi počasí považujeme za dostatečně srozumitelné a přijatelné.