Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Pracuji na korektuře knihy z lékařského prostředí. Překladatelka chce pro jednu z ženských postav použít slovo pediatr (např. Vivien pracuje jako pediatr). Mně to trhá uši, raději bych zvolila přechýlenou podobu pediatrička (např. Vivien pracuje jako pediatrička), která je dle mého názoru už zaužívaná. Jak to vidíte vy?
Klíčové slovo:
pediatr; pediatrička
Odpověď:
Pokud vztahujeme název pracovní pozice, funkce apod. ke konkrétní ženě (potažmo k ženské literární postavě apod.), doporučujeme užít jeho přechýlenou podobu, v tomto případě tedy pediatrička: Vivien pracuje jako pediatrička.
Dotaz:
Úprava odstavců
Konkrétní dotaz:
Bývá přímá řeč vždy odsazena na nový řádek?
Klíčové slovo:
odstavec; přímá řeč
Odpověď:
Žádné explicitní doporučení ohledně členění přímé řeči do jednotlivých odstavců nám není známo. Je však pravda, že se v mnohých textech, zvláště v beletrii, setkáváme s tím, že je přímá řeč odsazena na nový řádek. Toto řešení činí text přehlednějším. Jedná se však jen o úzus, který lze porušit, pokud by pro konkrétní text nebyl vhodný.
Dotaz:
Úprava odstavců
Konkrétní dotaz:
V textu, který koriguji, se vyskytla přímá řeč, která začíná na novém řádku novým odstavcem (uvozovací věta: John přistoupil ke stolu a zeptal se:; nový odstavec; přímá řeč: „Na čem jste to tak usilovně pracoval?“). Jedná se o jednotlivou větu a na jiných místech v textu jsem se s tímto řešením zatím nesetkala. Je nějaký důvod k tomu, aby byla přímá řeč odsazena na nový řádek?
Klíčové slovo:
odstavec; přímá řeč
Odpověď:
Žádné doporučení ohledně členění přímé řeči do jednotlivých odstavců nám není známo. Je pravda, že se v mnohých textech setkáváme s tím, že je přímá řeč uvedena na novém řádku, nejedná se však o pravidlo a lze snadno dohledat i texty, které řeší členění odstavců odlišným způsobem. Neznáme celý text, ale na základě toho, co popisujete (tzn. na ostatních místech v textu není přímá řeč odsazena na nový řádek), se domníváme, že se v tomto případě jedná spíše o sazečskou chybu a uvozovací věta i přímá řeč by měly stát na jednom řádku.
Poslední užití:
20.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.3 Odstavce (s. 31)
Dotaz:
Úprava odstavců
Konkrétní dotaz:
Pokud je přímá řeč rozdělena do více odstavců, napíšeme pouze jedny uvozovky (na začátku a na konci), nebo bude mít každý odstavec své vlastní?
Klíčové slovo:
odstavec; přímá řeč
Odpověď:
Uvozovky ohraničují celek přímé řeči, budou tedy použity na začátku prvního odstavce a uzavírat až poslední odstavec přímé řeči.
Poslední užití:
30.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
6.4.2 Uvozovky
Dotaz:
Konkrétní zásady pro stylizaci textu
Konkrétní dotaz:
V rámci jedné knihy se v mluvě vypravěče celkem nahodile střídají tvary osobního zájmena já: mě a mne. Domnívám se, že by měl být užíván jen jeden tvar. Souhlasíte?
Odpověď:
Z morfologického hlediska jsou tvary mě a mne rovnocenné, ze stylistického nikoliv – tvar mě je neutrální, tvar mne hodnotíme jako knižní. Není-li pro střídání těchto tvarů v pásmu vypravěče zvláštní důvod, doporučili bychom s ohledem na stylovou jednotnost textu používat pouze jeden z nich.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V dětské knížce je věta: „Co Petr zemřel, schovávám se v tomhle domě.“ Nebylo by lepší napsat: „Od té doby, co Petr zemřel, se schovávám v tomhle domě.“? Jen doplním, že problematická věta je součástí vyprávění jedné z postav.
Klíčové slovo:
co
Odpověď:
Formulace „Od té doby, co Petr zemřel, se schovávám v tomhle domě.“ je přesnější, formulace „Co Petr zemřel, schovávám se v tomhle domě.“ se více přibližuje mluvenému projevu. Při volbě mezi uvedenými variantami je třeba vzít v potaz styl celého textu.
Zvažované varianty:
Co Petr zemřel, schovávám se v tomhle domě.
Od té doby, co Petr zemřel, se schovávám v tomhle domě.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Zarazil mě název knihy do Josefa Škoreckého „Všichni ti bystří mladí muži a ženy“. Nemělo by se dílo jmenovat „Všichni ti bystří mladí muži a všechny ty bystré mladé ženy“?
Klíčové slovo:
opakování přívlastku
Odpověď:
Nejprve je třeba poznamenat, že autor si může svůj text pojmenovat, jak chce – a obzvlášť umělecká literatura snese mnohé. Lze předpokládat, že uvedené vlastnosti se týkají jak mužů, tak žen, opakování přívlastků by bylo ze stylistického hlediska neobratné. Zároveň však není vyloučena ani interpretace, že mladí a bystří jsou pouze muži a to, že v názvu nejsou uvedeny žádné vlastnosti žen, odkazuje např. na jejich potenciální bezcharakternost. Podobné interpretace jsou však již záležitostí literární vědy.
Zvažované varianty:
Všichni ti bystří mladí muži a ženy
Všichni ti bystří mladí muži a všechny ty bystré mladé ženy
Dotaz:
Jiné stylistické kategorie
Konkrétní dotaz:
Jak byste provedli slohový rozbor následující věty? „Není kůň a není v maštali, je v chrámu Páně.“
Klíčové slovo:
slohový rozbor
Odpověď:
Pro interpretaci věty a pro stylové hodnocení je často třeba širší kontext. Našla jsem si, že se dané souvětí vyskytuje v Haškově Švejkovi. Jde o promluvu polního kuráta, který káže opilý, cituji: „Já bych si vyprosil, aby si tam vzadu někdo odfrkával. Není kůň a není v maštali, je v chrámu Páně. Na to vás upozorňuji, miláčkové moji. (...) Pamatujte si, vy dobytku jeden, že jste lidi a že se musíte dívat i skrze temný mrak v daleký prostor a vědět, že zde trvá všechno jen do času, však bůh že je navěky.“ Jde o součást beletristického textu a v jeho rámci o přímou řeč, která nese rysy mluvenosti. V promluvě kuráta se mísí různé jazykové prostředky s různou stylovou charakteristikou. Vedle jazykových prostředků spisovných, formálních (chrám Páně, v daleký prostor) se objevují jazykové prostředky nespisovné, expresivní až hrubé (maštal, holomek, vy dobytku jeden), což na jednu stranu ukazuje na postavení mluvčího (kněz), na druhou stranu na jeho opilost. Toto záměrné míšení stylů se pak promítá i do uvedené věty.
Dotaz:
Úprava odstavců
Konkrétní dotaz:
Pokud mám ukončenou nepřímou řeč, za ní následuje ukončená přímá řeč (nemá uvozovací větu) a poté znovu ukončená nepřímá řeč, mohu tyto po sobě jdoucí věty nechat v rámci jednoho odstavce, nebo každá věta bude tvořit odstavec nový?
Klíčové slovo:
odstavec; přímá řeč
Odpověď:
Obě varianty jsou možné. Neexistuje žádné pravidlo, které by říkalo, že přímá řeč musí stát ve zvláštním odstavci, může být klidně obklopena ostatním textem. Při grafickém řešení však doporučujeme vzít v potaz hledisko čtenáře textu. Na zvláštní řádek se přímá řeč kvůli přehlednosti obvykle klade tehdy, jde-li o rozhovor více postav. Sled přímých řečí ovšem lze ovšem zhustit i do jednoho odstavce. Uvedený případ může být také řešen různě v rámci jednotlivých nakladatelství, která mají vlastní pravidla.
Poslední užití:
14.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.3 Odstavce (s. 31)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem v básni na formulaci: „na jejich čelích pečeť jeho jména.“ Lze tvar „čelích“ tolerovat jako básnický výraz, nebo je to špatně?
Odpověď:
Podle spisovné normy je v 6. pádě množného čísla slova čelo náležitý tvar čelech, avšak básnický jazyk je specifický a volba nestandardního tvaru slova může být autorským záměrem. V tomto případě můžeme tvar čelích tolerovat.
Zvažované varianty:
čelích
Poslední užití:
15.6.2017
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.