Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty:
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Detailní anotace: [Anotace textu] -> [Informace o textu] -> [Komunikační sféra] -> [Sféra institucionální komunikace].
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/2, položky: 1-10/16
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#13522
Užití:
1 1 0
Dotaz: Pozdravy
Konkrétní dotaz: Zajímal by mě váš názor na pozdrav v korespondenci. Když odpovídám na úřední dopis nebo někomu posílám e-mail (například panu Novákovi), mohu je začít slovy „Dobrý den, pane Nováku“, nebo musím použít oslovení „Vážený pane Nováku“?
Klíčové slovo: dobrý den
Odpověď: Pro oficiální dopisovou korespondenci se nadále doporučuje užívat tradiční oslovení obsahující přívlastek „vážený“: „Vážený pane Nováku“, „Vážený pane předsedo“, „Vážený pane magistře“ apod. Tato forma oslovení se užívá taktéž v e-mailové komunikaci, ovšem jak vyplývá z nedávno proběhlého výzkumu z oblasti současné korespondence (viz Mžourková–Dvořáková: „Většina z nás používá prosté Dobrý den“, Slovo a slovesnost, 2023), v praxi se běžně objevuje i kombinace pozdravu „dobrý den“ s oslovením. Zmíněné šetření ukázalo, že je uvedený začátek korespondence, podobně jako formulace typu „Vážený pane Nováku“, v současnosti většinově vnímán jako zdvořilý a vhodný pro oficiální e-mailovou korespondenci. Výzkum však také zachytil jisté preference ve volbě počáteční formulace. Jako nejdůležitější faktor při jejím výběru se projevila míra oficiálnosti – čím oficiálnější (a v souladu s tím i formálnější) komunikace je, tím spíše pisatelé upřednostní variantu „Vážený pane Nováku“ před spojením „Dobrý den, pane Nováku“. Proto se např. v běžné pracovní komunikaci mezi kolegy setkáme často s pozdravem, kdežto v kontaktu s úředníky či osobami zastávajícími vysoké funkce pravděpodobně bude častěji volena tradiční forma oslovení. Při rozhodování, kterou počáteční formulaci užijeme, je tedy třeba rozlišovat mezi dopisovou a e-mailovou komunikací a vzít v úvahu též náš vztah k adresátovi.
Poslední užití: 14.3.2024
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13517
Užití:
1 1 0
Dotaz: Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz: Pro potřeby naší firmy vytváříme slovník genderově neutrálních pojmenování osob. Například slovo pracovník nahrazujeme slovem pracující, u některých pojmenování však nevíme, jak genderově neutrální podobu utvořit. Jak bychom měli nazývat třeba zaměstnance?
Klíčové slovo: genderová neutrálnost; genderově neutrální vyjadřování
Odpověď: Pro některá pojmenování osob lze použít zpodstatnělá přídavná jména jako pracující či vedoucí. Nutno ovšem dodat, že jako tzv. genderově neutrální mohou fungovat jen v některých tvarech (srov. 1. p., č. j., r. muž. i žen.: vedoucí, ale 2. p., č. j., r. muž.: vedoucího vs. 2. p., č. j., r. žen.: vedoucí). V případě slova zaměstnanec přichází v úvahu opis, např. zaměstnaná osoba.
Poslední užití: 18.4.2024
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13362
Užití:
1 1 0
Dotaz: Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz: V popisu projektu jsme používali slova senior a klient pro zahrnutí mužů i žen, např.: „Budeme se snažit nacházet řešení pro nejpalčivější problém, se kterým se na nás senioři obracejí, a tím je osamělost.“ Projekt nám byl vrácen k přepracování s tím, že máme užívat zápis typu senioři*ky, abychom zahrnuli i ženy. Je to opravdu nutné?
Klíčové slovo: senior; klient; hvězdička; asterisk; generické maskulinum
Odpověď: Z čistě jazykového hlediska není navržená úprava nezbytná – v češtině se totiž běžně užívá tzv. generické maskulinum, název osoby v mužském rodě tedy může označovat jak muže, tak ženy. Otázkou však zůstává, zda navržená úprava nevychází z nějakých (interních) pokynů pro jazykovou úpravu projektové dokumentace, které je vhodné, či dokonce nutné dodržet. K tomu je však třeba dodat, že zápis typu senioři*ky není zcela neproblematický. Užití hvězdičky pro signalizaci variant totiž není ve společnosti stále všeobecně známé a přijímané, obvykle se v této funkci užívá lomítko: senioři/seniorky. (To však někdy bývá nahrazováno hvězdičkou na základě představy, že omezuje uvedené alternativy – senioři/seniorky = buď senioři, nebo seniorky –, kdežto hvězdička má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit.) Problematické také je, že na rozdíl od lomítka bývají za hvězdičku připojovány různé části slov bez zcela jasných pravidel.
Poslední užití: 7.3.2023
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13361
Užití:
1 1 0
Dotaz: Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz: Jakým způsobem máme zapracovat do předpisů naší vysoké školy genderově senzitivní vyjadřování? Setkala jsem se užitím lomítka (student/ka) a s pojmenováním osob v mužském rodě (student), přičemž v tomto případě bylo v poznámce pod čarou uvedeno, že se jedná o generické maskulinum, které zahrnuje i ženy.
Odpověď: Nejsme si vědomi toho, že by existovalo nějaké závazné nařízení ustanovující, které jazykové prostředky se v souvislosti s genderově vyváženým vyjadřováním mají v předpisech používat. Takové nařízení či doporučení si však mohou vysoké školy (případně jejich fakulty apod.) vytvořit samy – a některé je opravdu vytvářejí. Záleží tedy na vás, zda budete uvádět rodové varianty přes lomítko (student/ka) či zvolíte ještě nějaké jiné inkluzivní jazykové prostředky, např. zpodstatnělá přídavná jména (studující). Samozřejmě se také můžete rozhodnout užívat generické maskulinum (a třeba to i nějak okomentovat v poznámce pod čarou), to však nelze považovat za prostředek genderově senzitivního vyjadřování.
Poslední užití: 27.7.2023
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13357
Užití:
1 1 0
Dotaz: Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz: Máme nově zvolenou paní starostku. Můžeme ve spojení s jejím jménem užívat přechýlený název funkce – starostka Jana Nováková? Někdo tvrdí, že v oficiálních dokumentech by měl zůstat starosta, třeba v podpisu – Jana Nováková, starosta města.
Klíčové slovo: starostka
Odpověď: Ve spojení s vlastním jménem ženy je vhodné použít přechýlený název funkce, kterou žena zastává – v tomto případě tedy starostka.
Poslední užití: 25.10.2022
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#13356
Užití:
1 1 0
Dotaz: Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz: Ve formuláři jsou uvedeny různé skupiny zaměstnanců, např: vrchní sestra, vrchní laborantka, lékaři, farmaceuti. Vadí mi tu střídání ženského a mužského rodu, když daná povolání vykonávají jak muži, tak ženy. Jak to mám sjednotit?
Klíčové slovo: generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď: Nejprve si dovolíme upozornit, že kromě ženského a mužského rodu se u uvedených názvů pracovních pozic střídá též jednotné a množné číslo. I to by bylo vhodné sjednotit. Co se gramatické kategorie jmenného rodu týče, nabízejí se dvě řešení: 1. užívat generické maskulinum (vrchní laborant, lékař, farmaceut; vrchní laboranti, lékaři, farmaceuti), respektive v případě vrchní sestry uvádět název pracovní pozice v ženském rodě – tento název lze pak považovat za generické femininum (vrchní sestra; vrchní sestry), 2. s ohledem na genderově vyvážené vyjadřování uvádět názvy pracovních pozic jak v mužském, tak v ženském rodě (např. v podobě vrchní laborant/ka, lékař/ka, farmaceut/ka; vrchní laboranti/laborantky, lékaři/lékařky, farmaceuti/farmaceutky) – v případě vrchní sestry pak bude uvedena jediná varianta (vrchní sestra; vrchní sestry), neboť název této pracovní pozice nemá oficiální rodový protějšek. Z jazykového hlediska jsou obě řešení v pořádku, záleží tedy na vaší preferenci.
Poslední užití: 14.10.2019
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#11194
Užití:
1 1 0
Dotaz: Oslovování
Konkrétní dotaz: Posílám e-mail hejtmanovi a vedoucímu odboru. Prvního adresáta oslovím „Vážený pane hejtmane“, ale co s tím druhým? Mám ho oslovit funkcí, vysokoškolským titulem, nebo příjmením?
Klíčové slovo: vedoucí
Odpověď: Jelikož oslovujete hejtmana pracovní funkcí, doporučili bychom vám jí oslovit i druhého adresáta – celé oslovení by tedy mohlo mít podobu „Vážený pane hejtmane, vážený pane vedoucí“.
Poslední užití: 15.3.2021
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10382
Užití:
1 1 0
Dotaz: Stylizace formulace
Konkrétní dotaz: Snažím se zformulovat větu o tom, jaký úkol uložila rada města místostarostovi: „Rada městské části Praha [číslo] ukládá předat informaci o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání.“ Nebyla by lepší následující varianta? „Rada městské části Praha [číslo] ukládá informovat o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání.“
Odpověď: Uvedená úprava je možná, nikoliv nutná. Dovolujeme si však upozornit, že v obou variantách chybí doplnění, komu je daný úkol uložen. Ačkoliv je takové vyjádření v administrativním textech přijatelné, některým příjemcům textu může při užití slovesa ukládat předmět ve 3. pádě chybět. Navíc může být informace o tom, kdo byl úkolem pověřen, zásadní. Dáváme proto ke zvážení následující úpravy: „Rada městské části Praha [číslo] ukládá místostarostovi předat informaci o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání.“ / „Rada městské části Praha [číslo] ukládá místostarostovi informovat o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání.“
Zvažované varianty:
Rada městské části Praha [číslo] ukládá předat informaci o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání. Rada městské části Praha [číslo] ukládá místostarostovi předat informaci o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání. Rada městské části Praha [číslo] ukládá informovat o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání. Rada městské části Praha [číslo] ukládá místostarostovi informovat o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání.
Poslední užití: 12.5.2020
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Po čárce
Konkrétní dotaz: Jaké písmeno se píše u výrazu vážený, který je užit po čárce, v oslovení Vážená paní doktorko, vážený pane doktore?
Klíčové slovo: Vážená paní doktorko, vážený pane doktore
Odpověď: Vzhledem k tomu, že druhá část oslovení následuje po interpunkční čárce, je namístě psát malé písmeno: Vážená paní doktorko, vážený pane doktore. Po interpunkční čárce se velké písmeno píše jedině tehdy, pokud je daný výraz vlastním jménem (Milá Jano, Evo a Petře).
Poslední užití: 22.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Oslovení a závěrečný pozdrav, sekce 1 Oslovení

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#9210
Užití:
1 1 0
Dotaz: Oslovování
Konkrétní dotaz: Jak mám v úřední korespondenci oslovit faráře – „Důstojný pane“, „Vážený důstojný pane“, nebo „Důstojný pane [příjmení]“?
Klíčové slovo: farář
Odpověď: Chcete-li užít tuto formu oslovení, doporučujeme samotné „Důstojný pane“ (tedy bez přívlastku vážený a příjmení). V úřední komunikaci je však možné užít oslovení „Vážený pane faráři“.
Poslední užití: 25.8.2020
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.