Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V popisu projektu jsme používali slova senior a klient pro zahrnutí mužů i žen, např.: „Budeme se snažit nacházet řešení pro nejpalčivější problém, se kterým se na nás senioři obracejí, a tím je osamělost.“ Projekt nám byl vrácen k přepracování s tím, že máme užívat zápis typu senioři*ky, abychom zahrnuli i ženy. Je to opravdu nutné?
Klíčové slovo:
senior; klient; hvězdička; asterisk; generické maskulinum
Odpověď:
Z čistě jazykového hlediska není navržená úprava nezbytná – v češtině se totiž běžně užívá tzv. generické maskulinum, název osoby v mužském rodě tedy může označovat jak muže, tak ženy. Otázkou však zůstává, zda navržená úprava nevychází z nějakých (interních) pokynů pro jazykovou úpravu projektové dokumentace, které je vhodné, či dokonce nutné dodržet. K tomu je však třeba dodat, že zápis typu senioři*ky není zcela neproblematický. Užití hvězdičky pro signalizaci variant totiž není ve společnosti stále všeobecně známé a přijímané, obvykle se v této funkci užívá lomítko: senioři/seniorky. (To však někdy bývá nahrazováno hvězdičkou na základě představy, že omezuje uvedené alternativy – senioři/seniorky = buď senioři, nebo seniorky –, kdežto hvězdička má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit.) Problematické také je, že na rozdíl od lomítka bývají za hvězdičku připojovány různé části slov bez zcela jasných pravidel.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jakým způsobem máme zapracovat do předpisů naší vysoké školy genderově senzitivní vyjadřování? Setkala jsem se užitím lomítka (student/ka) a s pojmenováním osob v mužském rodě (student), přičemž v tomto případě bylo v poznámce pod čarou uvedeno, že se jedná o generické maskulinum, které zahrnuje i ženy.
Odpověď:
Nejsme si vědomi toho, že by existovalo nějaké závazné nařízení ustanovující, které jazykové prostředky se v souvislosti s genderově vyváženým vyjadřováním mají v předpisech používat. Takové nařízení či doporučení si však mohou vysoké školy (případně jejich fakulty apod.) vytvořit samy – a některé je opravdu vytvářejí. Záleží tedy na vás, zda budete uvádět rodové varianty přes lomítko (student/ka) či zvolíte ještě nějaké jiné inkluzivní jazykové prostředky, např. zpodstatnělá přídavná jména (studující). Samozřejmě se také můžete rozhodnout užívat generické maskulinum (a třeba to i nějak okomentovat v poznámce pod čarou), to však nelze považovat za prostředek genderově senzitivního vyjadřování.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Máme nově zvolenou paní starostku. Můžeme ve spojení s jejím jménem užívat přechýlený název funkce – starostka Jana Nováková? Někdo tvrdí, že v oficiálních dokumentech by měl zůstat starosta, třeba v podpisu – Jana Nováková, starosta města.
Klíčové slovo:
starostka
Odpověď:
Ve spojení s vlastním jménem ženy je vhodné použít přechýlený název funkce, kterou žena zastává – v tomto případě tedy starostka.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Ve formuláři jsou uvedeny různé skupiny zaměstnanců, např: vrchní sestra, vrchní laborantka, lékaři, farmaceuti. Vadí mi tu střídání ženského a mužského rodu, když daná povolání vykonávají jak muži, tak ženy. Jak to mám sjednotit?
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
Nejprve si dovolíme upozornit, že kromě ženského a mužského rodu se u uvedených názvů pracovních pozic střídá též jednotné a množné číslo. I to by bylo vhodné sjednotit. Co se gramatické kategorie jmenného rodu týče, nabízejí se dvě řešení: 1. užívat generické maskulinum (vrchní laborant, lékař, farmaceut; vrchní laboranti, lékaři, farmaceuti), respektive v případě vrchní sestry uvádět název pracovní pozice v ženském rodě – tento název lze pak považovat za generické femininum (vrchní sestra; vrchní sestry), 2. s ohledem na genderově vyvážené vyjadřování uvádět názvy pracovních pozic jak v mužském, tak v ženském rodě (např. v podobě vrchní laborant/ka, lékař/ka, farmaceut/ka; vrchní laboranti/laborantky, lékaři/lékařky, farmaceuti/farmaceutky) – v případě vrchní sestry pak bude uvedena jediná varianta (vrchní sestra; vrchní sestry), neboť název této pracovní pozice nemá oficiální rodový protějšek. Z jazykového hlediska jsou obě řešení v pořádku, záleží tedy na vaší preferenci.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Posílám e-mail hejtmanovi a vedoucímu odboru. Prvního adresáta oslovím „Vážený pane hejtmane“, ale co s tím druhým? Mám ho oslovit funkcí, vysokoškolským titulem, nebo příjmením?
Klíčové slovo:
vedoucí
Odpověď:
Jelikož oslovujete hejtmana pracovní funkcí, doporučili bychom vám jí oslovit i druhého adresáta – celé oslovení by tedy mohlo mít podobu „Vážený pane hejtmane, vážený pane vedoucí“.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Snažím se zformulovat větu o tom, jaký úkol uložila rada města místostarostovi: „Rada městské části Praha [číslo] ukládá předat informaci o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání.“ Nebyla by lepší následující varianta? „Rada městské části Praha [číslo] ukládá informovat o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání.“
Odpověď:
Uvedená úprava je možná, nikoliv nutná. Dovolujeme si však upozornit, že v obou variantách chybí doplnění, komu je daný úkol uložen. Ačkoliv je takové vyjádření v administrativním textech přijatelné, některým příjemcům textu může při užití slovesa ukládat předmět ve 3. pádě chybět. Navíc může být informace o tom, kdo byl úkolem pověřen, zásadní. Dáváme proto ke zvážení následující úpravy: „Rada městské části Praha [číslo] ukládá místostarostovi předat informaci o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání.“ / „Rada městské části Praha [číslo] ukládá místostarostovi informovat o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání.“
Zvažované varianty:
Rada městské části Praha [číslo] ukládá předat informaci o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání.
Rada městské části Praha [číslo] ukládá místostarostovi předat informaci o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání.
Rada městské části Praha [číslo] ukládá informovat o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání.
Rada městské části Praha [číslo] ukládá místostarostovi informovat o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání.
Dotaz:
Po čárce
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše u výrazu vážený, který je užit po čárce, v oslovení Vážená paní doktorko, vážený pane doktore?
Klíčové slovo:
Vážená paní doktorko, vážený pane doktore
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že druhá část oslovení následuje po interpunkční čárce, je namístě psát malé písmeno: Vážená paní doktorko, vážený pane doktore. Po interpunkční čárce se velké písmeno píše jedině tehdy, pokud je daný výraz vlastním jménem (Milá Jano, Evo a Petře).
Poslední užití:
22.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Oslovení a závěrečný pozdrav, sekce 1 Oslovení
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám v úřední korespondenci oslovit faráře – „Důstojný pane“, „Vážený důstojný pane“, nebo „Důstojný pane [příjmení]“?
Klíčové slovo:
farář
Odpověď:
Chcete-li užít tuto formu oslovení, doporučujeme samotné „Důstojný pane“ (tedy bez přívlastku vážený a příjmení). V úřední komunikaci je však možné užít oslovení „Vážený pane faráři“.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V příručce pro žáky základních škol se píše: „Žáci se učí provádět sportovní masáž, ale i řadu neléčebných masáží celého těla.“ Nevadí, že v první části věty není výraz „nejen“?
Klíčové slovo:
nejen – ale i
Odpověď:
Ze stylistického hlediska je vynechání slova „nejen“ nevhodné. Jelikož je součásti dvojitého spojovacího výrazu „nejen – ale i“, mnozí čtenáři ho mohou v uvedené formulaci postrádat. Absence slova „nejen“ tak může na některé čtenáře působit rušivě.
Zvažované varianty:
Žáci se učí provádět sportovní masáž, ale i řadu neléčebných masáží celého těla.
Žáci se učí provádět nejen sportovní masáž, ale i řadu neléčebných masáží celého těla.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Při korektuře textu mě překvapila formulace „usnesení Ústavního soudu pod spisovou značkou X“, běžně se totiž setkávám se spisovou značkou ve tvaru prvního pádu, tedy „usnesení Ústavního soudu, spisová značka X“. Mám to opravit?
Odpověď:
Z jazykového hlediska jsou obě formulace v pořádku, domníváme se tedy, že oprava není nutná (ovšem ani vyloučená, je-li takový úzus).
Zvažované varianty:
usnesení Ústavního soudu, spisová značka X
usnesení Ústavního soudu pod spisovou značkou X
Poslední užití:
26.2.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.