Dotaz:
Konkurence jiných předložkových spojení
Konkrétní dotaz:
Je možné říct „Dej to pod kůlnu“ místo „Dej to do kůlny“? Jsem ze středočeského kraje a od dětství jsme používali ve spojení s kůlnou pouze předložku „pod“. Je to přípustné?
Klíčové slovo:
předložka pod vs. do
Odpověď:
Odlišná předložka je způsobena posunem ve významu slova kůlna. Původně se jednalo o přístřeší, proto byla namístě předložka „pod“: dát něco pod střechu, pod přístřeší. Postupně se tento výraz začal používat pro uzavřené stavení, což vyžaduje předložku „do“. Ve vaší komunikaci evidentně přetrvala předložka „pod“, což je v neformální komunikaci přijatelné, ale ve spisovném textu je v případě uzavřeného prostoru namístě užít předložku „do“.
Zvažované varianty:
pod kůlnu
do kůlny
Poslední užití:
3.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Časový údaj
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, jestli je v pořádku, když v odpoledním rozhlase hlásí čas půl šesté. Nemělo by být správně 17:30? Je při uvádění času důležité rozlišovat, zda se jedná o dopolední či odpolední čas?
Klíčové slovo:
čas
Odpověď:
V běžné komunikaci nerozlišujeme, zda se jedná o dopolední či odpolední čas, z kontextu je tato skutečnost obvykle zřejmá. Rozlišovat dopolední a odpolední čas bychom doporučili v odborných či jiných textech, pro které je přesné uvádění času důležité.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Která z následujících formulací je nejvhodnější? „O tom dlouhém víkendu jsem byl mimo službu.“ / „Ten dlouhý víkend jsem byl mimo službu.“/ „Toho dlouhého víkendu jsem byl mimo službu.“
Odpověď:
Záleží na tom, v jakém typu textu je formulace použita. Jako neutrální hodnotíme formulaci: „O tom dlouhém víkendu jsem byl mimo službu.“ V neformálním mluveném projevu bychom se mohli setkat s variantou: „Ten dlouhý víkend jsem byl mimo službu.“ Knižní příznak přisuzujeme formulaci: „Toho dlouhého víkendu jsem byl mimo službu.“
Zvažované varianty:
O tom dlouhém víkendu jsem byl mimo službu.
Ten dlouhý víkend jsem byl mimo službu.
Toho dlouhého víkendu jsem byl mimo službu.
Dotaz:
Pozice příklonek
Konkrétní dotaz:
Poslední dobou stále častěji slýchám slovosled např. „Se to musí udělat“. Trhá mi to uši. Je už takový slovosled přípustný?
Klíčové slovo:
se
Odpověď:
Na tento slovosled často v mluveném jazyce narazíme, ale není kodifikován. Dříve se všeobecně vyučovalo, že musí příklonka se stát na druhém místě za výrazem, k němuž se přiklání, tedy např. ve větě „Můj bratr se tam včera setkal s Evou“ stojí až za výrazem bratr, k zájmenu můj se nepřimyká. Pozice příklonky ale ve velké míře závisí i na kontextu a nemusí tomu tak být vždy. Slovosled „Se to musí udělat“ však mezi takové případy nepatří, jedná se o nespisovný prvek a ve spisovném kontextu se mu doporučujeme vyhnout.
Poslední užití:
26.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
V mluvené komunikaci i písemném styku běžně používám pozdrav „zdravím“, a to na začátku projevu. Byl jsem však upozorněn, že je to nezdvořilé. Je to pravda?
Klíčové slovo:
zdravím
Odpověď:
Tento dotaz není čistě jazykový, patří spíše do oblasti etikety. Užití pozdravu „zdravím“ na začátku textu je neobvyklé jak v písemné, tak v mluvené komunikaci. Podobné formule jsou typické pro konec dopisu, kde se uvádí např. „srdečně zdravím“, „s pozdravem“ apod. Pozdrav „zdravím“ bychom však nehodnotili jako nevhodný v neoficiální, neformální komunikaci s někým, s kým se dobře znáte.