Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem v básni na formulaci: „na jejich čelích pečeť jeho jména.“ Lze tvar „čelích“ tolerovat jako básnický výraz, nebo je to špatně?
Odpověď:
Podle spisovné normy je v 6. pádě množného čísla slova čelo náležitý tvar čelech, avšak básnický jazyk je specifický a volba nestandardního tvaru slova může být autorským záměrem. V tomto případě můžeme tvar čelích tolerovat.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Ve zprávách v České televizi používají v 1. pádě množného čísla u podstatných jmen rodu mužského životného koncovku -i namísto koncovky -é, např. policisti místo policisté. Psala jsem jim a odpověděli mi, že tato koncovka nevybočuje ze spisovné normy, a proto považují její užívání za vhodné. Je to pravda? Myslím si, že ve zprávách veřejnoprávní televize by měli říkat spíše policisté.
Klíčové slovo:
policista
Odpověď:
Touto odpovědí měli zřejmě na mysli, že tvar policisti je hovorový, a tedy spisovný. Hovorové jazykové prostředky jsou však vhodné spíše pro mluvené a méně oficiální komunikáty. Souhlasíme s tím, že ve formálním a veřejném projevu moderátora zpráv veřejnoprávní televize by bylo vhodnější používat koncovku -é, tedy říkat spíše policisté než policisti.
Zvažované varianty:
policisté
policisti
Poslední užití:
26.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování mužských životných jmen – 1. p. mn. č.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych poradit s úpravou beletristického textu, je to thriller ze současnosti. Text je psán spisovnou češtinou. Překladatel v něm však podle mého názoru používá příliš formální výrazy, např. potřebuji, děkuji, píši, zájmeno mne ve 2. a 4. pádu. Možná je to tím, že překladatel je starší člověk. Co si o užití těchto výrazů myslíte?
Odpověď:
Tvary sloves „potřebuji“, „děkuji“ jsou stále hodnoceny jako neutrální. Tvary „potřebuju“, „děkuju“ jsou hodnoceny jako hovorové. Tvar „píši“ je zastarávající a knižní, neutrální je tvar „píšu“. U konkurenčních tvarů zájmene já hodnotíme „mne“ jako knižní a „mě“ jako neutrální. Jestliže je text beletristický, je v něm možné využívat jazyk v celé jeho stylové pestrosti, žádnou z těchto variant tedy nelze primárně hodnotit jako nevhodnou. Pokud se děj odehrává v současnosti a původní text byl napsán v současné době, očekávali bychom zde však spíše varianty neutrální a hovorové než knižní. Zvažte tedy ještě úpravu textu v souladu s jeho stylem a vyzněním, doporučujeme též konzultovat volbu jazykových prostředků s překladatelem textu (případně i s autorem), možná měl pro užití uvedených variant opodstatněné důvody.
Dotaz:
Úprava odstavců
Konkrétní dotaz:
Připravujeme dětskou knihu a rozhodli jsme se v ní členit odstavce mezerou mezi odstavci. Každá přímá řeč přitom tvoří samostatný odstavec. Nevíme ovšem, jak řešit případy, kdy na přímou řeč navazuje další text. Je vhodné, aby takový text stál na novém řádku, a začínal tak vlastně nový odstavec?
Klíčové slovo:
odstavec
Odpověď:
Na uvedený dotaz bohužel nedokážeme jednoznačně odpovědět. ČSN 01 6910 se nevztahuje na úpravu textů v grafickém průmyslu, nakladatelstvích, vydavatelstvích ap. Ve jmenovaných případech je třeba se řídit příslušnými předpisy, normami nebo zvyklostmi daného prostředí. Při grafickém řešení však doporučujeme vzít v potaz hledisko čtenáře textu.
Poslední užití:
11.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory. P. Lozan, M. Pravdová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.3 Odstavce (s. 31)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Napsal jsem odborný článek z oblasti entomologie a použil jsem například formulaci „barva krovek je černá“. Korektor ji však opravil, napsal „krovky jsou černé“. Je to v pořádku?
Odpověď:
Jelikož se váš text řadí ke stylu odbornému, považujeme korektorovu úpravu za zbytečnou. Explicitní formulace jsou pro texty tohoto stylu typické.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Napsal jsem odborný článek z oblasti entomologie a použil jsem například formulaci „barva nohou je černá“. Korektor ji však opravil, napsal „nohy jsou černé“. Je to v pořádku?
Odpověď:
Jelikož se váš text řadí ke stylu odbornému, považujeme korektorovu úpravu za zbytečnou. Explicitní formulace jsou pro texty tohoto stylu typické.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Při psaní úředních dopisů používám formulaci „dále jen“, za níž uvádím zkratku nějakého plného výrazu. Chtěla bych však používat jak zkratku, tak plný výraz. Mohu v tomto případě uvést formulaci „dále také“?
Odpověď:
Jestliže si text žádá střídaní obou podob, tedy jak plného výrazu, tak jeho zkratky, je použití formulace „dále také“ vhodné.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Potřebuji poradit s větou v disciplinárním řádu. Jsou v ní uvedeny tři typy trestů a mělo by být zřejmé, že hráč může být potrestán pouze jedním z nich, nikoli že lze tresty kombinovat. Věta zní: „Pokud byl hráč vyloučen, bude potrestán zákazem činnosti na 2 až 6 týdnů, výkonem fotbalově prospěšné činnosti, nebo pokutou až do výše 50 tisíc.“ Je interpretace této věty jednoznačná?
Odpověď:
Větu lze interpretovat dvěma způsoby, není zcela jednoznačné, že trest bude pouze jeden. Pro zpřesnění významu by bylo možné využít dvojici spojovacích výrazů buď – nebo (Pokud byl hráč vyloučen, bude buď potrestán zákazem činnosti na 2 až 6 týdnů, nebo výkonem fotbalově prospěšné činnosti, nebo pokutou až do výše 50 tisíc.), případně do textu doplnit nějakou explicitní formulaci, např. „bez možnosti kombinace těchto trestů“.
Zvažované varianty:
Pokud byl hráč vyloučen, bude potrestán zákazem činnosti na 2 až 6 týdnů, výkonem fotbalově prospěšné činnosti, nebo pokutou až do výše 50 tisíc.
Pokud byl hráč vyloučen, bude buď potrestán zákazem činnosti na 2 až 6 týdnů, nebo výkonem fotbalově prospěšné činnosti, nebo pokutou až do výše 50 tisíc.
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Mám ve větě „Co ale ovlivníte, je zabezpečení svého/vašeho majetku při povodni nebo záplavě“ užít zájmeno vašeho, nebo zájmeno svého?
Klíčové slovo:
váš versus svůj
Odpověď:
Na užití zvratného přivlastňovacího zájmena svůj existuje několik pravidel. Pokud je předmět, k němž se váže dané zájmeno, přivlastňován podmětu nebo původci děje, užívá se zájmeno přivlastňovací zvratné. Pokud ne, užívá se zájmeno přivlastňovací. V reklamních textech je však situace trochu jiná. Pro zdůraznění vlastnictví se v takových případech užívá daleko více zájmeno váš. Ve větě „Co ale ovlivníte, je zabezpečení vašeho majetku při povodni nebo záplavě“ je tedy možné užít jak zvratné zájmeno svůj (ve tvaru svého), tak přivlastňovací zájmeno váš (v této větě tedy ve tvaru vašeho). Z mluvnického hlediska je užití přivlastňovacího zájmena hodnoceno jako nesprávné, z hlediska funkčního má však jistá žánrová uplatnění (např. záměrem pisatele může být adresnější vyjádření nabídky, ujištění, přesvědčení apod.). Přivlastňovací zájmeno může být také příjemcem hodnoceno negativně, vhodnější je proto užít zájmeno zvratné.
Poslední užití:
27.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Dostali jsme výtku od posluchače, že v rozhlasové předpovědi počasí používáme pouze stupně, nikoliv stupně Celsia, tedy např. „zítra bude 26 stupňů“. Jaký na to máte názor?
Klíčové slovo:
stupně Celsia
Odpověď:
Na našem území se teplota běžně udává ve stupních Celsia, a proto se informace o druhu stupňů v komunikátech o počasí často vypouští. Užití samotných stupňů bez dalšího upřesnění v předpovědi počasí považujeme za dostatečně srozumitelné a přijatelné.
Poslední užití:
1.12.2017
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.