Dotaz:
Úprava odstavců
Konkrétní dotaz:
V ilustrované dětské knize nejsou odstavce zarovnány do bloku. Text obtéká okolo obrázků. Jak v rámci těchto odstavců používat přímou řeč? Musí být vždy na začátku odstavce, nebo se mohou repliky postav i střídat v rámci jednoho odstavce?
Klíčové slovo:
odstavec; přímá řeč
Odpověď:
Žádné explicitní doporučení ohledně členění přímé řeči do jednotlivých odstavců nám není známo. Střídání replik v rámci jednoho odstavce, které se týkají jednoho obrázku, považujeme ze možné.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V překladu knihy z polštiny se objevuje postava „komisař Nováková“, kterou další postavy oslovují „komisařko“. Co si o tomto řešení myslíte?
Odpověď:
V českém jazyce se názvy policejních i vojenských hodností, pracovních funkcí apod. běžně přechylují, a proto bychom zvolili výraz „komisařka“ nejen pro oslovení, ale i pro jakoukoliv další referenci k této ženské postavě (tj. i v případě spojení s příjmením: „komisařka Nováková“).
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Je možné použít v e-mailové komunikaci se zákazníkem rodné jméno, např. „Dobrý den, Josefe“, nebo je nutné použít příjmení, např. „Dobrý den, pane Nováku“? S kolegyní rozesíláme reklamní nabídky e-shopu a neshodneme se, které řešení je správné.
Odpověď:
Pravidla pro elektronickou komunikaci mezi zákazníkem a e-shopem nejsou nikde stanovena, jedná se tak spíše o otázku konvence. V praxi se sice setkáváme s kombinací pozdravu „Dobrý den“ a oslovení rodným jménem (např. „Josefe“), avšak lze předpokládat, že k této méně formální kontaktové formuli budou příjemci textu zaujímat různorodé postoje, včetně těch negativních. Při jejím hodnocení může hrát roli například věk. Vzhledem k tomu, že je spojení pozdravu a rodného jména v češtině poměrně novým jazykovým prostředkem, budou ho starší uživatelé jazyka vnímat jako méně zdvořilý či nezdvořilý spíše než zástupci mladší generace. Při volbě kontaktové formule je třeba přihlédnout také k celkovému stylu e-mailu – pokud je formulován (velmi) formálně, oficiálně, jistě bude vhodnější zvolit oslovení příjmením („Dobrý den, pane Nováku“, či dokonce „Vážený pane Nováku“), avšak je-li jeho stylizace z hlediska vyjadřované formálnosti či oficiálnosti uvolněnější, může být oslovení rodným jménem považováno za přijatelné. Nicméně na hodnocení přijatelnosti mohou mít vliv i další faktory, a to nejen objektivní (zvolený komunikační kanál, věk ad.), ale i subjektivní (zkušenosti a očekávání adresáta, jeho aktuální nálada aj.).
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Vytvářím text pro reklamu a mám v něm formulaci: „Chuť skvělých televizních zážitků se nemění, stejně jako chuť daného piva.“ Je tato formulace v pořádku?
Odpověď:
Ano, daná formulace je v pořádku, neshledáváme na ní nic závadného.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Ministerstvo odmítá uvádět na průkazkách přechýlené podoby názvů povolání „soudní tlumočnice“ a „soudní překladatelka“, máme tam tedy napsáno např. „Jana Nováková, soudní tlumočník“. Naopak na razítkách podle nařízení ministerstva zmíněné přechýlené podoby jsou. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
tlumočnice; překladatelka
Odpověď:
Obecné doporučení zní následovně: Zastává-li určitou funkci či pracovní pozici žena (a vyjadřujeme-li se o konkrétní ženě), je namístě použít pro její označení přechýlenou podobu. V souladu s tím bychom se přikláněli k pojmenování v ženském rodě – soudní tlumočnice, soudní překladatelka. Nicméně je možné, že existuje nějaký (vnitřní) předpis, který užívání nepřechýlených pojmenování na průkazkách upravuje (podobně jako je tomu dle vašeho vyjádření v případě razítek).
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Zajímal by mě váš názor na pozdrav v korespondenci. Když odpovídám na úřední dopis nebo někomu posílám e-mail (například panu Novákovi), mohu je začít slovy „Dobrý den, pane Nováku“, nebo musím použít oslovení „Vážený pane Nováku“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď:
Pro oficiální dopisovou korespondenci se nadále doporučuje užívat tradiční oslovení obsahující přívlastek „vážený“: „Vážený pane Nováku“, „Vážený pane předsedo“, „Vážený pane magistře“ apod. Tato forma oslovení se užívá taktéž v e-mailové komunikaci, ovšem jak vyplývá z nedávno proběhlého výzkumu z oblasti současné korespondence (viz Mžourková–Dvořáková: „Většina z nás používá prosté Dobrý den“, Slovo a slovesnost, 2023), v praxi se běžně objevuje i kombinace pozdravu „dobrý den“ s oslovením. Zmíněné šetření ukázalo, že je uvedený začátek korespondence, podobně jako formulace typu „Vážený pane Nováku“, v současnosti většinově vnímán jako zdvořilý a vhodný pro oficiální e-mailovou korespondenci. Výzkum však také zachytil jisté preference ve volbě počáteční formulace. Jako nejdůležitější faktor při jejím výběru se projevila míra oficiálnosti – čím oficiálnější (a v souladu s tím i formálnější) komunikace je, tím spíše pisatelé upřednostní variantu „Vážený pane Nováku“ před spojením „Dobrý den, pane Nováku“. Proto se např. v běžné pracovní komunikaci mezi kolegy setkáme často s pozdravem, kdežto v kontaktu s úředníky či osobami zastávajícími vysoké funkce pravděpodobně bude častěji volena tradiční forma oslovení. Při rozhodování, kterou počáteční formulaci užijeme, je tedy třeba rozlišovat mezi dopisovou a e-mailovou komunikací a vzít v úvahu též náš vztah k adresátovi.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Pro potřeby naší firmy vytváříme slovník genderově neutrálních pojmenování osob. Například slovo pracovník nahrazujeme slovem pracující, u některých pojmenování však nevíme, jak genderově neutrální podobu utvořit. Jak bychom měli nazývat třeba zaměstnance?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; genderově neutrální vyjadřování
Odpověď:
Pro některá pojmenování osob lze použít zpodstatnělá přídavná jména jako pracující či vedoucí. Nutno ovšem dodat, že jako tzv. genderově neutrální mohou fungovat jen v některých tvarech (srov. 1. p., č. j., r. muž. i žen.: vedoucí, ale 2. p., č. j., r. muž.: vedoucího vs. 2. p., č. j., r. žen.: vedoucí). V případě slova zaměstnanec přichází v úvahu opis, např. zaměstnaná osoba.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Připravujeme různé reklamní texty a jedna klientka se na nás obrátila s požadavkem na genderovou vyváženost. Nelíbily se jí totiž formulace typu „kandidáti získají“ nebo „pokud máte fajn souseda, přihlaste ho do soutěže“. Je nutné, abychom všude vyjmenovávali „kandidáti a kandidátky“, „sousedi a sousedky“ apod.? Samozřejmě nechceme ženy vylučovat.
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
Doplnění přechýlených názvů osob nepovažujeme za nutné. V češtině funguje tzv. generické maskulinum, které umožňuje vyjadřovat se úsporně, název osoby v mužském rodě totiž může zahrnovat jak muže, tak ženy. Na druhou stranu může být někdy výhodné doplnit přechýlené názvy osob a tím zdůraznit zapojení žen – že i ony mohou kandidovat, mohou být přihlášeny do soutěže apod. Je tedy potřeba vzít v úvahu cíl textu i komu je určen. (K tomu je však nutno dodat, že různí lidé samozřejmě mohou ve vztahu k výše popsaným jazykovým prostředkům zastávat odlišné, více či méně silné názory.)
Poslední užití:
14.2.2023
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Pracuji na korektuře knihy z lékařského prostředí. Překladatelka chce pro jednu z ženských postav použít slovo pediatr (např. Vivien pracuje jako pediatr). Mně to trhá uši, raději bych zvolila přechýlenou podobu pediatrička (např. Vivien pracuje jako pediatrička), která je dle mého názoru už zaužívaná. Jak to vidíte vy?
Klíčové slovo:
pediatr; pediatrička
Odpověď:
Pokud vztahujeme název pracovní pozice, funkce apod. ke konkrétní ženě (potažmo k ženské literární postavě apod.), doporučujeme užít jeho přechýlenou podobu, v tomto případě tedy pediatrička: Vivien pracuje jako pediatrička.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V popisu projektu jsme používali slova senior a klient pro zahrnutí mužů i žen, např.: „Budeme se snažit nacházet řešení pro nejpalčivější problém, se kterým se na nás senioři obracejí, a tím je osamělost.“ Projekt nám byl vrácen k přepracování s tím, že máme užívat zápis typu senioři*ky, abychom zahrnuli i ženy. Je to opravdu nutné?
Klíčové slovo:
hvězdička; asterisk
Odpověď:
Z čistě jazykového hlediska není navržená úprava nezbytná – v češtině se totiž běžně užívá tzv. generické maskulinum, název osoby v mužském rodě tedy může označovat jak muže, tak ženy. Otázkou však zůstává, zda navržená úprava nevychází z nějakých (interních) pokynů pro jazykovou úpravu projektové dokumentace, které je vhodné, či dokonce nutné dodržet. K tomu je však třeba dodat, že zápis typu senioři*ky není zcela neproblematický. Užití hvězdičky pro signalizaci variant totiž není ve společnosti stále všeobecně známé a přijímané, obvykle se v této funkci užívá lomítko: senioři/seniorky. (To však někdy bývá nahrazováno hvězdičkou na základě představy, že omezuje uvedené alternativy – senioři/seniorky = buď senioři, nebo seniorky –, kdežto hvězdička má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit.) Problematické také je, že na rozdíl od lomítka bývají za hvězdičku připojovány různé části slov bez zcela jasných pravidel.
Poslední užití:
7.3.2023
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.