Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Připravujeme různé reklamní texty a jedna klientka se na nás obrátila s požadavkem na genderovou vyváženost. Nelíbily se jí totiž formulace typu „kandidáti získají“ nebo „pokud máte fajn souseda, přihlaste ho do soutěže“. Je nutné, abychom všude vyjmenovávali „kandidáti a kandidátky“, „sousedi a sousedky“ apod.? Samozřejmě nechceme ženy vylučovat.
Odpověď:
Doplnění přechýlených názvů osob nepovažujeme za nutné. V češtině funguje tzv. generické maskulinum, které umožňuje vyjadřovat se úsporně, název osoby v mužském rodě totiž může zahrnovat jak muže, tak ženy. Na druhou stranu může být někdy výhodné doplnit přechýlené názvy osob a tím zdůraznit zapojení žen – že i ony mohou kandidovat, mohou být přihlášeny do soutěže apod. Je tedy potřeba vzít v úvahu cíl textu i komu je určen. (K tomu je však nutno dodat, že různí lidé samozřejmě mohou ve vztahu k výše popsaným jazykovým prostředkům zastávat odlišné, více či méně silné názory.)
Poslední užití:
14.2.2023
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Pracuji na korektuře knihy z lékařského prostředí. Překladatelka chce pro jednu z ženských postav použít slovo pediatr (např. Vivien pracuje jako pediatr). Mně to trhá uši, raději bych zvolila přechýlenou podobu pediatrička (např. Vivien pracuje jako pediatrička), která je dle mého názoru už zaužívaná. Jak to vidíte vy?
Klíčové slovo:
pediatr; pediatrička
Odpověď:
Pokud vztahujeme název pracovní pozice, funkce apod. ke konkrétní ženě (potažmo k ženské literární postavě apod.), doporučujeme užít jeho přechýlenou podobu, v tomto případě tedy pediatrička: Vivien pracuje jako pediatrička.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V popisu projektu jsme používali slova senior a klient pro zahrnutí mužů i žen, např.: „Budeme se snažit nacházet řešení pro nejpalčivější problém, se kterým se na nás senioři obracejí, a tím je osamělost.“ Projekt nám byl vrácen k přepracování s tím, že máme užívat zápis typu senioři*ky, abychom zahrnuli i ženy. Je to opravdu nutné?
Klíčové slovo:
senior; klient; hvězdička; asterisk; generické maskulinum
Odpověď:
Z čistě jazykového hlediska není navržená úprava nezbytná – v češtině se totiž běžně užívá tzv. generické maskulinum, název osoby v mužském rodě tedy může označovat jak muže, tak ženy. Otázkou však zůstává, zda navržená úprava nevychází z nějakých (interních) pokynů pro jazykovou úpravu projektové dokumentace, které je vhodné, či dokonce nutné dodržet. K tomu je však třeba dodat, že zápis typu senioři*ky není zcela neproblematický. Užití hvězdičky pro signalizaci variant totiž není ve společnosti stále všeobecně známé a přijímané, obvykle se v této funkci užívá lomítko: senioři/seniorky. (To však někdy bývá nahrazováno hvězdičkou na základě představy, že omezuje uvedené alternativy – senioři/seniorky = buď senioři, nebo seniorky –, kdežto hvězdička má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit.) Problematické také je, že na rozdíl od lomítka bývají za hvězdičku připojovány různé části slov bez zcela jasných pravidel.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jakým způsobem máme zapracovat do předpisů naší vysoké školy genderově senzitivní vyjadřování? Setkala jsem se užitím lomítka (student/ka) a s pojmenováním osob v mužském rodě (student), přičemž v tomto případě bylo v poznámce pod čarou uvedeno, že se jedná o generické maskulinum, které zahrnuje i ženy.
Odpověď:
Nejsme si vědomi toho, že by existovalo nějaké závazné nařízení ustanovující, které jazykové prostředky se v souvislosti s genderově vyváženým vyjadřováním mají v předpisech používat. Takové nařízení či doporučení si však mohou vysoké školy (případně jejich fakulty apod.) vytvořit samy – a některé je opravdu vytvářejí. Záleží tedy na vás, zda budete uvádět rodové varianty přes lomítko (student/ka) či zvolíte ještě nějaké jiné inkluzivní jazykové prostředky, např. zpodstatnělá přídavná jména (studující). Samozřejmě se také můžete rozhodnout užívat generické maskulinum (a třeba to i nějak okomentovat v poznámce pod čarou), to však nelze považovat za prostředek genderově senzitivního vyjadřování.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Máme nově zvolenou paní starostku. Můžeme ve spojení s jejím jménem užívat přechýlený název funkce – starostka Jana Nováková? Někdo tvrdí, že v oficiálních dokumentech by měl zůstat starosta, třeba v podpisu – Jana Nováková, starosta města.
Klíčové slovo:
starostka
Odpověď:
Ve spojení s vlastním jménem ženy je vhodné použít přechýlený název funkce, kterou žena zastává – v tomto případě tedy starostka.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Ve formuláři jsou uvedeny různé skupiny zaměstnanců, např: vrchní sestra, vrchní laborantka, lékaři, farmaceuti. Vadí mi tu střídání ženského a mužského rodu, když daná povolání vykonávají jak muži, tak ženy. Jak to mám sjednotit?
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
Nejprve si dovolíme upozornit, že kromě ženského a mužského rodu se u uvedených názvů pracovních pozic střídá též jednotné a množné číslo. I to by bylo vhodné sjednotit. Co se gramatické kategorie jmenného rodu týče, nabízejí se dvě řešení: 1. užívat generické maskulinum (vrchní laborant, lékař, farmaceut; vrchní laboranti, lékaři, farmaceuti), respektive v případě vrchní sestry uvádět název pracovní pozice v ženském rodě – tento název lze pak považovat za generické femininum (vrchní sestra; vrchní sestry), 2. s ohledem na genderově vyvážené vyjadřování uvádět názvy pracovních pozic jak v mužském, tak v ženském rodě (např. v podobě vrchní laborant/ka, lékař/ka, farmaceut/ka; vrchní laboranti/laborantky, lékaři/lékařky, farmaceuti/farmaceutky) – v případě vrchní sestry pak bude uvedena jediná varianta (vrchní sestra; vrchní sestry), neboť název této pracovní pozice nemá oficiální rodový protějšek. Z jazykového hlediska jsou obě řešení v pořádku, záleží tedy na vaší preferenci.
Dotaz:
Úprava odstavců
Konkrétní dotaz:
Bývá přímá řeč vždy odsazena na nový řádek?
Klíčové slovo:
odstavec; přímá řeč
Odpověď:
Žádné explicitní doporučení ohledně členění přímé řeči do jednotlivých odstavců nám není známo. Je však pravda, že se v mnohých textech, zvláště v beletrii, setkáváme s tím, že je přímá řeč odsazena na nový řádek. Toto řešení činí text přehlednějším. Jedná se však jen o úzus, který lze porušit, pokud by pro konkrétní text nebyl vhodný.
Dotaz:
Úprava odstavců
Konkrétní dotaz:
V textu, který koriguji, se vyskytla přímá řeč, která začíná na novém řádku novým odstavcem (uvozovací věta: John přistoupil ke stolu a zeptal se:; nový odstavec; přímá řeč: „Na čem jste to tak usilovně pracoval?“). Jedná se o jednotlivou větu a na jiných místech v textu jsem se s tímto řešením zatím nesetkala. Je nějaký důvod k tomu, aby byla přímá řeč odsazena na nový řádek?
Klíčové slovo:
odstavec; přímá řeč
Odpověď:
Žádné doporučení ohledně členění přímé řeči do jednotlivých odstavců nám není známo. Je pravda, že se v mnohých textech setkáváme s tím, že je přímá řeč uvedena na novém řádku, nejedná se však o pravidlo a lze snadno dohledat i texty, které řeší členění odstavců odlišným způsobem. Neznáme celý text, ale na základě toho, co popisujete (tzn. na ostatních místech v textu není přímá řeč odsazena na nový řádek), se domníváme, že se v tomto případě jedná spíše o sazečskou chybu a uvozovací věta i přímá řeč by měly stát na jednom řádku.
Poslední užití:
20.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.3 Odstavce (s. 31)
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
V rámci reklamního spotu jsme použili větu „Zachraňujeme svět od studené vody“. Klientka nás upozornila, že vazba „zachránit/zachraňovat od“ není vhodná a že bychom měli užít vazbu s předložkou „před“ (Zachraňujeme svět před studenou vodou). Je to pravda?
Klíčové slovo:
zachraňovat
Odpověď:
Vazba „zachránit/zachraňovat něco/někoho od někoho/něčeho“ se v současném úzu vyskytuje, a to nikterak mizivě – v Českém národním korpusu nalezneme vazbu „zachránit od někoho/něčeho“ 2 794x; naproti tomu výskytů s předložkou „před“ je 10 778. Ovšem Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí jako náležitou pouze vazbu „zachránit/zachraňovat něco/někoho před někým/něčím“. Proto bychom skutečně doporučili volit řešení s předložkou „před“: „Zachraňujeme svět před studenou vodou“.
Poslední užití:
11.8.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence předložek
Konkrétní dotaz:
Paní učitelka z kladenské základní školy užívá ve spojeních, kde bychom očekávali 6. pád, např. „o přestávce“, „o/při přírodovědě“, vazbu s pádem čtvrtým: „O přestávku si děti snědly svačiny“ nebo „O přírodovědu jsme se učili o obratlovcích“. Je vazba se 4. pádem přípustná?
Klíčové slovo:
o přestávce; o přestávku
Odpověď:
Vazba „o + 4. pád“ pravděpodobně vychází ze staré češtiny. V ní mívala předložka „o“ v některých kontextech vedle spojení se 6. pádem také náležitou vazbu se 4. pádem. Současný Slovník spisovného jazyka českého uvádí u předložky „o“ se 4. pádem doklady z umělecké literatury (o Štědrý večer, o Bílou sobotu), které ale z celoúzemního hlediska již hodnotí jako zastaralé. O problematice této vazby se můžeme dočíst také v článku J. Beneše z roku 1939 v časopise Naše řeč (ročník 23, číslo 6, s. 163–165). Zde se píše, že předložka „o“ s akuzativem v časovém významu („o Vánoce“, „o veselku“ nebo právě „o přestávku“) je jevem v té době typicky užívaným v Praze, na Kladensku, Lounsku a Roudnicku a na přistěhovalce z jiných oblastí zpravidla působí velmi nezvykle. Jak nám potvrdili kolegové z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český, na Kladensku je tento jev stále živý a častý (o víkend, o prázdniny, o matiku apod.). Značně rozšířený je například také na Rakovnicku. V současném jazyce ale evidentně jde o nářeční jazykový prostředek, proto bychom v rámci projevu učitele ve vyučovací hodině doporučili užívat spisovnou (nářečně neutrální) vazbu se 6. pádem: „O přestávce si děti snědly svačiny“ či „O přírodovědě jsme se učili o obratlovcích“. V neformální komunikaci lze 4. pád samozřejmě dále běžně uplatňovat, pokud je to v dané oblasti zvykem.
Poslední užití:
10.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
BENEŠ, J. Příslovečné určení času s předložkou o spojenou s akusativem. Ročník 23 (1939), číslo 6, s. 163-165.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je prosím možné v odborném kontextu (konkrétně jde o fyziku) použít vazbu „závislost od“ (například „závislost od teploty“), nebo je jediným správným řešením vazba „závislost na“?
Klíčové slovo:
závislost
Odpověď:
Vazba „záviset od“ (potažmo „závislý od / závislost od“) vznikla patrně zkřížením vazeb „záviset na“ a „odviset od“. Slovník spisovného jazyka českého hodnotí vazbu s předložkou „od“ jako zastaralou a nevhodnou, proto ji pro běžný text nedoporučujeme. Avšak data Českého národního korpusu ukazují, že v některých odborných oblastech, jako je například ekonomie či právě fyzika, není vazba „záviset od“ nikterak neobvyklá. Proto je možné ji v takových textech tolerovat, ačkoli je třeba počítat s tím, že na některé čtenáře může působit rušivě.
Zvažované varianty:
závislost od teploty
závislost na teplotě
Poslední užití:
14.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Informovali jsme o „úmrtí kardinála Miloslava Vlka“ a několik našich diváků se ozvalo, že slovo kardinál nepatří před jméno a příjmení, nýbrž mezi ně, že jsme měli mluvit o „úmrtí Miloslava kardinála Vlka“. Na webových stránkách arcibiskupství jsem zjistila, že se podoba „Miloslav kardinál Vlk“ opravdu užívá, ale nevím, je-li závazná i pro nás.
Klíčové slovo:
kardinál; Miloslav kardinál Vlk; kardinál Miloslav Vlk
Odpověď:
Umístění církevní hodnosti kardinál mezi jméno a příjmení (Miloslav kardinál Vlk) je tradiční, užívá se v církevním prostředí, ovšem pro mediální komunikaci není tato podoba nijak závazná. Uvedení hodnosti na prvním místě (kardinál Miloslav Vlk) převažuje např. v publicistických textech a je zcela v pořádku.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Posílám e-mail hejtmanovi a vedoucímu odboru. Prvního adresáta oslovím „Vážený pane hejtmane“, ale co s tím druhým? Mám ho oslovit funkcí, vysokoškolským titulem, nebo příjmením?
Klíčové slovo:
vedoucí
Odpověď:
Jelikož oslovujete hejtmana pracovní funkcí, doporučili bychom vám jí oslovit i druhého adresáta – celé oslovení by tedy mohlo mít podobu „Vážený pane hejtmane, vážený pane vedoucí“.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
V odborném textu se píše: „Když proud prochází roztokem, nutí atomy kyslíku k anodě.“ Nějak se mi nezdá druhá věta souvětí. Nenapadá vás nějaká úprava? Mě napadlo napsat „přitahuje atomy“.
Odpověď:
Předpokládáme, že proces popsaný v první větě nutí atomy kyslíku k nějaké reakci. Proto se zdá, že ve druhé větě chybí slovo, např. přesun: „Když proud prochází roztokem, nutí atomy kyslíku k přesunu k anodě.“ Z jazykového hlediska je jistě v pořádku i vámi navrhované řešení: „Když proud prochází roztokem, přitahuje atomy kyslíku k anodě.“ Při volbě nejvhodnější úpravy záleží samozřejmě na tom, co přesně chcete vyjádřit.
Zvažované varianty:
Když proud prochází roztokem, nutí atomy kyslíku k anodě.
Když proud prochází roztokem, nutí atomy kyslíku k přesunu k anodě.
Když proud prochází roztokem, přitahuje atomy kyslíku k anodě.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Lze z následujícího souvětí vypustit zájmeno jeho? „Pružný prvek se během obrábění ohýbá, díky čemuž hrany řezných nástrojů prvek místo jeho řezání otírají.“
Odpověď:
Přivlastňovací zájmeno lze v tomto případě vypustit, nepovažujeme to však za nutné.
Zvažované varianty:
Pružný prvek se během obrábění ohýbá, díky čemuž hrany řezných nástrojů prvek místo jeho řezání otírají.
Pružný prvek se během obrábění ohýbá, díky čemuž hrany řezných nástrojů prvek místo řezání otírají.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Nevím, zda mohu v následující části věty opakovat předložku ve, či nikoliv: „mezi základní prvky v kosti a v zubech patří...“ / „mezi základní prvky v kosti a zubech patří...“. Co byste mi doporučili?
Odpověď:
V odborných textech je třeba vyjadřovat se jasně a přesně, proto je opakování předložky v pořádku. Zároveň však v tomto konkrétním případě platí, že je formulace snadno interpretovatelná i bez opakování předložky, a proto není její uvádění nutné. Rozhodnutí je tedy na vás.
Zvažované varianty:
mezi základní prvky v kosti a v zubech patří...
mezi základní prvky v kosti a zubech patří...
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Nevím, zda mohu v následující části věty opakovat předložku ve, či nikoliv: „nižší obsah prvku ve skupině E a ve skupině S ve srovnání se skupinou K“ / „nižší obsah prvku ve skupině E a skupině S ve srovnání se skupinou K“. Poradíte mi?
Klíčové slovo:
opakování předložek
Odpověď:
V odborných textech je třeba vyjadřovat se jasně a přesně, proto je opakování předložky v pořádku. Zároveň však v tomto konkrétním případě platí, že je formulace snadno interpretovatelná i bez opakování předložky, a proto není její uvádění nutné. Rozhodnutí je tedy na vás.
Zvažované varianty:
nižší obsah prvku ve skupině E a skupině S ve srovnání se skupinou K
nižší obsah prvku ve skupině E a ve skupině S ve srovnání se skupinou K
Dotaz:
Úprava odstavců
Konkrétní dotaz:
Pokud je přímá řeč rozdělena do více odstavců, napíšeme pouze jedny uvozovky (na začátku a na konci), nebo bude mít každý odstavec své vlastní?
Klíčové slovo:
odstavec; přímá řeč
Odpověď:
Uvozovky ohraničují celek přímé řeči, budou tedy použity na začátku prvního odstavce a uzavírat až poslední odstavec přímé řeči.
Poslední užití:
30.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
6.4.2 Uvozovky
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Snažím se zformulovat větu o tom, jaký úkol uložila rada města místostarostovi: „Rada městské části Praha [číslo] ukládá předat informaci o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání.“ Nebyla by lepší následující varianta? „Rada městské části Praha [číslo] ukládá informovat o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání.“
Odpověď:
Uvedená úprava je možná, nikoliv nutná. Dovolujeme si však upozornit, že v obou variantách chybí doplnění, komu je daný úkol uložen. Ačkoliv je takové vyjádření v administrativním textech přijatelné, některým příjemcům textu může při užití slovesa ukládat předmět ve 3. pádě chybět. Navíc může být informace o tom, kdo byl úkolem pověřen, zásadní. Dáváme proto ke zvážení následující úpravy: „Rada městské části Praha [číslo] ukládá místostarostovi předat informaci o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání.“ / „Rada městské části Praha [číslo] ukládá místostarostovi informovat o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání.“
Zvažované varianty:
Rada městské části Praha [číslo] ukládá předat informaci o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání.
Rada městské části Praha [číslo] ukládá místostarostovi předat informaci o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání.
Rada městské části Praha [číslo] ukládá informovat o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání.
Rada městské části Praha [číslo] ukládá místostarostovi informovat o schválení tohoto rozpočtového opatření na nejbližším řádném jednání.
Dotaz:
Po čárce
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše u výrazu vážený, který je užit po čárce, v oslovení Vážená paní doktorko, vážený pane doktore?
Klíčové slovo:
Vážená paní doktorko, vážený pane doktore
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že druhá část oslovení následuje po interpunkční čárce, je namístě psát malé písmeno: Vážená paní doktorko, vážený pane doktore. Po interpunkční čárce se velké písmeno píše jedině tehdy, pokud je daný výraz vlastním jménem (Milá Jano, Evo a Petře).
Poslední užití:
22.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Oslovení a závěrečný pozdrav, sekce 1 Oslovení
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.