Dotaz:
Valence předložek
Konkrétní dotaz:
Paní učitelka z kladenské základní školy užívá ve spojeních, kde bychom očekávali 6. pád, např. „o přestávce“, „o/při přírodovědě“, vazbu s pádem čtvrtým: „O přestávku si děti snědly svačiny“ nebo „O přírodovědu jsme se učili o obratlovcích“. Je vazba se 4. pádem přípustná?
Klíčové slovo:
o přestávce; o přestávku
Odpověď:
Vazba „o + 4. pád“ pravděpodobně vychází ze staré češtiny. V ní mívala předložka „o“ v některých kontextech vedle spojení se 6. pádem také náležitou vazbu se 4. pádem. Současný Slovník spisovného jazyka českého uvádí u předložky „o“ se 4. pádem doklady z umělecké literatury (o Štědrý večer, o Bílou sobotu), které ale z celoúzemního hlediska již hodnotí jako zastaralé. O problematice této vazby se můžeme dočíst také v článku J. Beneše z roku 1939 v časopise Naše řeč (ročník 23, číslo 6, s. 163–165). Zde se píše, že předložka „o“ s akuzativem v časovém významu („o Vánoce“, „o veselku“ nebo právě „o přestávku“) je jevem v té době typicky užívaným v Praze, na Kladensku, Lounsku a Roudnicku a na přistěhovalce z jiných oblastí zpravidla působí velmi nezvykle. Jak nám potvrdili kolegové z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český, na Kladensku je tento jev stále živý a častý (o víkend, o prázdniny, o matiku apod.). Značně rozšířený je například také na Rakovnicku. V současném jazyce ale evidentně jde o nářeční jazykový prostředek, proto bychom v rámci projevu učitele ve vyučovací hodině doporučili užívat spisovnou (nářečně neutrální) vazbu se 6. pádem: „O přestávce si děti snědly svačiny“ či „O přírodovědě jsme se učili o obratlovcích“. V neformální komunikaci lze 4. pád samozřejmě dále běžně uplatňovat, pokud je to v dané oblasti zvykem.
Poslední užití:
10.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
BENEŠ, J. Příslovečné určení času s předložkou o spojenou s akusativem. Ročník 23 (1939), číslo 6, s. 163-165.
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „plýtvat potravinami“, nebo „plýtvat s potravinami“?
Klíčové slovo:
plýtvat
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u slovesa „plýtvat“ pouze vazbu bezpředložkového 7. pádu: „plýtvat něčím“. V současném úzu pozorujeme u vazeb se 7. pádem tendenci užívat předložku „s“, a to i ve spojeních, kde je náležitá pouze vazba bezpředložková („kochat se s něčím, zametat s koštětem“ apod.).
Zvažované varianty:
plýtvat potravinami
plýtvat s potravinami
Poslední užití:
31.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Při komunikaci s kolegy jsem řekl „má třicet osm let“. Je to v pořádku, nebo bych měl vždy používat formulaci „je mu třicet osm let“?
Odpověď:
Spojení typu „je mu třicet osm let“ hodnotíme jako neutrální. Ovšem v běžné, přátelské komunikaci s kolegy jistě není prohřeškem užít formulaci „má třicet osm let“. Je třeba dodat, že tato formulace se užívá především na Moravě, a proto může na mluvčí z Čech působit příznakově.
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Pokud použiju sloveso „napadnout“ se třetím pádem, bude mít zájmeno „já“ podobu „mě“, nebo „mně“? Tedy „Napadlo mě“, nebo „Napadlo mně“?
Klíčové slovo:
napadnout
Odpověď:
Sloveso „napadnout“ (ve významu „přijít na mysl“) se podle Slovníku spisovného jazyka českého i novějšího Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost může pojit s 3. i 4. pádem. Valenční slovník českých sloves VALLEX, který je z uvedených příruček nejnovější, však již uvádí pouze vazbu se 4. pádem. Přestože zmíněné slovníky spisovné češtiny vazbu se 3. pádem jako zastaralou nehodnotí, je třeba počítat s tím, že většina mluvčích ji tak pravděpodobně bude vnímat. Pokud však přece trváte na užití této vazby, je v 3. pádě namístě tvar „mně“ či „mi“, tedy „Napadlo mně“ či „Napadlo mi“. Pro úplnost dodáváme, že správná (a dnes neutrální) je i podoba „Napadlo mě“, která odpovídá vazbě s 4. pádem.
Zvažované varianty:
napadlo mě
napadlo mně
Poslední užití:
22.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Užití zvratného trpného rodu
Konkrétní dotaz:
Slýchám v médiích věty typu „Policisté se při přestřelce zranili“. Je taková věta v pořádku? Nemělo by se spíš říkat „Policisté byli při přestřelce zraněni“?
Klíčové slovo:
zranit se
Odpověď:
Jde skutečně o nemístné užití tzv. zvratného pasiva (trpného rodu). Ve větách, v nichž je dějem zasažen nějaký objekt, který sám nemůže být původcem děje, je užití zvratného pasiva v pořádku (např. „Dům se staví“, případně „Při přestřelce se poškodilo několik aut“). Pozor si však musíme dávat právě ve větách, v nichž může dojít ke kolizi vlastního zvratného zájmena „se“ a zájmena „se“ užitého ve funkci zvratného pasiva: ve větě „Policisté se při přestřelce zranili“ není jasné, zda 1) policisté byli zraněni někým jiným, 2) policisté se zranili navzájem nebo 3) každý policista zranil sám sebe. Vladimír Šmilauer v Novočeské skladbě k této problematice uvádí příklad: „Můžeme říci, že se na honě zastřelilo tři sta zajíců, ale ne, že se nešťastnou náhodou zastřelil také jeden z lovců, protože by bylo nejisté, zda se zastřelil sám nebo byl zastřelen“. V takových případech tedy doporučujeme volit pasivum opisné („Policisté byli při přestřelce zraněni“).
Zvažované varianty:
policisté se zranili
policisté byli zraněni
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 150–151, odst. 475 cc (2. vyd. 1969)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Jsou obě následující varianty hodnoceny jako spisovné? „Dlaně jsou otočeny vzhůru.“ / „Dlaně jsou otočené vzhůru.“
Odpověď:
Ano, obě varianty hodnotíme jako spisovné, liší se však mírně svým významem. Spojení „jsou otočeny“ vyjadřuje děj nebo výsledný stav, spojení „jsou otočené“ umožňuje chápat stav jako vlastnost podmětu.
Zvažované varianty:
Dlaně jsou otočeny vzhůru.
Dlaně jsou otočené vzhůru.
Poslední užití:
23.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence jmenných a složených tvarů přídavných jmen, konkurence přídavných jmen a příčestí trpného
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Je nějaký rozdíl mezi vyjádřeními „je mu deset let“ a „má deset let“?
Klíčové slovo:
rok; roky; léta
Odpověď:
Spojení typu „je mu deset let“ považujeme za neutrální, a proto je vhodné ho používat např. v oficiální komunikaci. Naproti tomu spojení typu „má deset let“ je moravismus, který může být vnímán mluvčími z Čech jako příznakový. Nehodnotíme ho však jako nespisovný nebo nesprávný.
Zvažované varianty:
je mu deset let
má deset let
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Setkal jsem se se spojením „z před deseti lety“. Nelíbí se mi, myslím, že lepší vyjádření by bylo „z doby před deseti lety“. Jaký na to máte názor?
Odpověď:
Spojení typu „z před deseti lety“, která vznikají zřejmě vypuštěním podstatného jména po předložce z, jsou možná úsporná, nikoliv však neutrální ani spisovná. Chceme-li se vyjadřovat kultivovaně, je třeba každou z předložek spojit s odpovídajícím podstatným jménem; vámi navrhovaná úprava „z doby před deseti lety“ je tak zcela adekvátní a vhodná.
Zvažované varianty:
z před deseti lety
z doby před deseti lety
Poslední užití:
21.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
248 z před dva zápasy, s. 182–183
Dotaz:
Konkurence kdo × co × který ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Obracím se na vás s dotazem, který se možná ukáže jako banální, avšak u nás doma způsobil lingvistický rozpor. Jde mi o věty typu „Nakupujte od těch, kteří naši pomoc opravdu potřebují“. Nemůžeme se shodnout, zda je to takto správně, nebo by za čárkou mělo následovat „kdo“, případně „co“.
Klíčové slovo:
kteří
Odpověď:
Tento typ přívlastkových vět může být uvozen zájmeny „kteří“ i „kdo“. Zájmeno „co“ se v praxi užívá též (nesklonně), ale jde o hovorový prostředek, který je chápán jako stylově nižší. Naopak knižní charakter má zájmeno „kdož“, které lze ve větě použít také, avšak ani v tomto případě nejde o neutrální jazykový prostředek.
Poslední užití:
23.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
Prosím, která z variant je správně? „Novou platební kartu vám zašleme na naši pobočku“, nebo „do naší pobočky“?
Klíčové slovo:
na pobočku
Odpověď:
Předložky „na“ a „do“ si v dnešním jazyce často konkurují a podmínky pro jejich použití se spíše než striktními pravidly řídí tendencemi, o nichž se pojednává i v Internetové jazykové příručce. Předložka „do“ si ponechává tradiční význam místní („Nevezmeš si dnes do školy svačinu?“) a význam „uvnitř budovy“, obecně řečeno, „uvnitř něčeho, co je něčím obklopeno, ohraničeno, prostorově vymezeno“. Předložka „na“ pronikla a dále proniká tam, kde jde nikoli o vyjádření vymezenosti, uzavřenosti prostoru, nýbrž o prostor či místo jako instituci (školu, úřad atp.), pracoviště, místo, kde se koná nějaká činnost nebo ke kterému nějaká činnost směřuje, o vyjádření toho, k čemu nějaké místo slouží, k čemu se (vy)užívá. Pronikání předložky „na“ je tedy motivováno významově. Ve vašem případě jsou sice možná obě řešení, ale spojení „na pobočku“ bychom považovali za stylově nižší, protože pro užití předložky „na“ chybí významová motivace: spojení „poslat na pobočku“ má totiž stejný význam jako spojení „poslat do pobočky“.
Poslední užití:
20.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 1.1 – Typ ve škole × na škole, do školy × na školu; sekce 1.3 Typ platit na pokladně, na pobočce, sedět na baru, zboží najdete na prvním patře, koupit něco na prodejně
Dotaz:
Číslovka základní
Konkrétní dotaz:
Používá se „před třemi roky“, nebo „před třema rokama“?
Klíčové slovo:
tři roky
Odpověď:
Obě spojení jsou používaná, ale pouze spojení „před třemi roky“ je spisovné, a tedy vhodné např. pro formální projevy. Spojení „před třema rokama“ hodnotíme jako nespisovné, obvykle se objevuje v neformálních mluvených projevech.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Pro reklamní text jsem vytvořil následující větu: „Jděte dětem příkladem, vemte je do baru.“ Mohu použít tvar slovesa vemte? Nebo musím použít spisovný tvar? „Jděte dětem příkladem, vezměte je do baru.“
Klíčové slovo:
vemte
Odpověď:
Záleží na vašem rozhodnutí, jak chcete reklamní text pojmout. Tvar „vezměte“ je spisovný a neutrální, tvar „vemte“ hodnotíme jako nespisovný.
Zvažované varianty:
Jděte dětem příkladem, vemte je do baru.
Jděte dětem příkladem, vezměte je do baru.
Dotaz:
Valence ostatní
Konkrétní dotaz:
S jakým pádem se pojí výraz viz, je vhodné psát „viz strana XY“, nebo „viz stranu XY“?
Klíčové slovo:
viz
Odpověď:
U výrazu viz je možné obojí. Buď chápeme viz jako původní sloveso, které se pojí se čtvrtým pádem (tedy „viz stranu XY“), nebo ho chápeme jako strukturující částici, a proto za ní může následovat pád první (tedy „viz strana“). Je ale dobré zachovat jednotnost v rámci jednoho textu.
Poslední užití:
17.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Využít nabídku, nebo nabídky?
Klíčové slovo:
využít
Odpověď:
Obojí je možné. Spojení s druhým pádem je však stylově vyšší a v některých kontextech se se slovesem využít nepoužívá – čtvrtý pád je obvyklejší tehdy, pokud se jedná o podstatné jméno konkrétní, tedy např. využít auto k převozu nebo využít peníze ke koupi dovolené.
Poslední užití:
30.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Slovesné a jmenné vazby, sekce 8 – Užít, použít, využít co/čeho
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Jaký tvar bude mít zájmeno který, pokud se váže ke spojení „lidé, technologie a pravidla“?
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Pokud chceme na spojení „lidé, technologie a pravidla“ navázat vztažnou vedlejší větu uvozenou zájmenem který, mělo by toto zájmeno mít tvar kteří, protože součástí složek několikanásobného větného členu, k němuž se váže (lidé, technologie a pravidla), je jméno rodu mužského životného (lidé). Z formálního hlediska je toto řešení neproblematické, formulace ale není úplně vhodná, protože je vztažné zájmeno připojeno až za jméno pravidla. Abychom se této situaci vyhnuli, museli bychom jméno lidé nahradit například tvarem osoby, které je rodu ženského. V takovém případě by vztažné zájmeno mělo tvar které.
Poslední užití:
12.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.1 – Mezi složkami několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Valence přídavných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Pojí se přídavné jméno šťastný s předložkou za? Je možné užít vazbu být šťastný za?
Klíčové slovo:
šťastný za
Odpověď:
Na tuto vazbu běžně narazíme, užívá se ve spisovných i nespisovných textech. Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení ji hodnotí jako hovorovou. Přídavné jméno šťastný je tedy možné užít s předložkou za, nejedná se o chybnou vazbu.
Poslední užití:
30.8.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)