Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
S redaktorkou se nemůžeme shodnout, zda je přípustná vazba „být na bazéně“, konkrétně v kontextu vyjádřeném větami „Dva gangsteři se spolu baví na/v bazéně. Jeden leží na lehátku, druhý stojí kousek od něj.“ Redaktorka je proti předložce „na“ a říká, že jde o ostravský regionalismus ovlivněný polštinou. Můj argument je ten, že „být na bazéně“ znamená být v zařízení, jehož součástí je kromě bazénu k plavání např. také vířivka, sauna, posilovna, šatny a restaurace apod. Spojení „být na bazéně“ tedy podle mě neznamená totéž co „být v bazéně“, podobně bychom řekli třeba „být na plovárně“. Můžete nás prosím rozsoudit?
Klíčové slovo:
na bazéně
Odpověď:
Předložka „na“ se poslední dobou výrazně prosazuje na úkor předložky „v“ (resp. „do“). Většinou její užití vnímáme jako stylově nižší, protože zde obvykle chybí významová motivace (např. neutrální „v prodejně“ vs. nově „na prodejně“ – tato spojení se významově neliší). V některých případech však má užití předložky „na“ opodstatnění, protože poněkud rozšiřuje význam. To se týká i vašeho případu, spojení „na bazéně“ odkazuje k celému areálu, zatímco „v bazéně“ pouze k samotné nádrži s vodou. Znovu však zdůrazňujeme, že spojení s předložkou „na“ může být přijímáno různě (což ostatně ostatně potvrzuje váš spor). Mnozí mluvčí ho považují za stylově nižší. Pokud potřebujete dosáhnout významového odlišení, a není vhodné použít stylově neutrální předložku „v“, můžete zvážit též jiné prostředky, např. „Dva gangsteři se spolu baví u bazénu. Jeden leží na lehátku, druhý stojí kousek od něj.“
Zvažované varianty:
v bazéně
na bazéně
Poslední užití:
14.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na,, sekce 1.3 – Typ platit na pokladně, na pobočce, sedět na baru, zboží najdete na prvním patře, koupit něco na prodejně
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jaký je správný tvar výrazu po číslovkách a zda je někde i více možností. Je například správně věta „Narozené dítě měřilo 52,5 centimetru“, nebo „Narozené dítě měřilo 52,5 centimetrů“?
Klíčové slovo:
desetinné číslo
Odpověď:
Shoda počítaného předmětu po desetinných číslech se řídí podle desetin, setin atd., tvar počítaného předmětu je proto ve 2. p. j. č. Náležitá podoba je tedy „Narozené dítě měřilo 52,5 centimetru“. V méně oficiálních textech se počítaný předmět často objevuje ve tvaru 2. p. mn. č., případně se shoda řídí číslovkou umístěnou za desetinnou čárkou, tedy „Narozené dítě měřilo 52,5 centimetrů“. Pro kultivovaný text je však vhodný pouze první uvedený způsob.
Poslední užití:
6.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách, sekce 2 – Počítaný předmět po desetinných číslech
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jaký je správný tvar výrazu po číslovkách a zda je někde i více možností. Je například správně věta „Narozené dítě vážilo 3,78 kilogramu“, nebo „Narozené dítě vážilo 3,78 kilogramů“?
Klíčové slovo:
desetinné číslo
Odpověď:
Shoda počítaného předmětu po desetinných číslech se řídí podle desetin, setin atd., tvar počítaného předmětu je proto ve 2. p. j. č. Náležitá podoba je tedy „Narozené dítě vážilo 3,78 kilogramu“. V méně oficiálních textech se počítaný předmět často objevuje ve tvaru 2. p. mn. č., případně se shoda řídí číslovkou umístěnou za desetinnou čárkou, tedy „Narozené dítě vážilo 3,78 kilogramů“. Pro kultivovaný text je však vhodný pouze první uvedený způsob.
Zvažované varianty:
3,78 kilogramu
3,78 kilogramů
Poslední užití:
6.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách, sekce 2 – Počítaný předmět po desetinných číslech
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jaký je správný tvar výrazu po číslovkách a zda je někde i více možností. Je například správně věta „Dosáhl času 21,54 vteřiny“, nebo „Dosáhl času 21,54 vteřin“?
Klíčové slovo:
desetinné číslo
Odpověď:
Shoda počítaného předmětu po desetinných číslech se řídí podle desetin, setin atd., tvar počítaného předmětu je proto ve 2. p. j. č. Náležitá podoba je tedy „Dosáhl času 21,54 vteřiny“. V méně oficiálních textech (například pracovního charakteru) se počítaný předmět často objevuje ve tvaru 2. p. mn. č., případně se shoda řídí číslovkou umístěnou za desetinnou čárkou, tedy „Dosáhl času 21,54 vteřin(y)“. Pro kultivovaný text je však vhodný pouze první uvedený způsob.
Zvažované varianty:
21,54 vteřiny
21,54 vteřin
Poslední užití:
6.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách, sekce 2 – Počítaný předmět po desetinných číslech
Dotaz:
Konkurence jiných předložkových spojení
Konkrétní dotaz:
Je možné říct „Dej to pod kůlnu“ místo „Dej to do kůlny“? Jsem ze středočeského kraje a od dětství jsme používali ve spojení s kůlnou pouze předložku „pod“. Je to přípustné?
Klíčové slovo:
předložka pod vs. do
Odpověď:
Odlišná předložka je způsobena posunem ve významu slova kůlna. Původně se jednalo o přístřeší, proto byla namístě předložka „pod“: dát něco pod střechu, pod přístřeší. Postupně se tento výraz začal používat pro uzavřené stavení, což vyžaduje předložku „do“. Ve vaší komunikaci evidentně přetrvala předložka „pod“, což je v neformální komunikaci přijatelné, ale ve spisovném textu je v případě uzavřeného prostoru namístě užít předložku „do“.
Zvažované varianty:
pod kůlnu
do kůlny
Poslední užití:
3.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
Prosím, která z variant je správně? „Novou platební kartu vám zašleme na naši pobočku“, nebo „do naší pobočky“?
Klíčové slovo:
na pobočku
Odpověď:
Předložky „na“ a „do“ si v dnešním jazyce často konkurují a podmínky pro jejich použití se spíše než striktními pravidly řídí tendencemi, o nichž se pojednává i v Internetové jazykové příručce. Předložka „do“ si ponechává tradiční význam místní („Nevezmeš si dnes do školy svačinu?“) a význam „uvnitř budovy“, obecně řečeno, „uvnitř něčeho, co je něčím obklopeno, ohraničeno, prostorově vymezeno“. Předložka „na“ pronikla a dále proniká tam, kde jde nikoli o vyjádření vymezenosti, uzavřenosti prostoru, nýbrž o prostor či místo jako instituci (školu, úřad atp.), pracoviště, místo, kde se koná nějaká činnost nebo ke kterému nějaká činnost směřuje, o vyjádření toho, k čemu nějaké místo slouží, k čemu se (vy)užívá. Pronikání předložky „na“ je tedy motivováno významově. Ve vašem případě jsou sice možná obě řešení, ale spojení „na pobočku“ bychom považovali za stylově nižší, protože pro užití předložky „na“ chybí významová motivace: spojení „poslat na pobočku“ má totiž stejný význam jako spojení „poslat do pobočky“.
Poslední užití:
20.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 1.1 – Typ ve škole × na škole, do školy × na školu; sekce 1.3 Typ platit na pokladně, na pobočce, sedět na baru, zboží najdete na prvním patře, koupit něco na prodejně
Dotaz:
Číslovka základní
Konkrétní dotaz:
Používá se „před třemi roky“, nebo „před třema rokama“?
Klíčové slovo:
tři roky
Odpověď:
Obě spojení jsou používaná, ale pouze spojení „před třemi roky“ je spisovné, a tedy vhodné např. pro formální projevy. Spojení „před třema rokama“ hodnotíme jako nespisovné, obvykle se objevuje v neformálních mluvených projevech.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Pro reklamní text jsem vytvořil následující větu: „Jděte dětem příkladem, vemte je do baru.“ Mohu použít tvar slovesa vemte? Nebo musím použít spisovný tvar? „Jděte dětem příkladem, vezměte je do baru.“
Klíčové slovo:
vemte
Odpověď:
Záleží na vašem rozhodnutí, jak chcete reklamní text pojmout. Tvar „vezměte“ je spisovný a neutrální, tvar „vemte“ hodnotíme jako nespisovný.
Zvažované varianty:
Jděte dětem příkladem, vemte je do baru.
Jděte dětem příkladem, vezměte je do baru.
Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
Máme v naší obci rozepři, zda je správně říkat jít na Liďák, nebo jít do Liďáku, myšleno do Lidového domu.
Klíčové slovo:
na Liďák vs. do Liďáku
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že je ve frázi obsaženo slovo nespisovné (Liďák), nelze s jistotou říci, která z variant je správnější. Předložka na v mluveném jazyce do podobných pozic proniká, a v nespisovném kontextu je tudíž možné použít jak spojení jít na Liďák, tak spojení jít do Liďáku. Jistou roli může hrát místní úzus.
Zvažované varianty:
na Liďák
do Liďáku
Poslední užití:
27.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 1.1 – Typ ve škole × na škole, do školy × na školu
Dotaz:
Pozice příklonek
Konkrétní dotaz:
Poslední dobou stále častěji slýchám slovosled např. „Se to musí udělat“. Trhá mi to uši. Je už takový slovosled přípustný?
Klíčové slovo:
se
Odpověď:
Na tento slovosled často v mluveném jazyce narazíme, ale není kodifikován. Dříve se všeobecně vyučovalo, že musí příklonka se stát na druhém místě za výrazem, k němuž se přiklání, tedy např. ve větě „Můj bratr se tam včera setkal s Evou“ stojí až za výrazem bratr, k zájmenu můj se nepřimyká. Pozice příklonky ale ve velké míře závisí i na kontextu a nemusí tomu tak být vždy. Slovosled „Se to musí udělat“ však mezi takové případy nepatří, jedná se o nespisovný prvek a ve spisovném kontextu se mu doporučujeme vyhnout.
Poslední užití:
26.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Valence ostatní
Konkrétní dotaz:
S jakým pádem se pojí výraz viz, je vhodné psát „viz strana XY“, nebo „viz stranu XY“?
Klíčové slovo:
viz
Odpověď:
U výrazu viz je možné obojí. Buď chápeme viz jako původní sloveso, které se pojí se čtvrtým pádem (tedy „viz stranu XY“), nebo ho chápeme jako strukturující částici, a proto za ní může následovat pád první (tedy „viz strana“). Je ale dobré zachovat jednotnost v rámci jednoho textu.
Poslední užití:
17.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Využít nabídku, nebo nabídky?
Klíčové slovo:
využít
Odpověď:
Obojí je možné. Spojení s druhým pádem je však stylově vyšší a v některých kontextech se se slovesem využít nepoužívá – čtvrtý pád je obvyklejší tehdy, pokud se jedná o podstatné jméno konkrétní, tedy např. využít auto k převozu nebo využít peníze ke koupi dovolené.
Poslední užití:
30.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Slovesné a jmenné vazby, sekce 8 – Užít, použít, využít co/čeho
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Jaký tvar bude mít zájmeno který, pokud se váže ke spojení „lidé, technologie a pravidla“?
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Pokud chceme na spojení „lidé, technologie a pravidla“ navázat vztažnou vedlejší větu uvozenou zájmenem který, mělo by toto zájmeno mít tvar kteří, protože součástí složek několikanásobného větného členu, k němuž se váže (lidé, technologie a pravidla), je jméno rodu mužského životného (lidé). Z formálního hlediska je toto řešení neproblematické, formulace ale není úplně vhodná, protože je vztažné zájmeno připojeno až za jméno pravidla. Abychom se této situaci vyhnuli, museli bychom jméno lidé nahradit například tvarem osoby, které je rodu ženského. V takovém případě by vztažné zájmeno mělo tvar které.
Poslední užití:
12.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.1 – Mezi složkami několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Valence přídavných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Pojí se přídavné jméno šťastný s předložkou za? Je možné užít vazbu být šťastný za?
Klíčové slovo:
šťastný za
Odpověď:
Na tuto vazbu běžně narazíme, užívá se ve spisovných i nespisovných textech. Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení ji hodnotí jako hovorovou. Přídavné jméno šťastný je tedy možné užít s předložkou za, nejedná se o chybnou vazbu.
Poslední užití:
30.8.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
V reklamě zaznívá věta: „Už nejezte malý, předražený vejce ze supermarketu.“ Měla by být tato věta v titulcích k reklamě zaznamenána stejně, nebo je třeba volit spisovné koncovky? Pak by v titulcích byla uvedena varianta: „Už nejezte malá, předražená vejce ze supermarketu.“
Odpověď:
Pokud je v reklamě v mluveném projevu záměrně použita nespisovná čeština, je vhodné ji zaznamenat i v titulcích. Doporučujeme větu zapsat tak, jak byla vyslovena, tedy: „Už nejezte malý, předražený vejce ze supermarketu.“
Zvažované varianty:
Už nejezte malý, předražený vejce ze supermarketu.
Už nejezte malá, předražená vejce ze supermarketu.
Poslední užití:
29.1.2018
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.