Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Objevila jsem několik spojení typu „nápověda na nalezení pokladu“, „nápověda na další stanoviště“ apod. Jaká je prosím správná předložková vazba slova „nápověda“ v takovýchto kontextech? Neměla bych spíše napsat „nápověda k nalezení pokladu“ apod.?
Klíčové slovo:
nápověda
Odpověď:
Slovníky vazeb heslo „nápověda“ bohužel neobsahují. Z dat Českého národního korpusu ale vyplývá, že mnohem častější je právě vámi navrhovaná vazba s předložkou „k“: „nápověda k používání“ apod. Předložka „na“ se společně s podstatným jménem „nápověda“ vyskytuje především se 6. pádem ve významu „kde“: „nápověda na desce stolu / na monitoru“ apod. Užití předložky „na“ v dotazovaném kontextu („nápověda na nalezení“) je spíše řídké, nelze jej ale vyloučit. Celkově se přikláníme k volbě běžnější vazby s předložkou „k“, protože předložka „na“ v tomto ohledu může na některé účastníky komunikace působit nezvykle.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Napsal jsem: „Můj otec nechtěl jít, ale nakonec šel na sílu.“ Chtěl jsem tím vyjádřit, že se otec přemohl, že šel, i když se mu nechtělo. Jenže můj kolega obrat „jít na sílu“ nezná. Používá se tento obrat v češtině?
Klíčové slovo:
jít na sílu
Odpověď:
V Českém národním korpusu (verze syn8) lze najít 17 dokladů tohoto spojení, např. „není možné jít na sílu proti jejich zaměstnavatelům“, „mám různé představy a sny, ale do ničeho nejdu na sílu“ nebo „signály těla ignoroval a šel na sílu“. Slovní spojení „jít na sílu“ se tedy v češtině užívá, ovšem zřejmě spíše okrajově, jak dokládá nízký počet dokladů v korpusu. Mnozí uživatelé jazyka tak mohou mít problémy s jeho interpretací. Doporučujeme proto zvolit jiné vyjádření.
Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
V sousední obci se často říká jet na Štěchov či bydlet na Štěchově. Myslím si, že by se správně mělo říkat jet do Štěchova a bydlet ve Štěchově. Co je tedy správně?
Klíčové slovo:
na Štěchov vs. do Štěchova
Odpověď:
Ve spojení se zeměpisnými jmény, především s názvy měst, hraje roli místní úzus, který se od celorepublikového může v použití předložky lišit. Platí, že předložky v a do mají v takových případech charakter celonárodní, předložku na u některých měst pak používají místní občané. Týká se to mj. i měst Kladno a Mělník. Pokud je tedy obvyklé v okolí Štěchova říkat jet na Štěchov místo do Štěchova, nelze proti tomu nic namítat.
Zvažované varianty:
jet na Štěchov
jet do Štěchova
bydlet na Štěchově
bydlet ve Štěchově
Poslední užití:
27.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 2.1 – Jména obcí a jejich částí: na Vyšehradě × v Podolí
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mělo by se psát „top 5 aktivit“, nebo „5 top aktivit“?
Klíčové slovo:
top
Odpověď:
V korpusu výrazně převažuje spojení „top 5“, doporučujeme tedy užít variantu „top 5 aktivit“. Ani variantu „5 top aktivit“ však nepovažujeme za chybnou. Význam spojení „top 5 (aktivit)“ lze vykládat např. jako ‚žebříček nejlepších pěti (aktivit)‘, význam spojení „5 top (aktivit)“ lze popsat např. jako ‚pět nejlepších (aktivit)‘.