Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V angličtině se ve formálních dopisech užívá ustálené oslovení „Dear Sir or Madam“, nejprve se tedy oslovuje muž a poté žena. Jak je to v češtině – oslovuje se také „Vážený pane, vážená paní“, nebo naopak „Vážená paní, vážený pane“?
Klíčové slovo:
pořadí rodových variant
Odpověď:
V češtině je běžné oslovovat na prvním místě ženy a na druhém místě muže, a to nejen v dopisech (např. „Vážená paní, vážený pane“, „Vážené kolegyně, vážení kolegové“), ale i v mluvených komunikátech. Vzhledem k tomu by opačné pořadí jmen v oslovení působilo přinejmenším neobvykle.
Dotaz:
Odkazování k jinému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Ve Fučíkově Reportáži psané na oprátce jsem si přečetl: „Teď hodiny na Kremlu odbíjejí desátou a na Rudém náměstí začíná přehlídka. Otěcko, jdeme s sebou!“ Zarazilo mě spojení „jdeme s sebou“. Co mi o něm můžete říct?
Klíčové slovo:
s sebou
Odpověď:
Vazba „jít s sebou“ je zaznamenána již v Kottově Česko-německém slovníku z konce 19. století. V něm jsou zachyceny příklady jako „počkejte, já půjdu s sebou“ (tj. s vámi), „Karel pracoval a Bětuška s sebou“ (tj. s ním), „byli jsme s sebou“ (tj. s vámi/nimi/tebou). Zájmeno sebou může tedy zastupovat různá další zájmena. Spojení „jít s sebou“ se vyskytuje nejčastěji v textech publikovaných ve 20. a 30. letech 20. století nebo u autorů a překladatelů narozených v prvních desetiletích téhož století. Setkáme se s ním tedy například v Haškových Osudech dobrého vojáka Švejka za světové války („Pojďte s sebou na minutu,“ řekl plukovník. A tak šli a vedli velmi příjemný rozhovor…) nebo překladu Tolkienova Hobita („Tak sbohem! Jestli nechcete jít s sebou, uděláte líp, když se s námi rozloučíte bez dalších řečí!“). Podrobně na toto téma pojednal Markus Giger ve stati Jít s sebou a podobná spojení v ČNK a na internetu (Naše řeč, 2007, roč. 90, č. 4, s. 195–202). V současnosti se tato vazba již neužívá, a proto ji lze označit za archaickou.
Poslední užití:
5.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
2007, roč. 90, č. 4, s.195–202
Jazykový zdroj:
Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Pokud použiju sloveso „napadnout“ se třetím pádem, bude mít zájmeno „já“ podobu „mě“, nebo „mně“? Tedy „Napadlo mě“, nebo „Napadlo mně“?
Klíčové slovo:
napadnout
Odpověď:
Sloveso „napadnout“ (ve významu „přijít na mysl“) se podle Slovníku spisovného jazyka českého i novějšího Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost může pojit s 3. i 4. pádem. Valenční slovník českých sloves VALLEX, který je z uvedených příruček nejnovější, však již uvádí pouze vazbu se 4. pádem. Přestože zmíněné slovníky spisovné češtiny vazbu se 3. pádem jako zastaralou nehodnotí, je třeba počítat s tím, že většina mluvčích ji tak pravděpodobně bude vnímat. Pokud však přece trváte na užití této vazby, je v 3. pádě namístě tvar „mně“ či „mi“, tedy „Napadlo mně“ či „Napadlo mi“. Pro úplnost dodáváme, že správná (a dnes neutrální) je i podoba „Napadlo mě“, která odpovídá vazbě s 4. pádem.
Zvažované varianty:
napadlo mě
napadlo mně
Poslední užití:
22.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Konkurence kdo × co × který ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Obracím se na vás s dotazem, který se možná ukáže jako banální, avšak u nás doma způsobil lingvistický rozpor. Jde mi o věty typu „Nakupujte od těch, kteří naši pomoc opravdu potřebují“. Nemůžeme se shodnout, zda je to takto správně, nebo by za čárkou mělo následovat „kdo“, případně „co“.
Klíčové slovo:
kteří
Odpověď:
Tento typ přívlastkových vět může být uvozen zájmeny „kteří“ i „kdo“. Zájmeno „co“ se v praxi užívá též (nesklonně), ale jde o hovorový prostředek, který je chápán jako stylově nižší. Naopak knižní charakter má zájmeno „kdož“, které lze ve větě použít také, avšak ani v tomto případě nejde o neutrální jazykový prostředek.
Poslední užití:
23.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Překládala jsem dětskou knihu z němčiny a bylo tam odpočítávání, které jsem v češtině formulovala takto: „Tři, dva, jedna, teď.“ Když byla kniha vydána, zjistila jsem, že mi tu formulaci změnili na: „Tři, dva, jeden, teď.“ A to se mi nelíbí. Jak to má být správně?
Odpověď:
První z formulací hodnotíme jako vhodnější, jelikož je v českém jazyce uzuální, jak dokazují data Českého národního korpusu. Tvar slova „jeden“ sice v českém jazyce existuje a je spisovný, ale v případě této formulace je jeho užití v českém textu nezvyklé, a tedy nevhodné.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Je vhodné spojení příslovce nebo částice a tázacího zájmena v kvízových otázkách, např. převážně jakou (barvu má...), zejména který (z uvedených ostrovů...), především co?
Odpověď:
Uvedené výrazy považujeme za stylisticky neobratné, doporučujeme je přeformulovat (zvláště objevují-li se v psaném textu).
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Je vhodné spojení příslovce nebo částice a tázacího zájmena v kvízových otázkách, např. převážně jakou (barvu má...), zejména který (z uvedených ostrovů...), především co?
Odpověď:
Uvedené výrazy považujeme za stylisticky neobratné, doporučujeme je přeformulovat (zvláště objevují-li se v psaném textu).
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
V mluvené komunikaci i písemném styku běžně používám pozdrav „zdravím“, a to na začátku projevu. Byl jsem však upozorněn, že je to nezdvořilé. Je to pravda?
Klíčové slovo:
zdravím
Odpověď:
Tento dotaz není čistě jazykový, patří spíše do oblasti etikety. Užití pozdravu „zdravím“ na začátku textu je neobvyklé jak v písemné, tak v mluvené komunikaci. Podobné formule jsou typické pro konec dopisu, kde se uvádí např. „srdečně zdravím“, „s pozdravem“ apod. Pozdrav „zdravím“ bychom však nehodnotili jako nevhodný v neoficiální, neformální komunikaci s někým, s kým se dobře znáte.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Jak hodnotíte užití pozdravu „s úctou“ v dopise?
Klíčové slovo:
s úctou
Odpověď:
Pozdrav „s úctou“ je zastaralý, v dnešních dopisech může dokonce působit ironicky či komicky. V oficiální komunikaci bychom jeho užití nedoporučovali, avšak v některých případech a kontextech lze obhájit (dopis píše starší osoba, pisatel chce zdůraznit, že má adresáta dopisu v upřímné úctě apod.).