Dotaz:
Konkurence kdo × co × který ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Lze říct vedle „ten, kdo učí, musí mít trpělivost“ také „ta, kdo učí, musí mít trpělivost“?
Klíčové slovo:
kdo; která; ta, kdo; ta, která
Odpověď:
Podle akademické Mluvnice češtiny 3 není spojení zájmena „ta“ s následujícím vztažným zájmenem „kdo“ vhodné, protože jde o „mužské relativum“, tedy zájmeno „kdo“ má formálně shodu pouze podle rodu mužského životného (tedy podle tohoto výkladu jsou přijatelná spojení „ten, kdo učí“, „ti, kdo učí“, ale nikoli „ta (kdo, co), kdo učí“ „ty (kdo, co), kdo učí“). V korpusu SYN v13 je sice možno nalézt 346 výskytů spojení „... ta, kdo ...“, ovšem jde v drtivé většině o příznakové užití s významovým rysem identifikačního zdůraznění (Ona je ta, kdo brečí a naříká; Žena je ta, kdo o seznámení rozhoduje). Ve funkci podmětné věty vyjadřující neutrální příznak konatele děje se daná konstrukce prakticky neužívá. Ve spojení s ukazovacím zájmenem „ta“ doporučujeme užívat vztažné zájmeno „která“ (ta, která učí).
Poslední užití:
10.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V angličtině se ve formálních dopisech užívá ustálené oslovení „Dear Sir or Madam“, nejprve se tedy oslovuje muž a poté žena. Jak je to v češtině – oslovuje se také „Vážený pane, vážená paní“, nebo naopak „Vážená paní, vážený pane“?
Klíčové slovo:
pořadí rodových variant
Odpověď:
V češtině je běžné oslovovat na prvním místě ženy a na druhém místě muže, a to nejen v dopisech (např. „Vážená paní, vážený pane“, „Vážené kolegyně, vážení kolegové“), ale i v mluvených komunikátech. Vzhledem k tomu by opačné pořadí jmen v oslovení působilo přinejmenším neobvykle.
Dotaz:
Odkazování k jinému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Ve Fučíkově Reportáži psané na oprátce jsem si přečetl: „Teď hodiny na Kremlu odbíjejí desátou a na Rudém náměstí začíná přehlídka. Otěcko, jdeme s sebou!“ Zarazilo mě spojení „jdeme s sebou“. Co mi o něm můžete říct?
Klíčové slovo:
s sebou
Odpověď:
Vazba „jít s sebou“ je zaznamenána již v Kottově Česko-německém slovníku z konce 19. století. V něm jsou zachyceny příklady jako „počkejte, já půjdu s sebou“ (tj. s vámi), „Karel pracoval a Bětuška s sebou“ (tj. s ním), „byli jsme s sebou“ (tj. s vámi/nimi/tebou). Zájmeno sebou může tedy zastupovat různá další zájmena. Spojení „jít s sebou“ se vyskytuje nejčastěji v textech publikovaných ve 20. a 30. letech 20. století nebo u autorů a překladatelů narozených v prvních desetiletích téhož století. Setkáme se s ním tedy například v Haškových Osudech dobrého vojáka Švejka za světové války („Pojďte s sebou na minutu,“ řekl plukovník. A tak šli a vedli velmi příjemný rozhovor…) nebo překladu Tolkienova Hobita („Tak sbohem! Jestli nechcete jít s sebou, uděláte líp, když se s námi rozloučíte bez dalších řečí!“). Podrobně na toto téma pojednal Markus Giger ve stati Jít s sebou a podobná spojení v ČNK a na internetu (Naše řeč, 2007, roč. 90, č. 4, s. 195–202). V současnosti se tato vazba již neužívá, a proto ji lze označit za archaickou.
Poslední užití:
5.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
2007, roč. 90, č. 4, s.195–202
Jazykový zdroj:
Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Pokud použiju sloveso „napadnout“ se třetím pádem, bude mít zájmeno „já“ podobu „mě“, nebo „mně“? Tedy „Napadlo mě“, nebo „Napadlo mně“?
Klíčové slovo:
napadnout
Odpověď:
Sloveso „napadnout“ (ve významu „přijít na mysl“) se podle Slovníku spisovného jazyka českého i novějšího Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost může pojit s 3. i 4. pádem. Valenční slovník českých sloves VALLEX, který je z uvedených příruček nejnovější, však již uvádí pouze vazbu se 4. pádem. Přestože zmíněné slovníky spisovné češtiny vazbu se 3. pádem jako zastaralou nehodnotí, je třeba počítat s tím, že většina mluvčích ji tak pravděpodobně bude vnímat. Pokud však přece trváte na užití této vazby, je v 3. pádě namístě tvar „mně“ či „mi“, tedy „Napadlo mně“ či „Napadlo mi“. Pro úplnost dodáváme, že správná (a dnes neutrální) je i podoba „Napadlo mě“, která odpovídá vazbě s 4. pádem.
Zvažované varianty:
napadlo mě
napadlo mně
Poslední užití:
22.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Konkurence kdo × co × který ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Obracím se na vás s dotazem, který se možná ukáže jako banální, avšak u nás doma způsobil lingvistický rozpor. Jde mi o věty typu „Nakupujte od těch, kteří naši pomoc opravdu potřebují“. Nemůžeme se shodnout, zda je to takto správně, nebo by za čárkou mělo následovat „kdo“, případně „co“.
Klíčové slovo:
kteří
Odpověď:
Tento typ přívlastkových vět může být uvozen zájmeny „kteří“ i „kdo“. Zájmeno „co“ se v praxi užívá též (nesklonně), ale jde o hovorový prostředek, který je chápán jako stylově nižší. Naopak knižní charakter má zájmeno „kdož“, které lze ve větě použít také, avšak ani v tomto případě nejde o neutrální jazykový prostředek.
Poslední užití:
23.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Překládala jsem dětskou knihu z němčiny a bylo tam odpočítávání, které jsem v češtině formulovala takto: „Tři, dva, jedna, teď.“ Když byla kniha vydána, zjistila jsem, že mi tu formulaci změnili na: „Tři, dva, jeden, teď.“ A to se mi nelíbí. Jak to má být správně?
Odpověď:
První z formulací hodnotíme jako vhodnější, jelikož je v českém jazyce uzuální, jak dokazují data Českého národního korpusu. Tvar slova „jeden“ sice v českém jazyce existuje a je spisovný, ale v případě této formulace je jeho užití v českém textu nezvyklé, a tedy nevhodné.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Je vhodné spojení příslovce nebo částice a tázacího zájmena v kvízových otázkách, např. převážně jakou (barvu má...), zejména který (z uvedených ostrovů...), především co?
Odpověď:
Uvedené výrazy považujeme za stylisticky neobratné, doporučujeme je přeformulovat (zvláště objevují-li se v psaném textu).
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Je vhodné spojení příslovce nebo částice a tázacího zájmena v kvízových otázkách, např. převážně jakou (barvu má...), zejména který (z uvedených ostrovů...), především co?
Odpověď:
Uvedené výrazy považujeme za stylisticky neobratné, doporučujeme je přeformulovat (zvláště objevují-li se v psaném textu).
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
V mluvené komunikaci i písemném styku běžně používám pozdrav „zdravím“, a to na začátku projevu. Byl jsem však upozorněn, že je to nezdvořilé. Je to pravda?
Klíčové slovo:
zdravím
Odpověď:
Tento dotaz není čistě jazykový, patří spíše do oblasti etikety. Užití pozdravu „zdravím“ na začátku textu je neobvyklé jak v písemné, tak v mluvené komunikaci. Podobné formule jsou typické pro konec dopisu, kde se uvádí např. „srdečně zdravím“, „s pozdravem“ apod. Pozdrav „zdravím“ bychom však nehodnotili jako nevhodný v neoficiální, neformální komunikaci s někým, s kým se dobře znáte.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Jak hodnotíte užití pozdravu „s úctou“ v dopise?
Klíčové slovo:
s úctou
Odpověď:
Pozdrav „s úctou“ je zastaralý, v dnešních dopisech může dokonce působit ironicky či komicky. V oficiální komunikaci bychom jeho užití nedoporučovali, avšak v některých případech a kontextech lze obhájit (dopis píše starší osoba, pisatel chce zdůraznit, že má adresáta dopisu v upřímné úctě apod.).