Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
Máme v naší obci rozepři, zda je správně říkat jít na Liďák, nebo jít do Liďáku, myšleno do Lidového domu.
Klíčové slovo:
na Liďák vs. do Liďáku
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že je ve frázi obsaženo slovo nespisovné (Liďák), nelze s jistotou říci, která z variant je správnější. Předložka na v mluveném jazyce do podobných pozic proniká, a v nespisovném kontextu je tudíž možné použít jak spojení jít na Liďák, tak spojení jít do Liďáku. Jistou roli může hrát místní úzus.
Zvažované varianty:
na Liďák
do Liďáku
Poslední užití:
27.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 1.1 – Typ ve škole × na škole, do školy × na školu
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Překládala jsem dětskou knihu z němčiny a bylo tam odpočítávání, které jsem v češtině formulovala takto: „Tři, dva, jedna, teď.“ Když byla kniha vydána, zjistila jsem, že mi tu formulaci změnili na: „Tři, dva, jeden, teď.“ A to se mi nelíbí. Jak to má být správně?
Odpověď:
První z formulací hodnotíme jako vhodnější, jelikož je v českém jazyce uzuální, jak dokazují data Českého národního korpusu. Tvar slova „jeden“ sice v českém jazyce existuje a je spisovný, ale v případě této formulace je jeho užití v českém textu nezvyklé, a tedy nevhodné.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Přemýšlím o větě: „Jsem si jistá, že dítě bude mít radost.“ Neměl by v ní být užit tvar přídavného jména jista, tedy: „Jsem si jista, že dítě bude mít radost.“?
Odpověď:
Obě varianty jsou správné a spisovné. Složený tvar přídavného jména „jistá“ v přísudku je neutrální, jmenný tvar přídavného jména „jista“ hodnotíme jako knižní.
Zvažované varianty:
Jsem si jista, že dítě bude mít radost.
Jsem si jistá, že dítě bude mít radost.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Vím, že je správně „shledán nevýhodným“. Lze však říci také „shledán jako nevýhodný“?
Klíčové slovo:
shledat
Odpověď:
Ano, spojení „shledán jako nevýhodný“ lze použít, v textech vyššího stylu bychom však upřednostnili raději spojení „shledán nevýhodným“.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Dostali jsme výtku od posluchače, že v rozhlasové předpovědi počasí používáme pouze stupně, nikoliv stupně Celsia, tedy např. „zítra bude 26 stupňů“. Jaký na to máte názor?
Klíčové slovo:
stupně Celsia
Odpověď:
Na našem území se teplota běžně udává ve stupních Celsia, a proto se informace o druhu stupňů v komunikátech o počasí často vypouští. Užití samotných stupňů bez dalšího upřesnění v předpovědi počasí považujeme za dostatečně srozumitelné a přijatelné.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mělo by se psát „top 5 aktivit“, nebo „5 top aktivit“?
Klíčové slovo:
top
Odpověď:
V korpusu výrazně převažuje spojení „top 5“, doporučujeme tedy užít variantu „top 5 aktivit“. Ani variantu „5 top aktivit“ však nepovažujeme za chybnou. Význam spojení „top 5 (aktivit)“ lze vykládat např. jako ‚žebříček nejlepších pěti (aktivit)‘, význam spojení „5 top (aktivit)“ lze popsat např. jako ‚pět nejlepších (aktivit)‘.
Dotaz:
Konkurence jiných předložkových spojení
Konkrétní dotaz:
Je možné užít vazbu „co vaříte na štědrovečerní večeři“?
Klíčové slovo:
na večeři / k večeři
Odpověď:
Vhodnější je v tomto případě užít předložku k (tedy např. „co vaříte ke štědrovečerní večeři“ či „co bude k večeři“), ačkoli i v tomto spojení se prosazuje nejproduktivnější česká předložka na. S předložkou na se podstatná jména označující nějaké jídlo dne (tedy snídaně, oběd, večeře či svačina) pojí v případech jako „jít s někým na oběd / na večeři“, „pozvat někoho na večeři“ nebo „být na obědě“.
Poslední užití:
15.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je možné užít vazbu aktivita ke spalování tuků?
Klíčové slovo:
aktivita
Odpověď:
Ve Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb tato vazba zmíněna není. Ačkoli v Českém národním korpusu nacházíme spojení jako „aktivita k redukci váhy“ nebo i „aktivita pro zlepšení něčeho“, nehodnotíme tato spojení jako stylisticky vhodná a doporučovali bychom v případě „aktivita ke spalování tuků“ nahradit předložku ke například výrazem „podporující“ (aktivita podporující spalování tuků či redukci váhy).
Poslední užití:
15.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Na vizitce je uvedeno jméno ženy, např. Jana Nováková, a její profese. Jakou podobu by měla mít tato profese – ředitel, nebo ředitelka; jednatel společnosti, nebo jednatelka společnosti?
Klíčové slovo:
vizitka; jednatelka; ředitelka
Odpověď:
Doporučujeme uvádět na vizitkách přechýlené podoby, tj. ředitelka a jednatelka společnosti.
Zvažované varianty:
jednatel společnosti
jednatelka společnosti
ředitel
ředitelka
Dotaz:
Pozice příklonek
Konkrétní dotaz:
Poslední dobou stále častěji slýchám slovosled např. „Se to musí udělat“. Trhá mi to uši. Je už takový slovosled přípustný?
Klíčové slovo:
se
Odpověď:
Na tento slovosled často v mluveném jazyce narazíme, ale není kodifikován. Dříve se všeobecně vyučovalo, že musí příklonka se stát na druhém místě za výrazem, k němuž se přiklání, tedy např. ve větě „Můj bratr se tam včera setkal s Evou“ stojí až za výrazem bratr, k zájmenu můj se nepřimyká. Pozice příklonky ale ve velké míře závisí i na kontextu a nemusí tomu tak být vždy. Slovosled „Se to musí udělat“ však mezi takové případy nepatří, jedná se o nespisovný prvek a ve spisovném kontextu se mu doporučujeme vyhnout.
Poslední užití:
26.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.