Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
Máme v naší obci rozepři, zda je správně říkat jít na Liďák, nebo jít do Liďáku, myšleno do Lidového domu.
Klíčové slovo:
na Liďák vs. do Liďáku
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že je ve frázi obsaženo slovo nespisovné (Liďák), nelze s jistotou říci, která z variant je správnější. Předložka na v mluveném jazyce do podobných pozic proniká, a v nespisovném kontextu je tudíž možné použít jak spojení jít na Liďák, tak spojení jít do Liďáku. Jistou roli může hrát místní úzus.
Zvažované varianty:
na Liďák
do Liďáku
Poslední užití:
27.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 1.1 – Typ ve škole × na škole, do školy × na školu
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Překládala jsem dětskou knihu z němčiny a bylo tam odpočítávání, které jsem v češtině formulovala takto: „Tři, dva, jedna, teď.“ Když byla kniha vydána, zjistila jsem, že mi tu formulaci změnili na: „Tři, dva, jeden, teď.“ A to se mi nelíbí. Jak to má být správně?
Odpověď:
První z formulací hodnotíme jako vhodnější, jelikož je v českém jazyce uzuální, jak dokazují data Českého národního korpusu. Tvar slova „jeden“ sice v českém jazyce existuje a je spisovný, ale v případě této formulace je jeho užití v českém textu nezvyklé, a tedy nevhodné.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Přemýšlím o větě: „Jsem si jistá, že dítě bude mít radost.“ Neměl by v ní být užit tvar přídavného jména jista, tedy: „Jsem si jista, že dítě bude mít radost.“?
Odpověď:
Obě varianty jsou správné a spisovné. Složený tvar přídavného jména „jistá“ v přísudku je neutrální, jmenný tvar přídavného jména „jista“ hodnotíme jako knižní.
Zvažované varianty:
Jsem si jista, že dítě bude mít radost.
Jsem si jistá, že dítě bude mít radost.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Vím, že je správně „shledán nevýhodným“. Lze však říci také „shledán jako nevýhodný“?
Klíčové slovo:
shledat
Odpověď:
Ano, spojení „shledán jako nevýhodný“ lze použít, v textech vyššího stylu bychom však upřednostnili raději spojení „shledán nevýhodným“.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Dostali jsme výtku od posluchače, že v rozhlasové předpovědi počasí používáme pouze stupně, nikoliv stupně Celsia, tedy např. „zítra bude 26 stupňů“. Jaký na to máte názor?
Klíčové slovo:
stupně Celsia
Odpověď:
Na našem území se teplota běžně udává ve stupních Celsia, a proto se informace o druhu stupňů v komunikátech o počasí často vypouští. Užití samotných stupňů bez dalšího upřesnění v předpovědi počasí považujeme za dostatečně srozumitelné a přijatelné.
Poslední užití:
1.12.2017
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.