Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Je správně tvar „8,5 milionů“, nebo „8,5 milionu“?
Klíčové slovo:
desetinné číslo; počítaný předmět
Odpověď:
Shoda počítaného předmětu po desetinných číslech se řídí podle desetin, setin atd., tvar počítaného předmětu je proto ve 2. p. j. č. Náležitá podoba je tedy „8,5 milionu“. V méně oficiálních textech se počítaný předmět často objevuje právě ve tvaru 2. p. mn. č., případně se shoda řídí číslovkou umístěnou za desetinnou čárkou („8,5 milionů“). Pro kultivovaný text však doporučujeme pouze první uvedený způsob.
Zvažované varianty:
8,5 milionů
8,5 milionu
Poslední užití:
9.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách, sekce 2 – Počítaný předmět po desetinných číslech
Dotaz:
Valence předložek
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku formulace „čerpání dovolené o státní svátek“?
Klíčové slovo:
o svátek; o svátku
Odpověď:
Vazba „o + 4. pád“ pravděpodobně vychází ze staré češtiny. V ní mívala předložka „o“ v některých kontextech vedle spojení se 6. pádem také náležitou vazbu se 4. pádem. Současný Slovník spisovného jazyka českého uvádí u předložky „o“ se 4. pádem doklady z umělecké literatury (o Štědrý večer, o Bílou sobotu), které ale z celoúzemního hlediska již hodnotí jako zastaralé. O problematice této vazby se můžeme dočíst také v článku J. Beneše z roku 1939 v časopise Naše řeč (ročník 23, číslo 6, s. 163–165). Zde se píše, že předložka „o“ s akuzativem v časovém významu („o Vánoce“, „o veselku“ nebo právě „o přestávku“) je jevem v té době typicky užívaným v Praze, na Kladensku, Lounsku a Roudnicku a na přistěhovalce z jiných oblastí zpravidla působí velmi nezvykle. Jak nám potvrdili kolegové z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český, na Kladensku je tento jev stále živý a častý (o víkend, o prázdniny, o matiku apod.). Značně rozšířený je například také na Rakovnicku. V současném jazyce ale evidentně jde o nářeční jazykový prostředek, proto bychom ve spisovném projevu doporučili buď užívat spisovnou vazbu předložky „o“ se 6. pádem: „čerpání dovolené o státním svátku“, nebo vazbu se 4. pádem s předložkou v (ve): „čerpání dovolené ve státní svátek“.
Poslední užití:
15.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
BENEŠ, J. Příslovečné určení času s předložkou o spojenou s akusativem. Ročník 23 (1939), číslo 6, s. 163-165.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V angličtině se ve formálních dopisech užívá ustálené oslovení „Dear Sir or Madam“, nejprve se tedy oslovuje muž a poté žena. Jak je to v češtině – oslovuje se také „Vážený pane, vážená paní“, nebo naopak „Vážená paní, vážený pane“?
Klíčové slovo:
pořadí rodových variant
Odpověď:
V češtině je běžné oslovovat na prvním místě ženy a na druhém místě muže, a to nejen v dopisech (např. „Vážená paní, vážený pane“, „Vážené kolegyně, vážení kolegové“), ale i v mluvených komunikátech. Vzhledem k tomu by opačné pořadí jmen v oslovení působilo přinejmenším neobvykle.
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
V rámci reklamního spotu jsme použili větu „Zachraňujeme svět od studené vody“. Klientka nás upozornila, že vazba „zachránit/zachraňovat od“ není vhodná a že bychom měli užít vazbu s předložkou „před“ (Zachraňujeme svět před studenou vodou). Je to pravda?
Klíčové slovo:
zachraňovat
Odpověď:
Vazba „zachránit/zachraňovat něco/někoho od někoho/něčeho“ se v současném úzu vyskytuje, a to nikterak mizivě – v Českém národním korpusu nalezneme vazbu „zachránit od někoho/něčeho“ 2 794x; naproti tomu výskytů s předložkou „před“ je 10 778. Ovšem Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí jako náležitou pouze vazbu „zachránit/zachraňovat něco/někoho před někým/něčím“. Proto bychom skutečně doporučili volit řešení s předložkou „před“: „Zachraňujeme svět před studenou vodou“.
Poslední užití:
11.8.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jaký je správný tvar počítaného předmětu po desetinném čísle v následující větě? „Průměrný věk narostl oproti roku předchozímu o 0,5 let/roku.“
Klíčové slovo:
desetinné číslo; 0,5 roku
Odpověď:
Tvar počítaného předmětu po desetinných číslech se řídí podle desetin, setin atd., tvar počítaného předmětu je proto ve 2. p. j. č. Náležitá podoba dané věty je tedy „Průměrný věk narostl oproti roku předchozímu o 0,5 roku“. V méně oficiálních textech (například pracovního charakteru) se počítaný předmět často objevuje ve tvaru 2. p. mn. č., případně se řídí číslovkou umístěnou za desetinnou čárkou, tedy „Průměrný věk narostl oproti roku předchozímu o 0,5 let.“ Pro kultivovaný text je však vhodný pouze první uvedený způsob.
Poslední užití:
6.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách, sekce 2 – Počítaný předmět po desetinných číslech
Dotaz:
Valence předložek
Konkrétní dotaz:
Paní učitelka z kladenské základní školy užívá ve spojeních, kde bychom očekávali 6. pád, např. „o přestávce“, „o/při přírodovědě“, vazbu s pádem čtvrtým: „O přestávku si děti snědly svačiny“ nebo „O přírodovědu jsme se učili o obratlovcích“. Je vazba se 4. pádem přípustná?
Klíčové slovo:
o přestávce; o přestávku
Odpověď:
Vazba „o + 4. pád“ pravděpodobně vychází ze staré češtiny. V ní mívala předložka „o“ v některých kontextech vedle spojení se 6. pádem také náležitou vazbu se 4. pádem. Současný Slovník spisovného jazyka českého uvádí u předložky „o“ se 4. pádem doklady z umělecké literatury (o Štědrý večer, o Bílou sobotu), které ale z celoúzemního hlediska již hodnotí jako zastaralé. O problematice této vazby se můžeme dočíst také v článku J. Beneše z roku 1939 v časopise Naše řeč (ročník 23, číslo 6, s. 163–165). Zde se píše, že předložka „o“ s akuzativem v časovém významu („o Vánoce“, „o veselku“ nebo právě „o přestávku“) je jevem v té době typicky užívaným v Praze, na Kladensku, Lounsku a Roudnicku a na přistěhovalce z jiných oblastí zpravidla působí velmi nezvykle. Jak nám potvrdili kolegové z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český, na Kladensku je tento jev stále živý a častý (o víkend, o prázdniny, o matiku apod.). Značně rozšířený je například také na Rakovnicku. V současném jazyce ale evidentně jde o nářeční jazykový prostředek, proto bychom v rámci projevu učitele ve vyučovací hodině doporučili užívat spisovnou (nářečně neutrální) vazbu se 6. pádem: „O přestávce si děti snědly svačiny“ či „O přírodovědě jsme se učili o obratlovcích“. V neformální komunikaci lze 4. pád samozřejmě dále běžně uplatňovat, pokud je to v dané oblasti zvykem.
Poslední užití:
10.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
BENEŠ, J. Příslovečné určení času s předložkou o spojenou s akusativem. Ročník 23 (1939), číslo 6, s. 163-165.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je prosím možné v odborném kontextu (konkrétně jde o fyziku) použít vazbu „závislost od“ (například „závislost od teploty“), nebo je jediným správným řešením vazba „závislost na“?
Klíčové slovo:
závislost
Odpověď:
Vazba „záviset od“ (potažmo „závislý od / závislost od“) vznikla patrně zkřížením vazeb „záviset na“ a „odviset od“. Slovník spisovného jazyka českého hodnotí vazbu s předložkou „od“ jako zastaralou a nevhodnou, proto ji pro běžný text nedoporučujeme. Avšak data Českého národního korpusu ukazují, že v některých odborných oblastech, jako je například ekonomie či právě fyzika, není vazba „záviset od“ nikterak neobvyklá. Proto je možné ji v takových textech tolerovat, ačkoli je třeba počítat s tím, že na některé čtenáře může působit rušivě.
Zvažované varianty:
závislost od teploty
závislost na teplotě
Poslední užití:
14.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V inzerátu je užito spojení „cihlový byt“. Nemělo by tam být spíš „byt v cihlovém domě“?
Odpověď:
Spojení „cihlový byt“ je naprosto v pořádku, v Českém národním korpusu je hojně doloženo. Neproblematická je samozřejmě i varianta „byt v cihlovém domě“.
Dotaz:
Valence sloves ostatní (včetně valenčního rámce)
Konkrétní dotaz:
Na stránkách jednoho dopravce jsme narazil na text, v němž mě zarazila vazba slovesa „dostavit se“. Text pro přehlednost trochu zkrátím, ale základní vyznění je takovéto: „Je nutné dostavit se s doklady v zákaznickém centru nebo na přepážce prodeje jízdenek.“ Osobně bych čekal vazbu „do zákaznického centra nebo na přepážku“.
Klíčové slovo:
dostavit se
Odpověď:
Máte pravdu, sloveso „dostavit se“ se pojí se směrem „kam“, nikoli „kde“, jak dokládají i slovníky. Vazba vyjadřující směr „kde“ může být nářeční variantou, do spisovného textu ji však rozhodně nedoporučujeme. Za jedinou správnou podobu proto považujeme „Je nutné dostavit se s doklady do zákaznického centra nebo na přepážku prodeje jízdenek“.
Zvažované varianty:
dostavit se v zákaznickém centru nebo na přepážce
dostavit se do zákaznického centra nebo na přepážku
Poslední užití:
26.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Užití zvratného trpného rodu
Konkrétní dotaz:
Slýchám v médiích věty typu „Policisté se při přestřelce zranili“. Je taková věta v pořádku? Nemělo by se spíš říkat „Policisté byli při přestřelce zraněni“?
Klíčové slovo:
zranit se
Odpověď:
Jde skutečně o nemístné užití tzv. zvratného pasiva (trpného rodu). Ve větách, v nichž je dějem zasažen nějaký objekt, který sám nemůže být původcem děje, je užití zvratného pasiva v pořádku (např. „Dům se staví“, případně „Při přestřelce se poškodilo několik aut“). Pozor si však musíme dávat právě ve větách, v nichž může dojít ke kolizi vlastního zvratného zájmena „se“ a zájmena „se“ užitého ve funkci zvratného pasiva: ve větě „Policisté se při přestřelce zranili“ není jasné, zda 1) policisté byli zraněni někým jiným, 2) policisté se zranili navzájem nebo 3) každý policista zranil sám sebe. Vladimír Šmilauer v Novočeské skladbě k této problematice uvádí příklad: „Můžeme říci, že se na honě zastřelilo tři sta zajíců, ale ne, že se nešťastnou náhodou zastřelil také jeden z lovců, protože by bylo nejisté, zda se zastřelil sám nebo byl zastřelen“. V takových případech tedy doporučujeme volit pasivum opisné („Policisté byli při přestřelce zraněni“).
Zvažované varianty:
policisté se zranili
policisté byli zraněni
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 150–151, odst. 475 cc (2. vyd. 1969)
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Zarazila jsem se u shody se jménem „léto“ (ve významu „rok“). Konkrétně jsem chtěla napsat „deset let, které nemáme“. Pak jsem ale znejistěla, jestli tam nemá být „deset let, která nemáme“. Poradíte mi, co je správně?
Klíčové slovo:
rok; léto
Odpověď:
Formálně správná varianta je skutečně „deset let, která nemáme“, protože slovo „léto“ je středního rodu, a to bez ohledu na to, chceme-li vyjádřit význam „roční období“ nebo „rok“. Na druhou stranu je fakt, že formulace typu „deset let, které nemáme“ je v úzu velice běžná, dokonce běžnější než formálně náležitá shoda se středním rodem. Nepochybně v tom hraje roli silná analogie se slovem „roky“ téhož výnamu. Narážíme zde tedy na rozpor mezi formální náležitostí a územ. Přestože lze předpokládat, že variantu „deset let, které nemáme“ by většina čtenářů hodnotila jako přijatelnou, doporučujeme zachovat formální shodu se středním rodem.
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. stř.
Konkrétní dotaz:
Při korekturách jsem narazila na zajímavý problém. Konkrétně jde o část věty „během dvou let, které uplynuly“. Vím, že „léto“ je jméno rodu středního, takže správně by asi mělo být „během dvou let, která uplynula“. Mně to ale z nějakého důvodu připadá nepřirozené, sama bych také řekla spíš „během dvou let, které uplynuly“. Vůbec ale nevím, jak si to mám odůvodnit: není třeba někde popsán rozdíl v chování slova „léto“ ve významu „rok“ a „roční období“? Pokud by se totiž jednalo o roční období, shoda se středním rodem by mě ani v nejmenším nezarazila. Musím říct, že mě tato problematika dost zaujala, tím spíš, že takováto spojení musejí být velmi frekventovaná.
Klíčové slovo:
rok; léto
Odpověď:
Narážíme zde na zajímavý střet formálního hlediska a zažitosti v úzu. Podle dat Českého národního korpusu je totiž formulace typu „během dvou let, které uběhly“ v úzu velice běžná, dokonce běžnější než formálně náležitá „během dvou let, která uběhla“. Nepochybně v tom hraje roli silná analogie se slovem „roky“ téhož významu. Vaše nejistota je tedy opodstatněná, protože formulace „během dvou let, které uběhly“ již evidentně není pociťována jako nepřijatelná. Primárně však nadále doporučujeme zachovávat formální shodu se středním rodem („během dvou let, která uběhla“), žádnou výjimku z pravidla se nám v odborné literatuře dohledat nepodařilo.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V hovoru se zákaznicí jsem se jí zeptal: „Chtěla jste řešit tento požadavek, nebo?“ Chtěl jsem totiž vědět, zda chtěla řešit zmíněný požadavek, nebo nějaký jiný. Kolega tvrdí, že takové vyjádření se do obchodního hovoru nehodí. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Na jednu stranu je legitimní požadavek přesnosti, aby nedošlo v obchodním styku ke zbytečnému nedorozumění. Tento požadavek uvedená formulace nenaplňuje – je zřejmě nedokončená, za spojku „nebo“ si mohou adresáti sdělení dosadit víceméně cokoliv. Na druhou stranu není tento typ formulace v mluvené komunikaci neobvyklý. Mluvčí užitím spojky nebo signalizují opačnou možnost, než jakou uvedli v předchozí části sdělení; formulaci „Chtěla jste řešit tento požadavek, nebo?“ je tak nejsnazší doplnit „... nebo nechtěla?“ / „... nebo ne?“ Lze tedy konstatovat, že užití formulace „Chtěla jste řešit tento požadavek, nebo?“ může být přijatelné – ovšem v závislosti na okolním kontextu.
Dotaz:
Konkurence kdo × co × který ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Obracím se na vás s dotazem, který se možná ukáže jako banální, avšak u nás doma způsobil lingvistický rozpor. Jde mi o věty typu „Nakupujte od těch, kteří naši pomoc opravdu potřebují“. Nemůžeme se shodnout, zda je to takto správně, nebo by za čárkou mělo následovat „kdo“, případně „co“.
Klíčové slovo:
kteří
Odpověď:
Tento typ přívlastkových vět může být uvozen zájmeny „kteří“ i „kdo“. Zájmeno „co“ se v praxi užívá též (nesklonně), ale jde o hovorový prostředek, který je chápán jako stylově nižší. Naopak knižní charakter má zájmeno „kdož“, které lze ve větě použít také, avšak ani v tomto případě nejde o neutrální jazykový prostředek.
Poslední užití:
23.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
S redaktorkou se nemůžeme shodnout, zda je přípustná vazba „být na bazéně“, konkrétně v kontextu vyjádřeném větami „Dva gangsteři se spolu baví na/v bazéně. Jeden leží na lehátku, druhý stojí kousek od něj.“ Redaktorka je proti předložce „na“ a říká, že jde o ostravský regionalismus ovlivněný polštinou. Můj argument je ten, že „být na bazéně“ znamená být v zařízení, jehož součástí je kromě bazénu k plavání např. také vířivka, sauna, posilovna, šatny a restaurace apod. Spojení „být na bazéně“ tedy podle mě neznamená totéž co „být v bazéně“, podobně bychom řekli třeba „být na plovárně“. Můžete nás prosím rozsoudit?
Klíčové slovo:
na bazéně
Odpověď:
Předložka „na“ se poslední dobou výrazně prosazuje na úkor předložky „v“ (resp. „do“). Většinou její užití vnímáme jako stylově nižší, protože zde obvykle chybí významová motivace (např. neutrální „v prodejně“ vs. nově „na prodejně“ – tato spojení se významově neliší). V některých případech však má užití předložky „na“ opodstatnění, protože poněkud rozšiřuje význam. To se týká i vašeho případu, spojení „na bazéně“ odkazuje k celému areálu, zatímco „v bazéně“ pouze k samotné nádrži s vodou. Znovu však zdůrazňujeme, že spojení s předložkou „na“ může být přijímáno různě (což ostatně ostatně potvrzuje váš spor). Mnozí mluvčí ho považují za stylově nižší. Pokud potřebujete dosáhnout významového odlišení, a není vhodné použít stylově neutrální předložku „v“, můžete zvážit též jiné prostředky, např. „Dva gangsteři se spolu baví u bazénu. Jeden leží na lehátku, druhý stojí kousek od něj.“
Zvažované varianty:
v bazéně
na bazéně
Poslední užití:
14.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na,, sekce 1.3 – Typ platit na pokladně, na pobočce, sedět na baru, zboží najdete na prvním patře, koupit něco na prodejně
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jaký je správný tvar výrazu po číslovkách a zda je někde i více možností. Je například správně věta „Narozené dítě měřilo 52,5 centimetru“, nebo „Narozené dítě měřilo 52,5 centimetrů“?
Klíčové slovo:
desetinné číslo
Odpověď:
Shoda počítaného předmětu po desetinných číslech se řídí podle desetin, setin atd., tvar počítaného předmětu je proto ve 2. p. j. č. Náležitá podoba je tedy „Narozené dítě měřilo 52,5 centimetru“. V méně oficiálních textech se počítaný předmět často objevuje ve tvaru 2. p. mn. č., případně se shoda řídí číslovkou umístěnou za desetinnou čárkou, tedy „Narozené dítě měřilo 52,5 centimetrů“. Pro kultivovaný text je však vhodný pouze první uvedený způsob.
Poslední užití:
6.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách, sekce 2 – Počítaný předmět po desetinných číslech
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jaký je správný tvar výrazu po číslovkách a zda je někde i více možností. Je například správně věta „Narozené dítě vážilo 3,78 kilogramu“, nebo „Narozené dítě vážilo 3,78 kilogramů“?
Klíčové slovo:
desetinné číslo
Odpověď:
Shoda počítaného předmětu po desetinných číslech se řídí podle desetin, setin atd., tvar počítaného předmětu je proto ve 2. p. j. č. Náležitá podoba je tedy „Narozené dítě vážilo 3,78 kilogramu“. V méně oficiálních textech se počítaný předmět často objevuje ve tvaru 2. p. mn. č., případně se shoda řídí číslovkou umístěnou za desetinnou čárkou, tedy „Narozené dítě vážilo 3,78 kilogramů“. Pro kultivovaný text je však vhodný pouze první uvedený způsob.
Zvažované varianty:
3,78 kilogramu
3,78 kilogramů
Poslední užití:
6.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách, sekce 2 – Počítaný předmět po desetinných číslech
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jaký je správný tvar výrazu po číslovkách a zda je někde i více možností. Je například správně věta „Dosáhl času 21,54 vteřiny“, nebo „Dosáhl času 21,54 vteřin“?
Klíčové slovo:
desetinné číslo
Odpověď:
Shoda počítaného předmětu po desetinných číslech se řídí podle desetin, setin atd., tvar počítaného předmětu je proto ve 2. p. j. č. Náležitá podoba je tedy „Dosáhl času 21,54 vteřiny“. V méně oficiálních textech (například pracovního charakteru) se počítaný předmět často objevuje ve tvaru 2. p. mn. č., případně se shoda řídí číslovkou umístěnou za desetinnou čárkou, tedy „Dosáhl času 21,54 vteřin(y)“. Pro kultivovaný text je však vhodný pouze první uvedený způsob.
Zvažované varianty:
21,54 vteřiny
21,54 vteřin
Poslední užití:
6.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách, sekce 2 – Počítaný předmět po desetinných číslech
Dotaz:
Konkurence jiných předložkových spojení
Konkrétní dotaz:
Je možné říct „Dej to pod kůlnu“ místo „Dej to do kůlny“? Jsem ze středočeského kraje a od dětství jsme používali ve spojení s kůlnou pouze předložku „pod“. Je to přípustné?
Klíčové slovo:
předložka pod vs. do
Odpověď:
Odlišná předložka je způsobena posunem ve významu slova kůlna. Původně se jednalo o přístřeší, proto byla namístě předložka „pod“: dát něco pod střechu, pod přístřeší. Postupně se tento výraz začal používat pro uzavřené stavení, což vyžaduje předložku „do“. Ve vaší komunikaci evidentně přetrvala předložka „pod“, což je v neformální komunikaci přijatelné, ale ve spisovném textu je v případě uzavřeného prostoru namístě užít předložku „do“.
Zvažované varianty:
pod kůlnu
do kůlny
Poslední užití:
3.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Konkurence předložek do a na
Konkrétní dotaz:
Prosím, která z variant je správně? „Novou platební kartu vám zašleme na naši pobočku“, nebo „do naší pobočky“?
Klíčové slovo:
na pobočku
Odpověď:
Předložky „na“ a „do“ si v dnešním jazyce často konkurují a podmínky pro jejich použití se spíše než striktními pravidly řídí tendencemi, o nichž se pojednává i v Internetové jazykové příručce. Předložka „do“ si ponechává tradiční význam místní („Nevezmeš si dnes do školy svačinu?“) a význam „uvnitř budovy“, obecně řečeno, „uvnitř něčeho, co je něčím obklopeno, ohraničeno, prostorově vymezeno“. Předložka „na“ pronikla a dále proniká tam, kde jde nikoli o vyjádření vymezenosti, uzavřenosti prostoru, nýbrž o prostor či místo jako instituci (školu, úřad atp.), pracoviště, místo, kde se koná nějaká činnost nebo ke kterému nějaká činnost směřuje, o vyjádření toho, k čemu nějaké místo slouží, k čemu se (vy)užívá. Pronikání předložky „na“ je tedy motivováno významově. Ve vašem případě jsou sice možná obě řešení, ale spojení „na pobočku“ bychom považovali za stylově nižší, protože pro užití předložky „na“ chybí významová motivace: spojení „poslat na pobočku“ má totiž stejný význam jako spojení „poslat do pobočky“.
Poslední užití:
20.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 1.1 – Typ ve škole × na škole, do školy × na školu; sekce 1.3 Typ platit na pokladně, na pobočce, sedět na baru, zboží najdete na prvním patře, koupit něco na prodejně
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.