Dotaz:
Užití zvratného trpného rodu
Konkrétní dotaz:
Slýchám v médiích věty typu „Policisté se při přestřelce zranili“. Je taková věta v pořádku? Nemělo by se spíš říkat „Policisté byli při přestřelce zraněni“?
Klíčové slovo:
zranit se
Odpověď:
Jde skutečně o nemístné užití tzv. zvratného pasiva (trpného rodu). Ve větách, v nichž je dějem zasažen nějaký objekt, který sám nemůže být původcem děje, je užití zvratného pasiva v pořádku (např. „Dům se staví“, případně „Při přestřelce se poškodilo několik aut“). Pozor si však musíme dávat právě ve větách, v nichž může dojít ke kolizi vlastního zvratného zájmena „se“ a zájmena „se“ užitého ve funkci zvratného pasiva: ve větě „Policisté se při přestřelce zranili“ není jasné, zda 1) policisté byli zraněni někým jiným, 2) policisté se zranili navzájem nebo 3) každý policista zranil sám sebe. Vladimír Šmilauer v Novočeské skladbě k této problematice uvádí příklad: „Můžeme říci, že se na honě zastřelilo tři sta zajíců, ale ne, že se nešťastnou náhodou zastřelil také jeden z lovců, protože by bylo nejisté, zda se zastřelil sám nebo byl zastřelen“. V takových případech tedy doporučujeme volit pasivum opisné („Policisté byli při přestřelce zraněni“).
Zvažované varianty:
policisté se zranili
policisté byli zraněni
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 150–151, odst. 475 cc (2. vyd. 1969)
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Zarazila jsem se u shody se jménem „léto“ (ve významu „rok“). Konkrétně jsem chtěla napsat „deset let, které nemáme“. Pak jsem ale znejistěla, jestli tam nemá být „deset let, která nemáme“. Poradíte mi, co je správně?
Klíčové slovo:
rok; léto
Odpověď:
Formálně správná varianta je skutečně „deset let, která nemáme“, protože slovo „léto“ je středního rodu, a to bez ohledu na to, chceme-li vyjádřit význam „roční období“ nebo „rok“. Na druhou stranu je fakt, že formulace typu „deset let, které nemáme“ je v úzu velice běžná, dokonce běžnější než formálně náležitá shoda se středním rodem. Nepochybně v tom hraje roli silná analogie se slovem „roky“ téhož výnamu. Narážíme zde tedy na rozpor mezi formální náležitostí a územ. Přestože lze předpokládat, že variantu „deset let, které nemáme“ by většina čtenářů hodnotila jako přijatelnou, doporučujeme zachovat formální shodu se středním rodem.
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. stř.
Konkrétní dotaz:
Při korekturách jsem narazila na zajímavý problém. Konkrétně jde o část věty „během dvou let, které uplynuly“. Vím, že „léto“ je jméno rodu středního, takže správně by asi mělo být „během dvou let, která uplynula“. Mně to ale z nějakého důvodu připadá nepřirozené, sama bych také řekla spíš „během dvou let, které uplynuly“. Vůbec ale nevím, jak si to mám odůvodnit: není třeba někde popsán rozdíl v chování slova „léto“ ve významu „rok“ a „roční období“? Pokud by se totiž jednalo o roční období, shoda se středním rodem by mě ani v nejmenším nezarazila. Musím říct, že mě tato problematika dost zaujala, tím spíš, že takováto spojení musejí být velmi frekventovaná.
Klíčové slovo:
rok; léto
Odpověď:
Narážíme zde na zajímavý střet formálního hlediska a zažitosti v úzu. Podle dat Českého národního korpusu je totiž formulace typu „během dvou let, které uběhly“ v úzu velice běžná, dokonce běžnější než formálně náležitá „během dvou let, která uběhla“. Nepochybně v tom hraje roli silná analogie se slovem „roky“ téhož významu. Vaše nejistota je tedy opodstatněná, protože formulace „během dvou let, které uběhly“ již evidentně není pociťována jako nepřijatelná. Primárně však nadále doporučujeme zachovávat formální shodu se středním rodem („během dvou let, která uběhla“), žádnou výjimku z pravidla se nám v odborné literatuře dohledat nepodařilo.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V hovoru se zákaznicí jsem se jí zeptal: „Chtěla jste řešit tento požadavek, nebo?“ Chtěl jsem totiž vědět, zda chtěla řešit zmíněný požadavek, nebo nějaký jiný. Kolega tvrdí, že takové vyjádření se do obchodního hovoru nehodí. Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Na jednu stranu je legitimní požadavek přesnosti, aby nedošlo v obchodním styku ke zbytečnému nedorozumění. Tento požadavek uvedená formulace nenaplňuje – je zřejmě nedokončená, za spojku „nebo“ si mohou adresáti sdělení dosadit víceméně cokoliv. Na druhou stranu není tento typ formulace v mluvené komunikaci neobvyklý. Mluvčí užitím spojky nebo signalizují opačnou možnost, než jakou uvedli v předchozí části sdělení; formulaci „Chtěla jste řešit tento požadavek, nebo?“ je tak nejsnazší doplnit „... nebo nechtěla?“ / „... nebo ne?“ Lze tedy konstatovat, že užití formulace „Chtěla jste řešit tento požadavek, nebo?“ může být přijatelné – ovšem v závislosti na okolním kontextu.
Dotaz:
Konkurence kdo × co × který ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Obracím se na vás s dotazem, který se možná ukáže jako banální, avšak u nás doma způsobil lingvistický rozpor. Jde mi o věty typu „Nakupujte od těch, kteří naši pomoc opravdu potřebují“. Nemůžeme se shodnout, zda je to takto správně, nebo by za čárkou mělo následovat „kdo“, případně „co“.
Klíčové slovo:
kteří
Odpověď:
Tento typ přívlastkových vět může být uvozen zájmeny „kteří“ i „kdo“. Zájmeno „co“ se v praxi užívá též (nesklonně), ale jde o hovorový prostředek, který je chápán jako stylově nižší. Naopak knižní charakter má zájmeno „kdož“, které lze ve větě použít také, avšak ani v tomto případě nejde o neutrální jazykový prostředek.
Poslední užití:
23.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
S redaktorkou se nemůžeme shodnout, zda je přípustná vazba „být na bazéně“, konkrétně v kontextu vyjádřeném větami „Dva gangsteři se spolu baví na/v bazéně. Jeden leží na lehátku, druhý stojí kousek od něj.“ Redaktorka je proti předložce „na“ a říká, že jde o ostravský regionalismus ovlivněný polštinou. Můj argument je ten, že „být na bazéně“ znamená být v zařízení, jehož součástí je kromě bazénu k plavání např. také vířivka, sauna, posilovna, šatny a restaurace apod. Spojení „být na bazéně“ tedy podle mě neznamená totéž co „být v bazéně“, podobně bychom řekli třeba „být na plovárně“. Můžete nás prosím rozsoudit?
Klíčové slovo:
na bazéně
Odpověď:
Předložka „na“ se poslední dobou výrazně prosazuje na úkor předložky „v“ (resp. „do“). Většinou její užití vnímáme jako stylově nižší, protože zde obvykle chybí významová motivace (např. neutrální „v prodejně“ vs. nově „na prodejně“ – tato spojení se významově neliší). V některých případech však má užití předložky „na“ opodstatnění, protože poněkud rozšiřuje význam. To se týká i vašeho případu, spojení „na bazéně“ odkazuje k celému areálu, zatímco „v bazéně“ pouze k samotné nádrži s vodou. Znovu však zdůrazňujeme, že spojení s předložkou „na“ může být přijímáno různě (což ostatně ostatně potvrzuje váš spor). Mnozí mluvčí ho považují za stylově nižší. Pokud potřebujete dosáhnout významového odlišení, a není vhodné použít stylově neutrální předložku „v“, můžete zvážit též jiné prostředky, např. „Dva gangsteři se spolu baví u bazénu. Jeden leží na lehátku, druhý stojí kousek od něj.“
Zvažované varianty:
v bazéně
na bazéně
Poslední užití:
14.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na,, sekce 1.3 – Typ platit na pokladně, na pobočce, sedět na baru, zboží najdete na prvním patře, koupit něco na prodejně
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jaký je správný tvar výrazu po číslovkách a zda je někde i více možností. Je například správně věta „Narozené dítě měřilo 52,5 centimetru“, nebo „Narozené dítě měřilo 52,5 centimetrů“?
Klíčové slovo:
desetinné číslo
Odpověď:
Shoda počítaného předmětu po desetinných číslech se řídí podle desetin, setin atd., tvar počítaného předmětu je proto ve 2. p. j. č. Náležitá podoba je tedy „Narozené dítě měřilo 52,5 centimetru“. V méně oficiálních textech se počítaný předmět často objevuje ve tvaru 2. p. mn. č., případně se shoda řídí číslovkou umístěnou za desetinnou čárkou, tedy „Narozené dítě měřilo 52,5 centimetrů“. Pro kultivovaný text je však vhodný pouze první uvedený způsob.
Poslední užití:
6.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách, sekce 2 – Počítaný předmět po desetinných číslech
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jaký je správný tvar výrazu po číslovkách a zda je někde i více možností. Je například správně věta „Narozené dítě vážilo 3,78 kilogramu“, nebo „Narozené dítě vážilo 3,78 kilogramů“?
Klíčové slovo:
desetinné číslo
Odpověď:
Shoda počítaného předmětu po desetinných číslech se řídí podle desetin, setin atd., tvar počítaného předmětu je proto ve 2. p. j. č. Náležitá podoba je tedy „Narozené dítě vážilo 3,78 kilogramu“. V méně oficiálních textech se počítaný předmět často objevuje ve tvaru 2. p. mn. č., případně se shoda řídí číslovkou umístěnou za desetinnou čárkou, tedy „Narozené dítě vážilo 3,78 kilogramů“. Pro kultivovaný text je však vhodný pouze první uvedený způsob.
Zvažované varianty:
3,78 kilogramu
3,78 kilogramů
Poslední užití:
6.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách, sekce 2 – Počítaný předmět po desetinných číslech
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jaký je správný tvar výrazu po číslovkách a zda je někde i více možností. Je například správně věta „Dosáhl času 21,54 vteřiny“, nebo „Dosáhl času 21,54 vteřin“?
Klíčové slovo:
desetinné číslo
Odpověď:
Shoda počítaného předmětu po desetinných číslech se řídí podle desetin, setin atd., tvar počítaného předmětu je proto ve 2. p. j. č. Náležitá podoba je tedy „Dosáhl času 21,54 vteřiny“. V méně oficiálních textech (například pracovního charakteru) se počítaný předmět často objevuje ve tvaru 2. p. mn. č., případně se shoda řídí číslovkou umístěnou za desetinnou čárkou, tedy „Dosáhl času 21,54 vteřin(y)“. Pro kultivovaný text je však vhodný pouze první uvedený způsob.
Zvažované varianty:
21,54 vteřiny
21,54 vteřin
Poslední užití:
6.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách, sekce 2 – Počítaný předmět po desetinných číslech
Dotaz:
Konkurence jiných předložkových spojení
Konkrétní dotaz:
Je možné říct „Dej to pod kůlnu“ místo „Dej to do kůlny“? Jsem ze středočeského kraje a od dětství jsme používali ve spojení s kůlnou pouze předložku „pod“. Je to přípustné?
Klíčové slovo:
předložka pod vs. do
Odpověď:
Odlišná předložka je způsobena posunem ve významu slova kůlna. Původně se jednalo o přístřeší, proto byla namístě předložka „pod“: dát něco pod střechu, pod přístřeší. Postupně se tento výraz začal používat pro uzavřené stavení, což vyžaduje předložku „do“. Ve vaší komunikaci evidentně přetrvala předložka „pod“, což je v neformální komunikaci přijatelné, ale ve spisovném textu je v případě uzavřeného prostoru namístě užít předložku „do“.
Zvažované varianty:
pod kůlnu
do kůlny
Poslední užití:
3.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.