Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku použít spojení „satira na něco“?
Klíčové slovo:
satira
Odpověď:
Valenční slovníky bohužel heslo „satira“ neobsahují. Podíváme-li se do korpusu SYN v13, zjistíme, že spojení „satira na někoho/něco“ se zde vyskytuje v podobě 1455 dokladů. To je dokonce více než spojení „satira někoho/něčeho“ – u ní se nám ukazuje 1195 výskytů. Můžeme tedy konstatovat, že vazba s předložkovým 4. pádem (satira na) je velmi obvyklá a jazykově v pořádku.
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „pacient je připojen na přístroje“, nebo „pacient je připojen k přístrojům“?
Klíčové slovo:
připojit; připojen na; připojen k; přístroj; na přístroje; k přístrojům
Odpověď:
Podíváme-li se do Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení (2005) na heslo „připojit“, nalezneme zde dva základní významy. První z nich je ‚spojit něco s něčím v jeden celek‘ a jsou u něj uvedeny obě vazby – k něčemu i na něco: „připojit lokomotivu k soupravě“, „připojit ústřední topení na dálkový rozvod“. Ve druhém významu – ‚přiřadit‘ – je zmíněna pouze vazba s předložkou „k“: „K žádosti připojte dvě fotografie“. Valenční slovník Vallex 4.0 (2016) uvádí u hesla „připojit, připojovat“ taktéž obě předložkové vazby. I zde je významové rozlišení: vazba s předložkou „na“ se podle slovníku pojí s významem ‚spojit/spojovat, zapojit/zapojovat, umožnit/umožňovat fungování‘ (např. připojit topení na dálkový rozvod páry), což by v zásadě odpovídalo vašemu kontextu. Naproti tomu „připojit k“ podle slovníku znamená spíše ‚přidat/přidávat, doplnit/doplňovat‘ (připojit k dopisu stížnost).
Slovníkové popisy nasvědčují tomu, že ve druhém významu (v němž je náležitá pouze vazba s předložkou „k“), kdy něco k něčemu přikládáme či něco něčím doplňujeme, bude výraz v platnosti předmětu označovat věc. Je však nutno dodat, že ani v prvním významu nenajdeme ve slovnících příklad, kde by výraz v platnosti předmětu označoval osobu. Situace, kdy je v základním významu na něco / k něčemu připojen člověk, je totiž trochu specifická a není příliš obvyklá. Stranou ponechme přenesená užití u slovesa „připojit se“, v nichž naopak velmi často s osobou počítáme (uživatel se připojil na internet, elektřinu apod.)
V praxi je v daném kontextu (osoba a přístroj) častěji užívána varianta s předložkou „na“: korpus SYN v13 dokládá 139 výskytů spojení „připojen na (nějaký) přístroj“. Oproti tomu dokladů spojení „připojen k“ (nějakému) přístroji je v tomtéž korpusu 58 – to je sice méně, ovšem rozhodně nejde o zanedbatelné procento. A protože jeden ze slovníků řešení s předložkou „k“ teoreticky připouští, považujeme za (významově i stylově) přijatelná obě znění věty, tedy jak „Pacient je připojen na přístroje“, tak „Pacient je připojen k přístrojům“.
Poslední užití:
5.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý, kterou podobu zájmena bych měl užít v následující větě. „Potřebujete půjčit na rozvoj svojí/vaší živnosti?“ Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
váš; svůj
Odpověď:
Přivlastňujeme-li podmětu, je obvykle namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“. Základní řešení by tedy znělo: „Potřebujete půjčit na rozvoj svojí živnosti?“. Jak ale popisuje S. Čmejrková (2003) v časopise Naše řeč, v některých typech textů se můžeme setkat s užitím osobního zájmena „Váš/váš“ tam, kde by běžně bylo zájmeno „svůj“. Je tomu tak například v pokynech a instrukcích určených masovému čtenáři (resp. posluchači, divákovi), zejména pak v textech reklamního typu, v nichž se autoři snaží navodit osobní dojem individuálního čtenáře. Pokud je tedy vaše věta součástí takového typu textu, je pak přijatelné i znění „Potřebujete půjčit na rozvoj vaší živnosti?“.
Poslední užití:
10.3.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Čmejrková, S. Osudy zvratného posesivního zájmena svůj. 2003, č. 4, s. 181–205.
Dotaz:
Jiné
Konkrétní dotaz:
Narazil jsem na následující větu: „Vy zjevně kromě mužů, které neznáte, nevěříte i PČP“. Zajímalo by mě, zda by zde místo spojky „i“ neměla být spojka „ani“. Užití spojky „i“ mi v této větě jaksi vadí. Poradíte mi prosím?
Klíčové slovo:
i; ani
Odpověď:
V uvedené větě se nachází souřadné spojení několikanásobného větného členu („nevěříte mužům i/ani PČP“), které je ale formálně vyjádřeno hypotakticky pomocí předložky „kromě“ („kromě mužů nevěříte i/ani PČP“). Vzhledem k tomu, že řídící sloveso tohoto několikanásobného výrazu má zápornou podobu, doporučujeme užití spojky „ani“. Tuto spojku gramatické příručky i slovníky popisují jakožto protějšek spojky „i“, který spojuje větné členy v záporném významu, případně záporné věty. Znění „Vy zjevně kromě mužů, které neznáte, nevěříte ani PČP“ tak považujeme za neutrální spisovné. Variantu se spojkou „i“ nelze zcela vyloučit, ovšem hodnotíme ji jako příznakovou, stylově nižší a pro formální projev ji nedoporučujeme.
Poslední užití:
15.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 456
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Konkurence kdo × co × který ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Lze říct vedle „ten, kdo učí, musí mít trpělivost“ také „ta, kdo učí, musí mít trpělivost“?
Klíčové slovo:
kdo; která; ta, kdo; ta, která
Odpověď:
Podle akademické Mluvnice češtiny 3 není spojení zájmena „ta“ s následujícím vztažným zájmenem „kdo“ vhodné, protože jde o „mužské relativum“, tedy zájmeno „kdo“ má formálně shodu pouze podle rodu mužského životného (tedy podle tohoto výkladu jsou přijatelná spojení „ten, kdo učí“, „ti, kdo učí“, ale nikoli „ta (kdo, co), kdo učí“ „ty (kdo, co), kdo učí“). V korpusu SYN v13 je sice možno nalézt 346 výskytů spojení „... ta, kdo ...“, ovšem jde v drtivé většině o příznakové užití s významovým rysem identifikačního zdůraznění (Ona je ta, kdo brečí a naříká; Žena je ta, kdo o seznámení rozhoduje). Ve funkci podmětné věty vyjadřující neutrální příznak konatele děje se daná konstrukce prakticky neužívá. Ve spojení s ukazovacím zájmenem „ta“ doporučujeme užívat vztažné zájmeno „která“ (ta, která učí).
Poslední užití:
10.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „v Karlíně“, nebo „na Karlíně“? Často slýchám spojení s předložkou „na“, ale docela mi to vadí.
Klíčové slovo:
na Karlíně; v Karlíně
Odpověď:
Faktem je, že předložka „na“ se v současné době dosti prosazuje na úkor předložky „v“. Ve spojení s městskou částí „Karlín“ však ve spisovných textech stále významně převažuje předložka „v“: v korpusu SYN v12 nalezneme 16 211 dokladů spojení „v Karlíně“ oproti pouhým 42 dokladům spojení „na Karlíně“. Doporučujeme proto užívat spojení s předložkou „v“.
Poslední užití:
19.12.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Po číslovce tisíc
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „před dvěma tisíci let“, nebo „před dvěma tisíci lety“?
Klíčové slovo:
tisíc; dva tisíce let
Odpověď:
Pokud se vyskytnou číslovky sto, tisíc, milion, miliarda ve spojení s počítaným předmětem, je vedle 2. p. možná i shoda pádu počítaného předmětu s pádem číslovky. V pořádku je tedy jak spojení „před dvěma tisíci let“, tak „před dvěma tisíci lety“.
Poslední užití:
28.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Je správně tvar „8,5 milionů“, nebo „8,5 milionu“?
Klíčové slovo:
desetinné číslo; počítaný předmět
Odpověď:
Shoda počítaného předmětu po desetinných číslech se řídí podle desetin, setin atd., tvar počítaného předmětu je proto ve 2. p. j. č. Náležitá podoba je tedy „8,5 milionu“. V méně oficiálních textech se počítaný předmět často objevuje právě ve tvaru 2. p. mn. č., případně se shoda řídí číslovkou umístěnou za desetinnou čárkou („8,5 milionů“). Pro kultivovaný text však doporučujeme pouze první uvedený způsob.
Zvažované varianty:
8,5 milionů
8,5 milionu
Poslední užití:
9.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách, sekce 2 – Počítaný předmět po desetinných číslech
Dotaz:
Valence předložek
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku formulace „čerpání dovolené o státní svátek“?
Klíčové slovo:
o svátek; o svátku
Odpověď:
Vazba „o + 4. pád“ pravděpodobně vychází ze staré češtiny. V ní mívala předložka „o“ v některých kontextech vedle spojení se 6. pádem také náležitou vazbu se 4. pádem. Současný Slovník spisovného jazyka českého uvádí u předložky „o“ se 4. pádem doklady z umělecké literatury (o Štědrý večer, o Bílou sobotu), které ale z celoúzemního hlediska již hodnotí jako zastaralé. O problematice této vazby se můžeme dočíst také v článku J. Beneše z roku 1939 v časopise Naše řeč (ročník 23, číslo 6, s. 163–165). Zde se píše, že předložka „o“ s akuzativem v časovém významu („o Vánoce“, „o veselku“ nebo právě „o přestávku“) je jevem v té době typicky užívaným v Praze, na Kladensku, Lounsku a Roudnicku a na přistěhovalce z jiných oblastí zpravidla působí velmi nezvykle. Jak nám potvrdili kolegové z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český, na Kladensku je tento jev stále živý a častý (o víkend, o prázdniny, o matiku apod.). Značně rozšířený je například také na Rakovnicku. V současném jazyce ale evidentně jde o nářeční jazykový prostředek, proto bychom ve spisovném projevu doporučili buď užívat spisovnou vazbu předložky „o“ se 6. pádem: „čerpání dovolené o státním svátku“, nebo vazbu se 4. pádem s předložkou v (ve): „čerpání dovolené ve státní svátek“.
Poslední užití:
15.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
BENEŠ, J. Příslovečné určení času s předložkou o spojenou s akusativem. Ročník 23 (1939), číslo 6, s. 163-165.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V angličtině se ve formálních dopisech užívá ustálené oslovení „Dear Sir or Madam“, nejprve se tedy oslovuje muž a poté žena. Jak je to v češtině – oslovuje se také „Vážený pane, vážená paní“, nebo naopak „Vážená paní, vážený pane“?
Klíčové slovo:
pořadí rodových variant
Odpověď:
V češtině je běžné oslovovat na prvním místě ženy a na druhém místě muže, a to nejen v dopisech (např. „Vážená paní, vážený pane“, „Vážené kolegyně, vážení kolegové“), ale i v mluvených komunikátech. Vzhledem k tomu by opačné pořadí jmen v oslovení působilo přinejmenším neobvykle.
Poslední užití:
27.1.2023
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.